Doba bronzová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Metalurgie mědi, cínu a zlata v době bronzové. Šipkami označeny jantarové stezky

Doba bronzová je historické období pravěku, pro které je charakteristické dominantní využívání bronzu - slitiny mědi a cínu pro výrobu důležitých potřeb (bronz se roztavil a odléval do dvoudílných forem) - díky metalurgii. Dále se vyznačuje rychlejší sociální diferenciací než v předchozích obdobích: rozvoj států na Blízkém východě nebo vznik knížecí vrstvy ve střední Evropě.

Doba bronzová - Muséum de Toulouse

Datace[editovat | editovat zdroj]

Ukázka mohyly (Chotouň)

Doba bronzová následuje po chalkolitu na Předním východě nebo po eneolitu (nebo po neolitu, pokud se nepoužívá označení eneolit pro danou oblast) - v Evropě. Její počátek je rozdílný pro jednotlivé části světa: kolem roku 3300 př. n. l. na Předním východě, 2300 př. n. l. Evropa a cca 2000 př. n. l. Čína. Ve střední Evropě je datována cca 1900 - 800 let př. n. l. Doba bronzová následně přechází v dobu železnou. Její vývoj se nejprve projevil v oblasti Mezopotámie kolem roku 3000 př. n. l. (dnešní Irák, Írán). V oblasti Malé Asie, Sýrie, Palestiny a oblasti kolem Egejského moře nastalo toto období kolem roku 2000 př. n. l. a postupně se z této oblasti dostávala do Severní Evropy.

Lidé v této době domestikovali kachny, slepice, kočky a na severu Evropy soby. Dovedli vyrábět bronzové nástroje a šperky, různé skleněné korálky. Jako platidlo používali lidé hřivny. Byl to nepeněžní prostředek, šlo o bronzové tyčinky, které mohli lidé dál využívat (později hřivna určovala množství drahého kovu, kterým se platilo). S jejich rozšířením se začínaly prohlubovat majetkové rozdíly. Pro výrobu nástrojů bylo typické lití do ztracené formy, vznikalo tedy velké množství originálních předmětů.

Doba bronzová na území dnešního Česka byla dána třemi kulturami:

  • Únětická kultura (18001500 let př. n. l.) – pro tuto kulturu je charakteristický zvláštní typ keramiky - typický je pro ni menší leštěný keramický hrneček - únětický koflík. Lidé potírali keramické nádoby grafitem, takže potom působily dojmem, že jsou vyrobené z kovu. Dále je pro tuto kulturu typické kosterní pohřbívání. Na Slovensku byla naleziště ve Spišském Štvrtku – projevoval se zvláštní vývojový prvek – vliv egejské oblasti. Z bronzu byly vyráběny pracovní nástroje, zbraně (dýky). Existovala naleziště zlata – zřejmě v důsledku toho docházelo k růstu obchodu (bohatství) a také majetkových rozdílů mezi obyvatelstvem.
  • Mohylová kultura (15001200 let př. n. l.) – lidé této kultury pro své mrtvé stavěli mohyly (bohatě vybavené hroby náčelníků; naproti tomu chudě vybavené hroby obyčejných lidí). V této době byli odlišně pochováváni ženy a muži – muži se zbraněmi, ženy se šperky.
  • Kultura lidu popelnicových polí (1200700 let př. n. l.) – název kultury je odvozen ze způsobu, jakým tito lidé pohřbívali mrtvé. Ty nejdříve zpopelnili, jejich popel vložili do speciální urny (keramické nádoby - popelnice), která měla vespod otvor. Ten zde byl proto aby mohla duše opustit tělo a odletět. Pro tuto dobu je významné celkové oteplení, současně rostl počet obyvatel a prodlužoval se jejich věk.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pleiner, R. – Rybová, A. (eds.): Pravěké dějiny Čech. Praha 1978.
  • Podborský, V. a kol.: Pravěké dějiny Moravy. Brno 1993.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Pravěk
Předchůdce:
Doba kamenná

Doba bronzová
Nástupce:
Doba železná