Ladná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ladná
pohled od severovýchodu
pohled od severovýchodu
Znak obce LadnáVlajka obce Ladná
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0644 558443
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Břeclav
Okres (LAU 1) Břeclav (CZ0644)
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Historická země Morava
(nepatrná část katastru
náležela do roku 1920Dolním Rakousům)
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 231 (2020)[1]
Rozloha 10,06 km²
Katastrální území Ladná
Nadmořská výška 160 m n. m.
PSČ 691 46
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Masarykova 119/60
691 46 Ladná
info@obecladna.cz
Starostka Mgr. Renáta Priesterrathová
Oficiální web: www.obecladna.cz
Ladná
Ladná
Další údaje
Kód části obce 78875
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Ladná (německy Rampersdorf[2]) leží na jihu Moravy severně od okresního města Břeclavi. Administrativně náleží do okresu Břeclav v Jihomoravském kraji. Vznikla 1. července 2006 osamostatněním se od Břeclavi, k níž náležela od 1. srpna 1976. Katastrální území obce má výměru 1005,88 ha. Je zde evidováno 13 ulic a 481 adres. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o obci, která až do roku 1950 nesla český název Lanštorf,[3] je z roku 1270. Současný název získala obec k 4. květnu 1950. Ze srovnání historických a podrobných současných map vyplývá, že nepatrná část moderního katastru Ladné (území na pravém břehu Dyje) náležela do roku 1920 v rámci tzv. Valticka k Dolním Rakousům jako součást katastru Charvátské Nové Vsi, přičemž k Ladné byly dotyčné pozemky připojeny až někdy během druhé poloviny 20. století. Od 1. července 1976[4] do 30. června 2006 byla obec připojena k Břeclavi jako její místní část. Poté se opět osamostatnila.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Územím obce prochází dálnice D2 a silnice II/425 v úseku Hustopeče - Břeclav. Dále tudy vedou silnice III. třídy:

  • III/00221 ze silnice II/425 na Břeclav
  • III/00222 do obce

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Michaela archanděla – chrám v novorománském stylu z roku 1912, vystavěný dle návrhu architekta Karla Weinbrennera
  • Kaple svatého Michala – obdélná stavba se zvonicí z roku 1849
  • Poklona svatého Vendelína z 2. poloviny 18. století
  • Boží muka u nádraží z přelomu 18. a 19. století

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Společenský život[editovat | editovat zdroj]

Samospráva obce od roku 2017 vyvěšuje 5. července moravskou vlajku. [5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 257. 
  3. Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 264.
  5. https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10155188946675661&id=224337820660

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]