Dyjský trojúhelník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dyjský trojúhelník
Dub u zámečku Lány.jpg
Geografie
Dyjský trojúhelník (červeně) na mapě Česka
Dyjský trojúhelník (červeně) na mapě Česka
Status region
Souřadnice
Rozloha 30 km²
Obyvatelstvo
Národnostní složení neobydleno
Správa regionu
Nadřazený celek Česko
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dyjský trojúhelník (též Moravsko-dyjský trojúhelník, za první republiky Podyjský roh) je území o rozloze 30 km² rozkládající se na jihu Jihomoravského kraje v Česku, při soutoku DyjeMoravou, tvořící nejjižnější části katastrů měst Břeclavi a Lanžhota. Dyjský trojúhelník je nivou s pralesním lužním lesem, který není obydlený. Dyjský trojúhelník se někdy přiřazuje k Valticku, s nímž však územně nesouvisí, přesto však s ním sdílel podobné osudy, neboť se v obou případech jednalo o jedno ze tří území přičleněných z Rakouska k Československu v roce 1920.

Historický přehled[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1041 se jednalo o součást Moravy. Toho roku však o toto území přišel Břetislav I. a následně se stalo součástí Východní marky, později součástí Dolních Rakous. K Československu bylo toto území připojeno roku 1920, zároveň bylo znovupřipojeno k Moravě a v jejím rámci začleněno do politického okresu Hodonín a soudního okresu Břeclav. Do roku 1920 se jednalo o části katastrů dolnorakouských obcí Bernhardsthal (česky Pernitál), Hohenau an der March (česky Cáhnov) a Rabensburg (česky Ranšpurk). V letech 1928-1938 byl součástí země Moravskoslezské, přičemž příslušnost k obcím a politickým či soudním okresům zůstala nedotčená. Po podpisu Mnichovské dohody byl v říjnu 1938 celý Dyjský trojúhelník obsazen nacistickým Německem a v jeho rámci začleněn do tzv. Sudetoněmeckých území. Následně v období od 15. do 30. dubna 1939 součástí Zemského hejtmanství dolní Podunají, přeměněného k 1. květnu 1939 v Říšskou župu Dolní Podunají. Součástí tohoto celku zůstala tato oblast až do osvobození Československa roku 1945, kdy došlo k obnovení státoprávních poměrů z doby před Mnichovskou dohodou a tím i k navrácení území Československu. Stejný vývoj, jaký měl Dyjský trojúhelník v letech 1938-1945, měla v tomto období i oblast sousedící s ním na severu, jelikož nacistické Německo zabralo v moderním okrese Břeclav mnohem větší území. V letech 1945-1948 byl Dyjský trojúhelník opětovně součástí země Moravskoslezské, jakož i všech nižších správních celků z doby před rokem 1938. Od 1. ledna 1949 je součástí okresu Břeclav, z počátku do roku 1960 součástí Brněnského kraje, poté od roku 1960 součástí kraje Jihomoravského. V době komunistického režimu došlo na území Dyjského trojúhelníku k úpravě katastrální hranice mezi Břeclaví a Lanžhotem. Roku 1997 se Dyjského trojúhelníku dotkla úprava státní hranice se Slovenskem, v roce 2011 pak úprava hranice s Rakouskem.

Obora Soutok[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Obora Soutok.

Většinu území Dyjského trojúhelníka zabírá obora Soutok, největší v Česku. Obora je ve správě státního podniku Lesy České republiky – Lesní závod Židlochovice, který zde chová spárkatou zvěř.[1]

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Soutok Moravy a Dyje, pohled ze slovenského břehu

Největší zachovalý lužní komplex (lužní prales) v Česku leží na jihovýchodě Moravy. Tato oblast soutoku řek Moravy a Dyje bývá někdy označována názvem „Moravská Amazonie“. Ministerstvo životního prostředí pod vedením ministra Martina Bursíka zvažovalo vyhlásit na území soutoku řek Dyje a Morava chráněnou krajinnou oblast Soutok.[2] Již dnes je toto území součástí evropsky významné lokality Soutok-Podluží, ptačí oblasti Soutok-Tvrdonicko, mokřadů Ramsarské úmluvy či biosférické rezervace Dolní Morava.[3] Území je také chráněno jako národní přírodní rezervace Cahnov - Soutok. Vyhlášení CHKO se však z iniciativy ministra Tomáše Chalupy prozatím odkládá z důvodu odporu místních samospráv[4]; bude tak dále moci pokračovat poměrně intenzivní těžba dřeva, již provádí podnik Lesy ČR.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Obora Soutok, URL: http://www.lesycr.cz/lz4/lesni-zavod-zidlochovice/myslivost-sparkata-zver/obora-soutok.ep/ Archivováno 15. 1. 2010 na Wayback Machine
  2. Ministerstvo trvá na vyhlášení CHKO Soutok, URL: http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2216238
  3. Podklady pro jednání o velkoplošné ochraně EVL Niva Dyje a Soutok-Podluží, URL: http://www.brno.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=5021
  4. Moravská Amazonie mizí, ale lepší ochranu teď nedostane, URL: http://aktualne.centrum.cz/domaci/regiony/jihomoravsky/clanek.phtml?id=705410

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]