Neovulkanit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Čedičové varhany Panské skály

Neovulkanit je vyvřelá (magmatická) sopečná hornina, vzniklá v období výrazné vulkanické aktivity v periodě třetihor (od epochy neogén dále), pokračující i do čtvrtohor. Starší vyvřelé horniny než třetihorní se podle staršího dělení nazývají paleovulkanity.[1]

Geologická charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Neovulkanity vytvářejí různé typy, jak povrchových, tak i podpovrchových těles. Petrograficky se jedná většinou o výlevné bazické horniny (čediče) nebo horniny s foidy (znělce). Méně často se vyskytují jiné typy hornin, např. trachyty. Některé neovulkanity se vyznačují sloupcovitou odlučností, pro jiné je charakteristický bobovitý rozpad. V okolí se také vyskytují méně významné polohy tufitů a nezpevněné sopečné pumy a lapili. Neovulkanity poskytují kvalitní drcené kamenivo a jsou proto často těženy.[1]

Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]

Neovulkanity jsou v Českém masivu soustředěny převážně v severních a západních Čechách, kde jsou vázány na linii podkrušnohorského zlomu. Nejvýznamnějšími oblastmi jsou stratovulkán Doupovských hor a České středohoří (menšími či řidšími oblastmi jsou Ralská pahorkatina, Lužické hory a Jičínská pahorkatina).

Výskyty vulkanitů pokračují jihozápadním směrem až do blízkosti Chebu a Františkových Lázní, kde se nachází pravděpodobně nejmladší sopka na území ČeskaKomorní hůrka, stará necelý milion let.

Některé neovulkanity stojí izolovaně v české křídové tabuli na labském lineamentu (např. Kunětická hora u Pardubic).

Kvartérního (čtvrtohory) stáří jsou rovněž neovulkanity na severní Moravě. Nemají ovšem takové rozšíření jako v severních Čechách. Jedná se o izolované vulkány, založené na křížení zlomů v Nízkém Jeseníku. Čediče zde prorážejí kulmské sedimenty. Nejznámějšími výskyty jsou Uhlířský vrch, Venušina sopka, Malý a Velký Roudný v okolí Bruntálu.[1] Méně známým zástupcem je rovněž Červená hora, která leží nedaleko od nich poblíž Horních Guntramovic.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Geologie (Učební texty pro studenty kombinovaného a denního studia) [online]. Ústav geotechniky Fakulty stavební VUT v Brně, [cit. 2013-09-10]. Dostupné online.