Gravettien


Gravettien je archeologická kultura, která zaujímala střední část mladého paleolitu (přibližně 30–20 tisíc let BP, těžiště zhruba 27–24 tisíc let BP). Období je pojmenováno podle lokality La Gravette v departementu Dordogne ve Francii.
Rozšíření a rozdělení
[editovat | editovat zdroj]Gravettien je znám z širokého geografického prostoru od Portugalska k Německu, od Belgie k Rusku. Můžeme jej rozdělit na dvě facie, které souvisí mimo jiné s jeho sídlení dynamikou. Starší, zvaná pavlovien (zhruba 30–25 tisíc let BP), je charakterizována osídlením centrálních oblastí (střední Podunají). Mladší willendorf-kostěnkien (přibližně 25–20 tisíc let BP) zaujímá širší geografický prostor.[1]
Klima
[editovat | editovat zdroj]Glaciální (würmské) období je v tomto období charakteristické častými klimatickými výkyvy, přičemž obecně jej můžeme označit za studené a suché (vrchol studeného klimatu byl cca 24–18 tisíc let BP). Letní období bylo krátké, ale relativně teplé, což způsobovalo tání permafrostu a následný půdotok.
Hmotná kultura
[editovat | editovat zdroj]Nejčastějším archeologickým pramenem (platí pro celý paleolit) je kamenná štípaná industrie. Pro gravettien je typická retušovaná čepelová industrie. Mezi nástroji se hojně vyskytují rydla, škrabadla, hroty s otupeným bokem (zastoupení či podoba nástrojů může být regionálně specifická). Dalším pramenem je četná a značně vyspělá kostěná a parohová industrie. Je doloženo i mletí obilí.[2]
Umění gravettienu
[editovat | editovat zdroj]Umění gravettienu je vysoce rozvinuté. Patří sem zejména ženské plastiky (tzv. venuše), které mohou být i silně stylizované. K nejznámějším plastikám patří Věstonická venuše (pavlovien), dále venuše z Moravan nad Váhom (Slovensko), venuše z Lespugue, hlavička z Brassempouy (Francie), venuše z Grimaldi (Itálie), Willendorfská venuše (Rakousko) či venuše z lokality Kostěnki (Rusko). Četné jsou i plastiky zvířat a skalní umění. Ke skalnímu umění patří například malby v podobě negativních otisků rukou z francouzské jeskyně Pech Merle či stovky rytin zvířat na lokalitě Foz Côa v Portugalsku).
- Venuše z Brassempouy
- Jeskyně Pech Merle
- Skalní rytiny v Foz Côa
Genetika
[editovat | editovat zdroj]Populace lovců mamutů spojená s gravettienem, známá například z lokalit Dolní Věstonice a Pavlov, geneticky náležela k tzv. věstonickému klastru. Jeho představitelé žili ve střední Evropě v období před 32 000 lety až do nástupu posledního ledovcového maxima, v jehož důsledku toto původní zdejší obyvatelstvo před přibližně 20 000 lety zcela vymizelo a bylo následně nahrazeno novými genetickými liniemi.[3][4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SVOBODA, Jiří; HAVLÍČEK, P.; LOŽEK, V.; MACOUN, J.; MUSIL, R.; PŘICHYSTAL, A.; SVOBODOVÁ, H. Paleolit Moravy a Slezska. Brno: Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Brno, 2002. ISBN 80-86023-40-0.
- ↑ YIRKA, Bob. Ancient pestle shows Paleolithic people ground oats for food. phys.org [online]. 2015-09-08. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ POSTH, Cosimo. Palaeogenomics of Upper Palaeolithic to Neolithic European hunter-gatherers. Nature. 2023, s. 117–126. doi:10.1038/s41586-023-05726-0. (anglicky)
- ↑ Z Česka zmizeli s ledovcem. Výzkum DNA přepsal genetickou mapu evropských lovců mamutů [online]. iROZHLAS, 2023-03-02 [cit. 2026-09-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gravettien na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Gravettien