Neolit na území Česka

Dějiny Česka
	Prehistorie;
	Paleolit na území Česka;
	Mezolit na území Česka;
	Neolit na území Česka;
	Eneolit na území Česka;
	Doba bronzová na území Česka (Únětická kultura);
	Starší doba železná na území Česka;
	Mladší doba železná na území Česka (Bójové);
	Doba římská na území Česka (Markomani);
	Doba stěhování národů na území Česka;
	Slovanské osídlení a politické útvary do 9. století;
	Časně slovanské období (Sámova říše);
	Starší doba hradištní;
	Střední doba hradištní (Velkomoravská říše);
	Český stát ve středověku;
	Mladší doba hradištní;
	České knížectví;
	Přemyslovci;
	České království;
	Země Koruny české;
	Lucemburkové (Karel IV.);
	Husitství;
	Jiří z Poděbrad;
	Jagellonci;
	Vláda Habsburků;
	Habsburská monarchie (Ferdinand I.; Rudolf II.; České stavovské povstání; Třicetiletá válka; Rekatolizace; Marie Terezie; Josef II.);
	Rakouské císařství (Průmyslová revoluce v Česku; České národní obrození; Revoluce 1848);
	Rakousko-Uhersko (František Josef I.; První světová válka);
	Československo;
	Vznik Československa (Připojení Hlučínska);
	První československá republika;
	Mnichovská dohoda;
	Druhá republika;
	Protektorát Čechy a Morava;
	Třetí Československá republika (Vysídlení Němců z Československa);
	Únor 1948;
	Komunistický režim v Československu (Československá republika (1948–1960); Československá socialistická republika; Pražské jaro 1968; Sovětská okupace; Normalizace);
	Sametová revoluce;
	Česká a Slovenská Federativní Republika;
	Česko po roce 1992;
	Zánik Československa;
	Vstup Česka do Evropské unie;

Neolit na území Česka je pravěké období – mladší doba kamenná – reprezentované v Česku kulturami s lineární a vypíchanou keramikou.

Na Moravě se na konci neolitu objevuje kultura s moravskou malovanou keramikou ovlivněná lengyelským kulturním okruhem. Obyvatelstvo se v této době živilo především zemědělstvím (různě intenzivně doplňovaným lovem, sběrem, rybolovem). Lidé žili v malých osadách v dlouhých domech.^[1]

Již na konci kultury s lineární keramikou se objevují výšinná sídliště, v závěru neolitu vznikají rondely: velké, nejčastěji kruhové monumentální stavby, o jejichž účelu se vedou četné diskuze. Dobře prozkoumané lokality jsou Bylany u Kutné Hory, Miskovice, Plotiště nad Labem, Březno u Loun nebo Těšetice-Kyjovice a Vedrovice na Moravě. Na počátku 21. století byl objeven (znovuobjeven?) unikátní neolitický důl na Maršovickém vrchu, který na své podrobnější prozkoumání teprve čeká.

Moravský neolit[editovat | editovat zdroj]

Dělení neolitu na Moravě:^[zdroj?]

Starší neolit

5600 př. n. l. – 5000 př. n. l. / 4900 př. n. l.
kultura s lineární keramikou

Střední neolit

5000 př. n. l. (nejpozději 4900 př. n. l.) – 4700 př. n. l.
kultura s vypíchanou keramikou
protolengyelská kultura

Mladší neolit

4700 př. n. l. – 3700 př. n. l. (eventuálně 3500 př. n. l.)
kultura s moravskou malovanou keramikou

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Lidé z dlouhých domů. www.archaeo3d.com [online]. [cit. 2020-06-27]. Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

PAVLŮ, Ivan; ZÁPOTOCKÁ, Marie. Archeologie pravěkých Čech. Příprava vydání Luboš Jiráň, Natalie Venclová. Díl 3. Neolit. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, 2007. 118 s. ISBN 978-80-86124-71-1.
JÍRA, Josef Antonín. O keramice nordické a durynské. Praha: Pravěk, 1910. Dostupné online.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[archaeo3d-1] Lidé z dlouhých domů. www.archaeo3d.com [online]. [cit. 2020-06-27]. Dostupné online.

[1]