Pravěk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
HISTORICKÁ
OBDOBÍ
PRAVĚK
(3 miliony - 4500 př. n. l.)
Doba kamenná

Doba bronzová

Doba železná

STAROVĚK
(4500 př. n. l. - 6./7. stol. n. l.)
Stěhování národů
STŘEDOVĚK
(6. - 15. století)
Raný středověk

Vrcholný středověk

Pozdní středověk

NOVOVĚK
(15. století - současnost)
Renesance

Raný novověk

Moderní dějiny

21. století (Současnost)

Pravěk je tradiční označení období dějin lidstva, ze kterého nejsou známy a nezachovaly se žádné písemné prameny, jde tedy o období do vzniku písma. V populární literatuře, v médiích atd. se někdy užívá i v širším smyslu pro celou minulost Země či Vesmíru. Nicméně pojem vznikl v 19. století v archeologii a pokud se v učebnicích a odborné literatuře používá, znamená dějiny společností a kultur, které neznaly písmo nebo se nezachovalo, předhistorii či prehistorii.[1]

Pravěk zahrnuje období vzniku a vývoje člověka, lidské společnosti a kultury od nejstarších nálezů (asi 3 miliony let př. n. l., rozhraní třetihor a čtvrtohor) do vzniku "vysokých kultur" a zavedení písma. K tomu došlo např. na Blízkém východě ve 4. tisíciletí př. n. l., v českých zemích de facto až v raném středověku. Pravěk je tak nejstarší a nejdéle trvající dějinnou etapou. Namísto chybějících písemných pramenů jsou zdrojem bližšího poznání pro období pravěku kosterní pozůstatky a hmotné památky dávných kultur.

Přechodem k historii s písemnými záznamy, ze kterých čerpá historie, jsou písemné památky dosud nesrozumitelné, nerozluštěné. Zpravidla jsou to ty nejstarší zápisy na daném území.

Periodizace[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Třídobá periodizace pravěkých dějin.

Podle materiálů, z nichž si lidé vyráběli nástroje, se pravěk (na základě Thomsenovy třídobé periodizace z roku 1836) obecně dělí takto (uvedená data jsou velmi přibližná a liší se pro různé oblasti světa i Evropy):

Třídobá periodizace pravěkých dějin
Holocén Historická doba
Doba železná
  Mladší doba bronzová  
  Střední doba bronzová
  Starší doba bronzová
Doba bronzová
    Eneolit (Doba měděná)    
  Neolit
Mezolit / Epipaleolit
Pleistocén     Mladý paleolit  
    Střední paleolit
    Starý paleolit
  Nejstarší paleolit
Doba kamenná
  • Doba kamenná (3 500 000 př. n. l. ‒ 2200 př. n. l. nebo později)
    • Starší doba kamenná, paleolit (3 500 000 př. n. l. ‒ 8000 př. n. l.)
    • Střední doba kamenná, mezolit (8000 př. n. l. ‒ místy 3000 př. n. l.)
    • Mladší doba kamenná, neolit (na Blízkém východě 9000 př. n. l., ve střední Evropě 5500 př. n. l. ‒ 4000 př. n. l. a déle)
    • Pozdní doba kamenná, eneolit, chalkolit či doba měděná (4000 př. n. l. ‒ na Blízkém východě 3500 př. n. l., ve střední Evropě 2200 př. n. l.)
  • Doba bronzová (2200 př. n. l. ‒ 750 př. n. l.)
    • Starší doba bronzová (2200 př. n. l. ‒ 1600 př. n. l.)
    • Střední doba bronzová (1600 př. n. l. ‒ 1250 př. n. l.)
    • Mladší doba bronzová (1250 př. n. l. ‒ 750 př. n. l.)
  • Doba železná (750 př. n. l. ‒ 0)

K tomu ve Střední a Východní Evropě přistupují další období bez domácích písemných pramenů:

Jiné způsoby periodizace pravěku[editovat | editovat zdroj]

Pohár s vytlačovanou ozdobou (Japonsko, 10 000 př. n. l.)

1.) podle způsobu získávání potravy:

2.) Podle technologie k výrobě nástrojů:

  • období přizpůsobení si přírodních výtvorů: klacků, kostí a kamenů.
  • období štípané industrie. Nejvhodnější surovinou byl pazourek.
  • období hlazené a vrtané industrie. Bylo to nejmladší a technologicky nejvyspělejší období.

3.) podle uspořádání společnosti:

Přehledná tabulka[editovat | editovat zdroj]

doba období nástroje ekonomika sídla společnosti náboženství
Doba kamenná Paleolit, Starší doba kamenná Nástroje z předmětů nalezených v přírodě – kyj, ostrý kámen, sekyra, oštěp, jehla, šídlo, párátko Lov a sběr Pohyblivý způsob života – jeskyně, chatrče z kůže, většinou při řekách a jezerech Skupiny sběračů a lovců (25–100 osob) Doklady víry v posmrtný život se objevují ve svrchním paleolitu jako rituální pohřby a kult předků.
Mezolit, Střední doba kamenná Nástroje z předmětů nalezených v přírodě – luk a šíp, vrš, loďka Kmeny a skupiny
Neolit, Mladší doba kamenná Nástroje z předmětů nalezených v přírodě – dláto, motyka, pluh, jařmo, srp, ječmen, tkalcovský stav, keramika (hrnčířství) a zbraně Neolitická revoluce – přechod k zemědělství. Sběr, lov, rybaření a domestikace Statek, hospodářství Kmeny, v některých společnostech se ke konci období objevují náčelníci
Doba bronzová Měděné a bronzové nástroje, hrnčířský kruh Zemědělství – chov dobytka, obdělávání půdy, řemesla, obchod
Doba železná Železné nástroje Vznik měst Vznik říší [pozn. 1]
  1. Větší organizované společnosti vznikají v rané době bronzové v Egyptě, v Mezopotámii, v Indii a v Číně. V týchž oblastech se objevuje také písmo, snad vyjma Indie, u níž dosud chybí přesvědčivé důkazy, že tzv.protoindické písmo) skutečně písmem bylo. V pozdní době bronzové pak vznikají první říše.

Období[editovat | editovat zdroj]

Doba kamenná[editovat | editovat zdroj]

Paleolit a mezolit[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích Paleolit a Mezolit.
Pěstní klín

Paleolit (starší doba kamenná) je období v lidských dějinách nejstarší a vůbec nejdelší. Začalo v době, kdy Homo habilis začal používat nalezené předměty, převážně kameny, jako nástroje, a skončilo poslední dobou ledovou. Ve středním paleolitu se poprvé objevili lidé anatomicky podobní dnešním lidem.[2][3]

V paleolitu žilo několik zástupců rodu Homo. Paleolitičtí lidé používali nástroje vyrobené z kamene. Některé byly využívány k drcení ulit nebo lebek zvířat či k mletí obilí na jiném kameni. Jiné byly uštípnuty od skály, aby měly ostré hrany, a mohly být použity jako hrot kopí nebo šípu. Některé kamenné nástroje byly pečlivě „vločkovité“ na okrajích, aby byly ostré, a měly symetrický tvar. Lidé v paleolitu používali také nástroje vyrobené ze dřeva a kostí a pravděpodobně i kožené nebo zeleninové filamenty, ty se ale nedochovaly. Lidé tehdy také věděli, jak rozdělat oheň. Sloužil jim nejen k tomu, aby se zahřáli, ale také k vaření a k ochraně před dravou zvěří.


Neolit a eneolit[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích Neolit, Neolitická revoluce a Eneolit.

V neolitu (mladší době kamenné) došlo – v souvislosti se změnou klimatu v důsledku konce poslední doby ledové – k přechodu přisvojovacího hospodářství v hospodářství výrobní, produktivní. S tím souvisí velké změny ve společnosti. Lidé začínali žít usedlým způsobem života, rozvinulo se zemědělství, pastevectví a domestikace zvířat, jako byl pes, koza nebo vepř. Mluví se o tzv. první dělbě práce. Díky ní se zvýšila životní úroveň. Vyrostly nové osady s domy, které se stavěly z cihel ze sušené hlíny. V těchto osadách se upevnilo matriarchální rodové zřízení a rostl počet obyvatel, tak vznikly první větší vesnice – neolitická sídliště. Změnila se i strava lidí, lidé začínali mít přebytky a tak je vyměňovali za jiné zboží. Převážně pěstovali obiloviny a zeleninu.


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Stonehenge, Anglie, 3. tisíciletí př. n. l.
Zvoncovitý pohár (Španělsko, 2. tisíciletí př. n. l.)

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Three-age system na anglické Wikipedii.

  1. Viz např. J. Pečírková a kol., Dějepis 6: Pravěk a starověk. Praha: Scientia 2001.
  2. Middle and Upper Paleolithic Hunter-Gatherers The Emergence of Modern Humans, The Mesolithic [online]. Indiana.edu, 2009-04-18. Dostupné online.  
  3. Map of Earth during the late Upper Paleolithic By Christopher scotese [online]. Scotese.com, 2009-04-18. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]