Bořeň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bořeň
Bořeň od ZJZ ze Želenického vrchu
Bořeň od ZJZ ze Želenického vrchu

Vrchol 539 m n. m.
Prominence 216 m ↓ silnice ChoučHrobčice
Izolace 5,9 km → Hradišťany[1]
Poloha
Světadíl Evropa
Státy Česko Česko
Pohoří České středohoří / Milešovské středohoří / Bořeňské středohoří / Hrobčická vrchovina / Želenická část
Souřadnice 50°31′40″ s. š., 13°45′50″ v. d.
Bořeň
Fire.svg
Bořeň
Typ výhled, horolezecká lokalita
Hornina znělec
Zdroje k infoboxuNárodní přírodní rezervace
Bořeň
Pohled od jihu
Pohled od jihu
Datum vyhlášení 10. dubna 1946
Kód ÚSOP 643
Lokalita Bilina
Výška 255–539 m n. m.
Výměra 65,37 ha
Seznam CHÚ v okrese Most
Seznam CHÚ v okrese Teplice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Bořeň (německy Borschen) je skalnatý vrch (tzv. skalní suk), který se nachází jižně od Bíliny v Českém středohoří. Vypíná se vysoko nad údolím řeky Bíliny, ve spodní části je částečně zarostlý lesem. Vrchol se nachází ve výšce 539 m n. m. Tvoří výraznou dominantu jak města Bíliny i celého Českého středohoří. Díky své charakteristické siluetě je velmi dobře viditelný i z mnoha vzdálených míst (např. ze Žatce).

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Bořeň je největší povrchový znělcový (fonolitový) útvar ve střední Evropě.[zdroj?] V třetihorách byla při sopečné činnosti nadzvednuta podložní rula a do vrstev druhohorních křídových slínovců se vklínil mohutný útvar fonolitu. Ve čtvrtohorách byl fonolit erozí vypreparován a vytvořil unikátní kupu.

Fonolit má monumentální sloupcovitou odlučnost s až 100 m vysokými skalními stěnami. Mrazovým zvětráváním vznikly skalní jehly, věže, sloupy, puklinové jeskyně a další útvary. Svahy pokrývají kamenohlinité sutě a suťová pole.

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

První chráněné území zde bylo zřízeno v roce 1946.[2] Národní přírodní rezervace byla vyhlášena roku 1977. Rozloha chráněného území činila 23,24 ha. K roku 2013 došlo ke znovu vyhlášení území a k jeho rozšíření na 65,37 ha.[2] Rezervací vede naučná stezka z Bíliny až na vrchol, odkud se otevírá kruhový rozhled na všechny strany. Na skalnatých svazích roste řada chráněných rostlin a sídlí zde chráněný výr velký. Bylo zde zjištěno kromě běžných druhů ptáků také 22 zvláště chráněných. Také se tu vyskytuje ropucha zelená a užovka hladká.

Z rostlin se zde vyskytuje např. tařice skalní, hvězdice alpínská, kosatec bezlistý, lomikámen trsnatý, koniklec luční český, hvozdík sivý, prvosenka jarní, lýkovec jedovatý. Na protějších jižních stráních vrchu Kaňkova roste hlaváček jarní.

Horolezectví[editovat | editovat zdroj]

Z horolezeckého hlediska je Bořeň jednou z nejvýznamnějších nepískovcových oblastí v České republice. Znělcová skála je ve většině sektorů pevná a nabízí rozmanité možnosti stěnového, spárového i komínového lezení. Vysoké stěny, zvláště na severu, poskytují možnosti vícedélkových výstupů horského charakteru.

První horolezecká činnost na Bořeni začala na počátku 20. století, podrobnější informace se však nezachovaly. První známá jména prvovýstupců jsou jména Gregor (Řehoř) a Berthold z Alpského klubu ze Žatce, podle kterých jsou nazvány např. skalní útvary Bertholdův prst a Řehořův komín. V současnosti na Bořeni existuje přibližně čtyři sta cest všech obtížností.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Bořeň bývá často srovnáván s Ďáblovou horou ve Wyomingu (USA), a to nejen kvůli shodnému chemickému složení horniny, ale i kvůli podobnému charakteru krajiny, v níž se nachází.[3]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
  2. a b NPR Bořeň [online]. AOPK ČR, [cit. 2015-03-28]. Dostupné online.  
  3. SVOBODA, Jiří. Tajemství Českého středohoří. 1. vyd. Ústí n. L. : Imagine Media, 2014. 337 s. ISBN 978-80-905511-0-7. S. 236 - 237.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]