Doubravská hora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Doubravská hora
Doubravská hora z Bystřan
Doubravská hora z Bystřan

Vrchol397[1] m n. m.
Prominence159 m
Izolace5,1 km → Komáří hůrka
SeznamyNejprominentnější hory CZ
Hory Českého středohoří
Poznámkazřícenina hradu, daleké rozhledy
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříČeské středohoří / Milešovské středohoří / Teplické středohoří / Bystřanská vrchovina
Souřadnice
Doubravská hora
Doubravská hora
Horninatrachyt
PovodíBílina
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Doubravka
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Les na úbočí
Les na úbočí
Základní informace
Vyhlášení13. srpna 2011
VyhlásilKrajský úřad Ústeckého kraje
Nadm. výška264–397 m n. m.
Rozloha43,27 ha
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresTeplice
UmístěníTeplice
Další informace
Kód5755
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Doubravská hora (též Doubravka, německy Teplitzer Schlossberg) je osamělý znělcový vrch v Českém středohoří na okraji města Teplice. Svahy kopce jsou chráněny jako přírodní památka Doubravka a na vrcholu stojí upravené zříceniny středověkého hradu Doubravská hora.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Doubravská hora (hrad).

Ve druhé polovině 15. století vznikl na vrcholu gotický hrad. Během třicetileté války byl přestavěn na bastionovou pevnost, několikrát obléhán a dobyt. Po roce 1644 byl hrad záměrně stržen, aby ho nemohla využívat nepřátelská vojska.[2] V 19. století byla do zřícenin hradu vestavěna restaurace a jedna z věží upravena jako rozhledna. Od 20. století se hradní budovy využívají mimo jiné k radioamatérskému vysílání.

Geologie a geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Geologické okolí je tvořené hrástí křídových slínovců, vápnitých jílovců a ignimbritů, kterými ve třetihorách pronikl neovulkanický kužel tvořeny trachytem. Ve vrcholové části lze pozorovat deskovou odlučnost horniny. V geomorfologickém členění je vrch součástí podcelku Milešovské středohoří a okrsku Teplické středohoří. Úpatí je pokryté suťovými haldami a plášti.[3]

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Dne 13. srpna 2011 byly svahy vrchu vyhlášeny jako přírodní památka s rozlohou 43,27 ha. Důvodem zřízení chráněného území je ochrana evropsky významné lokality s výskytem páchníka hnědého a dalších druhů hmyzu vázaných na staré dřevo a dutiny stromů, jako jsou kupříkladu kovařík nebo potemník. Kromě hmyzu se na lokalitě vyskytují vzácné druhy hub jako lanýž letní, hřib Markův nebo šťavnatka dvoubarvá.[4]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Na severním úpatí kopce se nachází velký křemencový balvan zvaný Kámen čarodějky Vely.
  • Jedná se, mimo jiné, též o místo dalekého rozhledu orientované směrem na sever a západ, zejména na město Teplice.
  • Podle Doubravky zvolilo svoje jméno i zdejší středisko Junáka.
  • Vrchol je dostupný po žluté turistické značce,[5] případně i betonovou silničkou opatřenou již na úpatí zákazem vjezdu. Pro návštěvníky je vyhrazeno parkoviště na úpatí poblíž točny a konečné zastávky linky 5 trolejbusů Šanov II – Panoráma.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-08-05]. Dostupné online. 
  2. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Doubravská Hora, s. 119–120. 
  3. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Doubravská hora, s. 125. 
  4. PP Doubravka [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2015-03-29]. Dostupné online. 
  5. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-10-28]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZYKMUND, Jan, kolektiv. Turn. 100 let města Trnovany-Teplice. [s.l.]: Europrinty, 2010. 401 s. ISBN 978-80-254-8772-3. 
  • SLÁMA, Lukáš. Raně novověká pevnost Doubravská hora ve světle událostí třicetileté války. Monumentorum Custos 2017, Časopis pro památky severozápadních Čech. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem, 2018, s. 91–97. ISSN 183-781X. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]