Luby

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě na Chebsku. Další významy jsou uvedeny v článku Luby (rozcestník).
Luby
Luby 08-06-14.JPG

znak obce Lubyvlajka obce Lubyznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0411 554634
kraj (NUTS 3): Karlovarský (CZ041)
okres (LAU 1): Cheb (CZ0411)
obec s rozšířenou působností: Cheb
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 30,71 km²
počet obyvatel: 2 147 (2016)[1] (e)
nadmořská výška: 518 m n. m.
PSČ: 351 37
zákl. sídelní jednotky: 8
části obce: 4
katastrální území: 6
adresa městského úřadu: Městský úřad Luby
Nám. 5.května 164
351 37 Luby
starosta / starostka: Ing. Anita Černíková
Oficiální web: www.mestoluby.cz
E-mail: mestoluby@mestoluby.cz
Luby na mapě
Luby
Red pog.svg
Luby
Zdroje k infoboxu a částem obce

Luby (něm. Schönbach) jsou město v okrese Cheb v Karlovarském kraji, zhruba 20 km severně od Chebu. Ke dni 29. 8. 2008 zde žilo 2402 obyvatel.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Historie města Luby[editovat | editovat zdroj]

Období pravděpodobného prvního osídlení bývalého Schönbachu, dnešních Lubů, lze datovat do let 1100 až 1140, kdy se o tomto území mluvilo jako o "okolním lese" nebo o "lubském újezdu". V této době byla tato oblast součástí pohraničního hvozdu, plošně, jen přibližně vymezené hranice mezi českou a německou stranou. Do poloviny 12. století byla oblast Lubů postupně darována waldsassenským cisterciákům. Pravděpodobně r. 1188 zde byla zahájena stavba kostela zasvěceného jednomu z apoštolů, sv. Ondřejovi.

V blízkosti města probíhala po dlouhá staletí těžba rtuťové rudy. Doly jsou doloženy okolo roku 1230; úpadek nastal v období třicetileté války.

Roku 1319 povolil německý král Ludvík IV. Bavor opatovi waldsassenského kláštera Johanovi III. povýšit Schönbach z vesnice na město a obdarovat je stejnými právy, jakým se těšilo město Eger Cheb, což vyústilo k řadě nájezdů na okolní území, které pořádali fojtové z Plavna, kteří se povýšením Schönbachu cítili poškozeni. Město proto potřebovalo ochranu, o kterou klášter požádal českého krále Jana Lucemburského, který mu roku 1322 vyhověl. Tím se Schönbach dostal poprvé aktivně do mocenské sféry českých panovníků. (Již dříve byla poskytována ochrana od Přemysla Otakara II. z roku 1265 a od Václava II. z roku 1291, ovšem byla spíše právní povahy.)

Roku 1348 se klášter ocitl ve finanční tísni a zastavil město s oběma přilehlými vesnicemi Rüdigerove ze Sparnecku a ten, aby je jako zástavu nemusel vrátit, je nabídl roku 1354 králi Karlu IV. Roku 1370 Karel IV. změnil Luby na rodinný majetek českých králů, který Václav IV. roku 1398 zastavil hrabatům ze Schwargzburgu a roku 1422 Zikmund míšeňským markrabím za závazek nepřetržité války s Husity.

Kolem poloviny 15. století byly Luby s okolním územím uděleny Matyášovi Šlikovi. Šlikové různými cestami ovládli takřka celé horní Poohří a Podkrušnohoří a vystupovali velice násilně vůči okolním sousedním panstvím. Za účast v prvním stavovském odboji roku 1547 ztratil Jeroným Šlik Luby konfiskací ve prospěch krále Ferdinanda I. a jeho koruny.

V následujících letech došlo k několika změnám ve vlastnictví Lubů, až se město nakonec roku 1597 dostalo do dědičného držení k císařskému radovi a prokurátorovi Jindřichovi z Písnice, který si v letech 1604 až 1608 postavil na mírném návrší severozápadně od města zámek. Celý areál byl obklopen velkým parkem a krásnou alejí spojen s městem. Poslední z rodu Písniců zřídil roku 1715 ve městě chudobinec a rok nato i kapli Panny Marie. V držení Písniců zůstaly Luby až do roku 1739.

V listopadu 1739 vypukl v Lubech požár, který zničil celý střed města - krom fary a radnice lehlo popelem ještě dalších 57 obytných domů. Další požár vypukl v roce 1865, kdy shořelo 29 domů včetně hospodářských stavení a opětovně také fara.

Roku 1868 zde byl otevřen poštovní úřad, v roce 1872 uveden do provozu telegraf. R. 1873 byla otevřena Odborná hudební škola. V roce 1890 byly Luby se svými 3639 obyvateli druhým největším městem na Chebsku. Třetina obyvatel byla tehdy zaměstnána výrobou hudebních nástrojů. Roku 1899 byla uvedena do provozu městská elektrárna a roce byl 1900 zahájen provoz na železniční trati Tršnice - Luby. To podnítilo další rozvoj města. Počet obyvatel města rostl a bylo rozhodnuto o vybudování nové školy. Ta byla postavena za 9 měsíců a výuka začala v prosinci roku 1902. V roce 1911 zde byla také postavena nová hudební škola.

Název Luby, který nahrazoval původní německý název Schönbach, mohl být údajně odvozen i od lubů hudebních nástrojů. Výroba strunných nástrojů zde má totiž dlouholetou tradici.

Houslařství v Lubech[editovat | editovat zdroj]

Luby se proslavily výrobou strunných hudebních nástrojů, zejména houslí. Nelze přesně doložit, kdy tato tradice v Lubech vznikla, ale historikové se přiklánějí k počátku 17. století. Zpočátku byla doplňkovým příjmem obyvatelstva a záhy zapustilo v této oblasti své kořeny. Od domácké malovýroby, přes manufakturu, později tovární výroby se pak stalo hlavním zdrojem obživy zdejších lidí.

V roce 1921 pracovalo v hudebním průmyslu v Lubech a okolí přes 4000 lidí. V létě 1927 byl v Lubech odhalen houslařský pomník, kterým byl vzdán hold všem neznámým houslařům a výrobcům hudebních nástrojů, kteří se zasloužili o rozvoj tohoto řemesla na Lubsku. Po r. 1938 se výroba hudebních nástrojů téměř zastavila, výrobní provozy se totiž orientovaly na válečnou výrobu. Pohromou pro houslařství v Lubech byl poválečný odsun obyvatel německé národnosti do Německa. Odejít musela převážná většina místních obyvatel, od obyčejných dělníků až po opravdové mistry. Ti s sebou odnesli zkušenosti a odbornost ve výrobě hudebních nástrojů. Proto musela být po skončení války vybudována místními občany nová základna lubského nástrojářského průmyslu. Již koncem 19. století se zdejší výroba hudebních nástrojů (hlavně houslí) stala světoznámou pod označením Cremona. Pod tímto názvem se znovu začínalo v r. 1945. Zpočátku se vyrábělo v menších provozovnách, v roce 1968 byl postaven nový závod.

Významné události v Lubech[editovat | editovat zdroj]

1868 poštovní úřad

1872 telegraf

1873 Odborná hudební škola

1878 slavnostní zahájení vyučování v nové budově obecné školy

1882 nová radnice 1887 vysvěcení nově založeného kostela

1899 uvedena do provozu městská elektrárna

1900 27. června zahájen provoz na železniční trati Luby - Tršnice

1902 prosinec - otevření nové budovy školy

1911 15. září - slavnostní otevření nové hudební školy

1919 600. let výročí povýšení Lubů na město (oslavy se konaly až v roce 1921, vzhledem k nepříznivé situaci)

1927 oslavy u příležitosti odhalení houslařského pomníku

1938 obsazení města německou armádou - téměř úplné zastavení výroby hudebních nástrojů

        během války - řada obyvatel dojížděla do Chebu do továrny na výrobu letadel; město bylo dvakrát bombardováno, ale zničeny byly pouze dvě budovy a několik dalších následným požárem

6. května 1945 vstup vojska Americké armády do Lubů a konec války pro město

        po válce došlo k odsunu německého obyvatelstva na základě Postupimské dohody vítězných mocností - odejít byla donucena převážná většina místních obyvatel

1945 Cremona 1968 nový areál Cremony je uveden do provozu 1995 1. ledna slavnostně otevřen turistický hraniční přechod mezi Luby a Wernetzgrünem 1997 otevřena čistička 1998 rozvody plynu ve měsě

Současné Luby[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1989 se v Lubech odehrálo mnoho změn. Z Cremony vznikla společnost s ručením omezeným s názvem Strunal, byly založeny další menší soukromé firmy orientující se na výrobu hudebních nástrojů. Stále zde také přetrvává mistrovská výroba. Od roku 2008 se však Strunal potýká s nedostatkem odbytu a dalšími problémy. V roce 2015 změnil Strunal majitele způsobem, který Luby rozdělil na dva tábory. V roce 2016 došlo k přejmenování na Strunal Schönbach.

Na severní straně města vzniklo golfové hřiště, nad ním byla postavena rozhledna. V roce 2008 byl hraniční přechod do Německa otevřen pro auta, což do Lubů přivedlo německé turisty. Roku 2015 došlo k rekonstrukci parku před Dolní školou a přístavbě bezbariérového přístupu k Lékařskému středisku na Malém náměstí.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Lubech.

Kostel Sv. Ondřeje a socha Sv. Ondřeje před kostelem Kaple Panny Marie Lubská lípa Socha houslaře

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Herta Huber (*24. ledna 1926) - spisovatelka a básnířka, publikovala zejména v tzv. egerlandském dialektu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

informační brožura Luby a jejich minulost, vydalo Město Luby v roce 2001

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]