Ladislav Velen ze Žerotína

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ladislav Velen ze Žerotína
Erb Žerotínů

Moravský zemský hejtman
Ve funkci:
1619 – 1621
Panovník Fridrich Falcký, Ferdinand II.
Předchůdce Ladislav IV. Popel z Lobkowicz
Nástupce Ladislav IV. Popel z Lobkowicz

Přísedící moravského zemského soudu
Ve funkci:
1612 – 1619
Panovník Matyáš

Olomoucký krajský hejtman
Ve funkci:
1609 – 1612
Panovník Matyáš

Narození 7. prosince 1579
Břeclav
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 3. dubna 1638 (ve věku 58 let)
Poznaň
PolskoPolsko Polsko
Náboženství bratrské
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislav Velen ze Žerotína (7. prosince 1579, Břeclav3. dubna 1638, Poznaň, Polsko) byl moravský šlechtic z břeclavské větve pánů ze Žerotína, vůdce bělohorského odboje na Moravě moravský a zemský hejtman během povstání proti Ferdinandovi II., komoří a rada českého krále Fridricha Falckého. Moravský emigrant. Později se stal radou a vojenským komisařem dánského krále a vojenským velitelem Opavy. Někdy je psán také jako Ladislav Velen ze Žerotína na Břeclavi.

Život[editovat | editovat zdroj]

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Ladislav Velen byl syn Jana ze Žerotína na Břeclavi (†1592) a jeho ženy Kunhuty, řečené Kunka, Černohorská z Boskovic (1538 – 23. Září 1590), dcery Ladislava Velena Černohorského z Boskovic (†1551) a Bohunky z Lipé. Kunka měla dvě sestry - Marii Annu a Johanku, dva bratry - Jana a Václava.

Byl třikrát ženat:

První manželka byla Kunka z Kunovic (15821609), se kterou měl syna Bartoloměje (†1644).

Druhá manželka byla Eliška Alžběta z Thurnů (†1622, Ruda nad Moravou). Dcera Martina Thurna (†1611) a Anny. Měla tři sourozence - Magdalenu (†3. duben 1617), Jana Viléma (†1620), Jindřicha Václava (†1642). Také to byla neteř Jindřicha Matyáše Thurna (15671640)

Třetí manželkou byla Anna Maximiliana z Oppersdorffu (1587, Kosel, Německo1657, Elblag, Varmijsko-Mazurské vojvodství, Polsko). Dcera Viléma z Oppersdorffu (1554, Brzeg, Polsko – 4. květen 1598, Praha) a Zuzany z Hardeka. Měla sestru Voršilu Žofii (1589, Kosel, Německo – 4. prosinec 1649, Frankenštejn, Polsko). Jejím prvním manželem byl Petr II. ze Švamberka (1581 – 24. září 1620, Praha). Z prvního manželství měla dceru - Marii Kateřinu (*23. únor 16211664), Jana Viléma pohrobka (* únor 1630, Elblag, Varmijsko-Mazurské vojvodství, Polsko). V druhém manželství se ji narodili tito potomci: Jiří Vilém (*26. březen 1638, Lipsko), Anna Dorota (* Elblag, Varmijsko-Mazurské vojvodství, Polsko), Zuzana Alžběta (* Elblag, Varmijsko-Mazurské vojvodství, Polsko), Jiří Bedřich (* Elblag, Varmijsko-Mazurské vojvodství, Polsko), Jan Erazim (* Elblag, Varmijsko-Mazurské vojvodství, Polsko), Anna Žofie (* Elblag, Varmijsko-Mazurské vojvodství, Polsko).

Vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

Po brzké smrti rodičů zdědil rozsáhlý, avšak hodně zadlužený majetek – panství Břeclav, Rudu nad Moravou, Zábřeh, Moravskou Třebovou, zámek Tatenice, tvrz v Nemili u Zábřeha. Poručníky, mezi nimiž byl i opavan Amand Polan z Polansdorfu, byl veden k humanismu. Během kavalírské cesty studoval na univerzitáchBasileji, Ženevě, Heidelbergu, Padově a Štrasburku.

Po ukončení studií se přiblížil Jednotě bratrské a později se stal jejím aktivním členem; ujal se také správy vlastního majetku. Brzy se zbavil dluhů a zvětšoval dále svůj majetek. Patřil mezi nejbohatší moravské šlechtice.

Majetek[editovat | editovat zdroj]

Ladislav Velen ze Žerotína byl významným stavebníkem a objednavatelem literárních a výtvarných uměleckých děl. Jeho nejvýznamnějšími stavebními počiny je manýristická architekturazámku v Moravské Třebové (cca 1611–1615) a loveckého zámečku v Tatenici (1606). Financoval také sakrální stavby, např. špitální kostelík (1598) a kostel na Křížovém Vrchu v Moravské Třebové. V jeho službách působil lékař a autor alchymistického spisu o přípravě tekutého zlata Marcus Eugenius Bonacina a podpořil též vydání dalších děl s alchymistickou tematikou. Projekt Žerotínovy rezidence v Moravské Třebové zhotovil císařský dvorní architekt a stavitel Giovanni Maria Filippi. Výzdoba zahrnovala bohatou sochařskou dekoraci nádvoří vytvořenou rukama dvou anonymních sochařů, působili zde brněnský kameník Abbondio Olivier Salis, Lorenz Paris a sochař Hans Gatscha z Ivančic. Kromě nich ve městě žili i další, většinou vlašští řemeslníci.Stavbu moravskotřebovského zámku například vedl Giovanni Motalla.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1609 a 1612 byl olomouckým krajským hejtmanem, od 1612 byl přísedícím moravského zemského soudu a tento úřad vykonával až do roku 1619.

moravském sněmu patřil k radikálnímu křídlu nekatolíků. V roce 1616 uzavřel sňatek s neteří Jindřicha Matyáše Thurna, radikálního vůdce opoziceČechách.

Po vypuknutí stavovského povstáníČechách prosazoval připojení Moravy ke konfederaci. V květnu 1619 velel jezdectvu, které táhlo na Vídeň. Dne 5. srpna porazil početně silnější rakouské vojskobitvě u Dolních Věstonic. Dne 7. srpna 1619 byl zvolen moravský zemským hejtmanem.

V únoru 1620 zavítal do Brna nový český král Fridrich Falcký, který potvrdil Žerotína v jeho úřadě a později ho jmenoval svým poradcem, komořím a dokonce se stal kmotrem jeho syna.

Období exilu[editovat | editovat zdroj]

Po bitvě na Bílé hoře Žerotín prosil o milost, ale marně. V nepřítomnosti byl odsouzen k trestu smrti a zabavení veškerého majetku. V emigraci se připojil k odpůrcům Habsburků. Roku 1621 se pokusil spolu s vojskem Jana Jiřího Krnovského dobýt zpět Opavu, kterou byla v držení Karla z Lichtenštejna. Po dalších prohrách se odebral do Uher a později ke dvoru Fridricha Falckého do Haagu.

Roku 1626, v době třicetileté války, bojoval ve jménu dánského krále Kristiána IV. Dánského po boku velitele koaličních armád Petra Arnošta Mansfelda a podílel se na okupaci Slezska, včetně Opavska. Roku 1634 byl jmenován vrchním velitelem švédského okupačního vojska ve Slezsku. Po porážce Švédů ustoupil do Poznaně, kde pak také zemřel.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ladislav Velen von Zerotein na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BALCÁREK, Pavel. Ve víru třicetileté války : politikové, kondotiéři, rebelové a mučedníci v Zemích české koruny. České Budějovice: Veduta, 2011. 524 s. ISBN 978-80-86829-61-6. 
  • HRUBÝ, František. Ladislav Velen ze Žerotína. Praha: [s.n.], 1930. Historický klub
  • HRUBÝ, František. Ladislav Velen ze Žerotína. Praha: [s.n.], 1929.  in Český časopis historický XXXV.
  • PEKAŘ, Augustin. Žerotínský lev. Brno: [s.n.], 1934. 
  • ŘÍHOVÁ, Vladislava. Dílo sochařů, kameníků a štukatérů počátku 17. století. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2011. 173 s. ISBN 978-80-7395-453-6. 
Předchůdce:
Ladislav IV. z Lobkovic
Znak z doby nástupu Moravský zemský hejtman
16191621
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ladislav IV. z Lobkovic