Rašismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Ruská fašistická strana.

Rašismus (zkratka pro ruský fašismus,[1][2] neologismus přejatý především z ukrajinského рашизм (rašyzm), složenina z anglického slova Russia, vyslovováno [raša], a slova fašismus) či též rusismus (z ruského pусизм) je označení pro tvrzení, že Rusko se proměnilo ve fašistickou či neofašistickou zemi. Některé, zejména ukrajinské zdroje tímto termínem označují rovněž politickou ideologii spočívající v ruské vojenské rozpínavosti a založenou na myšlenkách „zvláštního civilizačního poslání“ ruského národa a Moskvy jako Třetího Říma.[3][4][5][6][7][8][9]

Pojem rusismus poprvé použil Alexandr Gercen v románu O tom, co byIo (1868) k označení extremistického trendu v moskevství;[zdroj?] zde se nejednalo o spojení s fašismem, který ještě neexistoval. V 90. letech 20. století pak Džochar Dudajev, prezident mezinárodně neuznané Čečenské republiky Ičkerie, tímto termínem označil ruskou „formu satanismu[10] čili „misantropickou ideologii založenou na velmocenském šovinismu“.[11] V této linii myšlení pokračoval i další čečenský separatistický vůdce Aslan Maschadov.[12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Rashism na anglické Wikipedii a Рашизм na ukrajinské Wikipedii.

  1. Rusové záměrně brání evakuaci civilistů z Mariupolu, říká ukrajinský poradce. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-03-10 [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  2. ŠVAMBERK, Alex. ANALÝZA: Ukrfašisti, banderovci a ruská propaganda. Novinky.cz [online]. 2022-03-22 [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  3. HÁJEK, Adam. Skřeti, rašisté a putin s malým P. Ukrajinci hledají nová slova pro Rusy. iDNES.cz [online]. 2022-04-01 [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  4. SAMOILENKO, Sergei A.; ICKS, Martijn; KEOHANE, Jennifer; SHIRAEV, Eric. Routledge handbook of character assassination and reputation management. [s.l.]: Routledge, 2019. 454 s. Dostupné online. ISBN 978-1-351-36832-2. S. 367. (anglicky) 
  5. GAUFMAN, Elizaveta. Security Threats and Public Perception: Digital Russia and the Ukraine Crisis. [s.l.]: Springer, 2016. 222 s. Dostupné online. ISBN 9783319432014. S. 107. (anglicky) 
  6. MARAYEV, Vladlen; GUZ, Julia. Rashism or why russians are the new Nazi. VoxUkraine-org [online]. 2022-03-30 [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. GREGOR, A. James. Fascism and the New Russian Nationalism. Communist and Post-Communist Studies. Roč. 31, čís. 1, s. 1–15. ISSN 0967-067X. DOI 10.1016/S0967-067X(97)00025-1. (anglicky) 
  8. MOTYL, Alexander J. Is Putin’s Russia Fascist?. AtlanticCouncil.org [online]. Atlantická rada, 2015-03-23 [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. STANLEY, Jason. The antisemitism animating Putin’s claim to ‘denazify’ Ukraine. TheGuardian.com [online]. The Guardian, 2022-02-26 [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. I warned my people the Russians would use planes and tanks against us, but that we would triumph because of the spirit of our nation. TheGuardian.com [online]. The Guardian, 1995-12-09 [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Русизм - шизофреническая форма мании мирового господства. Argumentua.com [online]. 2014-03-19 [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. (rusky) 
  12. КРУШЕЛЬНИЦКИЙ, Евгений. Сами о себе. На рубеже тысячелетий. [s.l.]: Litres, 2019. Dostupné online. ISBN 5041601186. (rusky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]