Pivní puč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pivnicový puč
Konflikt:
ilustrační obrázek
ilustrační obrázek
Trvání: 8.9. listopadu 1923
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Mnichov, Výmarská republika
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: Vítězství policistů
Změny území: {{{území}}}
Strany
Flag of the NSDAP (1920–1945).svg NSDAP
SA-Logo.svg Sturmabteilung
Flag of Germany.svg Výmarská republika
Flag of Weimar Republic (war).svg Reichswehr
Velitelé
Adolf Hitler
Erich Ludendorff
Ernst Röhm
Hermann Göring
Max Amann
Max von Scheubner-Richter
Oskar Körner
Gustav von Kahr
Hans von Seisser
Otto von Lossow
Síla
3000 100
Ztráty
19 4
{{{poznámky}}}

Pivní či pivnicový puč byl neúspěšný pokus o nacistický státní převrat v Německu, který se odehrál v bavorském Mnichově od večera 8. listopadu do brzkých ranních hodin 9. listopadu 1923.

8. listopadu 1923 nechal Adolf Hitler obklíčit měšťanský pivovar Bürgerbräukeller v Mnichově, kde se konala schůze představitelů bavorských elit (mj. Gustav von Kahr, Otto von Lossow, Hans von Seisser). Hitler se po boku generála Ericha Ludendorffa zúčastnil schůze. Když s projevem začal Kahr, vrhl se Hitler k pódiu s vytaženým revolverem a do pivovaru vtrhla i jeho jednotka SA, která jen čekala na povel. Během chvilky si Hitler získal podporu u davu, ale nepovedlo se mu naklonit si ani pomocí slibů, lichotek a poté i hrozeb na svou stranu hlavní vůdce, aby se přidali k „pochodu na Berlín“ a pomohli mu svrhnout tehdejší německou vládu. Se zfanatizovaným davem poté vyrazil do ulic v centru Mnichova, kde se mu ale postavila policie. Hitler vyhrožoval zastřelením rukojmí, a tak vůdce policistů ustoupil. Pochod pokračoval, ale ještě se mu postavil Michael von Godin, který vedl „zelené policisty“ a ani nevyjednával, rovnou vydal rozkaz k palbě. Několik účastníků bylo zastřeleno.

V důsledku krachu celé akce byla NSDAP rozpuštěna. Hitler sám byl zatčen dva dny po střelbě a postaven před soud. Místo pěti let, ke kterým byl odsouzen, si ale nakonec odseděl necelých devět měsíců ve věznici v Landsbergu. Za asistence Rudolfa Hesse tam sepsal své dílo Mein Kampf. Jeho první svazek věnoval památce padlých pučistů, kteří byli v dobách Třetí říše uctíváni jako mučedníci.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]