Tři Sekery

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tři Sekery
Budova obecního úřadu
Budova obecního úřadu
Znak obce Tři SekeryVlajka obce Tři Sekery
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0411 554880
Kraj (NUTS 3) Karlovarský (CZ041)
Okres (LAU 1) Cheb (CZ0411)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Mariánské Lázně
Historická země Čechy
Katastrální výměra 41,22 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 948 (2019)[1]
Nadmořská výška 665 m n. m.
PSČ 354 73
Zákl. sídelní jednotky 6
Části obce 4
Katastrální území 6
Adresa obecního úřadu Tři Sekery 82
35301 Mariánské Lázně 1
Starostka Dagmar Strnadová
Oficiální web: trisekery.cz
E-mail: obec.tri-sekery@worldonline.cz
Tři Sekery v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Tři Sekery
Tři Sekery
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Tři Sekery (německy Dreihacken) se nachází v okrese Cheb, kraj Karlovarský. Žije zde 948[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Podle pověsti tudy někdy v první polovině 15. století projížděli norimberští formani se svým zbožím. Po přenocování v hlubokém lese je probudilo slunce, které osvětlilo třpytící se kameny. Podle váhy a lesku je považovali za rudy stříbra nebo mědi. Několik vzorků vzali pro svého pána a místu označili třemi záseky na mohutné jedli. Po prozkoumání kamenů se potvrdil vysoký obsah mědi. Brzy sem dorazili první horníci z Norimberku a začali rudu těžit. Tak vznikla hornická osada Tři Sekery. Později byla dána do znaku obce jedle, která má u kořenů tři zaseklé sekery.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší historie území byla spojena s ostrahou hranice českého státu, kterou zajišťovali Chodové. Tehdy zde ještě neexistovaly žádné vesnice a vznik Tří Seker nebyl v souvislosti s Chody, ale s objevem rudních ložisek v 15. století.[3] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1555.[4] Jiný zdroj uvádí první písemnou zmínku v roce 1529, kde je v historických pramenech v tachovském archívu zmíněno nové sídlo v Tachovském lese „Drey Hockkhenn“.[5] Roku 1538 je uváděna těžba měděné rudy a udělení první hornické svobody Kašparu Pluhovi. Až do roku 1606 byl majitelem obce i veškeré hornické těžby panovník, jež ovšem obojí pronajímal. Roku 1606 prodal císař Rudolf II. Tři Sekery a okolní osady šlechtici Janu Bartoloměji Širntyngarovi a rozsáhlá hornická privilegia třem norimberským těžařům. Horní díla byla podřízena hornímu úřadu v Horním Slavkově, dohled měl hormistr v Dolním Kramolíně. Jan Bartoloměj Širntyngar o panství přišel konfiskací za jeho účast na stavovském povstání. Konfiskát byl roku 1623 prodán Johannu Albrechtu Heimhausenovi, který musel v roce 1627 nedobrovolně část svého panství prodat Metternichům, kteří krátce předtím koupili panství Kynžvartské. Tím se území Tří Seker rozdělilo na dvě části. Tou větší byly Kynžvartské Tři Sekery (k. ú. Tři Sekery u Kynžvartu), menší byly Tachovské Tři Sekery (k. ú. Tři Sekery u Tachova). Majitel tachovského panství Johann Hausmann, kterému Tachovské Tři Sekery patřily, se rozhodl rozšířit těžby rud na území jeho panství, která později zajistila významný rozvoj Tachovských Tří Seker.[3]

Vznikly dvě samostatné obce, ve kterých uvádí Schaller v roce 1788 v Kynžvartských Třech Sekerách 68 domů a v Tachovských Třech Sekerách 62 domů. Topograf Sommer uvádí v roce 1838 u Tachovských Tří Seker 84 domů a 677 obyvatel, u Kynžvartských Tří Seker 70 domů a 589 obyvatel.[5] Stav dvou samostatných obcí, Tachovských a Kynžvartských Tří Seker, s vlastními starosty a samostatným číslováním domů skončil v roce 1939 spojením v jednu obec po připojení Sudetnacistickému Německu.[6]

Až do roku 1787 patřila obec pod farnost Trstěnice s farním kostelem svatého Víta. Roku 1787 povolil císař Josef II. stavbu farního kostela ve Třech Sekerách a vznikla farnost třísekerská. Farní kostel Čtrnácti svatých pomocníků byl postaven v letech 1787–1790. Před kostel byla umístěna socha Archanděla Michaela, která je starší než kostel. Je z roku 1717 a byla sem převezena z nedalekého, nyní již zaniklého Cechu Svatého Víta. Rovněž socha svatého Jana Nepomuckého nedaleko kostela je starší než kostel a pochází z roku 1765.[7]

V roce 1901 byla v obci postavena továrna na výrobu perleťových knoflíků, ve které pracovalo až 100 dělníků. V důsledku ztrátovosti však byla výroba v roce 1907 zastavena a později část továrny vyhořela.[8] Roku 1926 byla ve Třech Sekerách založena česká menšinová škola, ve které probíhala výuka v jedné třídě německé školy.[9]

Dne 6. května 1945 přijela do Tří Seker americká armáda, která obec bez boje osvobodila. V červnu 1945 přišli do obce příslušníci československé Finanční stráže a dne 26. listopadu první osídlenci, reemigranti z oblasti Střelína ve Slezsku. Řada obyvatel Tří Seker byla po válce souzena za spolupráci s nacistickým režimem.[10]

Odsun německého obyvatelstva probíhal po etapách od ledna 1946 až do konce roku 1946. Obec se podařilo částečně dosídlit, především reemigranty. Přesto však zůstalo mnoho neobydlených stavení, která chátrala a mnohá z nich byla postupem času zbourána.[11]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů Tří Seker (bez místních částí)[12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 1 287 1 319 1 352 1 299 1 272 1 164 1 114 434 365 368 362 372 381 390
Počet domů 168 182 178 181 187 191 210 108 206 78 85 87 96 117
Vývoj počtu obyvatel a domů Tří Seker (včetně místních částí Chodovská Huť, Tachovská Huť a Krásné)[12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 3 814 3 857 3 873 3 749 3 671 3 406 3 144 850 813 769 695 654 714 845
Počet domů 503 527 516 525 540 542 571 318 206 179 167 175 203 273

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Až do roku 1947 neměla obec žádné autobusové spojení s okolím. Zajíždělo sem pouze poštovní auto z Mariánských Lázní. V roce 1947 již zajížděla do Tří Seker dvakrát denně pravidelná linka ČSAD z Mariánských Lázní.[13] Západním okrajem obce prochází státní silnice III. třídy z Drmoulu do Tří Seker. V jižní části území odbočují silnice III. třídy do Tachovské Huti a do Chodovské Huti. Páteřní komunikací celé obce je silnice z Broumova do Velké Hleďsebi.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. BUCHTELE, Zdeněk; ŠVANDRLÍK, Richard. Tři Sekery v historii a dnes. 1. vyd. Mariánské Lázně: [s.n.], 2006. 332 s. ISBN 80-239-9132-9. S. 15. [dále jen Buchtele, Švandrlík]. 
  3. a b Buchtele, Švandrlík, s. 7-10.
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 344. 
  5. a b Historie obce [online]. Obec Tři Sekery [cit. 2019-10-05]. Dostupné online. 
  6. Buchtele, Švandrlík, s. 99.
  7. Buchtele, Švandrlík, s. 26.
  8. Buchtele, Švandrlík, s. 55.
  9. Buchtele, Švandrlík, s. 74.
  10. Buchtele, Švandrlík, s. 100.
  11. Buchtele, Švandrlík, s. 101-102.
  12. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 17. 
  13. Buchtele, Švandrlík, s. 103.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]