Lednice (okres Břeclav)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lednice

Zámecké náměstí v Lednici
Znak obce LedniceVlajka obce Lednice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0644 584631
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Břeclav (CZ0644)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Břeclav
Historická země Morava (nepatrná část katastru náležela do roku 1920 k Dolním Rakousům)
Katastrální výměra 31,27 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 304 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 173 m n. m.
PSČ 691 44
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Lednice
Zámecké nám. 70
691 44 Lednice
Starosta RNDr. Libor Kabát
Oficiální web: www.lednice.cz
Email: kancelar@lednice.cz
Lednice
Lednice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lednice (německy Eisgrub[2]) je obec na jižní Moravě, která v polovině 13. století přešla do majetku rodu Lichtenštejnů a patřila jim až do roku 1945. Jedná se o vinařskou obec v Mikulovské vinařské podoblasti (viniční tratě Končiny, Terasy, U Červené studánky, Hlohovsko, Ve starých, Na Valtické, Farské). Lednice se nachází asi 6 km severozápadně od Břeclavi a 12 km východně od Mikulova. Do obce patří i osada Nejdek. Žije zde přibližně 2 300[3] obyvatel.

Lednicko-valtický areál je zapsán v Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Zámek a ostatní budovy v Lednici jsou otevřeny od dubna do září. V tomto období se dá do Lednice také dostat lodí, která kotví v Břeclavi, nebo u Janohradu. V obci sídlí také Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně, jejíž zaměstnanci a studenti se významně podíleli na rekonstrukcích zámeckého parku a skleníku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Lednice se připomínaná v písemných pramenech poprvé již v roce 1222 jako zemanské sídlo. V polovině 13. století přešla do majetku rodu Lichtenštejnů a patřila jim až do roku 1945, kdy bylo jejich panství zestátněno.

Ze srovnání podrobných historických a podrobných současných map vyplývá, že nepatrná jihovýchodní část katastrálního území Lednice náležela do roku 1920 v rámci tzv. Valticka k Dolním Rakousům jako součást katastrálního území Charvátská Nová Ves. Dotyčné pozemky se staly součástí katastrálního území Lednice až během druhé poloviny 20. století.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Struktura[editovat | editovat zdroj]

V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 2324  obyvatel. Z nich bylo 1139  mužů a 1185 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 42,7% let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy v obci žilo 2242  lidí. Nejvíce z nich bylo (16,2%) obyvatel ve věku od 30 do 39  let. Děti do 14 let věku tvořily 12,4% obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 6,7%. Z celkem 1964  občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 35,7% střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 11,6% a bez vzdělání bylo naopak 0,5% obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 1110 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 86,8% z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 65% patřilo mezi zaměstnance, 4,9% k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 44,6% občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[4] Úhrnem 966 obyvatel obce (což je 43,1%), se hlásilo k české národnosti. Dále 577 obyvatel bylo Moravanů a 31 Slováků. Celých 517 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.[4]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[5]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Lednice 2335 2670 2561 2702 2731 2830 2791 1952 2012 1994 2291 2364 2356 2242
Počet domů část Lednice 427 404 432 451 481 510 576 481 446 461 560 644 674 700

Náboženský život[editovat | editovat zdroj]

Obec je sídlem římskokatolické farnosti Lednice na Moravě. Ta je součástí děkanátu Břeclav - Brněnské dicézeMoravské provincii.[6]Při censu prováděném v roce 2011 se 517 obyvatel obce (23%) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 340 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 272 obyvatel k římskokatolické církvi (12% ze všech obyvatel obce),dále 3 k pravoslavné, 1 k Církvi československé husitské, 4 k českobratrským evangelíkům a 2 ke Svědkům Jehovovým. Úhrnem 768 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 957 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.[4]

Společnost[editovat | editovat zdroj]

Školství[editovat | editovat zdroj]

Základní škola Lednice nacházející se na adrese Břeclavská 510 byla založena v roce 1936. Aktuálním ředitelem školy je Mgr. Ladislav Dostál, který je už ředitelem 27 let od roku 1990. Školu navštěvují děti od 6 do 15 let z Lednice, Bulhar a Hlohovce. Je rozdělena na dvě budovy. Na budovu u náměstí (lidově zvanou národka) chodí žáci od 1. a 2. třídy. Žáci 3. - 9. ročníku chodí na budovu druhého stupně. Postupně budou všichni žáci jen na jedné budově.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Lednický zámek
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Lednici.
  • Zámek Lednice – na místě původní gotické tvrze vznikl v letech 15441585 renesanční zámek, obklopený zahradou. Zámek byl na sklonku 17. století barokně přestavěn – z této přestavby se zachovala monumentální architektura zámecké jízdárny a konírny na západní straně zámeckého komplexu – dílo J. B. Fischera z Erlachu. V letech 17661772 proběhla klasicistní přestavba zámku a v roce 1815 byly zámecké budovy upraveny ve stylu empíru. Dnešní podoba zámku pochází z poslední přestavby zahájené v roce 1846 v historizujícím novogotickém slohu podle návrhů J. Wingelmüllera a dokončené v roce 1858 J. Heidrichem. Přestavba zachovala půdorys zámku a projevila se především v úpravě fasád a ve výzdobě zámeckých interiérů. Do komplexu zámeckých budov je vkomponován farní kostel Sv. Jakuba Staršího.
  • Palmový skleník na východní straně zámku byl zbudován v letech 18431845 podle návrhů anglického architekta P. H. Desvignese. Ve skleníku je pěstováno cca 250 druhů tropických a subtropických rostlin a vytváří předěl mezi parterovou a přírodně krajinářskou částí zámeckého parku.
  • Náměstí v obci Lednice je komponováno v jednotném novogotickém slohu.
  • Zámecký park – poprvé byl doložen polovině 16. století. Od 30. let 17. století je postupně měněn ve velkorysý barokní park vybavený severně od zámeckého průčelí terasou přístupnou rampami se sochařskou výzdobou. Koncem 19. století probíhaly klasicistní úpravy parku, jež vyvrcholily v letech 18051811 v romantickou přeměnu podle projektu architekta Fantiho na přírodní krajinářský park řešený na principu kompozičně ztvárněných průhledů. Řeka Dyje byla spoutána do systému kanálů a rybníků, byly navršeny ostrovy navzájem propojené mosty. Poslední úprava zámeckého parku proběhla v letech 18841887, kdy byla parterová část upravena podle plánů architekta Michelliho v novobarokním francouzském stylu s pravidelnou osovou formací stříhaných křovin s kašnami a antickými sochami a fragmenty. Park je významný po stránce dendrologické – obsahuje 112 druhů jehličnanů a 462 druhů listnáčů.
  • Minaret – romantická stavba z let 17971802 postavená v maurském slohu podle projektu J. L. Hardtmutha o výšce 60 m. Z jednopatrové hranolové budovy, v přízemí prolomené 12 arkádami, vyrůstá štíhlá věž, členěná třemi ochozy. Z věže je vidět Janův hrad a okolí.
  • Janův hrad (Janohrad) – romantická napodobenina zříceniny hradu z roku 1807 postavená podle návrhu J. L. Hardtmutha. Objekt je stylově upraven a zpřístupněn a obsahuje ornitologické a lovecké expozice Národního zemědělského muzea v Lednici. Pořádají se zde svatby.
  • Lovecký zámeček byl postaven v letech 1805–1806 podle návrhu J. L. Hardtmutha. Je to klasicistní jednopatrová stavba s průčelím prolomená v přízemí třemi arkádami. V prvním patře je lodžie ohraničená šesti toskánskými sloupy na hranolových podstavcích. Pod lodžií je půlkruhově zaoblené podloubí. Stavba sloužila jako hájovna a umožňovala z terasy sledovat hon.
  • Kostel svatého Jakuba Staršího
  • Kaple svatého Cyrila a Metoděje
  • Hraniční zámek – zámek vybudovaný v letech 18161827 přímo na tehdejší zemské hranici mezi Markrabstvím moravským a Dolními Rakousy, která zámek půlila a dnes zde tato hranice tvoří katastrální hranici obcí Lednice a Hlohovec. V současnosti se v zámku nachází hotel a restaurace.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 250.  
  3. Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017; datum přístupu: 4 květen 2017.
  4. a b c Lednice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26, [cit. 2017-02-11]. Dostupné online.  
  5. Lednice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21, [cit. 2017-02-10]. Dostupné online.  
  6. Děkanství slavkovské [online]. Slavkov u Brna: Děkanství slavkovské, [cit. 2017-02-11]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JUŘÍK, Pavel. Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů. Praha : Libri, 2009. 424 s. ISBN 978-80-7277-403-6.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]