Drmoul

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Drmoul
Náves s kostelem svatého Josefa
Náves s kostelem svatého Josefa
Znak obce DrmoulVlajka obce Drmoul
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0411 554511
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíMariánské Lázně
Okres (LAU 1)Cheb (CZ0411)
Kraj (NUTS 3)Karlovarský (CZ041)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 013 (2021)[1]
Rozloha6,37 km²
Katastrální územíDrmoul
Nadmořská výška562 m n. m.
PSČ354 72
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPlzeňská 237
Drmoul
353 01 Mariánské Lázně 1
obec.drmoul@seznam.cz
StarostaIng. Josef Švajgl
Oficiální web: www.obecdrmoul.cz
Drmoul na mapě
Drmoul
Drmoul
Další údaje
Kód obce554511
Kód části obce32506
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Drmoul (německy Dürrmaul) se nachází v okrese Cheb, kraj Karlovarský. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1479.[2] V literatuře Jiřího Úlovce (1998) se však za první zmínku považuje zpráva o obci datována do rozmezí let 1366–1368. Ves Dürrenmaul byla uvedena mezi lokalitami příslušejícími k tzv. „Novým Čechám“ krále Karla IV. Významným mezníkem snah Karla IV. se stal 7. duben 1348, kdy vydal soubor listin, jimiž jednak potvrdil dosavadní práva a výsady českých knížat a králů, jednak vymezil základní obsah státoprávní instituce zemí České koruny. Tato zásada byla zakotvena do Zlaté buly. A právě do tohoto vymezeného území obec, uváděná jako Dürrenmaul patří.[3]

Podle listiny z roku 1460 držel Drmoul nejspíš rytířský rod Frasů z Boršegrýnu. Kašpar Fras se psal s predikátem z Drmoulu, ale již v další listině z roku 1488 tento predikát nepoužíval a tedy jej už asi nevlastnil. V chebském městském archivu je zpráva z roku 1522 uvádějící jako vlastníka Drmoulu Viléma z Obenbergu. Kdy Drmoul získal, to se neuvádí. Po Vilémovi drželi Drmoul rytíři z Redwitz. Jako první se psal roku 1532 rytíř Vít z Redvic (Veit von Redwitz), který patřil mezi tachovské many. Později se psali Redvicové jako Rabicarové z Rabic. Svůj majetek prodal či předal Vít z Redvic po roce 1555 svým synům, kteří později o majetek po vzájemných sporech přišli.[4]

Po třicetileté válce se majetkové poměry v Drmoulu změnily. Berní rula z roku 1654 uvádí Drmoul rozdělený mezi dva držitele do dvou částí. Tou první byl Dürrmaul s vodní tvrzí, část panství Chodová Planá, které původně vlastnil až do roku 1622 Jošt Adam Širntingar ze Širtingu, kdy byl za účast na povstání zbaven všeho jmění.[5] Druhou částí Drmoulu byly Trmaly též uváděné jako Drmalovo, ke které patřily statky Panský vrch a Cech svatého Víta.[6] Do dvou částí zůstal Drmoul rozdělený do roku 1674, kdy se Trmaly a Dürrmaul spojily a staly jednou obcí. Součástí panství Chodová Planá zůstala obec až do zrušení patrimoniální správy.[7]

V Müllerově mapě Čech z roku 1720 je obec zanesena pod jménem Dirmaul. [8] V mapách I. vojenského mapování (probíhalo v letech 1764-1768 a 1780-1783) jejichž podkladem byla Müllerova mapa, je již uveden název Dürmaul. [9]

V roce 1924 byla v Drmoulu zřízena jednotřídní česká menšinová škola. K jejímu zrušení došlo v roce 1937.[10] Roku 1924 byl postaven kostel, spíše kaple svatého Josefa a do ní umístěny desky se jmény obětí první světové války. Celkově padlo na frontách v Srbsku, Itálii a Rusku 52 mužů z Drmoulu. Na následky zranění zemřelo doma dalších 9 mužů.[11] V roce 1929 byl v Drmoulu zřízen poštovní úřad a nová četnická stanice.[12]

Dne 9. listopadu 1938 o tzv. Křišťálové noci došlo k vypálení místní židovské synagogy.[13] Drmoul byl obsazen americkou armádou dne 6. května 1945.[14] Po druhé světové válce došlo k odsunu německého obyvatelstva. Po několika vlnách transportů zůstala obec téměř prázdná, v Drmoulu nezůstali ani němečtí antifašisté. Následovalo hromadné osídlování ze všech koutů republiky, převážně z Horního Slezska a ze Slovenska. Obec se podařilo postupně dosídlit.[15]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Většina obyvatel pracovala v zemědělství, část docházela či dojížděla za prací do Mariánských Lázní. Po otevření uranových dolůZadním Chodově v roce 1954 nastal příliv obyvatel Drmoulu. Za prací do uranových dolů dojížděli i místní obyvatelé.[16]

Vývoj počtu obyvatel a domů Drmoulu [17]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 803 916 963 1 038 1 240 1 126 1 349 680 773 739 734 720 751 923
Počet domů 119 135 130 137 154 158 218 178 170 163 170 203 222 287

Židovský hřbitov[editovat | editovat zdroj]

Lesní židovský hřbitov se nachází přibližně 2 km západně od obce Drmoul, ve svahu Panského vrchu sevřen smrkovým porostem. Hřbitov je odborníky uznáván jako velice starý a zachovalý s klasicistními a žulovými náhrobky. Převážná část náhrobků má květinové motivy a tim jsou řazeny až k lidovému umění. Nejstarší náhrobek byl poznán z roku 1656. Jde o muže Jicchoka, otce Jaakova.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Horninové podloží širšího území obce tvoří převážně žuly tepelského krystalinika.[18] Asi 1,5 km západně od obcí se zvedá Panský vrch (649 m), na němž stojí 55 metrů vysoká Panská rozhledna s kruhovým výhledem. Západně od obce na severním úpatí Panského vrchu vyvěrá u levého břehu Panského potoka volně přístupný minerální pramen Panská kyselka. Asi 400 metrů západně od Panské kyselky se nachází další, ovšem méně vydatný minerální pramen Štolní kyselka. Dalším minerálním pramenem západně od obce je Svatovícká kyselka, obnovený pramen kryje od roku 2009 dřevěný altánek. V zaniklém Cechu svatého Víta vytéká z trubky důlní voda ze zdejších zaniklých dolů. Jedná se o železnatou vodu bez sycení oxidem uhličitým.[19]

Cech sv. Víta[editovat | editovat zdroj]

K Drmoulu patřilo několik zaniklých osad, z nichž nevýznamnější byl Cech svatého Víta.

Podrobnější informace naleznete v článku Cech svatého Víta.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Územím obce prochází silnice I/21, ta do roku 2020, kdy byl otevřen obchvat Drmoulu a Trstěnic, procházela jádrem obce. Později v roce 2020 byla otevřena i spojka silnice II/230 směrem do Mariánských Lázní.[20][21][22]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 340. 
  3. BUCHTELE, Zdeněk; ŠVANDRLÍK, Richard. Drmoul a zaniklá vesnice Cech Svatého Víta. 1. vyd. Mariánské Lázně: vlastním nákladem, 2013. 279 s. ISBN 978-80-260-5348-4. S. 6–7. [dále jen Buchtele, Švandrlík]. 
  4. Buchtele, Švandrlík, s. 7–8.
  5. Buchtele, Švandrlík, s. 10.
  6. Buchtele, Švandrlík, s. 11.
  7. Buchtele, Švandrlík, s. 13.
  8. Oldmaps - Staré mapy. oldmaps.geolab.cz [online]. [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. 
  9. Oldmaps - Staré mapy. oldmaps.geolab.cz [online]. [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. 
  10. Buchtele, Švandrlík, s. 38.
  11. Buchtele, Švandrlík, s. 34.
  12. Buchtele, Švandrlík, s. 36.
  13. Buchtele, Švandrlík, s. 39.
  14. Buchtele, Švandrlík, s. 42.
  15. Buchtele, Švandrlík, s. 51.
  16. Buchtele, Švandrlík, s. 58.
  17. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 1. 
  18. Geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2021-01-15]. Dostupné online. 
  19. JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. S. 412–414. 
  20. https://www.idnes.cz/karlovy-vary/zpravy/obchvat-stavba-drmoul-trstenice-doprava-rsd.A200605_551486_vary-zpravy_ba
  21. https://chebsky.denik.cz/zpravy_region/marianskym-laznim-se-ulevi-ridici-mohou-jezdit-po-obchvatu-20201222.html
  22. https://www.idnes.cz/karlovy-vary/zpravy/obchvat-stavba-doprava-marianske-lazne-silnice-ridici-kamiony.A201228_586880_vary-zpravy_ba

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]