Nemile

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nemile
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0715 553476
Kraj (NUTS 3) Olomoucký (CZ071)
Okres (LAU 1) Šumperk (CZ0715)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Zábřeh
Historická země Morava
Katastrální výměra 5,53 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 646 (2018)[1]
Nadmořská výška 293 m n. m.
PSČ 789 01
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 2
Katastrální území 3
Adresa obecního úřadu Nemile 95
78901 Zábřeh
Starosta Ing. Petr Šimek
Oficiální web: www.nemile.cz
Email: ou_nemile@cmail.cz
Nemile
Nemile
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Nemile (německy Neumühle[2]) se nachází v okrese ŠumperkOlomouckém kraji. Žije zde 646[1] obyvatel.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka pochází z roku 1374. Název obce pochází od osobního jména Nemil. Dnes katastrální části Filipov, podle knížete Filipa Erazima z Lichtenšteinu, vzniklé rozparcelováním poplužního dvora v roce 1773. Po roce 1945 opět obce sloučeny.

V obci, jejíž část se jmenuje Filipov, leží i bývalý poplužní dvůr s tvrzí. Tvrz koupil od urozeného pána Ladislava Velena z Žerotína urozený vladyka a rytíř Kryštof starší Huberck z Belnsdorfu za 10 tisíc zlatých roku 1617. Roku 1623 ji zachytil Paulus Aretinus na své mapě Zábřežska již po renesanční přestavbě. Na přestavbě původní středověké tvrze, se podílela stavební huť působící v této době na moravskotřebovském zámku, později Tatenickém zámku s vlašskými kameníky a štukatéry v čele s italským stavitelem G. Mottalou de Bonnamone. Tvrz byla rozšířena ve čtyřkřídlou patrovou stavbu uzavírající nevelký poplužní dvůr, přičemž část její původní budovy byla zahrnuta do novostavby. Do současnosti se dochovalo středověké jádro s renesanční přestavbou dnes jedinou již přízemní budovou. Na tvrzi se vystřídala řada šlechtických rodů. Z nejznámějších můžeme jmenovat: Tunklové z Brníčka a Zábřeha, Trčkové z Lípy, Ladislava z Boskovic, Ladislava Velena z Žerotína, Kryštofa Huberka z Belnsdorfu; za těchto dvou majitelů byla tvrz renesančně přestavěna. Poslední šlechtický rod byli Lichtenštejnové.

Roku 1876 je na tvrzi zminován hostinec, ze kterého se dochovala řada pivních lahví i bývalý výčepní pult s evidenčním štítkem „majetek sladovny a pivovaru v Litovli“. Tato tvrz je ojedinělá svými interiéry, které mají dochovanou původní renesanční štukaturu, keletované omítky. V objektu tvrze se dochovala černá kuchyně, bílá kuchyně, rytířský sál, štukované panské pokoje. Na tvrzi je k vidění také řada archeologických vykopávek či kamenné fragmenty z maletínského pískovce. Sklep s původní 20 metrů hlubokou studnou (druhá asi 30 metrů hluboká, tesaná ve skále je na dřívějších prostorech zahrady před tvrzí, dnešní nová zástavba domů) a nad ní průjezd (sín) též bohatě renesančně štukovaný ve svornících s rozetami z pálené hlíny, kdysi bohatě malované.

V obci se nachází také dvě kapličky z konce 18 století. Ve 20. století byla postavena vodní nádrž na stejnojmenném potoce Nemilka. Na potoce kdysi býval mlýn původně patřící k tvrzi, zminovaný v kupní smlouvě z roku 1617. Později to byla kartáčovna.

Od 1. ledna 1976 do 23. listopadu 1990 byla obec spolu se svou částí Lupěné součástí města Zábřeh, poté se opět osamostatnila.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 574. 
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 296 a 343.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]