Doba bronzová

Doba bronzová je historické období, pro které je charakteristické dominantní využívání bronzu – slitiny mědi a cínu pro výrobu důležitých potřeb (bronz se roztavil a odléval do dvoudílných forem) – díky metalurgii a dřevěnému uhlí. Dále se vyznačuje rychlejší sociální diferenciací než v předchozích obdobích: rozvoj států na Blízkém východě nebo vznik knížecí vrstvy ve střední Evropě. Pojem doba bronzová v rámci své třídobé periodizace pravěkých dějin navrhl dánský archeolog Christian Jürgensen Thomsen v roce 1836.

Datace

Doba bronzová následuje po chalkolitu na Předním východě nebo po eneolitu v Evropě. Pokud se pro danou oblast označení eneolit nepoužívá, následuje doba bronzová po neolitu. Její počátek je rozdílný pro jednotlivé části světa: kolem roku 3300 př. n. l. na Předním východě, 2300 př. n. l. v Evropě a přibližně 2000 př. n. l. v Číně. Ve střední Evropě je datována cca 2300–800 let př. n. l.

Metalurgie mědi, cínu a zlata v době bronzové. Šipkami označeny jantarové stezky

Mohyla v Chotouni

Doba bronzová následně přešla v dobu železnou. Její vývoj se nejprve projevil v oblasti Mezopotámie kolem roku 3000 př. n. l. (dnešní Irák, Írán). V oblasti Malé Asie, Sýrie, Palestiny a oblasti kolem Egejského moře nastalo toto období kolem roku 2000 př. n. l. a postupně se z této oblasti šířilo do Severní Evropy.

Lidé v době bronzové domestikovali kachny, slepice, kočky a na severu Evropy soby. Dovedli vyrábět bronzové nástroje a šperky, různé skleněné korálky. Jako platidlo používali lidé hřivny. Byl to nepeněžní prostředek, šlo o bronzové tyčinky, které mohli lidé dál využívat (později hřivna určovala množství drahého kovu, kterým se platilo). S jejich rozšířením se začínaly prohlubovat majetkové rozdíly. Pro výrobu nástrojů bylo typické lití do ztracené formy, vznikalo tedy velké množství originálních předmětů.

V některých kulturách vytvořily již v době bronzové první písmo – v Mezopotámii klínové písmo a v Egyptě hieroglyfy. Protože cín nebyl k dispozice ve všech rozvinutých oblastech té doby (zejm. na Blízkém východě), inicioval vynález bronzu a jeho potřeba také rozvoj dálkového obchodu.

Bronzový náhrdelník v Muséum de Toulouse

Doba bronzová na území Česka

Podrobnější informace naleznete v článku Doba bronzová na území Česka.

Doba bronzová na území dnešního Česka počíná kolem roku 2300 př. n. l. v pojetí české archeologie, v pojetí moravském až kolem roku 2100 př. n. l. a končí kolem roku 800 př. n. l. Ve starší době bronzové dominuje únětická kultura, v závěru starší doby bronzové, v tzv. protourbánním horizontu nastupuje zejména na Moravě kultura věteřovská, na východě Moravy zasahuje epišňůrový kulturní okruh kulturou nitranskou. Střední dobu bronzovou charakterizují mohylové kultury středodunajská (na Moravě a ve východních a středních Čechách) a českofalcká (západní a jižní Čechy), v severní části Moravy a ve Slezsku se postupně formuje lužická kultura. Mladší a pozdní dobu bronzovou charakterizují kultury komplexu popelnicových polí okruhu hornodujanských popelnicových polí na jižní Moravě (chronologicky kultury velatická a podolská, okruhu hornodunajský popelnicových polí (chronologicky kultury knovízská a štítarská ve středních, severozápadních a jižních Čechách a kultura milavečská s následnou nynickou skupinou v Čechách západních), chebská skupina na Chebsku, řazená také k tomuto okruhu, existovala jen v mladší době bronzové. Východní Čechy, střední a severní Moravu a ve Slezsko zaujímal okruh lužických popelnicových polí (v první fázi kultura lužická, v navazující slezská v českém pojetí slezskoplatěnická), do severních Čech zasahovala labská větev lužického kulturního okruhu.

Únětická kultura (2300–1600 let př. n. l.)

Pro tuto kulturu je charakteristický zvláštní typ keramiky: menší leštěný keramický hrneček – únětický koflík. Lidé potírali keramické nádoby grafitem, takže potom působily dojmem, že jsou vyrobené z kovu. Dále je pro tuto kulturu typické kosterní pohřbívání. Na Slovensku byla naleziště ve Spišském Štvrtku – projevoval se zvláštní vývojový prvek – vliv egejské oblasti. Z bronzu byly vyráběny prestižní předměty, například dýky. Byla využívána naleziště zlata, a zřejmě v důsledku toho docházelo k růstu obchodu (bohatství) a také majetkových rozdílů mezi obyvatelstvem.

Mohylové kultury (1600–1300 let př. n. l.)

Lidé mohylových kultur stavěli pro své mrtvé mohyly (bohatě vybavené hroby náčelníků; naproti tomu chudě vybavené hroby obyčejných lidí). V této době byli odlišně pochováváni ženy a muži – muži se zbraněmi, ženy se šperky.

Kultury popelnicových polí (1300–800 let př. n. l.)

Název kultury je odvozen ze způsobu, jakým tito lidé pohřbívali mrtvé. Ty nejdříve zpopelnili, jejich popel vložili do speciální urny (keramické nádoby – popelnice), která měla vespod otvor. Ten zde byl proto aby mohla duše opustit tělo a odletět. Pro tuto dobu je významné celkové oteplení, současně rostl počet obyvatel a prodlužoval se jejich věk.

Odkazy

Literatura

• Pravěké dějiny Čech. Příprava vydání Radomír Pleiner, Alena Rybová. Praha: Academia, 1978. 871 s. 
• Pravěké dějiny Moravy. Příprava vydání Vladimír Podborský. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1993. 543 s. ISBN 80-85048-45-0. 
• PODBORSKÝ, Vladimír. Dějiny pravěku a rané doby dějinné. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 325 s. ISBN 978-80-210-4153-0. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu doba bronzová na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo doba bronzová ve Wikislovníku

Autoritní data: AUT: ph137452 | GND: 4008357-3 | PSH: 5049

Portály: Pravěk