Valticko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Valticko
Pohled na Valtice
Pohled na Valtice
Geografie
Valticko (červeně) na mapě Česka
Valticko (červeně) na mapě Česka
Hlavní městoValtice
Statusregion
Souřadnice
Rozloha87 km²
Obyvatelstvo
Jazykčeština
Národnostní složeníČeši, Moravané
Náboženstvíkřesťanství
Správa regionu
Nadřazený celekČesko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Valticko, dříve psáno Valčicko, něm. Feldsberger Gebiet, je region v jižní části Jihomoravského kraje v Česku, při hranici s Rakouskem. Tato oblast byla původně součástí Moravy, už od 11. století ale Východní marky, resp. Dolních Rakous, a až v roce 1920 byla připojena k Československu. Jednalo se o jedno ze tří území přičleněných z Rakouska k Československu. Dnes je téměř celé Valticko součástí turisticky hojně navštěvovaného Lednicko-valtického areálu a také vinařské turistiky na jižní Moravě.

Vymezení[editovat | editovat zdroj]

Jde o dnešní území jihomoravského okresu Břeclav, v okolí města Valtice. Na severu je tato oblast ohraničená linií vedoucí přibližně po Lednických rybnících a na východě přibližně tokem Dyje. Dle současného katastrálního členění se jedná o celá katastrální území Valtice, Úvaly u Valtic, Hlohovec, Charvátská Nová Ves, téměř celé katastrální území Poštorná, malou západní okrajovou část katastrálního území Břeclav, část katastru obce Sedlec jižně od potoka Včelínek, a nepatrné části katastrů obcí Ladná a Lednice.

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Tato oblast byla ve středověku až do roku 1041 součástí Moravy, téhož roku však o toto území přišel Břetislav I. a následně se stalo součástí Východní marky, později součástí Dolních Rakous, v nichž pak setrvalo až do roku 1920, kdy bylo na základě Saint-germainské mírové smlouvy připojeno k Československu a v jeho rámci začleněno do země Moravské.

K Československu byla tato část tzv. Českých Rakous připojena ve dvou etapách:[pozn 1]

Motivací přičlenění této oblasti k Československu bylo zčásti národnostní hledisko (obce Hlohovec, Charvátská Nová Ves a Poštorná byly české), zčásti hledisko dopravní, neboť tudy procházela strategicky důležitá železniční trať mezi Břeclaví a Znojmem – proto byly připojeny i převážně německé Valtice (Feldsberg) a Úvaly (Garschönthal). Pro změnu malé okrajové části katastru Valtic byly při této úpravě státní hranice předány Rakousku, kde se staly součástí katastru obce Schrattenberg.

V rámci Československa byla tato oblast o rozloze 87 km² spolu s tzv. Dyjským trojúhelníkem připojena k zemi Moravské jako zvláštní územní jednotka Valticko.[3] Teprve k 5. prosinci 1925 došlo na základě vládní vyhlášky ze dne 14. listopadu 1925, č. 242/1925 Sb. z. a n., „kterou se upravují obvody silničních, soudních a politických okresů, obvody finančních a školských okresů a jiných státních úřadů na Valticku“,[4] k rozdělení území Valticka mezi stávající moravské politické okresy Hodonín a Mikulov, přičemž obce Charvátská Nová Ves, Poštorná a Hlohovec připadly k politickému okresu Hodonín a soudnímu okresu Břeclav, zatímco Valtice a Úvaly u Valtic byly nově připojené k politickému a soudnímu okresu Mikulov.

Po Mnichovu bylo celé Valticko a Dyjský trojúhelník obsazeno Třetí říší. Tato dvě území byla z počátku začleněna do Sudetoněmeckých území, následně k 15. dubnu 1939 byla připojena k zemskému hejtmanství Dolní Podunají, které bylo k 1. květnu 1939 přeměněno v říšskou župu Dolní Podunají, jejíž součástí zůstaly až do konce druhé světové války, po jejímž skončení nastal návrat k předválečnému stavu. Během existence železné opony byla značná část Valticka v nepřístupném hraničním pásmu.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Slovanské obyvatelstvo Valticka vzniklo splynutím Chorvatů neboli Charvátů, kteří sem přišli v 16. století, a Moravských Slováků z přilehlého Podluží. Vytvořili tak svébytný folklór kombinující podlužácké i charvátské prvky. Většinu si však až do 20. století zachovali jen ve třech obcích, Hlohovci (Bischofswarth), Charvátské Nové Vsi (Ober Themenau) a Poštorné (Unter Themenau), další vesnice této části Dolního Rakouska byly postupně germanizovány. Nejvíce k roku 1900 uvedlo jako českou, resp. moravskou či slováckou obcovací řeč jen 16 % obyvatel Bernhardsthalu (Pernitálu), 15 % obyvatel Rabensburgu (Ranšpurku) a 11 % obyvatel Hohenau an der March (Cáhnova).[5]

Počet obyvatel Valticka v první polovině 20. století
obec obcovací řeč roku 1900[6] národnost roku 1930[7]
česká německá česká německá
Hlohovec 990 5 1403 13
Charvátská Nová Ves 1152 74 1880 24
Poštorná 3118 221 3617 189
Úvaly u Valtic 5 697 52 630
Valtice 34 2967 1102 1924

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Obvykle se však uvádí, že roku 1920 bylo připojeno celé Valticko.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Statistický lexikon obcí v republice Československé - II. Země Moravskoslezská. Praha: Státní úřad statistický, 1935. Kapitola Změny v rozloze obcí a okresů., s. 149. 
  2. a b c Statistický lexikon obcí v republice Československé - II. Země Moravskoslezská. Praha: Státní úřad statistický, 1935. Kapitola Změny v rozloze obcí a okresů., s. 151. 
  3. Sbírka zákonů a nařízení státu československého [online]. ASPI, 1920 [cit. 2021-09-06]. S. 1135. Částka XCII. Dostupné online. 
  4. Sbírka zákonů a nařízení státu československého [online]. ASPI, 1925 [cit. 2021-09-06]. S. 1183. Částka 104. Dostupné online. 
  5. Gemeindelexikon der im Reichsrate vertretenen Königreiche und Länder, I. Niederösterreich. Vídeň: K. K. Statistische Zentralkommission, 1903. S. 142, 154. (německy) 
  6. Gemeindelexikon der im Reichsrate vertretenen Königreiche und Länder, I. Niederösterreich. Vídeň: K. K. Statistische Zentralkommission, 1903. Dostupné online. S. 142. (německy) 
  7. Statistický lexikon obcí v republice Československé II. Země Moravskoslezská. Praha: Státní úřad statistický, 1935. S. 37–38, 82. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]