Praha 13

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
O obvodu Praha 13 se sídlem ve Vršovicích v letech 1949–1960 pojednává článek Praha 13 (1949).
Praha 13
Sluneční náměstí, uprostřed budova radnice Prahy 13
Sluneční náměstí, uprostřed budova radnice Prahy 13
Znak městské části Praha 13Vlajka městské části Praha 13
znakvlajka
Lokalita
Statusměstská část
Správní obvodPraha 13
ObvodPraha 5
Statutární městoPraha
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel59 906 (2011)[1]
Rozloha12,49 km²
PSČ155 00, 158 00
Počet domů2 587 (2011)[1]
Počet částí obce0 + 4 díly
Počet k. ú.0 + 4 části k. ú.
Počet ZSJ34
Kontakt
Adresa úřadu ÚMČ Praha 13
Sluneční náměstí 2580/13
Praha 13, Stodůlky
158 00 Praha 58
podatelna@p13.mepnet.cz
StarostaDavid Vodrážka (ODS)
Oficiální web: www.praha13.cz
Praha 13 na mapě
Praha 13
Praha 13
Další údaje
Kód 539694
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Praha 13 je městská část Prahy, zahrnující většinu katastrálního území Stodůlky a části katastrálních území Jinonice, Třebonice a Řeporyje. Leží v městském obvodu Praha 5 a nachází se na jihozápadě města, u výjezdu dálnice D5 z města a blízko od letiště. Většinu městské části tvoří sídliště Jihozápadní Město.

Správní obvod Praha 13[editovat | editovat zdroj]

Od 1. ledna 1995 byla městská část Praha-Jihozápadní Město přejmenována na nový název Praha 13 a současně s tím získal její úřad rozšířenou správní působnost i pro městské části Praha-Řeporyje, Praha-Řepy a Praha-Zličín.

S vytvořením městské části Praha 17 od 1. července 2001 přišla Praha 13 o tyto působnosti pro Řepy a Zličín a zůstala jí pouze pro vlastní území a městskou část Praha-Řeporyje.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Centrální park – výhled na kostel sv. Jakuba ve Stodůlkách

První lidé v tomto regionu se objevili už před 20 000 lety, v období poslední doby ledové. Svědčí o tom například nálezy v jeskyni sv. Prokopa. Dnes víme, že osídlení na tomto kraji Prahy bylo velmi husté. Prokázal to archeologický průzkum, prováděný při výstavbě sídlišť v letech 1978–1987, kdy v místě, kde dnes leží Nové Butovice, bylo nalezeno 65 hrobů. Jde o čtvrté největší pohřebiště v Evropě. Hroby archeologové odkryli na třech nepatrně od sebe vzdálených lokalitách mezi Stodůleckým a Jinonickým potokem. Pohřebiště únětické kultury poskytlo nálezy bronzových šperků, náušnic, jehlic, náramků, sekeromlatů a nožů s trojúhelníkovou čepelí i zlaté náušnice.

Většina území Prahy 13 je součástí Prahy od roku 1974 (s výjimku části jinonického katastru, který byl k Praze připojen už v roce 1922). Městská část zaujímá vyvýšeninu mezi Motolským, Prokopským a Dalejským údolím, kolem prameniště Prokopského potoka. Chráněné území Prokopského a Dalejského údolí činí tuto oblast velmi zajímavou. Část dnešního Prokopského údolí je tvořena podmořskou prvohorní sopkou.

Jádro městské části tvoří bývalá obec Stodůlky, jejíž součástí byla i osada Lužiny. Současně s připojením Stodůlek k Praze v roce 1974 byly k Praze připojeny i historické součásti Řeporyj, osady Velká Ohrada a Malá Ohrada, které již dříve byly ke Stodůlkám přifařeny, a po připojení k Praze byly katastrálně převedeny do Stodůlek. Při připojení obce Stodůlky k Praze v roce 1974 jí byl zachován její místní národní výbor, později transformovaný na místní úřad s místním zastupitelstvem a poté na úřad a zastupitelstvo městské části. Pravděpodobně při vzniku samosprávných městských částí v roce 1990 byla do samosprávné městské části Praha-Stodůlky (přejmenované na Praha-Jihozápadní Město) zahrnuta i podstatná část vsi Třebonice a severní okrajová část čtvrti Řeporyje a naopak část katastrálního území Stodůlek přiléhající k Řeporyjím byla připojena k městské části Praha-Řeporyje. Od 1. ledna 1995 byla městská část přejmenována na nový název Praha 13 a současně s tím získala rozšířenou správní působnost i pro městské části Praha-Řeporyje, Praha-Řepy a Praha-Zličín. S vytvořením městské části Praha 17 od 1. července 2001 přišla o tyto působnosti pro Řepy a Zličín a zůstala jí pouze pro vlastní území a městskou část Praha-Řeporyje. Pravděpodobně v rámci této reformy v roce 2001 byla přímo k městské části Praha 13 připojena i část katastru Jinonic, a to Nová Ves s okolím, tedy část Prokopského údolí.[2]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Panelový dům, Praha 13

Praha 13 se začala rozvíjet s dobudováním trasy metra B na Zličín v roce 1994 a rozvíjí se velmi rychle. Díky své výhodné poloze blízko centra zde vznikají stále nová obchodní centra a hypermarkety. Staví se zde i nové administrativní budovy.

Sídliště Jihozápadní Město tvořící většinu dnešní Prahy 13 je rozděleno na sídlištní části Nové Butovice, Lužiny a Stodůlky.

Od roku 2008 je budována na území Stodůlek i Třebonic západně od Jeremiášovy ulice, tedy západně od stanice metra Stodůlky, směrem k Chabům, Krtni a obchodnímu centru Zličín v Třebonicích, nová čtvrť Západní Město.

Městská část Praha 13 je slangově označována jako "město, kam chodí slunce spát".[zdroj?]

Sousedící části[editovat | editovat zdroj]

Hraničí s městskými částmi Praha-Zličín a Praha 17 na severu, Praha 5 na východě a Praha-Řeporyje a Praha-Slivenec na jihu.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Praha 13 je městskou částí s nejnižším věkovým průměrem v Praze (38,3 roku). Podle údajů Českého statistického úřadu z roku 2014 je podíl cizinců na území Prahy 13 ve výši 16%, tj. 10 467 cizinců.

V roce 2017 žilo na Praze 13 téměř 11 tisíc cizinců. Více než čtvrtinu tvořili Ukrajinci, podobný podíl připadal i na ruskou komunitu. Z tohoto důvodu se oblasti kolem stanice metra Hůrka, u které je i obchod s ruskými potravinami, říká malá Moskva.[3]

Kultura a jiné[editovat | editovat zdroj]

Mimo jiné na území Prahy 13 se nachází :

  • Czech Photo Centre (galerie organizátora Czech Press Photo)
  • Kulturní dům Mlejn
  • Kostel sv. Jakuba Staršího ve Stodůlkách
  • Dům dětí a mládeže Prahy 13

Zvolení zastupitelé[editovat | editovat zdroj]

Složení zastupitelstva (35 mandátů)
Koalice (21) Opozice (14)

ODSODSODS
ODSODSODS
ODSODSODS
ODSODS
ODSODS

ANO
ANO
ANO
ANO
ANO

KDU-ČSL, STAN
KDU-ČSL, STAN
KDU-ČSL, STAN
 
 

Zelení a Piráti pro 13Zelení a Piráti pro 13Zelení a Piráti pro 13
Zelení a Piráti pro 13Zelení a Piráti pro 13
Zelení a Piráti pro 13Zelení a Piráti pro 13
Zelení a Piráti pro 13Zelení a Piráti pro 13
Zelení a Piráti pro 13Zelení a Piráti pro 13

TOP 09
TOP 09
TOP 09
 
 

Příjmení, jméno, tituly Strana
Vodrážka David Ing. ODS
Pastrňák Zbyněk ODS
Zelený David ODS
Zeman Petr ODS
Bobysud Vít Ing. ODS
Skopalíková Šárka Mgr. ODS
Zeman Ondřej ODS
Tichá Ludmila ODS
Weyda Rudolf ODS
Vávra Milan ODS
Provazník Vojtěch ODS
Miroslava Nekolná ODS
Cejnarová Jeanette ODS
Plesníková Marcela RNDr. ANO 2011
Kvapilová Yveta ANO 2011
Prokeš Pavel ANO 2011
Drábek Michal Ing. BEZPP za ANO 2011
Zobal Josef Ing. BEZPP za ANO 2011
Praus Petr doc. Ing. CSc. TOP 09
Janovská Blanka TOP 09
Todlová Ivana TOP 09
Drhová Zuzana Ing. Ph.D. Zelení a Piráti pro 13
Balabánová Václava Zelení a Piráti pro 13
Horká Jana Zelení a Piráti pro 13
Hrdlička Václav Zelení a Piráti pro 13
Kolář Petr Zelení a Piráti pro 13
Kopetzký Adam Zelení a Piráti pro 13
Koudelka Jiří Zelení a Piráti pro 13
Krejčí Tomáš Zelení a Piráti pro 13
Mucala Václav Zelení a Piráti pro 13
Ryant Filip Zelení a Piráti pro 13
Vaverka Jakub Zelení a Piráti pro 13
Mašek Jiří KDU-ČSL, STAN
Křivánková Daria KDU-ČSL, STAN
Ečeková Maršálová Aneta KDU-ČSL, STAN


Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Tomáš Dragoun: Údaje o částech Prahy nelze hodnotit bez znalosti územních změn města, Statistika&My, časopis Českého statistického úřadu, vydání 11-12/2017
  3. MENZELOVÁ, Kateřina. Malá Moskva? Na sídlišti v Praze. Lidové noviny. 4.. leden 2019, s. 14. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]