Gravettien
.jpg)
.jpg)
Gravettien je archeologická kultura, která zaujímala střední část mladého paleolitu (přibližně 30–20 tisíc let BP, těžiště zhruba 27–24 tisíc let BP). Období je pojmenováno podle lokality La Gravette v departementu Dordogne ve Francii.
Rozšíření a rozdělení
[editovat | editovat zdroj]Gravettien je znám z širokého geografického prostoru od Portugalska k Německu, od Belgie k Rusku. Můžeme jej rozdělit na dvě facie, které souvisí mimo jiné s jeho sídlení dynamikou. Starší, zvaná pavlovien (zhruba 30–25 tisíc let BP), je charakterizována osídlením centrálních oblastí (střední Podunají). Mladší willendorf-kostěnkien (přibližně 25–20 tisíc let BP) zaujímá širší geografický prostor.[1]
Klima
[editovat | editovat zdroj]Glaciální (würmské) období je v tomto období charakteristické častými klimatickými výkyvy, přičemž obecně jej můžeme označit za studené a suché (vrchol studeného klimatu byl cca 24–18 tisíc let BP). Letní období bylo krátké, ale relativně teplé, což způsobovalo tání permafrostu a následný půdotok.
Hmotná kultura
[editovat | editovat zdroj]Nejčastějším archeologickým pramenem (platí pro celý paleolit) je kamenná štípaná industrie. Pro gravettien je typická retušovaná čepelová industrie. Mezi nástroji se hojně vyskytují rydla, škrabadla, hroty s otupeným bokem (zastoupení či podoba nástrojů může být regionálně specifická). Dalším pramenem je četná a značně vyspělá kostěná a parohová industrie. Je doloženo i mletí obilí.[2]
Umění gravettienu
[editovat | editovat zdroj]Umění gravettienu je vysoce rozvinuté. Patří sem zejména ženské plastiky (tzv. venuše), které mohou být i silně stylizované. K nejznámějším plastikám patří Věstonická venuše (pavlovien), dále venuše z Moravan nad Váhom (Slovensko), venuše z Lespugue, hlavička z Brassempouy (Francie), venuše z Grimaldi (Itálie), Willendorfská venuše (Rakousko) či venuše z lokality Kostěnki (Rusko). Četné jsou i plastiky zvířat a skalní umění. Ke skalnímu umění patří například malby v podobě negativních otisků rukou z francouzské jeskyně Pech Merle či stovky rytin zvířat na lokalitě Foz Côa v Portugalsku).
Venuše z Brassempouy
Jeskyně Pech Merle
Skalní rytiny v Foz Côa
Genetika
[editovat | editovat zdroj]Populace lovců mamutů spojená s gravettienem, známá například z lokalit Dolní Věstonice a Pavlov, geneticky náležela k tzv. věstonickému klastru. Jeho představitelé žili ve střední Evropě v období před 32 000 lety až do nástupu posledního ledovcového maxima, v jehož důsledku toto původní zdejší obyvatelstvo před přibližně 20 000 lety zcela vymizelo a bylo následně nahrazeno novými genetickými liniemi.[3][4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SVOBODA, Jiří; HAVLÍČEK, P.; LOŽEK, V.; MACOUN, J.; MUSIL, R.; PŘICHYSTAL, A.; SVOBODOVÁ, H. Paleolit Moravy a Slezska. Brno: Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Brno, 2002. ISBN 80-86023-40-0.
- ↑ YIRKA, Bob. Ancient pestle shows Paleolithic people ground oats for food. phys.org [online]. 2015-09-08. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ POSTH, Cosimo. Palaeogenomics of Upper Palaeolithic to Neolithic European hunter-gatherers. Nature. 2023, s. 117–126. doi:10.1038/s41586-023-05726-0. (anglicky)
- ↑ Z Česka zmizeli s ledovcem. Výzkum DNA přepsal genetickou mapu evropských lovců mamutů [online]. iROZHLAS, 2023-03-02 [cit. 2026-09-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gravettien na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Gravettien
