Třebeň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Třebeň
východní část obce
Znak obce TřebeňVlajka obce Třebeň
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0411 539023
Kraj (NUTS 3) Karlovarský (CZ041)
Okres (LAU 1) Cheb (CZ0411)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Cheb
Historická země Čechy
Katastrální výměra 21,69 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 391 (2018)[1]
Nadmořská výška 439 m n. m.
PSČ 351 11 až 353 01
Zákl. sídelní jednotky 9
Části obce 10
Katastrální území 9
Adresa obecního úřadu Třebeň 31
351 34 Skalná
Starosta Mikoláš Karel Dis.
Oficiální web: www.treben.cz
Email: outreben@cmail.cz
Třebeň v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Třebeň
Třebeň
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Třebeň (německy Trebendorf) se nachází v okrese ChebKarlovarském kraji, 6 km severně od Chebu. Žije zde 391[1] obyvatel. Třebeň je členem Svazku obcí Kamenné Vrchy.

Obec Třebeň leží na katastrálních územích Doubí u Třebeně, Dvorek, Horní Ves u Třebeně, Chocovice, Lesina, Nový Drahov, Povodí, Třebeň, Vokov u Třebeně.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1208, kdy se uvádí v majetcích Bedřicha z Waldthurmu, který ji v tomto roce směnil za jiné statky s cisterciáckým klášterem ve Waldsassenu.[3] Větší část vsi patřila klášteru ve Waldsassenu, čtyři poddanské dvory v ní pak drželi Rohrerové. Roku 1339 je prodali témuž klášteru. V průběhu druhé poloviny 14. století se dostala ves několikrát do zástavy jiným držitelům, klášter ji však vždy získal zpět. Nakonec se tak stalo listem císaře Zikmunda z roku 1434. V období 15. až 17. století drželo obec několik chebských měšťanských rodin. Později koupilo část obce město Cheb, větší část však nadále držel klášter ve Waldsassenu. V vlastnictví kláštera zůstala Třebeň až do 19. století. Po roce 1945 došlo k odsunu německého obyvatelstva a po vysídlení německých obyvatel došlo jen k částečnému dosídlení českými obyvateli. Během následných let bylo historické jádro vsi poznamenáno nevhodnými zásahy. Byly zbořeny některé usedlosti, zanikly hospodářské dvory a větší část drobnější zástavby v okrajových částech.[4][5]

Zástavba[editovat | editovat zdroj]

Obec má dvorcový půdorys, typický pro menší sídla v severní části Chebské pánve, v širším okolí Františkových Lázní. Jádrem a dominantou obce je kostel, původně obklopený velkými usedlostmi. Menší zástavba vznikla především v dolní části. Přes narušení po druhé světové válce stále představuje poměrně významný celek mladší chebské lidové architektury. Dochovala zejména mohutná usedlost čp. 19. Po obvodu dvora stojí velký patrový klasicistní dům s kamennými římsami oken. Vesnice byla v minulosti navržena k prohlášení za památkovou zónu, k realizaci tohoto záměru ale nedošlo.[5]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Obec leží v ploché až mírně svažité krajině severní části Chebské pánve. Geologické podloží tvoří písky, jíly, štěrkopísky vildštejnského souvrství třetihorního stáří.[6] Okolní zemědělská krajina nemá výrazné morfologické prvky, výjimkou jsou rašeliniště v Národní přírodní rezervaci Soos, která svým jižním okrajem zasahují do severní části obce. Obcí protéká krátký bezejmenný potok, který se po soutoku s Doubským potokem vlévá asi po 1,5 km do Ohře.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů Třebeně (bez místních částí) [7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 191 224 227 253 278 263 254 61 73 51 118 173 184 202
Počet domů 27 30 32 26 26 26 28 21 85 11 27 42 43 51
Vývoj počtu obyvatel a domů Třebeně (včetně místních částí) [7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 1 321 1 533 1 377 1 274 1 326 1 285 1 455 513 453 376 391 321 547 388
Počet domů 150 174 174 157 158 167 178 163 85 69 88 99 102 115

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Obcí prochází silnice III. třídy spojující SokolovFrantiškovými Lázněmi, u severního okraje obce je zastávka železniční trati Cheb – Luby u Chebu.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2018-08-10]. Dostupné online. 
  3. Třebeň [online]. turistika.cz [cit. 2018-08-10]. Dostupné online. 
  4. ÚLOVEC, Jiří. Hrady, zámky a tvrze na Chebsku. Cheb: Chebské muzeum, 1998. 255 s. ISBN 80-85018-78-0. S. 221-222. 
  5. a b PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic – Vesnické památkové rezervace, zóny a ostatní památkově hodnotná sídla v Čechách. 1. vyd. Svazek III. Západní Čechy. Praha: Libri, 2005. 439 s. ISBN 80-7277-150-7. S. 354-355. 
  6. Geologická mapa [online]. Česká geologická služba [cit. 2018-08-10]. Dostupné online. 
  7. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 15. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]