Cheb

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Cheb
Náměstí Krále Jiřího z Poděbrad

Náměstí Krále Jiřího z Poděbrad

znak obce Chebvlajka obce Chebznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0411 554481
kraj (NUTS 3): Karlovarský (CZ041)
okres (LAU 1): Cheb (CZ0411)
obec s rozšířenou působností: Cheb
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 96,37 km²
počet obyvatel: 32 355 (2016)[1] (e)
nadmořská výška: 459 m n. m.
PSČ: 350 02
zákl. sídelní jednotky: 41
části obce: 19
katastrální území: 19
adresa městského úřadu: Městský úřad Cheb
nám. Krále Jiřího z Poděbrad 1/14
350 20 Cheb
starosta / starostka: Petr Navrátil
Oficiální web: www.cheb.cz
E-mail: podatelna@cheb.cz

Cheb
Red pog.svg
Cheb
Zdroje k infoboxu a částem obce

Cheb (německy Eger, v chebském sudetoněmeckém nářečí Egha[2]), je okresní město na západě Čech v Karlovarském kraji, okrese Cheb, ležící na řece Ohři. První historicky dochovaná zmínka o Chebu, centrálním městě celého někdejšího Chebska pochází z roku 1061. Hlavní průmysl je zde strojírenský, textilní, kovodělný, stavební, dřevozpracující a potravinářský.

Do konce druhé světové války byla převážná část obyvatelstva německá a Cheb byl důležitou součástí Sudet. Po skončení války byli němečtí obyvatelé vysídleni a město se z velké části vylidnilo. Žije zde přes 30 tisíc obyvatel. V Chebu se nachází sedm základních škol, dvě střední školy, jedna praktická škola, gymnázium a Fakulta ekonomická Západočeské univerzity.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Cheb leží na západě Česka, v blízkosti hranic s Německem. Sousedními městy jsou na severozápadě , na severovýchodě Sokolov a Karlovy Vary a na jihovýchodě Tachov. Městem prochází poledník s hodnotou 12° 22´ v. d. a rovnoběžka 50° 04´ s. š. Průměrná nadmořská výška se pohybuje okolo 472 metrů. V okolí Chebu se nachází přehradní nádrže Skalka a Jesenice. Šest km severozápadně leží Františkovy Lázně.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zavraždění Albrechta z Valdštejna v Chebu

Chebské hradiště bylo osídleno již v 9. století Slovany. První dochovaná písemná zmínka o Chebu pochází z roku 1061. Roku 1146 připadlo Chebsko císaři Fridrichu I. Barbarossovi který zde kolem roku 1180 nechal postavit dodnes z části zachovaný středověký hrad (falc). Na město byl Cheb povýšen roku 1179. V lednu 1285 se v Chebu konala svatba českého krále Václava II. s dcerou římského krále Rudolfa I. Jitkou, poté Cheb patřil střídavě k Čechám a Německu, roku 1322 ho Ludvík IV. Bavor se souhlasem chebských dal v zástavu českému králi Janu Lucemburskému. Městu byla přislíbena nezávislost vůči království, pozbylo však statut svobodného říšského města. Zástava nebyla nikdy vyplacena.

5. května 1389 zde byl podepsán zemský mír (landfríd), mezi králem Václavem IV. a svazkem jihoněmeckých říšských měst, když král neuspěl v prosazení svých zájmů.

Během husitských válek stál Cheb jakožto město katolické aktivně na straně protihusitské koalice. V pozdější době se ale připojil k luteránské reformaci.

Dne 25. února 1634 byl v Chebu, v domě na náměstí (za Špalíčkem, dnes Městské muzeum) zavražděn Albrecht z Valdštejna a na hradě jeho důstojníci.

Autonomistickým tendencím spojeným s odvoláváním se na zvláštní postavení Chebska v rámci Zemí Koruny české učinili definitivní konec Habsburkové roku 1723, když učinili Cheb svobodným královským městem (ale ještě zhruba dalších sto let náležel do řezenské diecéze). Jako poslední státoprávní akt Chebska může být v této souvislosti vnímáno přijetí pragmatické sankce 21. října 1721.

Chebské Němky při návštěvě Adolfa Hitlera v Chebu 3. října 1938

Přestože bylo Chebsko od roku 1322 součástí Zemí Koruny České, nespokojila se většina místního obyvatelstva po skončení 1. světové války s nově vzniklým Československem a žádala v rámci Deutschböhmen odtržení. Po příchodu italských legionářů v roce 1919 se však jejich plány nepodařilo zrealizovat. V období 1. republiky se v Chebu značně zvýšil počet českého obyvatelstva, které přicházelo do pohraničí za prací. Protičeské nálady německého obyvatelstva se však od roku 1933 neustále zvyšovaly a vyvrcholily v roce 1938. Triumfální příjezd Adolfa Hitlera 3. října 1938 na zaplněné chebské náměstí korunoval podepsání Mnichovské dohody, odchod tisíců Čechoslováků, ale i německých antifašistů z města a připojení Sudet k Třetí říši.

Po roce 1945 byla většina obyvatelstva německé národnosti vysídlena do Německa, což způsobilo značný pokles počtu obyvatel (předválečného stavu bylo dosaženo až v 90. letech 20. století). Po revoluci se zde usídlila velká komunita Vietnamců, kteří zde podnikají se svými tržišti.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

  • 1930 měl Cheb 31 406 obyvatel (z toho 3493 (11 %) udávalo českou národnost)
  • 1945 měl Cheb přes 45 000 obyvatel (toto číslo je ale poněkud zkresleno velkým počtem válečných uprchlíků)
  • 1947 měl Cheb jen 14 533 obyvatel (z toho drtivá část jsou pováleční přistěhovalci z vnitrozemí)
  • 1990 měl Cheb 29 962 obyvatel
  • 2012 měl Cheb 33 067 obyvatel
Vývoj počtu obyvatel a domů města Cheb[3]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 17 826 21 575 22 875 28 064 31 761 32 735 37 599 20 178 22 133 26 650 30 886 31 847 32 893 32 401
Počet domů 1 373 1 527 1 624 1 767 1 917 1 942 2 351 2 544 1 763 1 903 2 191 2 382 2 586 2 995
Vývoj počtu obyvatel a domů města Cheb bez místních částí[4]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 13 541 17 376 18 908 23 835 26 969 27 891 31 893 17 837 20 061 24 851 28 846 29 724 30 515
Počet domů 801 926 1 008 1 179 1 303 1 319 1 672 1 918 1 483 1 537 1 715 1 823 1 968

Struktura populace[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1921 zde žilo v 1 300 domech 27 524 obyvatel, z nichž bylo 13 881 žen. 1 305 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 23 125 k německé a 34 k židovské. Žilo zde 24 843 římských katolíků, 1 702 evangelíků, 10 příslušníků Církve československé husitské a 505 židů.[5] Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 640 domech 31 398 obyvatel. 3 493 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 24 979 k německé. Žilo zde 27 368 římských katolíků, 1 901 evangelíků, 456 příslušníků Církve československé husitské a 491 židů.[6]

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Cheb – podnebí
Měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec
Průměrné maximum [°C] 0 2,3 7 12,2 17,4 20,6 22,4 22,2 18,5 12,8 5,2 1,3
Průměrné minimum [°C] -5 -4,1 -1,2 2,1 6,3 9,6 11 10,6 8 4,1 0 -3,3
Srážky [mm] 36,1 29,5 36,3 38,3 56 66,9 59,2 66,5 48,4 37,5 41,1 43,9
Zdroj: Hong Kong Observatory [7] duben 2011

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Špalíček

Stavby[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Chebu.

Centrum Chebu je mimořádně dobře zachované, včetně půdorysu, náměstí a zbytků hradeb, a je tedy právem městskou památkovou rezervací.

  • Chebský hrad s patrovou kaplí, vystavěný kolem roku 1180 v románském slohu císařem Friedrichem Barbarossou.
  • Gotický kostel sv. Mikuláše. Z původní románské stavby z roku 1220 jsou zachovány obě věže. Kostel byl goticky přestavěn v letech 1456 - 1476 na trojlodní halu. Poškozené vrcholky věží byly barokně přestavěny roku 1746. Na konci druhé světové války byly zničeny neogotické věže, vzniklé po požáru barokních. V roce 2008 byly nahrazeny provizorní poválečné helmice, replikami neogotických věží a tak byly po více než šedesáti letech vráceny kostelu jeho proporce a charakter. Tato významná změna ovlivnila zásadně i panorama města. Nástěnné malby od mistra Lucase z Norimberku jsou z roku 1476.
  • Špalíček, malebná skupina jedenácti středověkých kupeckých domů na náměstí rozdělených Kramářskou uličkou, který vyrůstal od 13. století na místě kramářských bud a masných krámů. Podle nejstaršího zobrazení z roku 1472 je půdorys těchto dvou bloků v podstatě zachován do dnešní doby. Zbořena byla třetí řada domů, která stála na západní straně náměstí.
Náměstí Krále Jiřího z Poděbrad
  • Bývalý františkánský klášter, gotická stavba s kostelem Nanebevzetí Panny Marie s křížovou chodbou ze 13. - 14. století.
  • kostel sv. Kláry (bývalý kostel, dnes koncertní síň), barokní stavba z let 1708 - 1711, patrně od K. Dienzenhofera.
  • Bývalý křižovnický klášter u mostu přes Ohři s pozdně gotickým kostelem sv. Bartoloměje, obdélnou stavbou s jediným středním pilířem a zajímavou klenbou z roku 1414.
  • Klášter Milosrdných sester sv. Kříže s kostelem Povýšení svatého Kříže. Dlouho nevyužívaná a postupně i ohrožená stavba, kulturní památka z Masarykovy první republiky, byla v průběhu roku 2016 celá srovnána se zemí. Zplanýrovaný pozemek nabízí turecký majitel k prodeji. Vyměřená pokuta za likvidaci kulturní památky byla pouhých 20 000 Kč.
  • kostel svatého Václava
  • evangelický kostel Pokoje
  • Divadlo z roku 1874 podle plánů architekta V. Pröckla.
  • V místní části Hrozňatov se nachází loretánská kaple a zámek Starý Hrozňatov.
  • křižovatka Ypsilonka (technická památka)
  • železniční viadukt z roku 1898 (technická památka)

Památníky[editovat | editovat zdroj]

  • Americký památník
  • Sovětský památník
  • Památník zničeného židovského hřbitova
  • Památník synagogy, vypálené během tzv. Křišťálové noci v roce 1938
  • Památník 1. pěší divize americké armády
Interiér hradní kaple

Sochy[editovat | editovat zdroj]

  • V. I. Lenin – původně se socha nacházela na Leninově náměstí (dnes nám. Milady Horákové) před chebským nádražím. Dnes je umístěna v lapidáriu ve Františkánských zahradách.
  • Julius Fučík – dnes se nachází socha v lapidáriu ve Františkánských zahradách.
  • Kašna rytíře Rolanda – kašna stojí uprostřed náměstí a do roku 1591 je ozdobena sochou rytíře Rolanda, který symbolizoval trhová práva říšských měst. Chebský lid mu říkal "Wastl". Originál sochy je v mázhauzu Chebského muzea, zatímco kašnu zdobí pískovcová kopie od akademického sochaře Živného z roku 1985.
  • Sépie – Jaroslav Róna – socha se jako výrazný artefakt nachází v areálu Chebského hradu.

Zaniklé památky[editovat | editovat zdroj]

Festivaly[editovat | editovat zdroj]

  • Město je od roku 1970 pořadatelem Mezinárodního festivalu dechových orchestrů mladých – (FIJO). Festival se koná pravidelně každý sudý rok na přelomu června a července.[8]

Krajinné výstavy[editovat | editovat zdroj]

Úspěšný projekt „Krajinné výstavy bez hranic“ z roku 2006 pokračuje. Město Cheb spolu s německým městem Bayreuth přichystalo realizaci další, již III. krajinné výstavy pod názvem „Hudba pro oči“. Oproti minulým dvěma, tato výstava je časově rozdělena na dvě části. Na německé straně trvala plných 171 dní, od 22. 4. 2016 do 9. 10.2016. Česká část bude realizována v roce 2017. Navazuje tak na nově vytvořenou tradici tzv. přeshraničních krajinných výstav, kterou se podařilo založit - v historii poprvé - v roce 2006. Tehdy se výstava uskutečnila ve spolupráci s bavorským městem Marktredwitz. Druhou přeshraniční krajinnou výstavu uspořádal Cheb s nedalekým městem Tirschenreuth s názvem „Příroda a historie Cheb 2013“.

Krajinné výstavy mají v Německu bohatou tradici - jejich smysl spočívá nejen v sezónní prezentaci zahradního umění a krajinotvorby, ale především v tom, že rekultivují často problémová a ekologicky narušená území a mění je v zóny příměstské rekreace, které slouží občanům natrvalo i po skončení výstav. Díky investicím vloženým do krajinné výstavy nabývá konkrétní místo nový ráz, získává na atraktivitě a všeobecné známosti a přitahuje pozornost návštěvníků k celému městu.

Pro vlastní zahradnické výstavy sloužily prostor Císařské louky pod Chebským hradem, Na Šancích, v hradním příkopě a nivní park. Návštěvníci mohli zažít bohatý doprovodný program - koncerty, divadelní představení, výstavy, vystoupení škol a sportovní utkání.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Cheb byl od středověku významným dopravním a obchodním centrem. Ležel na důležité královské obchodní cestě z Norimberka do Prahy. Významná byla také obchodní cesta z Chebu do Plavna přes Ašsko, a poštovní cesta z Chebu do Adorfu.

Městská hromadná doprava[editovat | editovat zdroj]

Interier městského autobusu

Od 9. prosince 2007 městskou dopravu v Chebu zajišťuje autobusových 7 linek v číselném rozmezí 1–7, licenční čísla 416001 až 416007. Provozovatelem je podnik Autobusy Karlovy Vary, a. s. Před touto reformou zde bylo 12–13 městských linek. Doprava v regionu je integrovaná možností použít celodenní jízdenky Egronet. Nepřestupní jízdenka na MHD stojí 10 korun když se kupuje přes čipovou kartu jinak 12 korun.

V letech 1897, 1899 a 1904 byla různým žadatelům vydána povolení k zahájení stavebních a montážních prací na tramvajové dráze z Chebu do Františkových Lázní, ta však nikdy postavena nebyla. Po druhé světové válce v této trase jezdil silniční vláček. Charakter městské dopravy má odedávna autobusová linka z Chebu do Františkových Lázní, nyní s číslem 411120. Jiná městská hromadná doprava ve Františkových Lázních není.

Po druhé světové válce byly v Chebu zavedeny tři městské autobusové linky, které až do začátku 70. let byly označeny A, B a C, provozovatelem byl chebský závod ČSAD (později označený číslem 302). Později došlo k rozmachu MHD a byla do ní zaintegrována většina příměstských linek. Na hlavní lince 1 jezdívaly kloubové autobusy. Několikrát se objevily úvahy o zavedení trolejbusů, ale nikdy nedošly realizace. V roce 1988/1989 byla v krajském knižním jízdním řádu ČSAD uvedena MHD Cheb pod číslem 30930 s 9 linkami číslovanými 1–9.

Autobusový terminál_pohled od severu
Autobusový terminál_pohled od jihu

Centrálním uzlem chebské městské i meziměstské autobusové dopravy je autobusové nádraží na náměstí Dr. Milady Horákové, které je ze strategických důvodů umístěno před budovou hlavního železničního nádraží Cheb. Od prosince 2012 slouží moderní autobusový terminál ve tvaru šestiúhelníku.[9] Informace o autobusových linkách lze také zjistit v infocentru v nádražní budově.

Silniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Hlavním silničním spojením s Prahou je silnice I/6 Cheb – Karlovy Vary – Praha, jež je postupně přestavována na dálnici D6. Možná je i trasa přes Plzeň po dálnici D5, tedy Cheb – D5 (exit 128 Bor) – Plzeň – Praha. Město dále spojuje silnice I/21 s hraničním přechodem Vojtanov a prochází jím i silnice II/606 a II/214.

Cheb má městskou autobusovou dopravu provozovanou na 7 linkách.

Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Chebské nádraží

V Chebu se nachází důležitý mezinárodní železniční uzel a stanice Cheb je také hraničním přechodem s Německem. V Chebu se nachází stanice Cheb (jediné nádraží), a zastávka Cheb- Skalka (je využívána jen na trati do Německa). Hlavní železniční spojení s Prahou je Cheb-Mariánské LázněStříbro–Plzeň–Beroun-Praha.

Tratě vedoucí z a do Chebu:

Původní, první chebské nádraží bylo postaveno v roce 1865, ale podlehlo spojeneckým náletům v roce 1945, stejně jako jeho široké okolí. Zbytky byly téhož roku strženy, a postaveno provizorní dřevěné nádraží. Současné nádraží bylo zprovozněno až v roce 1962.

Letiště[editovat | editovat zdroj]

Chebské letiště bylo v roce 1918 jediným funkčním letištěm na území ČSR. Právě na tomto letišti získala rodící se československá armáda svá první letadla. Za první republiky na letišti sídlila významná letecká škola. Za druhé světové války vybudovali Němci v sousedství letiště rozsáhlou továrnu na výrobu stíhaček (včetně proudových). Po americkém bombardování továrny v roce 1945 chebské letiště upadlo do zapomnění. Dnes slouží jen jako sportovní letiště. Posledních několik let se zde koná "Letecký den" s přehlídkou letecké a hasičské techniky.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Cheb je město s bohatou sportovní tradicí. V letech 19801995 hrál dokonce místní klub Union Cheb (dříve Rudá hvězda Cheb) nejvyšší fotbalovou ligu. Každoročně se v místní sportovní hale pořádá mezinárodní házenkářský turnaj ženských reprezentací „O štít města Chebu“. V posledním desetiletí se postavila nová hokejová a tenisová hala.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Katastrální členění Chebu

Město Cheb se skládá z 19 místních částí a 19 katastrálních území:

Součástí města byla dříve i dnes samostatná obec Pomezí nad Ohří a obec Potočiště, která se později stala součástí obce Odrava.[10]

Správní území[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Okres Cheb a Obvod obce s rozšířenou působností Cheb.

Cheb je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Cheb se skládá ze 40 obcí, ORP z 21 obcí.

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
  2. (německy) Bund der Eghalanda Gmoin e. V
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2014-12-12]. S. 340, 341, záznam 7. Dostupné online.  
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2014-12-12]. S. 340, 341, záznam 7-9. Dostupné online.  
  5. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha : Orbis, 1924. 598 s. S. 240.  
  6. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha : Orbis, 1934. 613 s. S. 93.  
  7. Climatological Information for Cheb, Czech Republic [online]. HKO, [cit. 2011-04-15]. [1]. (anglicky) 
  8. http://www.kcsvoboda.cz/fijo/o-festivalu/fijo-cheb
  9. Autobusové nádraží začne růst nejspíš až na jaře 2011, město Cheb, 10. 9. 2009
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online.  
  11. Františkolázeňské noviny, číslo 9, září 2011, JOSEF AUGUST HECHT. [online]. frantiskovylazne.cz, [cit. 2013-07-29]. Dostupné online. (česky) 
  12. VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI CHEBSKA [online]. muzeumcheb.cz, [cit. 2013-09-01]. Dostupné online. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]