Kultura (archeologie)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Halštatská (žl.) a laténská kultura (zel.)

Kultura se v archeologii užívá ve dvojím mírně odlišném významu:

  1. hmotná či materiální kultura znamená hmotné nálezy vůbec, například nálezy pohřebišť, sídel, chat, keramiky, nástrojů, šperků nebo ozdob;
  2. soubor takových nálezů, jež vykazují typické společné znaky, pocházejí ze stejného období a nalezly se v určité oblasti. V tomto smyslu se mluví o různých kulturách, což je nejběžnější – i když často sporná - archeologická klasifikace.

Hmotná kultura[editovat | editovat zdroj]

Prehistorická archeologie zkoumá hmotné pozůstatky, artefakty a industrie lidských společností, které neznaly písmo a tak po sobě nic jiného nezanechaly. Obvykle o nich nevíme, jaký užívaly jazyk a k jaké etnické skupině náležely, a můžeme je tedy klasifikovat jen podle těchto hmotných pozůstatků. Archeologie se ovšem zabývá i hmotnými (nepísemnými) nálezy společností historických, které písmo užívaly. Lze proto hovořit o hmotné kultuře (nebo v užším významu o určité industrii) starověkých, středověkých i novověkých společností, kde hmotné nálezy významně doplňují znalosti, čerpané z psaných dokumentů. To se týká zejména oblasti každodenního života, řemesel a technologií, ale i lidového náboženství, o nichž zejména starší historické doklady často mlčí. V poslední době se začínají archeologickými metodami zkoumat i hmotné pozůstatky současných společností, zejména na skládkách.

Prehistorické kultury[editovat | editovat zdroj]

Jinak je tomu v archeologii prehistorické, kde jsou hmotné nálezy jediným zdrojem poznání. Protože o společnostech, které je vytvořily, nic jiného nevíme, užívají se charakteristické společné rysy těchto nálezů – například způsob pohřbívání, tvar, technologie a výzdoba nástrojů, zbraní a zejména keramiky jako klasifikační princip. Je to ovšem klasifikace umělá, vytvořená archeology, a není jisté, nakolik lze určitou hmotnou kulturu ztotožnit s nějakým etnikem či skupinou, i když se to často děje.

Jedním z problémů je to, že nálezy a naleziště jsou jen málokdy zcela homogenní a že různé „kultury“ se někdy překrývají či prolínají. Tento jev se v zásadě vysvětluje dvěma odlišnými hypotézami:

  • migrační hypotéza předpokládá, že kulturní změny a odlišnosti souvisejí s pohybem lidských skupin (populací);
  • difuzní hypotéza naopak předpokládá, že různé technologie a vzory se lidé mohli naučit a převzít od kultur sousedních, jak je to běžné v historických dobách.

Kultury s dlouhým trváním se kromě toho rozdělují na různá období, například starší, přechodné a mladší. Protože se nálezy vyskytují ve vrstvách, užívá se někdy i označení spodní a svrchní.

Lineární keramika (Museum Marburg)

Jednotlivé předhistorické kultury se označují:

  • Podle prvního či hlavního naleziště, například kultura magdalénská, halštatská, laténská, únětická, lužická a pod. Nevýhodou tohoto způsobu je, že kultury, překračující současné hranice, se často označují jinak například v České republice a v Rakousku.
  • Podle zeměpisného rozšíření, zejména podél určitých řek.
  • Podle způsobu pohřbívání (hroby, mohyly, popelnice).
  • Podle tvaru příbytků a sídel.
  • Podle charakteristických nástrojů.
  • Podle typického znaku, například technologie, tvaru nebo výzdoby keramiky (kultura zvoncovitých pohárů a pod.)

Název, odvozený z nálezů hmotné kultury, se pak někdy přenáší i na příslušnou populaci (např. lid popelnicových polí).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • J. Petráň a kol., Dějiny hmotné kultury. I. 1 Vymezení kulturních dějin, kultura každodenního života od pravěku do 15. století. Praha: SPN, 1985 - 478 s., XVI s. bar. obr. příl. ISBN 80-7184-084-X
  • J. Petráň a kol., Dějiny hmotné kultury. I. 2. Kultura každodenního života od 13. do 15. století. Praha: SPN, 1985 - S. 489-997, XV s. bar. obr. příl. ISBN 80-7184-084-X
  • J. Petráň a kol., Dějiny hmotné kultury. II. 1. Kultura každodenního života od 16. do 18. století. Praha: Karolinum a SPN 1995 - 468 s. : 44 bar. fot. příl. ISBN 80-7184-084-X
  • J. Petráň a kol., Dějiny hmotné kultury. [D.] 2. [Sv.] (2)., Kultura každodenního života od 16. do 18. století. Praha: Karolinum, 1997 - s. 481-1003. ISBN 80-7184-084-X
  • Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.