Bořetice (okres Břeclav)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bořetice
Obecní úřad Bořetice

Obecní úřad Bořetice

znak obce Bořeticevlajka obce Bořeticeznakvlajka

status: obec
LAU 2 (obec): CZ0644 584347
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (LAU 1): Břeclav (CZ0644)
obec s rozšířenou působností: Hustopeče
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální území: Bořetice u Hustopečí
katastrální výměra: 9,03 km²
počet obyvatel: 1 305 (1. 1. 2014[1])
nadmořská výška: 192 m n. m.
PSČ: 691 08
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: OÚ Bořetice
U sóla 39
691 08  Bořetice
starosta / starostka: František Petrásek
Oficiální web: http://www.boretice.cz
E-mail: obec@boretice.cz

Bořetice
Red pog.png
Bořetice
Zdroje k infoboxu a částem obce

Bořetice (německy Boretitz) jsou vesnice v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Leží zhruba 12 km jihovýchodně od Hustopečí, na břehu Trkmanky. Bořetice sousedí na severu s Němčičkami a Kobylím, na východě s Vrbicí (místně Vrbicú) a na západě s Velkými Pavlovicemi. Žije zde přibližně 1300 obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název se vyvíjel od varianty de Poratiz (1222), v Borzetycz (1349), v Borzeticz (1361), Borzeticz (1392), na Borzeticzich (1497), z Borzeticz (1522), Boržetycze (1610), Boržeticz (1673), Porschetitz (1720), Boržeticz (1751), Bořetitz a Bořetice (1846). Místní jméno vzniklo z osobního jména Bořata, k němuž byla přidána přípona -ice a znamenalo ves lidí Bořatových. Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného a genitiv zní Bořetic.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První dochovaná zmínka o Bořeticích se nalézá v latinsky psané Listině přítlucké z roku 1222, ve které olomoucký biskup Robert určil farní právo kostelu v Přítlukách a na níž je uveden bořetický dědičný rychtář Vít (Wido iudex de Poratitz).[3] Ve středověku vystřídaly mnoho majitelů, v roce 1447 získal obec Jan Kuna z Kunštátu, významný místní hospodář a stavitel. Po něm obec spravoval syn Heralt Kuna z Kunštátu.[3]

Po smrti Heralta v roce 1524 se obce ujala vdova, Magdalena z Lomnice, a následně její vnuk z rodu Tetourů z Tetova. Ti pozvali do vsi asi 60 habánů (novokřtěnců). V roce 1571 byla ves prodána Janu Kropáčovi z Nevědomí, po určitých peripetiích získala vesnici Bohunka ze Žerotína a posléze její syn Zdeněk Žampach z Potštejna. V roce 1605 byly habánské osady včetně Bořetic vypleněny Bočkajovci a údajně zničili místní středověký kostelík, společný dům habánské komuny, tvrz a další usedlosti. O těchto škodách však se v následujících listinách z neznámých důvodů vůbec nehovoří. Na počátku 17. století habáni z vesnice, stejně jako ze zbytku Moravy, vypuzeni.[3]

Během třicetileté války byla vesnice několikrát pleněna, ale ne zcela zničena. Kostel zničený v roce 1605 měl být obnoven už v roce 1680, ale práce byly zastaveny, a tak byla na hřbitově alespoň vystavěna kaple (která byla počátkem 18. století přestavěna na kostel). Na konci 17. století byla obec prodána Lichtenštejnům a Marie Antonie z Lichtenštejna iniciovala v Bořeticích některé významné stavby včetně kostela sv. Anny, který sloužil jako poutní kostel.[3]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 296 domech 1212 obyvatel. 1205 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1 k německé. Žilo zde 1186 římských katolíků, 18 evangelíků, 3 příslušníků Církve československé husitské a 5 židů.[4]

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[5][6][7]

Místní části 1896 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1920 1961 1970 1980 1991 2001 2013
Počet obyvatel část Bořetice 850 981 937 1037 1142 1279 1212 1291 1473 1380 1334 1272 1 321 1 305
Počet domů část Bořetice 186 197 206 220 238 245 296 340 351 366 371 441 443

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1990 do roku 2006 byl starostou Václav Petrásek. V letech 2006 až 2014 zastával tuto funkci Václav Surman (KDU-ČSL). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byl do této funkce zvolen František Petrásek (Vinaři za obce krásnější). [8]

Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]

Znak tvoří červeno-zelený štít. V rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 13 ze dne 1. února 1994 je znak popsán takto:[9]

Zeleno-červeně polcený štít, v pravé polovině polní brány, v levé kolmo postavená radlice, obojí zlaté.

Motivy znaku vycházejí ze symboliky staré bořetické pečeti, jež je doložena nejpozději v roce 1656.[10] Radlice je nůž využívaný na krájení „koláče“ po lisování vína.[zdroj?]

Po roce 1949 nebylo obcím umožněno užívat vlastní znak a musely v razítkách i pečetích užívat státní znak. Až zákon o obecním zřízení z roku 1990 umožnil opět využití obecního znaku a praporu, na základě udělení České národní rady, resp. Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Bořetice podaly žádost, jež zahrnovala znak vycházející z někdejší pečeti a červeno-žlutě čtvrcenou vlajku se znakem v jejím středu, která však nebyla schválena. Po jednáních byla zvolena vlajka s dvěma svislými pruhy, žerďovým zeleným a vlajícím červeným.[10]

Jelikož dekret obsahuje pouze slovní popis bez vyobrazení, obec zadala kresbu znaku novému výtvarníkovy. Ten změnil tvar štítu i zobrazení polních bran oproti vyobrazení, jež bylo součástí žádosti, směrem k podobě někdejší pečeti. To není na závadu, zároveň však zaměnil strany znaku, takže mnoho tiskovin s jeho dílem neodpovídá definici uděleného znaku. Ivan Štarha v knize Bořetice v proměnách času proto hovoří v souvislosti s touto variantou spíše o logu obce nežli o znaku.[10]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Břeclav#Bořetice.
  • Kostel svaté Anny
  • Hřbitovní zeď s barokní branou
  • Smírčí kámen
  • Boží muka v Zázmoníkách
  • Boží muka u Rozhledny
  • Poklona svatému Floriánu
  • Poklona svatému Janu Nepomuckému
  • Rozhledna Kraví hora

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Český statistický úřad, 2014-04-30, [cit. 2014-11-08]. S. 91. Dostupné online.  
  2. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha : Academia, 1970. S. 98.  
  3. a b c d GRŮZOVÁ, Ludmila. Bořetice v proměnách času. Bořetice : Pro obec Bořetice vydal Petr Brázda, 2013. 488 s. ISBN 978-80-87387-23-8. Kapitola II. Historie obce.  
  4. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha : Orbis, 1935. 212 s. S. 49.  
  5. Bořetice - obec/město (okr. Břeclav) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26, [cit. 2012-02-08]. Dostupné online.  
  6. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-220-2394-2. Heslo Bořetice, s. 489.  
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2002 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 630 s. Dostupné online. ISBN 80-220-1310-3. Kapitola Okres Břeclav, s. 640.  
  8. SPĚVÁK, Přemysl. Souboj koalic o radnici. Petrásek vystřídal v Bořeticích Surmana. Břeclavský deník [online]. 2014-11-09 [cit. 2014-11-09]. Dostupné online.  
  9. Registr komunálních symbolů: Bořetice [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2015-05-11]. Dostupné online.  
  10. a b c ŠTARHA, Ivan. Bořetice v proměnách času. Příprava vydání Ludmila Grůzová. Bořetice : Pro obec Bořetice vydal Petr Brázda, 2013. 488 s. ISBN 978-80-87387-23-8. Kapitola Znak a prapor Bořetic.  
  11. Vesnice roku
  12. Svobodná spolková republika Kraví hora [online]. Svobodná spolková republika Kraví hora, 2010, [cit. 2013-01-19]. Kapitola Republika Kraví hory. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GRŮZOVÁ, Ludmila. Bořetice v proměnách času. Bořetice : Pro obec Bořetice vydal Petr Brázda, 2013. 488 s. ISBN 978-80-87387-23-8.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]