Jeroným Šlik
| Jeroným II. Šlik | |
|---|---|
| Narození | 1494 Ostrov |
| Úmrtí | 12. června 1551 (ve věku 56–57 let), 1550 (ve věku 55–56 let) nebo 15. června 1551 (ve věku 56–57 let) |
| Choť | Kateřina z Gleichenu |
| Děti | Jáchym Šlik Šebestián Šlik z Holíče Barbora Šliková z Pasounu[1] |
| Rodiče | Kašpar II. Šlik a Alžběta z Gutštejna |
| Příbuzní | Štěpán I. Šlik (bratr) Julius Šlik z Pasounu, Jeroným III. Šlik, Ferdinand Šlik a Alžběta Šliková (vnoučata) |
| Znak |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jeroným II. Šlik, hrabě z Pasounu a Holíče (německy Hieronymus II. Schlik či též Hieronymus Schlik Graf zu Bassano-Weisskirchen, Burggraf von Eger 1494, Ostrov – 15. června 1551) byl český hrabě z ostrovské větve šlechtického rodu Šliků. Vykonával úřad purkabího v Chebu.
Život a činnost
[editovat | editovat zdroj]Narodil se jako třetí syn (z 11 dětí) hraběte Kašpara II. Šlika († asi 1516) a jeho manželky Alžběty z Gutenštejna, vdovy po Bedřichovi XV. ze Šumburka-Hluchova (1422–1480). Starší bratr Štěpán Šlik byl zakladatelem těžby stříbra v Jáchymově a v tamní nové mincovně nechal razit jáchymovské tolary. Podporoval krále Ludvíka I. Jagellonského a roku 1526 se účastnil bitvy u Moháče, kde v boji s Turky padl.
V roce 1533[chybí zdroj] vyměnil Jeroným Šlik svá panství Vintířov, Radonice,[2] Pětipsy a Budenice se svým bratrancem Albrechtem z loketské větve rodu za Loket.[3] V roce 1546 se přidal na stranu vzbouřených stavů, za což byl v srpnu 1547 odsouzen ke ztrátě jáchymovských dolů a zástav v Loketském kraji. Ponechán mu byl Kynšperk nad Ohří, Šompach, Hartenberg a Kraslice.[3]
Jeroným byl v letech 1524–1540 purkrabím v Chebu a v roce 1547 císařským komisařem na zemském sněmu při jednáních ohledně regulace mincovnictví. Od císaře získal povolení pro ražbu prvního jáchymovského tolaru. Z tohoto označení (německy Joachimsthal = Jáchymov, joachimsthaler = jáchymovský) se později vyvinul výraz „dolar“.
Manželství a potomstvo
[editovat | editovat zdroj]Jeroným Šlik byl dvakrát ženat. V prvním manželství s Alžbětou ze Šumburka-Waldenburgu (1484–1529), dcerou Arnošta I. ze Šumburka-Waldenburgu (1456–1488) a hraběnky Anny z Rienecku (1461–1525).[4] Toto manželství bylo pravděpodobně bezdětné.
Podruhé se oženil v roce 1526 s Kateřinou z Gleichenu († po 1530), dcerou hraběte Zikmunda II. z Gleichen-Tonny († 1525) a Alžběty Isenburské († kolem 1543). Z tohoto manželství se narodilo devět dětí:[5][6]
- Jáchym Šlik z Pasounu a Holíče (1527 – 5. ledna 1572), ženatý s Lukrécií ze Salm-Neuburka (* kolem roku 1526 – 1585); měli pět dětí
- Kunhuta, provdaná za svobodného pána Jindřicha ze Šlejnic
- Barbora (* kolem roku 1537 – 1581), provdaná v roce 1560 za hraběte Františka z Thurnu-Valsassiny (1508 – 25. února 1586)
- Anežka († 1572), provdaná za Jáchyma ze Švamberka († 10. října 1574), purkrabího v Chebu
- Dorotea († 1576), provdaná za Abrahama z Vartenberka (1530 – 7. března 1587)
- Alžběta
- Ludvík († mladý)
- Šebestián († 1594), ženatý se Sibylou Šlikovou, měl však 3 nemanželské děti s Voršilou/Uršulou z Vartenberka († 1588)
- Mořic († mladý), ženatý 1) s paní z Mansfeldu, 2) s Barboře z Tautenbergu
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. S. 384.
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. S. 26.
- ↑ Schonburg 2, genealogy.euweb.cz
- ↑ Schlick 1, genealogy.euweb.cz
- ↑ Hieronymus Schlik Graf zu Bassano u. Weisskirchen Burggraf v.Eger, ww-person.com
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Constantin von Wurzbach: Schlik, die Reichsgrafen, Genealogie . In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 30. Theil. Kaiserlich-königliche Hof-und Staatsdruckerei, Wien 1875, S. 102 – 106 (Digitalisat).
- Constantin von Wurzbach: Schlik, Wappen . In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 30. Theil. Kaiserlich-königliche Hof-und Staatsdruckerei, Wien 1875, S. 116
- Otakar Vinař: Pět století Šliků. Klub pro českou heraldiku a genealogii, Praha 1998, ISBN 80-902448-4-X .
- Europaische Stammtafeln, by Wilhelm Karl, Prinz zu Isenburg, sv. IV, Tafel 94.
- Detlev Schwennicke, Europaische Stammtafeln, New Series, Vol. I/3, Tafel 300.
