Řepy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Praha 17
Slánská silnice přecházející osu sídliště Řepy – ulici Makovského.
Slánská silnice přecházející osu sídliště Řepy – ulici Makovského.
Znak městské části Praha 17Vlajka městské části Praha 17
znakvlajka
Lokalita
Status městská část
Správní obvod Praha 17
Statutární město Praha
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 24 235 (2011)[1]
Rozloha 3,26 km²
Katastrální území Řepy
PSČ 163 00
Počet domů 1 194 (2011)[1]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 8
Kontakt
Adresa úřadu Úřad MČ Praha 17
Žalanského 291/12b
Praha 17, Řepy
163 00 Praha 618
[2] podatelna@praha17.cz[2]
Starostka Jitka Synková (ODS)
Oficiální web: www.repy.cz
Praha 17 na mapě
Praha 17
Praha 17
Další údaje
Kód 547174
Kód části obce 400483
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řepy (německy Rüben) jsou katastrální území Prahy, tvořící území městské části Praha 17 v městském obvodě Praha 6. Nacházejí se na západě města, severně od vjezdu dálnice D5 do Prahy. Vesnice Řepy vznikla kolem 13. století, k Praze byla připojena roku 1968; od poloviny 80. let zde stojí sídliště. Do 31. prosince 2001 se městská část Praha 17 nazývala Praha-Řepy, přičemž do 17. listopadu 1994 městská část nazahrnovala jižní, sídlištní část katastrálního území Řepy. Vykonává působnost pověřeného úřadu i pro městskou část Praha-Zličín.

Správní obvod Praha 17[editovat | editovat zdroj]

Radnice v Řepích

Úřad městské části Praha 17 je pověřen výkonem rozšířené působnosti státní správy též pro území městské části Praha-Zličín, které leží v městském obvodu Praha 5 a zahrnuje katastrální území Zličín, Sobín a část katastrálního území Třebonice.

Území rozšířené působnosti státní správy úřadu městské části Praha 17 (takzvaný správní obvod Praha 17) tedy zasahuje do dvou městských obvodů podle zákona o územním členění státu. Podobný přesah do dvou obvodů má i správní obvod Praha 11.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Řepích pochází z roku 993 ze zakládací listiny Břevnovského kláštera, tam stejně jako v dalších stoletích se vesnice nazývala "Žepy" a zůstávala osadou, připojenou k Liboci. Název "Ržep" se poprvé objevil roku 1785[3]

V roce 1872 bylo jižně od Řep zbudováno nádraží pro nedalekou vesnici Zličín. Tím získala obec napojení na železniční síť tehdejšího českého království.

Od roku 1859 se Řepy zapsaly do historie novostavbou berounského kostela Svaté Rodiny s klášterem a ženskou trestnicí, které založila a vedla Kongregace sester boromejek. Proslavil ji zločinec Václav Babinský, který zde dožil jako zahradník a je zde pohřbený. Po roce 1990 se boromejky do Řep vrátily a v rekonstruovaných objektech obnovily Domov svatého Karla Boromejského s nemocnicí a provozem zdravotní služby vězeňkyň.

V prvorepublikové konjunktuře průmyslu se proslavila řepská továrna Studnička & Obrdlík, zejména svými visacími zámky značky JASO. Založil ji řepský zámečník Jaroslav Studnička (1895–1965), rodinná hrobka se sochou Jenky Studničkové patří k nejvýraznějším na Řepském hřbitově. Pro rozvoj Prahy jako hlavního města samostatného Československa bylo v rozvojových plánech z počátku 30. let počítáno s výstavbou rodinných domů v prostoru současného panelového sídliště, lokalitě Na Fialce a v soutěsce motolského potoka u dnešního krematoria. Obytný komplex měl zahrnovat i železniční rychlodráhu, která by směřovala z Vypichu. Z uvedeného plánu nicméně byla realizována pouze ulice Na Moklině na okraji starých Řep a lokalita Nové Řepy v blízkosti Bílé Hory.

V roce 1964 měly Řepy jako samostatná obec stát podle platného územního plánu hlavního města Prahy stát ještě mimo hlavní město a dokonce i mimo plánovaného městského okruhu (který měl být veden přibližně dnešní ulicí Slánská). Areál kláštera Kongregace sester boromejek sloužil jako věznice; zahrada byla dána do správy Výzkumnému ústavu zemědělské techniky. V obci se nacházely dva rybníky; hlavní ulice (dnes Žalanského) nesla název po Klementu Gottwaldovi.

V roce 1968 byly Řepy připojeny k Praze spolu s řadou dalších okolních obcí. Panelové sídliště se objevilo teprve v územním plánu pro Prahu z roku 1971, a to v podobě menší, než ve které bylo později realizováno. Počítalo se s výstavbou spíše nesouvislého celku obklopující původní vesnici, nežli kompaktního obytného souboru. Do sídliště měla být zavedena tramvajová doprava, a to tratí z Bílé Hory a z Motola. V téže době se již objevila varianta trasování Pražského okruhu západně od Řep v podobě, ve které byla realizována na přelomu století. Navržena byla rovněž i tzv. Břevnovská radiála, dopravní komunikace, která měla zajistit rychlostní spojení silnice č. 6 s centrem metropole.

V roce 1975 byla zahájena výstavba autobusových garáží v Řepích.

V polovině 80. let 20. století bylo v oblasti, která byla již v 20. a 30. letech 20. století zamýšlena pro výstavbu rodinných domů, realizováno sídliště pro dvacet tisíc obyvatel. Jeho podobu přinesl územní plán z roku 1976. Výstavba sídliště probíhala po částech směrem od východu na západ. To bylo rozděleno na dva celky (Sídliště Řepy I a Sídliště Řepy I). Severní a západní okraje sídliště byly dokončovány v letech 19891990. Dosavadní urbanistická koncepce dalšího rozšíření sídliště, hlavně směrem na západ ke Zličínu, byla obnovena v letech 2016-2020. Od podzimu roku 1988 je v provozu tramvajová trať, spojující Řepy s centrem Prahy. V roce 2010 prošla tato trať kompletní rekonstrukcí. V roce 2014 proběhla kompletní revitalizace Řepského potoka.

Městská část Praha-Řepy do roku 1994 nezahrnovala jižní, převážně sídlištní část katastru Řep – tvořila ji pouze severní část včetně starých Řep až ke Karlovarské ulici včetně bělohorského poutního areálu, který tuto ulici přesahuje. Vyhláškou 9/1994 HMP byla k městské části s účinností od 18. listopadu 1994 připojena i jižní část katastrálního území Řepy, která do té doby patřila k městské části Praha 6.[4] Od roku 1996[zdroj?] má městská část Praha 17 i novou budovu radnice, která se nachází v ulici Žalanského.

Sport[editovat | editovat zdroj]

V Řepích se nachází fotbalové družstvo, které bylo založeno roku 1924 a nyní nese název TJ Sokol Řepy. V ulici U Boroviček se nachází dráha BIKROSCLUBU Řepy, mistra ČR 2009 družstev. Dále v ulici Španielova se nachází volejbalový klub SK ŠPANIELKA ŘEPY, který se v sezoně 2008/2009 mimo jiné umístil na 4. místě v extralize kadetek, a 3. místě v Pražském přeboru kadetek. Ve druhém patře obchodního střediska Shopping Point Řepy (bývalý OVUS) v Makovského ulici se nachází klub bojových umění Tiger Gym, který nabízí výuku kickboxu, japonského i brazilského Jiu Jitsu pro děti i dospělé všeho věku. Také je zde Sbor mladých dobrovolných hasičů SDH Praha-Řepy.

Školství[editovat | editovat zdroj]

V Řepích jsou 3 mateřské školy: Bendova (Bendova 1123/1), Pastelka (Španielova 1316/27), Socháňova (Socháňova 1176/23) a MŠ Laudova se speciálními třídami (Laudova 1030/3), složená ze 4 samostatných MŠ Duha, Sluníčko, Opuková a Fialka.

Dům dětí a mládeže Praha 6 je v ulici U Boroviček 648/1. V Řepích na adrese Španielova 1124/50 se nachází Základní umělecká škola Blatiny.

Základní školy[editovat | editovat zdroj]

Ukázka typické architektury řepských škol – část areálu ZŠ Jana Wericha (Mensa gymnázium)

Základní školy jsou zde následující:

  • Základní škola genpor. Františka Peřiny (Socháňova 1139/19);
  • Základní škola Jana Wericha (Španielova 1111/19);
  • Základní škola (Laudova 1024/10);
  • Základní umělecká škola Blatiny (Španielova 1124/50);
  • Základní škola pro žáky se specifickými poruchami učení (U Boroviček 648/1)
  • a také Japonská škola v Praze (Skuteckého 1388/18), kterou provozuje Nadace Japonské společnosti v České republice.

Původní stoletá řepská základní škola v sousedství kláštera (Žalanského 68/54) zanikla v roce 2002 (připomíná ji název autobusové zastávky „Škola Řepy“).

Střední školy[editovat | editovat zdroj]

Ze středních škol v Řepích sídlí jedno osmileté gymnázium a dále odborné střední školy:

V roce 2000 zaniklo Střední odborné učiliště stavební (sídlilo U Boroviček 648/1).

Vysoká škola[editovat | editovat zdroj]

Jedna vysoká škola, a to Vysoká škola regionálního rozvoje (VŠRR), sídlí v budově historické řepské základní školy (Žalanského 68/54) a společně s ní Vyšší odborná škola cestovního ruchu.

Významné stavby[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Řepích.
Kostel Panny Marie Vítězné a klášter dominikánek na Bílé Hoře
Kostel sv. Martina

Obchod[editovat | editovat zdroj]

Na území Řep se nachází větší množství supermarketů. Hlavní centrum obchodu se nachází v ulici Makovského u zastávky MHD Slánská. Je jím velký obchodní dům „Shopping point Řepy“, známý spíše pod starším názvem „Ovus“. Jeho součástí je pošta, policie, pobočky bank, mnohé obchůdky a supermarket. Má několik pater a vznikl ve dvou etapách. První byla otevřena nejspíš ještě za socialismu, druhá pak v roce 1995. Nově vznikla také tzv. Řepská pasáž, rovněž v ulici Makovského, ale u zastávky Blatiny. Nachází se v přízemí dvou panelových domů a zahrnuje malé obchody a služby různých druhů. Nejbližším velkým obchodním centrem ale přesto zůstává Zličín.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Pohled na nejnovější část Sídliště Řepy s tramvajovou smyčkou v roce 2017
Slánská ulice v Řepích směrem na Ruzyni

Veřejná hromadná doprava[editovat | editovat zdroj]

Veřejnou dopravu pro sídliště zajišťují už zmíněné tramvaje. Spoje jsou sice četné, ale pomalé – k Andělu dojedou asi za 18 minut. Na tramvajové spoje navazují autobusové linky, zajišťují spoje do míst, kam tramvajové koleje nevedou, hlavně směrem k metru B (Nové Butovice, Zličín) a směrem k Břevnovu a posléze na metro k Dejvické. Výhledově se uvažuje i o prodloužení linky A ze stanice Dejvická do Řep a na Zličínlince B; tento plán však, pokud bude realizován, tak až po roce 2015. Poblíž konečné tramvaje se nachází železniční stanice Praha-Zličín, na trati 122, ve všední den s taktovou železniční dopravou dopravou Esko S65 Praha-Smíchov Na Knížecí - Hostivice. O víkendu jsou provozovány vlaky Praha hlavní nádraží - Praha-Zličín - Hostivice, přičemž dva páry zajíždějí až do stanice Rudná u Prahy, posíleny vlaky Praha-Zličín - Hostivice. Během letního období provozuje společnost KŽC Doprava linku Pražského motoráčku vedenou historickým motorovým vozem M262.0 v úseku Praha hlavní nádraží - Praha-Řepy. Trať 122 je turisticky zajímavá pro svůj horský charakter, dvojicí Hlubočepských viaduktů, trasováním mezi skalami masivu Děvína a Žvahova s výhledem na jižní část Prahy, pročež je nazývána Pražským Semmeringem.

Silniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Protože Řepy byly jako sídliště vybudovány na konci 80. let 20. století, byly dobře připraveny na velký vzestup automobilismu. Spojení do všech okolních částí Prahy je relativně dobré, hlavní silniční komunikace jsou koncipovány tak, aby nedocházelo k hluku. Jediná rušná třída, která sídlištěm prochází, je Slánská (v severo-jižním směru); v místech, kde je k ní blízko zástavba, však byl instalován odhlučňující prosklený tubus. Navíc byla už část provozu odkloněna na úsek Pražského okruhu vedoucí kolem Řep.

Řepský hřbitov v Žalanského ulici[editovat | editovat zdroj]

Na hřbitově řádových sester v Řepích se točily scény z filmu Kytice

Hřbitov v Praze-Řepích v Žalanského ulici se skládá ze tří hlavních částí. Je zde civilní hřbitov, hřbitov kongregace sester sv. Karla Boromejského a trestanecký hřbitov. Na trestaneckém hřbitově jsou pochovávány trestanky, které zemřely v řepské trestnici, mimo ně je v levém rohu od vstupu na hřbitov hrob loupežníka Václava Babinského, který byl po odpykání trestu až do své smrti zahradníkem v místním klášteře. (Klášter sv. Karla Boromejského - Kostel sv. Rodiny)

Film[editovat | editovat zdroj]

V Řepích byly natáčeny tyto filmy:

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Nachází se zde farnost s dvěma kostely.

Sousedící čtvrti a obce[editovat | editovat zdroj]

V Praze[editovat | editovat zdroj]

Mimo Prahu[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Úřad městské části Praha 17, přístup na stránku 10. 7. 2020
  3. Antonín Profous, Místní jména v Čechách, díl III, s. 558, dostupné online [1]
  4. Tomáš Dragoun: Údaje o částech Prahy nelze hodnotit bez znalosti územních změn města, Statistika&My, časopis Českého statistického úřadu, vydání 11-12/2017
  5. Domov sv. Karla Boromejského
  6. https://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/adresar_diplomatickych_misi/cizi_urady_pro_cr/benin_konzulat_beninske_republiky.html

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PRIX, Dalibor (ed.): Umělecké památky Prahy, Velká Praha (M-Ž). Praha : Academia, 2017, ISBN 978-80-200-2469-5

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]