Denisované

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rozšiřování denisovanů (zeleně).
Turisté u vstupu do Denisovy jeskyně

Denisované (někdy uváděni jako děnisované[1] nebo denisovci[2]) jsou vyhynulí příslušníci rodu Homo (nebo druhu Homo sapiens), blízcí neandertálcům. Bylo nalezeno pouze několik zlomků jejich kostí, první z nich v roce 2008 v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku. Stáří bylo určeno na 41 000 let. Přesto bylo možno provést molekulární analýzu mitochondriální DNA, která denisovany identifikovala jako odlišnou vývojovou větev. Objev z roku 2018 ukázal, že tito pravěcí lidé zřejmě dokázali vyrábět jednoduché ozdobné předměty.[3]

Ve vzdálené jeskyni Sima de los Huesos (provincie Burgos) byla nalezena kost, jejíž mtDNA je blíže denisovanům než neandrtálcům.[4] Ovšem jaderná DNA „simanů“ je neandrtálská.[5] Realita je ale složitější a se současnými daty nelze vytvářet závěry.[6]

Z molekulárních analýz vyplývá, že se před asi 500 000 lety od vývojové linie vedoucí k modernímu člověku nejprve oddělila větev, zahrnující denisovany a neandertálce, ze které se později denisované oddělili, ale přesto docházelo ke křížení denisovanů a neandrtálců ještě v době před 80 000 lety.[7] Ukazuje se, že podíl genomu denisovanů je obsažen i v genomu některých moderních lidí, například Melanésanů (3 až 5 %).[8] Svědčí to o částečném křížení mezi oběma liniemi. Ke křížení s moderními lidmi došlo minimálně dvakrát.[9]

Denisované dosud nebyli uznáni jako samostatný druh (případně poddruh druhu Homo sapiens), přesto již pro něj bylo navrženo několik jmen: Homo altaiensis (člověk altajský), Homo siberiensis (člověk sibiřský), či nejméně problematické Homo denisoviensis (člověk denisovský),[10] užívané již v některých českých učebnicích.[11]

Křížení s moderními lidmi[editovat | editovat zdroj]

Vývoj a křížení člověka

Genetické testy prokázaly, že Denisované se křížili s předky australoidní rasy; denisovanské geny byly detekovány u Melanésanů, Austrálců a také u filipínských Negritů, například kmene Mamanwa. Podíl genů na genomu činí 4-6%. Denisovanské geny však nebyly nalezeny u všech Negritů, nemají je Andamanci kmene Onge z Andamanských ostrovů ani Negritové kmene Jehai z Malajsie. Z toho se usuzuje, že k mísení došlo východně od Wallaceovy linie, která odděluje jihovýchodní Asii od Wallacey, respektive od australského kontinentu.[12][13]

Podle studie z roku 2013 mají kontinentální Asiaté a američtí Indiáni také podíl denisovanských genů na genomu, ale pouze 0,2%, což je 25x méně než u Australoidů.[14]

Papuánci na ostrově Nová Guinea mají podíl 6%. Ke křížení docházelo ještě před 15 tisíci lety.[15] Také se ukazuje, že byly minimálně 2 linie denisovanů.[16]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DUDA, Pavel; ZRZAVÝ, Jan. Přepisování evoluční historie lidského rodu. Vesmír [online]. 10. duben 2014. Svazek 93, čís. 4/2014, s. 208–212. Dostupné online. PDF [1]. ISSN 1214-4029. 
  2. MACHOLÁN, Miloš. Paleogenetika člověka – způsobí analýza archaické DNA revoluci v pohledu na lidskou evoluci?. Živa [online]. 24. duben 2014. Čís. 2/2014, s. 53–56. Dostupné online. PDF [2]. ISSN 0044–4812. 
  3. https://siberiantimes.com/science/casestudy/news/50000-year-old-tiara-made-of-woolly-mammoth-ivory-found-in-world-famous-denisova-cave/
  4. http://www.nature.com/news/hominin-dna-baffles-experts-1.14294 - Hominin DNA baffles experts, Analysis of oldest sequence from a human ancestor suggests link to mystery population.
  5. http://www.scientificamerican.com/article/oldest-ancient-human-dna-details-dawn-of-neandertals/ - Oldest Ancient-Human DNA Details Dawn of Neandertals
  6. http://phys.org/news/2016-03-world-neanderthal-denisovan-ancestry-modern.html - A world map of Neanderthal and Denisovan ancestry in modern humans
  7. https://phys.org/news/2018-08-neandertal-mother-denisovan-fathernewly-sequenced-genome.html - Neandertal mother, Denisovan father—Newly-sequenced genome sheds light on interactions between ancient hominins
  8. REICH, D.; GREEN, RE.; KIRCHER, M., et al. Genetic history of an archaic hominin group from Denisova Cave in Siberia.. Nature. Dec 2010, roč. 468, čís. 7327, s. 1053-60. DOI:10.1038/nature09710. PMID 21179161. 
  9. https://phys.org/news/2018-03-modern-humans-interbred-denisovans-history.html - Modern humans interbred with Denisovans twice in history
  10. Nueva especie de homínido abre el espectro de estudio de las raíces humanas. Sophimanía [online]. 16. únor 2014. Dostupné online. (španělsky) 
  11. SVOBODA, Jiří A. Předkové. Evoluce člověka. 1. vyd. Praha: Academia, 2014. 480 s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2324-7. 
  12. Cooper A. and Stringer C.B. Did the Denisovans Cross the Wallace Line. Science. 2013, s. 321–3. Dostupné online. DOI:10.1126/science.1244869. (anglicky) 
  13. http://www.abc.net.au/science/articles/2013/10/18/3869503.htm
  14. Prüfer, Kay et al. The complete genome sequence of a Neanderthal from the Altai Mountains. Nature (journal). 2013, s. 43–49. Dostupné online [cit. 1 March 2014]. DOI:10.1038/nature12886. (anglicky) 
  15. https://phys.org/news/2019-04-evidence-denisovans-interbreeding-humans-southeast.html - Evidence found of Denisovans interbreeding with humans in Southeast Asia more recently than thought
  16. https://phys.org/news/2019-04-ancient-dna-reveals-denisovan-family.html - Ancient DNA reveals new branches of the Denisovan family tree

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MEYER, Matthias; KIRCHER, Martin; GANSAUGE, Marie-Theres; LI, Heng; RACIMO, Fernando; MALLICK, Swapan; SCHRAIBER, Joshua G.; JAY, Flora; PRÜFER, Kay; de FILIPPO, Cesare; SUDMANT, Peter H.; ALKAN, Can; FU, Qiaomei; DO, Ron; ROHLAND, Nadin; TANDON, Arti; SIEBAUER, Michael; GREEN, Richard E.; BRYC, Katarzyna; BRIGGS, Adrian W.; STENZEL, Udo; DABNEY, Jesse; SHENDURE, Jay; KITZMAN, Jacob; HAMMER, Michael F.; SHUNKOV, Michael V.; DEREVIANKO, Anatoli P.; PATTERSON, Nick; ANDRÉS, Aida M.; EICHLER, Evan E.; SLATKIN, REICH, David; Montgomery; KELSO, Janet; PÄÄBO, Svante. A High-Coverage Genome Sequence from an Archaic Denisovan Individual. Science [online]. 30. srpen 2012. Online před tiskem. Dostupné online. ISSN 1095-9203. DOI:10.1126/science.1224344. (anglicky) 
  • DNA scan sheds new light on mankind's mysterious cousins (popularizační článek k předchozí referenci). PhysOrg, 30. srpen 2012 (anglicky)
  • Human evolution has become multi-colored(popularizační rozhovor k předchozím 2 referencím). PhysOrg, 3. září 2012 (anglicky)
  • KRAUSE, Johannes, et al. The complete mitochondrial DNA genome of an unknown hominin from southern Siberia. Nature [online]. 24. březen 2010. Svazek 464, čís. 7290, s. 894–897. Dostupné online. PDF [3]. ISSN 1476-4687. DOI:10.1038/nature08976. PMID 20336068. (anglicky) 
  • REICH, David, et al. Genetic history of an archaic hominin group from Denisova Cave in Siberia. Nature [online]. 22. prosinec 2010. Svazek 468, čís. 7327, s. 1053-1060. Dostupné online. PDF [4]. ISSN 1476-4687. DOI:10.1038/nature09710. PMID 21179161. (anglicky) 
  • SKOGLUND, Pontus; JAKOBSSON, Mattias. Archaic human ancestry in East Asia. PNAS [online]. 31. říjen 2011. Svazek 108, čís. 45, s. 18301–18306. Dostupné online. PDF [5]. DOI:10.1073/pnas.1108181108. (anglicky) 
  • LALUEZA-FOX, Carles; GILBERT, M. Thomas P. Paleogenomics of Archaic Hominins. Current Biology [online]. 20. prosinec 2011. Svazek 21, čís. 24, s. R1002–R1009. Dostupné online. PDF [6]. DOI:10.1016/j.cub.2011.11.021. (anglicky) 
  • PLACHÝ, Jiří. Kdo jsme, odkud přicházíme a kam směřujeme 1. Vesmír [online]. 14. červenec 2011. Roč. 90, čís. 7-8, s. 432-434. Dostupné online. ISSN 1214-4029. 
  • PLACHÝ, Jiří. Kdo jsme, odkud přicházíme a kam směřujeme 2. Vesmír [online]. 8. září 2011. Roč. 90, čís. 9, s. 520-522. Dostupné online. ISSN 1214-4029. 
  • DUDA, Pavel; ZRZAVÝ, Jan. Přepisování evoluční historie lidského rodu. Vesmír [online]. 10. duben 2014. Roč. 93, čís. 4, s. 208-212. Dostupné online. ISSN 1214-4029. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]