Giovanni Maria Filippi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Giovanni Maria Filippi
Narození 1565
Úmrtí Brno
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Giovanni Maria Filippi, též Giovanni Maria Philippi, (* asi 1565 Dasindo u (Tridentu); po 1630 Brno) byl severoitalský architekt, stavitel a kameník římského manýrismu a raného římského baroka v Čechách a na Moravě.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v jižním Tyrolsku v městečku Dasindo v okrese Lomaso v tridentské diecézi v rodině Bartolommea Filippiho a jeho ženy Pasquy. Nejprve se učil kameníkem a sochařem v Innsbrucku a v Tridentu. Roku 1595 se oženil, manželka Biaggia di Francesco Olivieri mu porodila tři děti: 1596 syna Antonia, 1600 dceru Mariu a roku 1606 syna Rodolfa. Roku 1600 se rodina přesunula do Říma, kde Filippi studoval především architekturu.

V letech 1602 – 1616 pracoval v Praze jako dvorský stavitel císaře Rudolfa II., bydlel i s rodinou na Pražském hradě. Roku 1606 dal křtít svého syna Rodolfa v katedrále sv. Víta za přítomnosti křestního kmotra císaře Rudolfa II. Giovannův zeť Oliviero de Olivieri se podílel na Filippiho stavbách jako štukatér, například v Císařských konírnách. Dále pracoval v Praze pro císaře Matyáše, šlechtu i město, zejména na Pražském hradě a na Malé Straně. V letech 1610 – 1611 cestoval do Říma a do Mnichova.

V listopadu roku 1616 byl obviněn ze zpronevěry stavebního materiálu a propuštěn z dvorní služby, opustil Prahu. Od roku 1617 pracoval na Moravě. Ve službách Karla z Lichtenštejna od roku 1621 vypracoval plány na poutní kostel ve Vranově u Brna s rodinnou hrobkou Liechtensteinů. Bydlel v v Brně, kde získal roku 1619 městské právo a postavil si dům v Široké ulici. Karlu Liechstensteinovi dále stavěl vilu v Lednici. Dále projektoval pro Ladislava Velena ze Žerotína zámek v Moravské Třebové. Roku 1620 je doložena jeho zakázka pro Ladislava Šlejnice ze Šlejnic.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

jako dvorní stavitel vedl rozsáhlou stavební činnost, často dodal jen projekt, dělal částečné úpravy na císařovo přání nebo vedl stavbu s kolektivem vybraných dvorních umělců.

  • Přestavba gotického chrámu Santa Maria Assunta v Dasindu, nový portál
  • farní kostel sv. Rocha na Strahově (1602-11)
  • Císařská konírna na 2.nádvoří Pražského hradu (1602 – 1605)
  • Španělský sál (1604-1606) – v 1. patře nad konírnou
  • císařský zámek vBrandýse nad Labem
  • císařský zámek v Přerově nad Labem
  • císařský zámek Lysá nad Labem
  • císařský zámek Benátky nad Jizerou
  • zámek Chlumec nad Cidlinou (Vysoký Chlumec)
  • Císařský mlýn v Praze – Bubenči
  • dvorní kostel Neuburg an der Donau, přestavba
  • zámek v Linci
  • Císařský dům pro Rudolfa II. v Plzni 1606 – 1609
  • protestantský kostel Nejsv. Salvátora v Praze na Starém Městě
  • klášter augustiniánek u sv. Kateřiny v Praze na Novém Městě
  • novostavba kláštera augustiniánů u sv. Tomáše v Praze na Malé Straně
  • rekonstrukce hradu v Innsbrucku (1611)
  • novostavba chrámu v Arcu u Dasinda
  • Castrum doloris pro pohřební slavnost císaře Rudolfa II. (1612) v katedrále sv. Víta
  • Matyášova brána (1613 – 1616) – vstupní průčelí 1. nádvoří Pražského hradu
  • Luteránský kostel Nejsvětější Trojice na Malé Straně (1611-1613; 1644 přestavěn na katolický chrám Panny Marie Vítězné s klášterem karmelitánů)
  • Malostranská radnice (1616 projekt?), 1617-1620 stavěl Giovanni Maria Bussi de Campione
  • zámek v Moravské Třebové
  • Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Stará Boleslav
  • dům v Brně, Široká ulice
  • vila Lichtenštejnů v Lednici
  • poutní kostel s kryptou – rodinnou hrobkou Lichtenštejnů ve Vranově u Brna, vypracoval projekt, 1621-1630 za jeho dozoru stavbu vedl Andrea Erna

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pavel Vlček (ed.) a kolektiv: Umělecké památky Prahy, díl III. Hradčany a Malá Strana. Academia Praha 2000.
  • Pavel Vlček (ed.): Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Academia, Praha 2004.
  • Pavel Preiss: Italští umělci v Praze. Panorama Praha 1986.
  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění I., ed. Anděla Horová, Praha 1999, s. 175-176.
  • Tomáš Valeš, Giovanni Maria Filippi nei paesi boemi, 2013