Malajsie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Malajsie
Malaysia
马来西亚
மலேசியா
vlajka Malajsie
vlajka
znak Malajsie
znak
Hymna: Negaraku (Má země)
Geografie

Malaysia (orthographic projection).svg Poloha Malajsie

Hlavní město: Kuala Lumpur
Rozloha: 329 750 km² (66. na světě)
z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod: Gunung Kinabalu (4 100 m n. m.)
Časové pásmo: +8
Poloha: 3° s. š., 108° v. d.
Geodata (OSM): OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 31 381 992 (41. na světě, 2017)
Hustota zalidnění: 84 ob. / km² (124. na světě)
HDI: 0,823 (vysoký) (63. na světě, 2007)
Jazyk: malajština (úřední), angličtina, arabština , čínština (různé dialekty kantonština, standardní čínština, min-nan, hakka, min-tung), tamilština, telugština, malajálamština, paňdžábština, thajština
Náboženství: muslimové, buddhisté, taoisté, hinduisté, křesťané, sikhové; šamanisté (ve východní Malajsii)
Státní útvar
Státní zřízení: federativní volená konstituční monarchie
Vznik: 31. srpna 1957 (nezávislost na Velké Británii)
Panovník: Abdullah al-Haj
Předseda vlády: Mahathir Mohamad
Měna: malajsijský ringgit (MYR)
HDP/obyv. (PPP): 26 950[1] USD (43. na světě, 2015)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 458 MYS MY
MPZ: MAL
Telefonní předvolba: +60
Národní TLD: .my
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Malajsie je federativní konstituční monarchie v jihovýchodní Asii. Rozkládá se na jihu Malajského poloostrova, na severu ostrova Borneo a dalších malých ostrovech. Jejími sousedy jsou Indonésie, Brunej, Singapur a Thajsko. Od Filipín je odděluje Suluské moře.

Malajsie má svůj původ v malajských královstvích, která se v 18. století stala součástí Britského impéria. Nezávislosti dosáhla Malaja 31. srpna 1957, roku 1963 se sjednotila se Severním Borneem, Singapurem a Sarawakem jako Malajsie, Singapur se po dvou letech oddělil. Nyní je Malajsie volenou rotační federativní konstituční monarchií sestávající ze třinácti států (monarchií i republik) a tří teritorií pod správou federace. Státní zřízení má velice blízké britskému westminsterskému parlamentárnímu systému a právní systém je založen na obecném právu (Angloamerické právo). Je zde ale dvojí soudnictví, malajsijští muslimové podléhají právu šaría. Malajsijského krále volí devět dědičných monarchů členských států podle rotačního principu mezi sebou. Má pětileté funkční období a jeho pravomoci jsou převážně ceremoniální.

Ústava prohlašuje Malajsii sekulárním státem, ale dominantní islám vyzdvihuje jako „náboženství federace“. Náboženství mají náboženskou svobodu, mezi sebou se tolerují, ale vystoupení z islámu je trestné.

Hlavním městem je Kuala Lumpur, ale federální vláda již přesídlila do zcela nově budovaného města Putrajaya.

Měnou je od roku 1963 Malajsijský ringgit. Roku 1973 Malajsie odstoupila od dohody s Brunejí a Singapurem fakticky ustavující měnovou unii.

Tropická Malajsie patří mezi 17 zemí s největší biodiverzitou na světě, které obsahují většinu přírodních druhů s mnoha endemity.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Malajsie.
Portugalská pevnost A Famosa z 16. století

Známky obydlení člověkem moderního typu pocházejí z období před 40 000 lety, nejstaršími obyvateli jsou Negritové. Další osadníci a obchodníci přicházeli z Indie a z jižní Číny a postupně vytvořili do konce 1. století prosperující obchodní společnost, která tak byla pod silným vlivem obou těchto zemí, místní obyvatelé přijali buddhismus a hinduismus. Roku 1511 byla Malaka, významné centrum obchodu s kořením, dobyta Portugalci, čímž byla zahájena éra evropského kolonialismu v jihovýchodní Asii. Roku 1641 dobyli Malaku Nizozemci, kteří v zemi zůstali téměř 200 let. S Nizozemci ovšem obchod s kořením začal upadat. Roku 1795 dočasně získali Malaku Britové (vrátili ji Nizozemcům 1818 r.) a roku 1819 obdrželi přístav Singapur. Roku 1824 Britové znovu získali Malaku a roku 1826 sjednotili Penang, Malaku a Singapur v tzv. Úžinové nebo též Průlivové osady. Od 70. let 19. století začali postupně ovládat i vnitrozemí Malajského poloostrova kvůli kontrole obchodu s cínem, čímž postupně vytvořili tzv. Britské Malajsko sestávající z Průlivových osad, Federovaných a Nefederovaných států. Na severu Bornea založil anglický dobrodruh James Brooke roku 1841 dynastii bílých rádžů ze Sarawaku, jež vládla oblasti 100 let. Za druhé světové války byla po bitvě o Malajsii celá Malajsie okupována Japonci.

Po válce začala malajská válka za nezávislost a sjednocení. Na poloostrově vznikla Malajská komunistická strana, která pod vedením komunistické Číny bojovala s Brity. V reakci na nástup komunistů na poloostrově vznikla antikomunistická a antikoloniální koalice, která komunisty porazila a ve volbách v roce 1955 získala většinu. Roku 1957 dosáhla nezávislosti. Roku 1963 byly připojeny ostrovní státy Sarawak a Sabah na Borneu. Roku 1965 opustil federaci ostrov Singapur a prohlásil se nezávislým městským státem, čímž získala Malajsie dnešní hranice. V květnu 1969 Malajsie zažila rasové nepokoje mezi Malajci a Číňany. Malajsie je členem OSNCommonwealthu.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Malajsie leží v jihovýchodní Asii, mezi 100° a 120° východní délky a 7° severní šířky a rovníkem. Stát tvoří dva hlavní geografické celky – Malajský poloostrov, kde žije 80% obyvatelstva, a ostrov Borneo, o nějž se Malajsie dělí s Indonésií. Na něm se nacházejí dva malajské státy: Sabah a Sarawak. Mezi nimi leží malý, ale nezávislý stát Brunej. Malajský poloostrov odděluje na jihu od ostrovního státu Singapur jen úzký průliv, na západě od indonéského ostrova Sumatra Malacký průliv. Sarawak se táhne podél Jihočínského moře, Sabah je omýván Suluským a Celebeským mořem

Rozloha Malajsie je 329 735 kilometrů čtverečních, z toho poloostrovní část zaujímá 131 573 km čtverečních a ostrovní část 198 160 km čtverečních. Je 66. největší zemí světa.

Malajsie je velmi hornatá. Hlavní horské pásmo Korbu se táhne od thajských hranic na severu až k Melace na jihu. Na východě země se tyčí pohoří Tahan. Na jihu převládají nížiny, zejména kolem řeky Pahang. Povrch Bornea, zvláště jeho severní části, je také značně hornatý. Nachází se zde i nejvyšší hora Malajsie, Kinabalu (4101 m. n. m.).[2] Kinabalu se nachází v Národním parku Kinabalu, který je zapsán na seznam světového přírodní dědictví UNESCO. V Sarawaku se nachází největší jeskynní systém na světě Mulu, a to v Národním parku Gunung Mulu, který je rovněž na seznamu světového dědictví.

Podnebí je rovníkové s vysokými teplotami a vysokou vlhkostí po celý rok. Monzuny (v dubnu až říjnu v jihozápadní části země, v říjnu až únoru v severovýchodní) přinášejí každý rok hojné srážky, průměrně 250 cm za rok. Horské oblasti jsou pokryty tropickým pralesem.

Mezi nejvzácnější živočichy patří orangutan, tygr či nosorožec. Země má jednu z nejvyšších úrovní biodiverzity na světě, s velkým počtem endemitů.[3] Odhaduje se, že v Malajsii žije 20% všech světových druhů zvířat. Mnoho endemitů se nachází v lesích hor na Borneu. V Malajsii žije asi 210 druhů savců, 620 druhů ptáků, 250 druhů plazů, z toho 150 druhů hadů, nebo např. 150 druhů žab. Plné života jsou také korálová moře u pobřeží, vodstvo kolem ostrova Sipadan je druhově nejpestřejší vodní oblastí na planetě. Některé malajské lesy jsou staré 130 miliónů let. Pokrývají asi dvě třetiny Malajsie. Lesy východní Malajsie dávají prostor mnoha rostlinným druhům raflézií, největších květin na světě, s maximálním průměrem květu 1 metr.

Vláda a politika[editovat | editovat zdroj]

Malajsie je federativní konstituční monarchií sestávající ze třinácti států (monarchií i republik) a tří teritorií pod správou federace. Je to jediná federace v jihovýchodní Asii. Hlavou federace je král, který je volen na pětileté období. Malajsie má státní zřízení velice blízké britskému westminsterskému parlamentárnímu systému, které bylo běžné v Britském impériu, ze kterého se Malajsie před několika desetiletími emancipovala.

Legislativa[editovat | editovat zdroj]

Federální parlament má horní a dolní komoru. Federální dolní komora je Dewan Rakyat (Sněmovna reprezentantů) se 222 poslanci volenými na pětileté období. Horní komora, Dewan Negara (senát), má 70 senátorů s tříletým funkčním obdobím. 26 z nich reprezentuje 13 států federace, král jmenuje na návrh premiéra zbylých 44 včetně čtyř zástupců federálních teritorií.

V parlamentu se uplatňuje pluralitní demokracie, ale od vyhlášení samostatnosti je ovládán třináctičlennou koalicí známou jako Barisan Nasional. Ta měla v únoru 2017 v dolní komoře 137 křesel z 222 a v horní komoře 54 ze 70.

Parlamenty jednotlivých států jsou jednokomorové a volby se ve většině států pořádají společně s volbami do federálního parlamentu.

Malajsijský král[editovat | editovat zdroj]

Malajsijská hlava státu je titulována Yang di-Pertuan Agong (doslova „Ten kdo byl ustanoven pánem“,[4] Jawi: يڠ دڤرتوان اݢوڠ), v hovorové řeči Agong (král). V prosinci 2016 byl ustanoven králem Muhammad V., sultán členského státu Kelantan. 6. ledna 2019 však bylo oznámeno, že 49letý Muhammad V. abdikoval a vrátil se do svého sultanátu. Jako důvod byla uvedena jeho nemoc nebo svatba s ruskou královnou krásy Oksanou Vojevodinou.[5]

Malajsie je konstituční monarchií, ve které má král značně omezené pravomoci, má převážně ceremoniální funkci. Jmenuje premiéra, na jeho návrh schvaluje rozpuštění parlamentu, jmenuje soudce Nejvyššího soudu, jmenuje velvyslance a přijímá pověřovací listiny cizích velvyslanců, uděluje státní vyznamenání a milosti.[6]

Krále sice doživotní monarchové členských státu ze svého středu de jure volí, ale de fakto je uplatňován rotační princip mezi členskými monarchiemi federace. Funkční období je pětileté.

Číslo jméno stát období vlády narozen zemřel
1 Tuanku Abdul Rahman Negeri Sembilan 31. srpna1957 – 1. dubna 1960 24. srpna 1895 1. dubna 1960
2 Sultan Hisamuddin Alam Shah Selangor 14. dubna 1960 – 1. září 1960 13. května 1898 1. září 1960
3 Tuanku Syed Putra Perlis 21. září 1960 – 20. září 1965 25. listopadu 1920 16. dubna 2000
4 Sultan Ismail Nasiruddin Shah Terengganu 21. září 1965 – 20. září 1970 24. ledna 1907 20. září 1979
5 Tuanku Abdul Halim Mu’adzam Shah Kedah 21. září 1970 – 20. září 1975 28. listopadu 1927
6 Sultan Yahya Petra Kelantan 21. září 1975 – 29. března 1979 10. prosince 1917 29. března 1979
7 Sultan Ahmad Shah Al-Mustain Billah Pahang 29. března 1979 – 25. dubna 1984 24. října 1930
8 Sultan Mahmud Iskandar Ismail Johor 26. dubna 1984 – 25. dubna 1989 8. dubna 1932 22. ledna 2010
9 Sultan Azlan Muhibbuddin Shah Perak 26. dubna 1989 – 25. dubna 1994 19. dubna 1928 28. května 2014
10 Tuanku Jaafar Negeri Sembilan 26. dubna 1994 – 25. dubna 1999 19. července 1922 27. prosince 2008
11 Sultan Salahuddin Abdul Aziz Selangor 26. dubna 1999 – 21. listopadu 2001 8. března 1926 21. listopadu 2001
12 Tuanku Syed Sirajuddin Perlis 13. prosince 2001 – 12. prosince 2006 17. května 1943
13 Tuanku Mizan Zainal Abidin Terengganu 13. prosince 2006 – 13. prosince 2011 22. ledna 1962
14 Sultan Abdul Halim Mu’adzam Shah Kedah 13. prosince 2011 – 12. prosince 2016[7] 28. listopadu 1927
15 Sultan Muhammad V. Kelantan 13. prosince 2016 – 6. ledna 2019 6. října 1969

Členské státy[editovat | editovat zdroj]

Mapa malajsijských spolkových států a teritorii

Malajsie se člení na 13 spolkových států a 3 spolková teritoria. Státy jsou následující:

Devět z nich jsou monarchie (vládce Perlisu má titul rádža, vládce Negeri Sembilanu titul „Yang Di-Pertuan Besar“, ostatní jsou sultanáty); Sabah, Sarawak, Malaka a Penang jsou republikami.

Spolková teritoria jsou následující:

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Od poloviny 20. století prožívá Malajsie rozkvět, který ji umožnil se změnit ze země třetího světa závislé na vývozu kaučuku a cínu v převážně průmyslovou zemi. Země držela jeden z ekonomických rekordů, když v době ekonomického růstu v letech 1957 až 2005 dokázala udržovat přibližně 6,5% růst HDP. V 21. století (po asijské finanční krizi v roce 1997) se tempo růstu snížilo, přesto zůstává vysoké ve srovnání s vyspělými státy světa, například v roce 2014 činil růst malajsijské ekonomiky 6 %. HDP na hlavu (PPP) se pohybuje na úrovni Ruska či Chorvatska.

Mezi hlavní hospodářské produkty země patří rýže, palmový olej, kaučuk, dřevo, kakao, pepř, ananas a ryby. Důležitá je těžba ropy, zemního plynu, cínové, železné a měděné rudy.

Mezi hlavní průmyslová odvětví země patří zemědělství, těžba ropy, hornictví, potravinářský průmysl, výroba pneumatik a cementu, elektronika, chemický a textilní průmysl.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Malajsie má téměř 31 milionů obyvatel, kteří tvoří pestrou směsicí ras. Přibližně 52 % jsou Malajci, 27 % Číňané a 9 % Indové. Původní domorodí obyvatelé tzv. Orang Asli tvoří 0,5 % obyvatel a dělí se na Protomalajce, kteří do oblasti přišli v období asi 1500 př. n. l., a na Negrity, kteří se odlišují malým vzrůstem a tmavou pletí a jsou to nejstarší obyvatelé Malajsie vůbec.

Politickou moc v zemi mají v rukou Malajci, ale Číňané ovládají hospodářství. Podle neziskové organizace Privacy International mají obyvatelé Malajsie světově nejnižší tzv. index soukromí (ukazatel reflektující dodržování osobních práv, zejména práva na soukromí).

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Hlavním náboženstvím je islám, který vyznávají přibližně 61,3 % obyvatel, 19,8 % praktikuje buddhismus, 9,2 % křesťanství, 6,3 % hinduismus, 1,3 % praktikují některé z čínských náboženství (konfucianismus, taoismus). 0,7 % nevyznává žádné náboženství. Zbývající 1,4 % vyznávají jiná náboženství včetně Sikhismu, animismu a lidových náboženství nebo tito lidé neposkytli údaje.

Vedle muslimských svátků jako Mawlid (narozeniny proroka Muhammada) jsou státními svátky i křesťanské vánoce, čínský nový rok i hindský Diwali.

V rámci islámu je dominantní šáfi'ovský směr sunnitského islámu, zatímco 18 % muslimů je bez denominace.

Muslimové podléhají soudům práva šaría ve věcech týkajících se jejich náboženství, které jsou omezené na záležitosti jako manželství, rozvod, dědictví, náboženská konverze, odpadlictví a opatrovnictví mezi muslimy. Ostatní kauzy jsou vyhrazené civilnímu soudnictví. Strukturou se muslimské soudnictví podobá federálnímu civilnímu soudnictví, ale zůstává na úrovni jednotlivých států federace a také právo šaría se v jednotlivých státech poněkud liší. Od soudců se očekává následování šáfi'ovské právní školy. Tresty, které mohou tyto soudy uložit, jsou omezené na tři roky vězení, pokutu do 5000 MYR a šest ran holí. Nicméně islamistická strana PAS (14 ze 222 křesel ve Sněmovně lidu federálního parlamentu) se snaží prosadit trest smrti pro muslimy, kteří se snaží konvertovat.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Umění[editovat | editovat zdroj]

Sultánský palác v Malacce

K nejvýznamnějším malajským spisovatelům patří Abdullah bin Abdulkadir Munshi, zakladatel moderní malajské prózy. Jimmy Choo se stal úspěšným londýnským módním návrhářem, zejména bot, které byly k vidění i v mnoha filmech a seriálech jako Charlieho andílci, Ďábel nosí Pradu nebo Sex ve městě.[8] Herečka Michelle Yeohová se proslavila v hongkongských produkcích, ale také v bondovce Zítřek nikdy neumírá či ve snímku Tygr a drak. V Kuala Lumpur se narodil i britský herec Michael Gough, v Kuchingu zase hororový režisér James Wan, který se prosadil v Austrálii, stejně jako zpěvák Guy Sebastian, rodák z Klangu. Neslavnějším fiktivním Malajcem všech dob je Sandokan, produkt fantazie italského spisovatele Emilia Salgariho Malajci obratně využívají v turistickém ruchu.[9]

Na seznam světového kulturního dědictví UNESCO byla zapsána dvě malajská města Malakka a George Town a Archeologické naleziště v údolí Lenggong, jež patří k nejvýznamnějším v celosvětovém měřítku. Patří mezi ně několik jeskyní, tak i nalezišť pod širým nebem. Byly zde nalezeny různé předměty, artefakty a kosterní pozůstatky z období paleolitu, neolitu i doby bronzové. Ruční sekery, které zde byly také nalezeny a jejichž stáří je odhadováno až na 1,83 milionu let, patří mezi nejstarší mimo Afriku a naznačují, že údolí Lenggong bylo mimořádně raným místem přítomnosti hominidů v jihovýchodní Asii.[10] Z moderních staveb je nejvíce oceňována dvojice věží Petronas Towers v Kuala Lumpur, jejichž autorem je americký architekt argentinského původu César Antonio Pelli.[11] Moderní je i nejvýznamnější mešita v zemi, Národní mešita Malajsie v Kuala Laumpur, postavená roku 1963.

Věda[editovat | editovat zdroj]

Sheikh Muszaphar Shukor se v roce 2007 stal prvním malajským kosmonautem. Roku 2007 byl v rámci 13. návštěvní expedicie vyslán na týden do vesmíru na Mezinárodní vesmírnou stanici.[12] Astrofyzička Mazlan Othmanová byla ředitelkou Úřadu pro vesmírné záležitosti OSN ve Vídni.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Malajsie se zúčastňuje olympijských her od roku 1956. Na své první zlato stále čeká. K roku 2018 získala sedm stříbrných a čtyři bronzové olympijské medaile. Téměř polovinu, pět z jedenácti těchto medailí, přitom Malajci získali na olympijských hrách v Rio de Janeiru roku 2016, které tak naznačily, že sport je v Malajsii na vzestupu. A také je zřejmé, který sport je to především - badminton. Na něj připadá osm z jedenácti malajských cenných kovů. Vůbec první pro Malajsii vybojovali badmintonisté na OH 1992 v Barceloně. Zdaleka nejúspěšnějším badmintonistou je pak Lee Chong Wei, který má již tři stříbra ze singlové soutěže na třech různých olympiádách (2008, 2012, 2016). Dosáhl i na post světové badmintonové jedničky, což se předtím povedlo ještě třem Malajcům, Rashidu Sidekovi, Roslinu Hashimovi a Wong Choong Hannovi. Dvě olympijské medaile má i skokanka do vody Pandelela Rinongová, první malajská žena, jíž se povedlo olympijskou medaili získat. Jediným dalším sportem, kde Malajci brali medaili, je dráhová cyklistika, Azizulhasni Awang ji získal v Riu v keirinu.

Z kolektivních sportů Malajci nejvíce sledují fotbal, pozemní hokej a ragby. Tradičními místní lidovými sporty jsou sepak takraw a bojové umění silat.[13]

V roce 1999 byl postaven autodrom Sepang International Circuit. V letech 1999–2017 se zde jel závod Formule 1 Malajská Grand Prix a jezdí se zde každoročně i závod mistrovství světa silničních motocyklů. Nejznámějším malajským závodním jezdcem je Fairuz Fauzy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Malaysia na anglické Wikipedii a Religion in Malaysia na anglické Wikipedii.

  1. Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online. 
  2. Malajsie - Obecné geografické informace. Malajsie.cz [online]. Dostupné online. 
  3. Biodiversity, Australia State of the Environment Report 2001 (Theme Report): The meaning, significance and implications of biodiversity (Megadiverse countries). web.archive.org [online]. 2008-12-08 [cit. 2018-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  4. Malaysia king: Sultan Muhammad V sworn in [online]. 13 December 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Malaysischen König dankt ab. Frankfurter Allgemeine Zeitung, 7. ledna 2019, s. 5 (německy).
  6. Ministerstvo zahraničních věcí ČR – Malajsie, navštíveno 27. března 2017
  7. Der Standard: Malaysia krönte neuen König, 13. prosince 2011
  8. Magický „botičkář“ Jimmy Choo. www.primadona.estranky.cz [online]. [cit. 2018-12-02]. Dostupné online. (česky) 
  9. Do Malajsie za Sandokanem, přírodou a dobrodružstvím. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2018-12-02]. (česky) 
  10. FERRARESE, Marco. Asia’s secret World Heritage site. www.bbc.com [online]. [cit. 2018-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Archiweb - Petronas Twin Towers. www.archiweb.cz [online]. 1997-01-01 [cit. 2018-12-02]. Dostupné online. (česky) 
  12. Muslim bude hledat Mekku na oběžné dráze. iDNES.cz [online]. 2007-09-23 [cit. 2018-12-02]. Dostupné online. 
  13. Sports and Recreation Malaysia. Travel to Malaysia.com [online]. [cit. 2018-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZBOŘIL, Zdeněk. Dějiny Malajsie, Singapuru a Bruneje. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-501-2. 
  • SLAVICKÝ, Stanislav. Scénické tradice jihovýchodní Asie. Praha: KANT, 2015. ISBN 978-80-7437-175-2. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo Malajsie ve Wikislovníku
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Malajsie ve Wikimedia Commons
  • Malaysia - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Malaysia (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Malaysia Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bureau of East Asian and Pacific Affairs. Background Note: Malaysia [online]. U.S. Department of State, 2011-08-03 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  • CIA. The World Factbook - Malaysia [online]. Rev. 2011-07-25 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Library of Congress. Country Profile: Malaysia [online]. 2006-09-27 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Zastupitelský úřad ČR v Kuala Lumpur. Souhrnná teritoriální informace: [online]. Businessinfo.cz, 2011-03-31 [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-11. (česky) 
  • Zakaria Bin Ahmad, a kol. Malaysia [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)