Acheuléen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pazourek acheulské kultury

Acheuléen je technologický komplex starého až středního paleolitu rozšířený ve velké části tehdy obydleného světa. Nálezy pocházejí z Afriky (začal zde před 1,8 miliony lety), později se rozšířil i do Asie a Evropy.[1]

Tyto technologie využívaly druhy Homo erectus, Homo heidelbergensis a Homo sapiens.[2]

Typická industrie zahrnuje především pěstní klíny, ale i sekáče, polyedry (sféroidy), drasadla a zoubkové nástroje. Na konci acheuléenu se rozšířila levalloiská technika.

Rozšíření Acheuléeu

Poslední acheulská industrie je stará asi 100 000 let. Název pochází ze jména čtvrti Saint-Acheul, 3 km jihovýchodně od centra severofrancouzského města Amiens.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Do 700 000 let před současností je užívání technik acheuléenu potvrzeno pouze v Africe a na Blízkém východě. Od doby se začal v souvislosti s migrací druhů Homo erectus a Homo heidelbergensis šířit do západní Evropy (stáří 0,6 až 0,5 milionu let), západní a jižní Asie – vymezení viz tzv. Moviusova linie. Do střední Evropy se acheuléen rozšířil před 300 000 lety.[2]

Dělení ve Francii[editovat | editovat zdroj]

Ve Francii bývá Acheuléen dělen na:

Na území Česka jsou nejvýznamnějšími lokalitami s acheulskou industrií Písečný vrchBečovaPřezletice.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. https://phys.org/news/2021-03-world-earliest-stone-technologies-older.html - The world's earliest stone technologies are likely to be older than previously thought
  2. a b ŠMAHEL, Zbyněk. Příběh lidského rodu. Brno: Moravské zemské muzeum, 2005. 84 s. ISBN 80-7028-262-2. S. 45. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]