Přeskočit na obsah

Nemile

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nemile
Kaple Narození Panny Marie
Kaple Narození Panny Marie
Znak obce NemileVlajka obce Nemile
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecZábřeh
Obec s rozšířenou působnostíZábřeh
(správní obvod)
OkresŠumperk
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel679 (2025)[1]
Rozloha5,53 km²[2]
Nadmořská výška293 m n. m.
PSČ789 01
Počet domů228 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduNemile 93
789 01 Zábřeh
obec@nemile.cz
StarostaPetr Šimek
Oficiální webwww.obecnemile.cz
Nemile
Nemile
Další údaje
Kód obce553476
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nemile (německy Neumühle[4]) je obec v okrese Šumperk v Olomouckém kraji. Žije zde 679[1] obyvatel.

Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Nemil ("kdo není milý"). Nejstarší doklad místního jména z roku 1374 má podobu Nemil, doklad z 1464 Nemile. Tvar Nemil byl mužského rodu, utvořený přivlastňovací příponou -jь a s významem "Nemilův (tj. majetek)", tvar Nemile byl mladší tvar ženského rodu od staršího Nemilě a to ještě staršího Nemilja utvořeného přivlastňovací příponou -ja s významem "Nemilova (tj. ves)". V místním nářečí se používá tvar Nemil ženského rodu. V němčině bylo jméno přichýleno k významu Neumühle – "Nový mlýn".[5]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1374. Dnes katastrální části Filipov, podle knížete Filipa Erazima z Lichtenštejnu, vzniklé rozparcelováním poplužního dvora v roce 1773. Po roce 1945 opět obce sloučeny.

V obci, jejíž část se jmenuje Filipov, leží i bývalý poplužní dvůr s tvrzí. Tvrz koupil od urozeného pána Ladislava Velena z Žerotína urozený vladyka a rytíř Kryštof starší Huberck z Belnsdorfu za 10 tisíc zlatých roku 1617. Roku 1623 ji zachytil Paulus Aretinus na své mapě Zábřežska již po renesanční přestavbě. Na přestavbě původní středověké tvrze, se podílela stavební huť působící v této době na moravskotřebovském zámku, později Tatenickém zámku s vlašskými kameníky a štukatéry v čele s italským stavitelem G. Mottalou de Bonnamone. Tvrz byla rozšířena ve čtyřkřídlou patrovou stavbu uzavírající nevelký poplužní dvůr, přičemž část její původní budovy byla zahrnuta do novostavby. Do současnosti se dochovalo středověké jádro s renesanční přestavbou dnes jedinou již přízemní budovou. Na tvrzi se vystřídala řada šlechtických rodů. Z nejznámějších můžeme jmenovat: Tunklové z Brníčka a Zábřeha, Trčkové z Lípy, Ladislava z Boskovic, Ladislava Velena z Žerotína, Kryštofa Huberka z Belnsdorfu; za těchto dvou majitelů byla tvrz renesančně přestavěna. Poslední šlechtický rod byli Lichtenštejnové.

Roku 1876 je na tvrzi zmiňován hostinec, ze kterého se dochovala řada pivních lahví i bývalý výčepní pult s evidenčním štítkem „majetek sladovny a pivovaru v Litovli“. Tato tvrz je ojedinělá svými interiéry, které mají dochovanou původní renesanční štukaturu, keletované omítky. V objektu tvrze se dochovala černá kuchyně, bílá kuchyně, rytířský sál, štukované panské pokoje. Na tvrzi je k vidění také řada archeologických vykopávek či kamenné fragmenty z maletínského pískovce. Sklep s původní 20 metrů hlubokou studnou (druhá asi 30 metrů hluboká, tesaná ve skále je na dřívějších prostorech zahrady před tvrzí, dnešní nová zástavba domů) a nad ní průjezd (sín) též bohatě renesančně štukovaný ve svornících s rozetami z pálené hlíny, kdysi bohatě malované.

V obci se nachází také dvě kapličky z konce 18. století. Ve 20. století byla postavena vodní nádrž na stejnojmenném potoce Nemilka. Na potoce kdysi býval mlýn původně patřící k tvrzi, zmiňovaný v kupní smlouvě z roku 1617. Později to byla kartáčovna.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 596 642 680 690 735 702 782 645 667 606 544 516 577 634 654
Počet domů 95 98 102 106 116 119 140 147 153 148 151 175 190 217 228

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1850–1975 byla Nemile obcí v okrese Zábřeh (1850–1950) a později v okrese Šumperk. Od 1. ledna 1976 do 23. listopadu 1990 patřila jako část města k Zábřehu a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.[8]

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. dubna 2017.[9]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 574.
  5. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 132.
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  7. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  8. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 361.
  9. Udělené symboly – Nemile [online]. 2017-04-05 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]