Čimice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o části Prahy. O obci v okrese Klatovy pojednává článek Čímice.
Čimice
část obce a katastrální území hl. města Prahy
Centrum Čimic

Centrum Čimic

kód katastrálního území: 73039
připojení k Praze: 1960
městská část: Praha 8
správní obvod (pověřený úřad): Praha 8
městský obvod: Praha 8
počet územně tech. jednotek:
základní sídelní jednotky:
katastrální výměra: 2,58 km²
obyvatel: 6 818 (31. 12. 2014[1])
hustota zalidnění: 2 643 obyv./km²

poštovní směrovací číslo: 18100, 18200, 18300, 18400
Čimice na mapě

Čimice (německy Tschimitz) jsou čtvrť a katastrální území nacházející se na klidném severním okraji Prahy. Čimice jsou součástí městské části Praha 8 a leží mírně stranou od hlavního pásu Severního města. Obklopuje je zejména krásná příroda - ze západu chráněná krajinná oblasti Čimické údolí, ze severu Drahanské údolí, součást chráněné krajinné oblasti Drahaň-Troja, z východu pole, čtvrť Dolní Chabry a komerčně-průmyslová zóna a z jihu Psychiatrická léčebna Bohnice čtvrť Bohnice a Čimický háj.

Původ názvu[editovat | editovat zdroj]

K roku 1334 je doložen tvar Czyemitz, 1400 - Czimitz, 1848 - Čimice (úřední název).

Čimice původně znamenaly „ves lidí Čámových“ (od osobního jména Čamír = zkrácené Čám).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Před výstavbou dnešního sídliště byly archeologickým výzkumem objeveny hroby z poslední doby kamenné (eneolitu).[2] Mezi vykopávkami byl nalezen naříklad vzácný hrob ženy. I když samotné počátky sídelního vývoje sahají do 6. až 8. století, tj. do doby slovanského osídlení, byly objeveny zlomky civilizace ze starší doby bronzové, z mladší doby římské a z doby stěhování národů. Tato sídla patří mezi jedny z nejstarších na území dnešní ČR.

První písemné záznamy jsou z roku 1334, kdy Čimice jsou poprvé připomínány jako ves v majetku pražského probošta. Přibližně z tohoto období také pochází objevené pozůstatky několika sídlištních objektů, zásobní jámy a keramické nálezy na jižním břehu dnešního rybníka. Na jeho severní straně byly objeveny pozůstatky tvrze ze stejného období. Písemná zpráva o této tvrzi se poprvé objevila roku 1551, kdy byla prodána Zikmundem Keleckým z Kelče Adamovi Labudskému ze Strašína. Samotná tvrz ani její pozůstatky nejsou do dnešního dne dochovány. Zmizely s výstavbou obchodního centra Draháň, kdy došlo k zasypání a zatravnění pozemku. V původní projektu však byla též úprava archeologických vykopávek, které měly dotvořit parkovou část mezi centrem a rybníkem. Nad zbytky základů domů a polozemnic z 13. a 14. století měly být provedeny kopie původních nálezů, obnoven příkop s dřevěným můstkem a palisáda se měla nahradit výsatbou jalovců. Tvrz byla cenným dokladem historického vývoje Prahy a v roce 1985 byla prohlášena za nemovitou archeologickou památku.

V dobách husitských pražané Čimice zabavili, ale posléze se dostala do soukromých rukou a vystřídala řadu majitelů. Na konci 16. století byly Čimice trvale připojeny k libeňskému panství (Bryknarem z Brukšteina). Za třicetileté války utrpěly Čimice velké škody. Panské dvory i dvě poddanské chalupy byly zcela pusté a v této době pravděpodobně zanikla celá čimická tvrz. Roku 1662 přešly Čimice s libeňským panstvím do majetku Starého Města.

Roku 1850 při zavedení obecního zřízení byly začleněny do politické obce Chabry-Čimice.[3] V roce 1900 byly Čimice vsí karlínského okresu se 157 obyvateli.

Až do roku 1921 byl součástí katastru obce i Čimický háj na jejím jižním okraji. Na základě zemského výboru však byl připojen ke katastru bohnickému.

V roce 1960 byla Praha rozčleněna do deseti územních, správních i samosprávných jednotek. V rámci souvisejících územních revizí byly Čimice společně s Ruzyní jako jedny z prvních obcí připojeny k Velké Praze. Čimice, v té době obec s 1100-1200 obyvateli, se staly součástí obvodu Praha 8. K tomuto připojení se váže jedna zajímavost - Čimice jsou v současné době jako jediná obec po roce 1922 součástí kompaktního města. Ačkoliv v době připojení se zde nacházelo původní jádro vsi s několika statky a rolnickými domky a potom rozsáhlá výstavba vilek z první republiky, pozdější zástavba dala ráz dnešnímu kompaktnímu tvaru, avšak i s negativním efektem téměř úplné likvidace historického jádra. Zároveň Čimice nikdy neměly svůj vlastní samostatní místní úřad (tehdejší místní národní výbory) jako tomu bylo u všech později připojených obcí.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Současná nejstarší zástavba se nachází přibližně v centrální části. Sahá do meziválečného období, avšak některé rodinné domy také do 50. letech. Na počátku sedmdesátých let bylo rozhodnuto o stavbě sídliště, jehož součástí měla být výstavba panelových domů (plánovaný počet 1660 bytových jednotek), ale také ponechání velké části území pro výstavbu rodinných domků různých typů dle hlavního architekta Ing. B. Stuchlého.[4][5] První výstavba panelových domů začala v roce 1972 v jižní části území (okolí ulice Chvatěrubská). Výstavbu prováděl ostravský Bytostav a byla dokončena v roce 1975. O tři roky později Pozemní stavby Olomouc začaly s pokračováním výstavby v severovýchodní části (okolí ulice Křivenická) v prostoru vedle řady domků z původních Čimic. Tyto panelové domy byly dokončeny v roce 1980.[6] V 80. letech pak byly vystaveny řadové rodinné domkys plochou střechou v jihovýchodní a severozápadní části sídliště. Na tehdejší dobu se jednalo o poměrně rozsáhlou výstavbu (asi 450 bytových jednotek). V 70. letech byl také postaven objekt Vojenských staveb, který navazuje na severní okraj Psychiatrické léčebny a jehož území je v současné době označeno jako Brownfields a bude přeměněno v čistě obytnou oblast (obytné i rodinné domy).

Centrální občanská vybavenost je soustředěna v místě křížení zeleného pásma Čimického potoka s ulicí Čimickou. Kromě obchodního centra Draháň, kde se mimo jiné nachází pošta nebo lékárna, je zde mateřská, základní i střední škola, lékařské středisko nebo kožní sanatorium. Součástí je také sportovní zázemí včetně hřiště pro pozemní hokej nebo několika tenisových kurtů.

V obci je evidováno 49 ulic, 872 adres. V obci není evidována žádná část obce. Adresy v obci mají PSČ v rozsahu 181 00 až 184 00. V obci je k trvalému pobytu (nebo jakémukoliv platnému pobytu cizince, azylanta) přihlášeno 7 291 obyvatel, z toho je 3 176 mužů nad 15 let, 436 chlapců do 15 let, 3 285 žen nad 15 let, 394 dívek do 15 let (stav k 25. únoru 2008).

Dopravní spojení[editovat | editovat zdroj]

Čimice jsou dopravně spojeny s vedlejšími čtvrtěmi Bohnicemi (ulice Čimická a Pod Čimickým hájem), Kobylisy (K Ládví) a Dolními Chabry (K Ládví, Dopraváků, Spořická a K Drahani). S obcí Brnky je místní komunikací propojena chatková oblast v Drahanském údolí.

Veřejná hromadná doprava[editovat | editovat zdroj]

1950 - 1972: Od bohnické větve přes samostatnou linku zpět k větvi[editovat | editovat zdroj]

První linka MHD přijela do Čimic 9.1.1950. Jednalo se o větev linky C, jejíž hlavní větev vedla z Kobylis do Bohnic. Čimická větev byla v provozu pouze ve špičkách pracovního dne. Trasa větve se téměř shodovala s trasou současné linky 152 (stav od 9.5.2008), kdy jediné nepatrné rozdíly byly v umístění jednotlivých konečných - v Kobylisích poblíž křížení dnešních ulic Ke Stírce / Klapkova v místě někdejší tramvajové smyčky Čimická a v Čimicích na tehdejším náměstí poblíž kapličky sv. Jana Nepomuckého. V Kobylisích bylo možno přestoupit na tramvajové linky 3 a 17 (směr Pelc-Tyrolka), 14 (směr Palmovka) a autobusovou linku E (směr Ďáblice a Čakovice). Linka byla obsluhována tehdejší novinkou ve vozovém parku Dopravního podniku autobusem Škoda 706 RO.

Později v tom roce se v číslování čimická větev osamostatnila a vznikla tak linka Č. V souvislosti se zavedením přestupného tarifu od 31.12.1951 přestaly být autobusové linky označovány písmeny a byly nově označeny čísly od 101 výše. Z linky Č se tak stala linka 106. Po devíti letech 1.1.1961 došlo k dalšímu přečíslováni, kdy byla linka 106 zrušena a opět nahrazena větví linky 102 (původně linka C). Druhá větev této linky odbočovala do Bohnic.

1973 - 1984: Ve znamení linky 152[editovat | editovat zdroj]

Stav s bohnickou větví linky 102 vydržel až do 2.1.1973, kdy v souvislosti se začátkem výstavby sídlišť Bohnice a Čimice došlo opět k odvětvení linky 102. Ačkoli došlo pouze k přečíslování, Čimice od tohoto dne v celotýdenním provozu obsluhovala zcela nová linka 152. Oproti dřívějšímu stavu navíc část spojů zajížděla po Spořické ulici až k točně Místní národní výbor Dolních Chabry, kde doplňovala chaberskou linku 162 zavedenou 2.6.1969. Třetí prosincový den tohoto roku byla linka 152 opět prodloužena. Ve špičkách pracovních dnů zajížděly prodloužené "chaberské" spoje přes Ďáblice až do Čakovic k Závodu Jiřího Dimitrova (dnešní Avia). Někdy v té době díky výstavbě v okolí Kobyliského náměstí došlo rozdělení původní Čimické ulice do ulic Čimická a Ke Stírce (dle dnešní podoby). Zároveň došlo k přejmenování důležitého přestupního uzlu v severní části Prahy na nové jméno Ke Stírce. Linka 152 měla v té době v pracovní den interval 10,7 - 16,2 - 11 (průměrný interval v ranní dopravní špičce, v dopoledních hodinách a v odpolední dopravní špičce).

V polovině 70. let rychle rostoucí sídliště v Bohnicích potřebovalo reorganizaci veřejné hromadné dopravy. Postupně vznikaly linky, které měly být alternativou původní linky 102. V první polovině roku 1975 tak do Bohnic zajíždí (dle dnešních pojmenování) 102 (Staré Bohnice - Ke Stíce), 144 (Poliklinika Mazurská - Staroměstská), 177 (Sídliště Bohnice - Sídliště Lehovec), 183 (Sídliště Bohnice - Ke Stírce), 200 (Sídliště Bohnice - Florenc), 201 (Sídliště Bohnice - Kbely - Nový Hloubětín) a 209 (Poliklinika Mazurská - Ke Stírce). V té době (5.2.1975) vznikla také linka 202, která na sebe ze 152 převzala špičkové vložené spoje do Čakovic (stále přes zastávky Kostelecká a Dolní Chabry, MNV). Na opačném konci byla prodloužena až ke konečné Visla (dnešní Sídliště Bohnice) přes zastávku Odra. Na lince 202 jezdilo v té době jen několik spojů denně, ráno a odpoledne v pracovní den. Od roku 1978 začala 202 zajíždět do smyčky Sídliště Bohnice jih (dnešní Poliklinika Mazurská).

V průběhu roku 1980 začala do Čimic jezdit třetí autobusová linka - od Vozovny Kobylisy byla prodloužena 181. V trase ČIMICE - Přívorská - Vozovna Kobylisy - Burešova - Sídl. Ďáblice - Liberecká - Prosek - Krocínka - Klíčovská - Klíčov - U pekáren - Nám. Lidových milicí (dnešní Vysočanská) - ČKD Trakce - Nový Hloubětín - Hloubětín - Sídl. Hloubětín - Černý most (dnešní smyčka tramvají Lehovec) - Kyje - Pávovské nám. - Za horou - Perlit - Stavoservis - Štěrboholská - Kablo - Sklářská - HOSTIVAŘ, Náměstí J. Marata (dnešní Nádraží Hostivař).

Na přelomu 70. a 80. let pro cesty do centra města museli obyvatelé Čimic přestupovat. Největším přestupním uzlem byla konečná 152 Ke Stírce. Kromě zmíněných autobusových linek 144 a 200, které expresně jezdily k metru Staroměstská, resp. Florenc, zde bylo možno přestoupit na tramvajové linky 10, 12, 14 a 31 (směr Palmovka) a 17 a 29 (směr Holešovice po nové tramvajové trati Trojskou ulicí, která vznikla jako náhrada zrušené trati v ulici V Holešovičkách). To se však mělo brzy změnit.

1984 - 2004: Přímé spojení na metro[editovat | editovat zdroj]

A změnilo se k 4.11.1984, kdy byla linka metra C na severním konci prodloužena ze Sokolovské (dnešní Florenc) do zastávky Fučíkova (dnešní Nádraží Holešovice). U nové konečné stanice metra vznikl velký, na tehdejší dobu moderní autobusové terminál obsluhující oblasti celého pásu Severního Města od Bohnic po Prosek. Z dosavadní konečné Ke Stírce přes zastávky Vychovatelna a Jankovcova (ostatní projíždí) sem byla prodloužena i linka 152. Též na jejím druhém konci došlo ke změně, kdy díky posílení 162 a 202 dosavadní některé spoje přestaly zajíždět do Chaber. Zároveň na začátku 80. let společně s dokončenou výstavbou panelových domů byla zprovozněna současná autobusová točna Sídliště Čimice.

Dokončené sídliště a s ním i příliv nových obyvatel jsou spojené také s prodlouženém noční linky 505 na jedné straně ze Sídliště Bohnice do Čimic a na opačné straně z Kobylis do Horních Měcholup (až na Jižní Město v téměř stejné trase podél magistrály jako dnes (2015), dále přes Petrovice a Sídliště Horní Měcholupy).

Na konci roce 1984 (4.11.) byla linka 181 na jižním konci prodloužena až do Sídliště Horní Měcholupy, aby o pár let později byla opět zkrácena na Nádraží Hostivař (5.6.1990 v důsledku změn v dané oblasti po prodloužení metra A na Skalku).

V první polovině devadesátých let začaly na lince 152 jezdit kloubové autobusy. Nejprve byly o víkendech nasazovány Ikarusy a po rozšíření vozového parku Dopravního podniku o kloubové Karosy v celotýdenním provozu.

Srpen 2002 přinesl do Prahy povodně. V důsledku zatopení metra a uzavření severní části linky C byly prodlouženy autobusové linky ze Severního Města (102, 144, 152, 187, 200 a od 10.9. též 175) až do trasy Pražského povstání – Vyšehrad – I. P. Pavlova – Muzeum – Hlavní nádraží – Florenc – Vltavská – Argentinská – Jankovcova - ... a dále po svých pravidelných trasách. O dvou záříjových víkendech kvůli povodňových opravách metra byly tyto linky prodlouženy až do stanice Roztyly. 19.10.2002 byl obnoven provoz metra na lince C v úseku Háje - Florenc a tím došlo i ke zkrácení náhradní autobusové dopravy. Před Hudebním divadlem Karlín v Křižíkově ulici byl vybudován dočasný nástupní terminál, autobusy se otáčely v Pernerově ulici. Tento stav vydržel až do listopadu, kdy byl obnoven provoz na celé lince C a autobusy byly vráceny do svého původního terminálu Nádraží Holešovice, kam v době výluky metra vůbec nezajížděly (všechny linky zastavovaly v blízké zastávce Jankovcova).

2004 - 2008: Prodloužení trasy C severním směrem[editovat | editovat zdroj]

Na začátku tisíciletí se začala prodlužovat trasa metra C na severním konci o zastávky Kobylisy a Ládví. Již dříve bylo rozhodnuto o této kratší variantě, přesto ještě v osmdesátých letech se počítalo, že linka C bude z Nádraží Holešovice pokračovat přes Troju, Bohnice a jižní část Čimic do Kobylis a Sídliště Ďáblice. Nestalo se, nově otevřený úsek metra z 26.6.2004 si však vyžádal další změny v linkovém vedení, které se bezprostředně týkaly obyvatel Čimic. Linka 152 byla vrácena téměř do své historické trasy v podobě linky Č, kdy za Kobyliským náměstím zajíždí do jiné ulice - místo původního obratiště Ke Stírce vznikl nový terminál v ulici Pod Sídlištěm s odstavnou plochou Březiněveská.

Po prvním zprovozněném prodloužení trasy C severním směrem začala výstavba trasy do Letňan. Povrchové hloubení tunelu mezi Ládvím a Střížkovem si vyžádalo několik výluk, kdy byla linka 152 prodloužena o vyloučený tramvajový úsek Kobylisy - Sídliště Ďáblice.

Od 26.2.2006 jezdí z Čimic k metru v Kobylisích druhá autobusová linka. V tento den zahájila provoz linka 169, která ovšem byla zřízena pro obsluhu Dolních Chaber a v Čimicích využívá pouze obratiště. Podobně jako linky 162 a 175 u metra Kobylisy využívá původní obratiště Ke Stírce. Až později byly linky přesměrovány do společného obratiště Březiněveská.

Druhé prodloužení trasy metra C severním směrem si vyžádalo další změny, které se přímo dotkly obyvatel Čimic využívajících hromadnou dopravu, protože od 9.5.2008 přestala do Čimic jezdit linka 181. Ta byla zkrácena o celou severní část z Hloubětína přes Prosek do Čimic. Naopak v tomto úseku byla nahrazena linkou 183, která byla nově vedena kolem metra Kobylisy. Čimice tak získaly třetí linku k metru. Linka 183 je od tohoto data vedena v trase: Sídliště Čimice – Přívorská – Vozovna Kobylisy – Kobylisy – Ládví – Střížkov – Prosek – Špitálská – Kolbenova – Kbelská – Perlit – Spalovna Malešice – Kablo – Nádraží Hostivař – Gercenova – Boloňská – Nové Petrovice – Sídliště Petrovice, přičemž v úseku Kobylisy – Nádr. Hostivař v provozu v pracovní dny dopoledne a večer pouze každý druhý spoj, v ostatních obdobích všechny spoje.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V současné době zde jezdí čtyři autobusové linky městské hromadné dopravy, jedna noční linka a jedna školní linka.

  • 152 – od metra Kobylisy přes Bohnice; kloubový autobus (až na konečnou v Kobylisích u metra stejná trasa jako historická linka s označením Č, 106 nebo větev 102)
  • 183 – od metra Kobylisy přes Vozovnu Kobylisy, dále od Proseka, Vysočan, Hostivaře, Petrovic a Hájů
  • 169 – od metra Kobylisy přes Dolní Chabry
  • 202 – od Bohnic dále přes Dolní Chabry, Ďáblice, Čakovice, Kbely na Černý Most
  • 505 – z Jižního Města přes Chodov, Spořilov, Pankrác, Nové Město, Holešovice, Kobylisy a Bohnice; kloubový autobus
  • 551 – školní linka Sídliště Čimice - Šimůnkova

Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Praze#Čímice.
  • Kaplička sv. Jana Nepomuckého - Bývalá klasicistní kaplička z 2. poloviny 18. století stávala na návrší staré návsi. Dnes po nové přestavbě je dochována jen horní část zvoničky. Ve výklenku se nachází socha sv. Jana Nepomuckého. Stojí vlevo od zásobovacího vjezdu do obchodního centra Draháň.[7]
  • pozůstatky tvrze - od 1985 nemovitá archeologická památka

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Obyvatelstvo a rozloha katastrálních území Prahy 2001–2014 [online]. Praha: Český statistický úřad, [cit. 2015-06-02]. Dostupné online.  
  2. časopis Osmička z let 1998-1999
  3. Menhir – neoficiální stránky Dolních Chaber
  4. Digitální archiv Pražské informační služby
  5. Digitální archiv Pražské informační služby
  6. Digitální archiv Pražské informační služby
  7. http://www.praha8.cz

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]