Knovízská kultura

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Knovízská kultura mladší doby bronzové ve středních Čechách, pojmenovaná podle naleziště Knovíz u Slaného, se vyznačuje rozvinutým kovolitectvím, stopami kanibalismu[zdroj?] a vychází ze středodunajské mohylové kultury. Není vyloučeno její zařazení mezi protokeltská etnika. Kultura se datuje mezi roky 1300 až 950/920 před naším letopočtem. Její příslušníci osidlovali výšinné i jinak strategické polohy, kde vznikala hradiště. Sídliště se dělila na obytnou část (sloupové domy) a hospodářskou (jámy, sýpky). V nálezech keramiky převažují vejčité nádoby, hrnce s plastickou výzdobou (žlábky, rytí) a specializované keramické výrobky (stolní keramika). Charakteristické jsou tepané nádoby z bronzového plechu. Byly nalezeny doklady vlastní metalurgické činnosti (odlévací formy, zlomky).[1]

Knovízská kultura sousedila na severu s kulturou Lužickou, patrně etnicky spadající k Venetům.

Z doby knovízské kultury byly na území Prahy a okolí nalezeny bronzové předměty a z Vltavy byl vyloven meč s rukojetí zdobenou volutou.[zdroj?]

Kultura přechází v mladší fázi (1000 př. n. l.800 př. n. l.) do kultury štítarské.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana; SLABINA, Miloslav. Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2002. 428 s. ISBN 80-7277-115-9. Heslo Knovízská kultura, s. 148–150.