Radlice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o části Prahy. Další významy jsou uvedeny v článku Radlice (rozcestník).
Radlice
část obce a katastrální území hl. města Prahy
Radlické údolí

Radlické údolí

kód katastrálního území:
připojení k Praze: 1922
městská část: Praha 5
správní obvod (pověřený úřad): Praha 5
městský obvod: Praha 5
počet územně tech. jednotek:
základní sídelní jednotky:
katastrální výměra: 2,42 km²
obyvatel: 1 775 (31. 12. 2014[1])
hustota zalidnění: 733 obyv./km²

Radlice na mapě

Radlice (německy Radlitz) jsou čtvrť Prahy, patřící k obvodu i městské části Praha 5.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Radlice byly až do roku 1922 malá vesnice. Po připojení k Praze se staly okrajovou čtvrtí bez většího významu. Zástavba se rozvíjela jen pomalu, stavěly se zde rodinné domy. Až na začátku 80. let došlo k velkým změnám. Výstavba metra na Jihozápadní město si vynutila přestavbu. Byly zbořeny staré Radlice, na jejich místě vznikl autobusový terminál[zdroj?] a plavecký bazén.

Ze starých Radlic zůstala kaplička sv. Jana Nepomuckého (u metra za novou budovou ČSOB) a starý radlický židovský hřbitov (na kopci směr Dívčí hrady) s náhrobky z 18., 19. a ze začátku 20. století.

Charakter čtvrti[editovat | editovat zdroj]

Kaple sv. Jana Nepomuckého a socha světce
Stanice metra Radlická a přilehlý komplex budov ČSOB

Dnes jsou Radlice evidentně tranzitní čtvrtí, bylo tomu ovšem i v minulosti. Dříve tudy jezdili zaměstnanci z centra Prahy do Walterovy továrny v Jinonicích, dnes metrem cestují tisíce lidí na Luka, Lužiny a Stodůlky. V kopcích okolo terminálu stanice se nacházejí rodinné domky. V ulici Radlická, směrem ke Smíchovu a k řece jsou městské činžovní domy. V roce 2007 byl v těsné blízkosti stanice metra Radlická vybudován komplex kancelářských budov ČSOB podle návrhu architekta Josefa Pleskota. Společně s výstavbou kancelářské budovy byla rekonstruována barokní kaple svatého Jana Nepomuckého z roku 1722 a barokní socha téhož světce z 19. století.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Hromadná doprava[editovat | editovat zdroj]

V roce 1988 zde byla otevřena stanice metra B jako součást etapy III. B vedoucí na Jihozápadní Město. Radlická nebyla dlouhou dobu příliš vytíženou stanicí, využití se zvýšilo s výstavbou nové centrály ČSOB v roce 2007. O rok později sem byla prodloužena tramvajová trať, původně vedoucí v úseku Anděl – Laurová. Zároveň s výstavbou objektu Československé Obchodní Banky a tramvajové točny pro nově vybudovanou tramvajovou trať byl nuceně zrušen autobusový terminál. Autobusovou přepravu je i přesto možné zde využít. Radlice po ukončení provozu metra a denní tramvajové linky obsluhuje noční velkokapacitní spoj, který víceméně kopíruje tramvajovou trať a dále pokračuje směrem na Jihozápadní Město, v opačném směru na Sídliště Písnice.

Automobilová doprava[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Radlická radiála.

Hlavní tepnou dnešní dopravy je Radlická ulice. V budoucnosti se počítá, že by tudy byla vedena radiála od plzeňské dálnice D5 až po městský okruh tato radiála by přebrala část tranzitní dopravy, která nyní vede Plzeňskou ulicí.


Panoramatický pohled na Jinonice, Smíchov a Strahov od jihu. Radlice jsou skryty v údolí.
Panoramatický pohled na Jinonice, Smíchov a Strahov od jihu. Radlice jsou skryty v údolí.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Obyvatelstvo a rozloha katastrálních území Prahy 2001–2014 [online]. Praha: Český statistický úřad, [cit. 2015-06-02]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]