Doubravská hora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Doubravská hora

Doubravská hora z Bystřan

Vrchol 392 m n. m.
Prominence 155 m
Izolace 5,1 km → Komáří hůrka
Poznámka zřícenina hradu, daleké rozhledy
Poloha
Státy Česko Česko
Pohoří České středohoří / Milešovské středohoří / Teplické středohoří / Bystřanská vrchovina
Souřadnice 50°38′18″ s. š., 13°51′40″ v. d.
Doubravská hora
Doubravská hora
Hornina trachyt
Povodí Bílina
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdroje k infoboxuPřírodní památka
Doubravka

Les na úbočí
Datum vyhlášení 13. srpna 2011
Vyhlásil Krajský úřad Ústeckého kraje
Kód ÚSOP 5755
Lokalita Teplice
Výška 264–393 m n. m.
Výměra 43,27 ha
Seznam CHÚ v okrese Teplice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Přírodní památky v Česku

Doubravská hora (též Doubravka) je osamělý znělcový vrch v Českém středohoří na okraji města Teplice. Svahy kopce jsou chráněny jako přírodní památka Doubravka a na vrcholu stojí upravené zříceniny středověkého hradu Doubravská Hora.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Doubravská Hora (hrad).

Ve druhé polovině 15. století vznikl na vrcholu gotický hrad. Během třicetileté války byl přestavěn na bastionovou pevnost, několikrát obléhán a dobyt. Po roce 1644 byl hrad záměrně stržen, aby ho nemohla využívat nepřátelská vojska.[1] V 19. století byla do zřícenin hradu vestavěna restaurace a jedna z věží upravena jako rozhledna. Od 20. století se hradní budovy využívají mimo jiné k radioamatérskému vysílání.

Geologie a geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Geologické okolí je tvořené hrástí křídových slínovců, vápnitých jílovců a ignimbritů, kterými ve třetihorách pronikl neovulkanický kužel tvořeny trachytem. Ve vrcholové části lze pozorovat deskovou odlučnost horniny. V geomorfologickém členění je vrch součástí podcelku Milešovské středohoří a okrsku Teplické středohoří. Úpatí je pokryté suťovými haldami a plášti.[2]

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Dne 13. srpna 2011 byly svahy vrchu vyhlášeny jako přírodní památka s rozlohou 43,27 ha. Důvodem zřízení chráněného území je ochrana evropsky významné lokality s výskytem páchníka hnědého a dalších druhů hmyzu vázaných na staré dřevo a dutiny stromů, jako jsou kupříkladu kovařík nebo potemník. Kromě hmyzu se na lokalitě vyskytují vzácné druhy hub jako lanýž letní, hřib Markův nebo šťavnatka dvoubarvá.[3]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Na severním úpatí kopce se nachází velký křemencový balvan zvaný Kámen čarodějky Vely.
  • Jedná se, mimo jiné, též o místo dalekého rozhledu orientované směrem na sever a západ, zejména na město Teplice.
  • Podle Doubravky zvolilo svoje jméno i zdejší středisko Junáka.
  • Vrchol je dostupný po žluté turistické značce,[4] případně i betonovou silničkou opatřenou již na úpatí zákazem vjezdu. Pro návštěvníky je vyhrazeno parkoviště na úpatí poblíž točny a konečné zastávky linky 5 trolejbusů Šanov II – Panoráma.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha : Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Doubravská Hora, s. 119–120.  
  2. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Doubravská hora, s. 125.  
  3. AOPK ČR. PP Doubravka [online]. AOPK ČR, [cit. 2015-03-29]. Dostupné online.  
  4. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz, [cit. 2016-10-28]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZYKMUND, Jan, kolektiv Turn. 100 let města Trnovany-Teplice. [s.l.] : Europrinty, 2010. 401 s. ISBN 978-80-254-8772-3.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]