Křišťálová noc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Den poté - zničená výloha židovského obchodu
Fotografie poničeného interiéru synagogy v Pforzheimu
Pamětní známka NDR z roku 1963
Oběť atentátu, Ernst vom Rath

Křišťálová noc (německy: Kristallnacht), někdy též označovaná jako Listopadový pogrom či Říšský pogrom, byl protižidovský pogrom, který se odehrál v noci z 9. na 10. listopadu 1938 v nacistickém Německu, k němu připojeném Rakousku a v Sudetech. Podílely se na něm paramilitantní jednotky SA (Sturmabteilung) a běžní Němci, zatímco německé úřady nečinně přihlížely.[1] Jeho název je odvozen od střepů rozbitého skla z oken a výloh židovských obchodů, domů a synagog.

Během Křišťálové noci bylo zabito podle nejčastějšího zmiňovaného údaje 91 Židů, ale některé prameny uvádějí odlišná čísla. Zhruba 30 000 jich bylo zatčeno a internováno v koncentračních táborech. Židovské domovy, nemocnice a školy byly ničeny a rabovány. Více než 1000 synagog bylo vypáleno a zničeno bylo přes 7000 židovských obchodů.[2][3]

Záminkou pro pogrom byl atentát na sekretáře německého velvyslanectví v Paříži, Ernsta vom Ratha, který spáchal židovský mladík Herschel Grynszpan. Křišťálovou noc následovala další ekonomická, politická a společenská perzekuce Židů, která vyvrcholila v konečné řešení židovské otázky a holocaust.[4]

Příčiny[editovat | editovat zdroj]

Bezprostřední příčinou pogromu byl atentát židovského mladíka Herschela Grynszpana na sekretáře německého velvyslanectví v Paříži Ernsta vom Ratha, který navíc přišel po oslavě výročí Pivnicového puče v Mnichově.

Následky[editovat | editovat zdroj]

Během Křišťálové noci bylo zabito podle nejčastějšího zmiňovaného údaje 91 Židů. Podle francouzského historika P. Milzy bylo zabito více než sto Židů, zničeno 7 500 židovských obchodů, vypáleno 171 domů a 119 synagog. Po Křišťálové noci odvlekli příslušníci SS 20 až 30 tisíc Židů do koncentračních táborů.[5]

Následujícího dne se v mnoha městech konaly demonstrace na podporu NSDAP a jejího vůdce. Například v Norimberku se této demonstrace účastnilo 100 000 lidí.[6]

Křišťálová noc způsobila zvýšení exodu židovského obyvatelstva z nacistického Německa, který získal prakticky charakter útěku, a ještě více vyhrotila německo-židovské vztahy. Dodnes se vedou spory a dohady o tom, do jaké míry byl protižidovský pogrom spontánní a do jaké míry připravovanou akcí.

Zvláštní předpis později stanovil, že pojistné za škody utrpěné za Křišťálové noci připadne státu.[7] Za židovský majetek poškozený jednotkami SA, na který měl z pohledu Göringa nárok německý lid, byli naopak Židé ve Třetí říši donuceni zaplatit finanční částku ve výši 1 miliardy říšských marek. To představovalo přibližně 10 % příjmů státní pokladny za rok 1938; vražedná akce a následující administrativní zásahy (především 1. zákon o vyloučení Židů z hospodářského života) tak Třetí říši pravděpodobně zachránily před státním bankrotem, jenž roku 1938 akutně hrozil, a tím také umožnily Hitlerovi udržet se u moci a rozpoutat druhou světovou válku.[zdroj?]

Svůj vžitý název získala Křišťálová noc podle rozbitých výloh židovských obchodů. Vypáleny byly desítky synagog, včetně asi padesáti v českém pohraničí na územích, která byla několik týdnů před tím Mnichovskou dohodou připojena k Říši, například v Liberci, Jablonci, Opavě, Mariánských Lázních či Karlových Varech.

Reakce na Křišťálovou noc[editovat | editovat zdroj]

Mezi Němci[editovat | editovat zdroj]

Reakce nežidovského obyvatelstva Německa na Křišťálovou noc se různily. V místech, kde k násilnostem a ničení docházelo, se shromažďovalo množství lidí, kteří v tichosti přihlíželi. Místní hasičské sbory se omezily na zabraňování rozšíření plamenů ze synagog na okolní budovy. V Berlíně policejní důstojník Wilhelm Krützfeld zakázal příslušníkům SA zapálit Novou synagogu a později obdržel pouze výtku. Britský historik Martin Gilbert se domnívá, že „mnoho nežidovských obyvatel pociťovalo k těmto událostem odpor.“[8] Jeho názor podpořil očitý svědek dr. Arthur Flehinger, který popsal, že viděl „brečící lidi, koukající zpoza záclon.“[9] Rozsah zkázy byl tak velký, že s ním mělo mnoho Němců vyjádřit nesouhlas a označit jej za bezcitný.[10]

Biskup evangelicko-lutheránské církve v Durynsku a vůdčí představitel německého křesťanského hnutí, Martin Sasse, vydal krátce po Křišťálové noci soubor spisů Martina Luthera. Aplaudoval přitom pálení synagog a shodě okolností, že se tak stalo 10. listopadu, v den výročí Lutherova narození. Na Němce naléhal, aby dbali na slova „největšího antisemity své doby a člověka varujícího svůj lid před Židy.“[11] Diarmaid MacCulloch tvrdí, že Lutherův pamflet Von den Jüden und ihren Lügen (O Židech a jejich lžích) z roku 1543 byl „plánem“ pro Křišťálovou noc.[12]

V článku publikovaném večer 11. listopadu Goebbels připsal události Křišťálové noci „zdravým instinktům“ německého lidu. To dále rozvedl slovy: „Němci jsou antisemité. Nemají zájem, aby byla v budoucnu jejich práva omezována, či aby byli provokováni parazity židovské rasy.“[13]

Ze světa[editovat | editovat zdroj]

Pogrom Křišťálové noci vyvolal mezinárodní pobouření. Zdiskreditoval pro-nacistická hnutí v Evropě a Severní Americe, a způsobil pokles jejich podpory. Mnoho deníků Křišťálovou noc odsoudilo a některé ji přirovnaly k vražedným pogromům v carském Rusku v 80. letech 18. století. Spojené státy americké odvolaly svého velvyslance v Německu (diplomatické styky však nepřerušily), zatímco další státy zpřísnily na protest své diplomatické vztahy s Německem. Britská vláda odsouhlasila program transportu pro děti uprchlíků (Kindertransport) do Spojeného království. Křišťálová noc byla zlomovým bodem ve vztazích mezi nacistickým Německem a zbytkem světa. Brutalita pogromu a politika německé vlády podporující násilí po jeho vypuknutí obnažila represivní povahu a rozšířený antisemitismus zakořeněný v Německu, a obrátila svět ostře proti nacistickému režimu.

Křišťálová noc jako zlomová událost[editovat | editovat zdroj]

Křišťálová noc změnila povahu perzekuce Židů z ekonomické, politické a sociální na fyzickou, spojenou s mlácením, vězněním a vražděním. Tato událost je též často uváděna jako počátek holocaustu. Historik Max Rein v roce 1988 v této souvislosti napsal: „Křišťálová noc přišla (…) a všechno se změnilo.“[14]

Zatímco události listopadu 1938 předběhly formulaci konečného řešení židovské otázky (Endlösung der Judenfrage), předznamenaly blížící se genocidu. V období kolem Křišťálové noci vyzval deník SS Das Schwarze Korps k „ničení mečem a plameny“. Hermann Göring prohlásil na konferenci konané den po pogromu: „Židovský problém dosáhne vyřešení, pokud kdykoli v blízké budoucnosti budeme vtažení do války za našimi hranicemi – pak je zřejmé, že budeme muset s Židy provést konečné zúčtování.“[15]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kristallnacht na anglické Wikipedii.

  1. GILBERT, Martin. Kristallnacht: Prelude to Destruction. [s.l.] : Harper Collins, 2006. S. 42. (anglicky) 
  2. BERENBAUM, Michael a kol. The World Must Know. [s.l.] : [s.n.], 2005. S. 49. (anglicky) 
  3. Gilbert, s. 30–33.
  4. (1998)"Kristallnacht", The Hutchinson Encyclopedia 1998 edition, 18 (1998), Hutchinson Encyclopedias 1998, England: Helicon Publishing, 1199. ISBN 1-85833-951-0. 
  5. Pierre Milza, Pie XII. Paris: Fayard 2014, str. 198.
  6. J. Wollenberg, Niemand war dabei… str. 26
  7. Pierre Milza, Pie XII. Paris: Fayard 2014, str. 198.
  8. Gilbert, op. cit., s. 70
  9. Dr. Arthur Flehinger, "Flames of Fury", Jewish Chronicle, 9 November 1979, p. 27, cited in Gilbert, loc. cit.
  10. "New Campaign Against Jews", The Argus, 11 November 1938
  11. Bernd Nellessen, "Die schweigende Kirche: Katholiken und Judenverfolgung", in Büttner (ed)Die Deutschen und die Judenverfolgung im Dritten Reich , p. 265, cited in Daniel Goldhagen'sHitler's Willing Executioners (Vintage, 1997).
  12. Diarmaid MacCulloch, Reformation: Europe's House Divided, 1490-1700. New York: Penguin Books Ltd, 2004, s. 666-67.
  13. Daily Telegraph, 12 November 1938. Cited in Gilbert, Martin. Kristallnacht: Prelude to Destruction. Harper Collins, 2006, p. 142.
  14. Krefeld, Stadt(1988). Ehemalige Krefelder Juden berichten uber ihre Erlebnisse in der sogenannten Reichskristallnacht, Cited in Johnson, Eric, Krefelder Juden in Amerika 3, Krefeld Stadt Archiv: Basic Books, 117. 
  15. Gilbert, s. 23.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Monografie

  • ARNTZ, Hans-Dieter. "Reichskristallnacht". Der Novemberpogrom 1938 auf dem Lande. Aachen : Helios-Verlag, 2008. 196 s. ISBN 978-3-938208-69-4. (německy) 
  • DAWIDOWICZ, Lucy. The War Against the Jews: 1933–1945. Toronto : Bantam Books, 1991. 466 s. ISBN 978-0-553-34532-2. (anglicky) 
  • DOSCHER, Hans-Jurgen. Reichskristallnacht: Die Novemberpogrome 1938. Frankfurt am Main : Ullstein, 1988. 198 s. ISBN 978-3-550-07495-0. (německy) 
  • FRIEDLÄNDER, Saul. Nazi Germany and the Jews. Svazek 1: The Years of Persecution 1933–1939. New York : Harper Perennial, 1998. 464 s. Dostupné online. ISBN 0-06-092878-6. (anglicky) 
  • GERHARDT, Uta; KARLAUF, Thomas. Není cesty zpátky: Výpovědi očitých svědků o listopadových pogromech v roce 1938. Praha : Knižní klub, 2011. 320 s. ISBN 978-80-242-2994-2. (česky) 
  • GILBERT, Martin. Křišťálová noc: předehra záhuby. Překlad Petruška Šustrová. Praha : BB art, 2007. 286 s. ISBN 978-80-7381-028-3. (česky) 
  • GILBERT, Martin. The Holocaust: the Jewish tragedy. London : Collins, 1986. 959 s. ISBN 0-00-216305-5. (anglicky) 
  • JOHNSON, Eric J. Nazi terror: the Gestapo, Jews, and ordinary Germans. New York : Basic Books, 1999. 636 s. ISBN 0-465-04906-0. (anglicky) 
  • KORB, Alexander. Reaktionen der deutschen Bevölkerung auf die Novemberpogrome im Spiegel amtlicher Berichte. Saarbrücken : VDM, 2007. 108 s. ISBN 978-3-8364-4823-9. (německy) 
  • LAUBER, Heinz. Judenpogrom: "Reichskristallnacht" November 1938 in Grossdeutschland: Daten, Fakten, Dokumente, Quellentexte, Thesen und Bewertungen. Gerlingen : Bleicher, 1981. 254 s. ISBN 3-88350-005-4. (německy) 
  • MOSSE, George L. Toward the Final Solution: A History of European Racism. New York : Howard Fertig, 1978. 277 s. ISBN 0-86527-941-1. (anglicky) 
  • PÄTZOLD, Kurt; RUNGE, Irene. Kristallnacht: Zum Pogrom 1938. Köln : Pahl-Rugenstein, 1988. 260 s. ISBN 3-7609-1233-8. (německy) 
  • PEHLE, Walter H. Der Judenpogrom 1938: Von der "Reichskristallnacht" zum Völkermord. Frankfurt am Main : Fischer Taschenbuch Verlag, 1988. 256 s. ISBN 3-596-24386-6. (německy) 
  • SHIRER, William L. The Rise And Fall Of The Third Reich. New York : Simon & Schuster, 1990. 1264 s. ISBN 0671728695. (anglicky) 
  • SCHULTHEIS, Herbert. Die Reichskristallnacht in Deutschland nach Augenzeugenberichten. Bad Neustadt a. d. Saale : Rotter Druck und Verlag, 1985. 436 s. ISBN 3-9800482-3-3. (německy) 
  • SCHWAB, Gerald. The Day the Holocaust Began: The Odyssey of Herschel Grynszpan. New York : Praeger, 1990. 226 s. ISBN 0-275-93576-0. (anglicky) 
  • STEINWEIS, Alan E. Kristallnacht 1938. Cambridge (Massachusetts) : Harvard University Press, 2009. 214 s. Dostupné online. ISBN 978-0-674-03623-9. (anglicky) 
  • YAHIL, Leni. The Holocaust: the Fate of European Jewry, 1932–1945. Oxford : Oxford University Press, 1990. 808 s. Dostupné online. ISBN 0-19-504523-8. (anglicky) 

Periodika

  • KÁRNÝ, Miroslav. Pogrom zvaný Křišťálová noc. Roš chodeš. 11 1998, s. 6–7. Dostupné online.  
  • MAYER, Daniel. Křišťálová noc je i po sedmdesáti letech stále aktuálním mementem. Maskil. 2008, roč. 8, čís. 2, s. 2–3. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]