Písečný vrch (Bečov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní rezervace
Písečný vrch
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Písečný vrch při pohledu od obce Milá
Písečný vrch při pohledu od obce Milá
Základní informace
Vyhlášení 4. září 1996
Nadm. výška 270–318 m n. m.
Rozloha 39,16 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Most
Umístění Bečov
Další informace
Kód 1827
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní rezervace v Česku
Písečný vrch (kopec)
Vrchol 318 m n. m.
Poloha
Pohoří České středohoří /
Milešovské středohoří /
Ranské středohoří
Souřadnice
Písečný vrch
Písečný vrch
Hornina brekcie, křemenec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Písečný vrch je geologicky, archeologicky a botanicky významný kopec 1,4 km jihozápadně od vesnice Milá a současně je tak pojmenována i zdejší přírodní rezervace. Písečný vrch je plochý kopec s rozlohou 100 ha, který má při výšce 318 m převýšení nad okolní krajinou asi 55 m. Geologicky se podobně jako u Řípu jedná o pozůstatek jádra třetihorní vulkánu, značně sníženého erozí. Vrch se nachází v katastrálním území Bečov u Mostuokrese MostÚsteckém kraji. Cesta k němu vede z křižovatky silnic pod obcí Milá. Na Písečném vrchu se nachází významná lokalita výskytu vzácných rostlin a živočichů a zároveň archeologické naleziště, kde byly objeveny doklady lidské činnosti od paleolitu po střední dobu bronzovou.

Lokalita je silně poznamenána těžbou surovin ve dvacátém století. V polovině 20. století byla na severní straně kopce zřízena pískovna. V šedesátých letech pak začala průmyslová těžba křemence, který vrch pokrýval v podobě tisíců velkých světlých balvanů vytvářejících na travnatém kopci zdaleka viditelnou malebnou scenérii. Těžba křemence užívaného při výrobě polovodičů a laboratorních skel probíhala do roku 1993, kdy křemenec na Písečném vrchu prakticky odtěžen.

V roce 1996 zde byla na ochranu zbylé lokality vyhlášena přírodní rezervace. Vyhlásil ji v roce 1996 Okresní úřad v Mostě z důvodu ochrany teplomilných rostlin i živočichů a k zachováni významné geologické lokality. Z chráněných rostlin zde rostou kavyly a kozince. Je zde rovněž kolonie sysla obecného a též se zde vyskytuje kalous pustovka.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Lom na Písečném vrchu

Při geologickém průzkumu bylo zjištěno, že kopec je pozůstatkem hrdla třetihorní maarové sopky.[1] Sopečná láva tehdy prorazila až několik metrů silnou povrchovou vrstvu křemence. Tlakem byl křemenec rozdrcen na jednotlivé bloky, které se zřítily zpět do jícnu sopky. Tvoří ho čedičová komínová brekcie[1] a na okrajích došlo díky erozi měkčích materiálů k odkrytí až dvoumetrových křemencových bloků, které od pravěku až do odtěžení v šedesátých letech pokrývaly travnatý kopec jako „zkamenělé stádo ovcí“.

Prehistorie a archeologie[editovat | editovat zdroj]

Bílý křemenec cukrového vzhledu v lomu na Písečném vrchu
Písečný vrch

Při těžbě křemence zde na přelomu 60. a 70. let 20. století probíhal záchranný archeologický výzkum. Ten zde odhalil nejstarší známý křemencový lom v Evropě.[2] Člověkem doby kamenné byl jemnozrnný sedimentární křemenec cukrovitého vzhledu používán k výrobě nástrojů, neboť se dobře štípal a měl ostré hrany. Nástroje vyráběl sbíjením kamene o kámen.[3]

Hrubší druhy na západní straně kopce se těžily ještě v době bronzové jako surovina k výrobě ručních rotačních drtidel na obilí – žernovů. Z doby staršího paleolitu zde byly odkryty pozůstatky lidského příbytku zahloubeného pod zem a uprostřed opatřeného ohništěm staré přibližně 250 tisíc let. Patrně zde přebýval neandertálec a příbytek je považován za nejstarší lidské obydlí v České republice. Nejprozkoumanější je osídlení Písečného vrchu z doby středního paleolitu. Z té doby bylo odkryto velké množství nálezů – kamenných nástrojů nebo jejich úštěpů.

mladším paleolitu se ze zdejšího křemence vyráběly čepele nožů dlouhé 20–30 cm, které byly nalezeny až v oblasti Durynska. Na Písečném vrchu byly odkryty polotovary a dílny. Kamenné nástroje z Písečného vrchu byly nalezeny například v sídlišti pravěkých lidí v Mlazicích na Mělnicku, což je vzdušnou čarou cca 55 km daleko. Zatímco kamenné výrobky nalezené pod dvaceti metrovou vrstvou usazených sprašových hlín v cihelně v Sedlci u Prahy si ponechaly původní svěží podobu, kamenné nástroje nalezené na opukové pláni v Mlazicích, vystavené 250 tisíc let povětrnosti ztratily písečnou abrazí ostré hrany a získaly matný povrch a barevnou patinu. Zbraně a nástroje z Bečovského křemence mívají hnědožlutou až hnědočervenou patinu zasahující do hloubky až 3 mm. Tloušťka patinované vrstvy může sloužit pro odhad stáří nalezených artefaktů.

Archeologický výzkum byl v roce 1972 z finančních důvodů přerušen. V roce 2005 zde proběhl další archeologický výzkum. Písečný vrch je od roku 1974 archeologickou kulturní památkou.[4]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Na Písečný vrch vede odbočka z modře značené turistické trasy z Bělušic do Lenešic a od severu odbočuje na Písečný vrch polní cesta ze silnice mezi Bečovem a Hrádkem..[5] Při této cestě se pod vrcholem nachází malý lom, v němž jsou k vidění křemencové balvany.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Písečný vrch, s. 346. 
  2. Mostecko – Archeologické naleziště Písečný vrch
  3. Žebera K., Mikula J., Říp, hora v jezeru, Panoráma, Praha 1982
  4. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-11-15]. Identifikátor záznamu 155031 : Výšinné opevněné sídliště – hradiště Písečný vrch, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  5. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-11-15]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Fridrich – Zdeněk Smrž, Písečný vrch u Bečova – nejstarší naleziště v Čechách, in: Osud Mostecka, Okresní muzeum Most: Most 1996, s. 37–40

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]