Pivní puč
| Pivní puč | |||
|---|---|---|---|
 Mnichovské náměstí Marienplatz během puče | |||
| Trvání | 8. listopadu 1923 – 9. listopadu 1923 | ||
| Místo | Mnichov, Výmarská republika | ||
| Souřadnice | 48°7′49″ s. š., 11°35′31″ v. d. | ||
| Výsledek | Vítězství policistů | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
Pivní puč,[pozn. 1] pivnicový puč či Hitlerův puč byl neúspěšný pokus o nacistický státní převrat v Německu, který vedl Adolf Hitler s podporou generála Ludendorffa v pivnici v bavorském Mnichově od večera 8. listopadu do brzkých ranních hodin 9. listopadu 1923.
Po puči byla hitlerova Národně socialistická německá dělnická strana (NSDAP) dočasně rozpuštěna a Hitler uvězněn v Landsbergu, kde sepsal svou knihu Mein Kampf. Později se mnichovské události staly součástí nacistického mýtu, zabití pučisté označeni za mučedníky, učastníkům puče uděleno jedno z nejprestižnějších ocenění – řád krve (Blutorden) a Blutfahne, „vlajka krve“ s hákovým křížem nesená při puči se stala posvátně uctívaným předmětem.
Průběh
[editovat | editovat zdroj]Dne 8. listopadu 1923 nechal Adolf Hitler obklíčit pivnici Bürgerbräukeller měšťanského pivovaru v Mnichově, kde se konala schůze představitelů bavorských elit (mj. Gustav von Kahr, Otto von Lossow, Hans von Seisser). Hitler se po boku generála Ericha Ludendorffa zúčastnil schůze. Když s projevem začal Kahr, vrhl se Hitler k pódiu s vytaženým revolverem a do pivovaru vtrhla i jeho jednotka SA, která jen čekala na povel. Během chvilky si Hitler získal podporu u davu, ale nepovedlo se mu naklonit si ani pomocí slibů, lichotek a poté i hrozeb na svou stranu hlavní vůdce, aby se přidali k „pochodu na Berlín“ a pomohli mu svrhnout tehdejší německou vládu. Se zfanatizovaným davem poté vyrazil do ulic v centru Mnichova, kde se mu ale postavila policie. Hitler vyhrožoval zastřelením rukojmí, a tak velitel policistů ustoupil. Pochod pokračoval, ale ještě se mu postavil Michael von Godin, který vedl „zelené policisty“ a ani nevyjednával, rovnou vydal rozkaz k palbě. Několik účastníků bylo zastřeleno.
Důsledky
[editovat | editovat zdroj]V důsledku krachu celé akce byla NSDAP rozpuštěna. Hitler sám byl zatčen dva dny po střelbě a postaven před soud. Místo pěti let, ke kterým byl odsouzen, si ale nakonec odseděl necelých devět měsíců ve věznici v Landsbergu. Za asistence Rudolfa Hesse tam sepsal své dílo Mein Kampf. Jeho první svazek věnoval památce padlých pučistů, kteří byli v dobách Třetí říše uctíváni jako mučedníci.
Reakce v Československu
[editovat | editovat zdroj]Československý tisk reagoval na puč na prvních stranách.[1][2]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Pamětní deska na památku zabitých policistů
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Německy Hitlerputsch či Hitler-Ludendorff-Putsch, případně Bürgerbräu-Putsch, Marsch auf die Feldherrnhalle nebo Bierkeller-Putsch.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Monarchistický převrat v Mnichově zdolán?. Národní listy. 9. 11. 1923, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Státní převrat v Bavorsku. Jak se udál.. Lidové noviny. 9. 11. 1923, s. 1. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pivní puč na Wikimedia Commons - Pivní puč – Válka.cz
- Pivní puč v Mnichově – Fronta.cz
