Valticko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Valticko, dříve psáno Valčicko, něm. Feldsberger Gebiet, je název pro část tzv. Českých Rakous, která původně náležela k Dolním Rakousům a po vzniku Československa byla k němu připojena, na základě Saint-germainské mírové smlouvy, a začleněna do země Moravské.

Jde o dnešní území jihomoravského okresu Břeclav, v okolí města Valtice. Na severu je tato oblast ohraničená linií vedoucí přibližně po Lednických rybnících a na východě přibližně tokem Dyje. Dle současného katastrálního členění se jedná o celá katastrální území Valtice, Úvaly u Valtic, Hlohovec, Charvátská Nová Ves, téměř celé katastrální území Poštorná, malou západní okrajovou část katastrálního území Břeclav, část katastru obce Sedlec jižně od potoka Včelínek, a nepatrné části katastrů obcí Ladná a Lednice.

Připojení k Československu[editovat | editovat zdroj]

K Československu byla tato část tzv. Českých Rakous připojena ve dvou etapách:[pozn 1]

Motivací přičlenění této oblasti k Československu bylo zčásti národnostní hledisko (obce Hlohovec, Charvátská Nová Ves a Poštorná byly české), zčásti hledisko dopravní, neboť tudy procházela strategicky důležitá železniční trať mezi Břeclaví a Znojmem - proto byly připojeny i převážně německé Valtice a Úvaly. Pro změnu malé okrajové části katastru Valtic byly při této úpravě státní hranice předány Rakousku, kde se staly součástí katastru obce Schrattenberg.

V rámci Československa byla tato oblast o rozloze 87 km² spolu s tzv. Dyjským trojúhelníkem připojena k zemi Moravské jako zvláštní územní jednotka Valticko[5]. Teprve k 5. prosinci 1925 došlo na základě vládní vyhlášky ze dne 14. listopadu 1925, č. 242/1925 Sb. z. a n., „kterou se upravují obvody silničních, soudních a politických okresů, obvody finančních a školských okresů a jiných státních úřadů na Valticku“[6] k rozdělení území Valticka mezi stávající moravské politické okresy Hodonín a Mikulov, přičemž obce Chrvátská Nová Ves, Poštorná a Hlohovec připadly k politickému okresu Hodonín a soudnímu okresu Břeclav, zatímco Valtice a Úvaly u Valtic byly nově připojené politickému a soudnímu okresu Mikulov.

Po Mnichovu bylo celé Valticko a Dyjský trojúhelník obsazeno Třetí říší. Tato dvě území byla z počátku začleněna do Sudetoněmeckých území, následně k 15. dubnu 1939 byla připojena k zemskému hejtmanství Dolní Podunají, které bylo k 1. květnu 1939 přeměněno v říšskou župu Dolní Podunají, jejíž součástí zůstaly až do konce druhé světové války, po jejímž skončení nastal návrat k předválečnému stavu. Během existence železné opony byla značná část Valticka v nepřístupném hraničním pásmu.

Dnes je téměř celé Valticko součástí turisticky hojně navštěvovaného Lednicko-valtického areálu.

Další územní zisky ČSR z roku 1920[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Obvykle se však uvádí, že roku 1920 bylo připojeno celé Valticko.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Statistický lexikon obcí v republice Československé - II. Země Moravskoslezská. Praha : [s.n.], 1935. Kapitola Změny v rozloze obcí a okresů., s. 149. (čeština)  
  2. Statistický lexikon obcí v republice Československé - II. Země Moravskoslezská. Praha : [s.n.], 1935. Kapitola Změny v rozloze obcí a okresů., s. 151. (čeština)  
  3. Statistický lexikon obcí v republice Československé - II. Země Moravskoslezská. Praha : [s.n.], 1935. Kapitola Změny v rozloze obcí a okresů., s. 151. (čeština)  
  4. Statistický lexikon obcí v republice Československé - II. Země Moravskoslezská. Praha : [s.n.], 1935. Kapitola Změny v rozloze obcí a okresů., s. 151. (čeština)  
  5. Sbírka zákonů a nařízení státu československého, ročník 1920, částka XCII, str. 1135
  6. Sbírka zákonů a nařízení státu československého, ročník 1925, částka 104, str. 1183

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]