Doba bronzová
Doba bronzová je historické období, pro které je charakteristické dominantní využívání bronzu – slitiny mědi a cínu pro výrobu důležitých potřeb (bronz se roztavil a odléval do dvoudílných forem) – díky metalurgii a dřevěnému uhlí. Dále se vyznačuje rychlejší sociální diferenciací než v předchozích obdobích: rozvoj států na Blízkém východě nebo vznik knížecí vrstvy ve střední Evropě. Pojem doba bronzová v rámci své třídobé periodizace pravěkých dějin navrhl dánský archeolog Christian Jürgensen Thomsen v roce 1836.[1]
Datace[editovat | editovat zdroj]
Doba bronzová následuje po chalkolitu na Předním východě nebo po eneolitu v Evropě. Pokud se pro danou oblast označení eneolit nepoužívá, následuje doba bronzová po neolitu. Její počátek je rozdílný pro jednotlivé části světa: kolem roku 3300 př. n. l. na Předním východě, 2300 př. n. l. v Evropě a přibližně 2000 př. n. l. v Číně. Ve střední Evropě je datována cca 2300–800 let př. n. l.

Doba bronzová následně přešla v dobu železnou. Její vývoj se nejprve projevil v oblasti Mezopotámie kolem roku 3000 př. n. l. (dnešní Irák, Írán). V oblasti Malé Asie, Sýrie, Palestiny a oblasti kolem Egejského moře nastalo toto období kolem roku 2000 př. n. l. a postupně se z této oblasti šířilo do Severní Evropy.
Lidé v době bronzové domestikovali kachny, slepice, kočky a na severu Evropy soby. Dovedli vyrábět bronzové nástroje a šperky, různé skleněné korálky. Jako platidlo používali lidé hřivny. Byl to nepeněžní prostředek, šlo o bronzové tyčinky, které mohli lidé dál využívat (později hřivna určovala množství drahého kovu, kterým se platilo). S jejich rozšířením se začínaly prohlubovat majetkové rozdíly. Pro výrobu nástrojů bylo typické lití do ztracené formy, vznikalo tedy velké množství originálních předmětů.
V některých kulturách vytvořily již v době bronzové první písmo – v Mezopotámii klínové písmo a v Egyptě hieroglyfy. Protože cín nebyl k dispozice ve všech rozvinutých oblastech té doby (zejm. na Blízkém východě), inicioval vynález bronzu a jeho potřeba také rozvoj dálkového obchodu.[2]

Doba bronzová na území Česka[editovat | editovat zdroj]
Doba bronzová na území dnešního Česka počíná kolem roku 2300 př. n. l. v pojetí české archeologie, v pojetí moravském až kolem roku 2100 př. n. l. a končí kolem roku 800 př. n. l. Ve starší době bronzové dominuje únětická kultura, v závěru starší doby bronzové, v tzv. protourbánním horizontu nastupuje zejména na Moravě kultura věteřovská, na východě Moravy zasahuje epišňůrový kulturní okruh kulturou nitranskou. Střední dobu bronzovou charakterizují mohylové kultury středodunajská (na Moravě a ve východních a středních Čechách) a českofalcká (západní a jižní Čechy), v severní části Moravy a ve Slezsku se postupně formuje lužická kultura. Mladší a pozdní dobu bronzovou charakterizují kultury komplexu popelnicových polí okruhu hornodujanských popelnicových polí na jižní Moravě (chronologicky kultury velatická a podolská, okruhu hornodunajský popelnicových polí (chronologicky kultury knovízská a štítarská ve středních, severozápadních a jižních Čechách a kultura milavečská s následnou nynickou skupinou v Čechách západních), chebská skupina na Chebsku, řazená také k tomuto okruhu, existovala jen v mladší době bronzové. Východní Čechy, střední a severní Moravu a ve Slezsko zaujímal okruh lužických popelnicových polí (v první fázi kultura lužická, v navazující slezská v českém pojetí slezskoplatěnická), do severních Čech zasahovala labská větev lužického kulturního okruhu.
- Únětická kultura (2300–1600 let př. n. l.)
- Pro tuto kulturu je charakteristický zvláštní typ keramiky: menší leštěný keramický hrneček – únětický koflík. Lidé potírali keramické nádoby grafitem, takže potom působily dojmem, že jsou vyrobené z kovu. Dále je pro tuto kulturu typické kosterní pohřbívání. Na Slovensku byla naleziště ve Spišském Štvrtku – projevoval se zvláštní vývojový prvek – vliv egejské oblasti. Z bronzu byly vyráběny prestižní předměty, například dýky. Byla využívána naleziště zlata, a zřejmě v důsledku toho docházelo k růstu obchodu (bohatství) a také majetkových rozdílů mezi obyvatelstvem.
- Mohylové kultury (1600–1300 let př. n. l.)
- Lidé mohylových kultur stavěli pro své mrtvé mohyly (bohatě vybavené hroby náčelníků; naproti tomu chudě vybavené hroby obyčejných lidí). V této době byli odlišně pochováváni ženy a muži – muži se zbraněmi, ženy se šperky.
- Kultury popelnicových polí (1300–800 let př. n. l.)
- Název kultury je odvozen ze způsobu, jakým tito lidé pohřbívali mrtvé. Ty nejdříve zpopelnili, jejich popel vložili do speciální urny (keramické nádoby – popelnice), která měla vespod otvor. Ten zde byl proto aby mohla duše opustit tělo a odletět. Pro tuto dobu je významné celkové oteplení, současně rostl počet obyvatel a prodlužoval se jejich věk.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ PODBORSKÝ, Vladimír. Úvod do studia archeologie. [s.l.]: Masarykova univerzita 179 s. Dostupné online. ISBN 978-80-210-7616-7. (česky) Google-Books-ID: EL7fDwAAQBAJ.
- ↑ Jak obchod s cínem v době bronzové utvářel civilizaci. Sciencemag.cz [online]. 19. 7. 2019 [cit. 2020-06-27]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Pravěké dějiny Čech. Příprava vydání Radomír Pleiner, Alena Rybová. Praha: Academia, 1978. 871 s.
- Pravěké dějiny Moravy. Příprava vydání Vladimír Podborský. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1993. 543 s. ISBN 80-85048-45-0.
- PODBORSKÝ, Vladimír. Dějiny pravěku a rané doby dějinné. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 325 s. ISBN 978-80-210-4153-0.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu doba bronzová na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo doba bronzová ve Wikislovníku