Budapešťské memorandum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Budapešťské memorandum je označení mezinárodní dohody podepsané 5. prosince 1994 v maďarském hlavním městě Budapešti mezi Ukrajinou, Spojenými státy americkými, Ruskou federací a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska. V rámci dohody se Ukrajina zavázala vzdát se svého jaderného arzenálu, kdežto zbylé tři státy poskytly Ukrajině některé bezpečnostní záruky.

Závazek[editovat | editovat zdroj]

V memorandu se signatáři zavázali mimo jiné respektovat ukrajinskou nezávislost a suverenitu v rozmezí tehdy platných státních hranic, zdržet se hrozby silou nebo použití síly proti Ukrajině, zdržet se použití ekonomického nátlaku na Ukrajinu ve snaze ovlivnit její politické směřování, zdržet se použití jaderných zbraní proti Ukrajině, řešit případné použití jaderných zbraní vůči Ukrajině na půdě Rady Bezpečnosti OSN, či vzájemně konzultovat vzniklé nejasnosti ohledně zmíněných záruk.[1]

Porušení smlouvy[editovat | editovat zdroj]

Podle prohlášení premiérů zemí Visegrádské skupiny a některých politologů bylo memorandum porušeno Ruskou anexí Krymu v roce 2014 a následnou invazí na východní Ukrajinu.[2][3][4] Jako jasné porušení platných dohod toto jednání označili např. lídři států G7.[5] Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci také připomíná povinnost dodržování Charty OSN co se týká jednoty a územní celistvosti členských států OSN a upozorňuje na bezpečnostní záruky vyplývající z Budapešťského memoranda z roku 1994.[6]

Popírání platnosti smlouvy[editovat | editovat zdroj]

V souvislosti s nevyprovokovaným napadením Ukrajiny bez vyhlášení války, okupací Ruskou federací a prohlášeními, že Ruská federace nedodržuje "Budapešťské memorandum", prohlásil ministr zahraniči RSFSR Lavrov: „Ruská federace se podpisem budapešťského memoranda o poskytnutí bezpečnostních záruk Ukrajině nezavázala, že bude uznávat výsledek ozbrojeného státního převratu.[7] Platnost smlouvy však Rusko ani slovy ministra zahraničí[7][8][9] [zdroj?] ještě v roce 2015 nepopírá, stejně jako platnost. Ostatní signatáři znění dohody nepopírají a ani neporušují.

Důvod neplatnosti, že smlouva, kterou podepsali pouze prezidenti, tedy že nebyla nikdy ratifikována parlamenty signatářských zemí a Ruská federace tak neporušuje napadením a okupací Ukrajiny Budapešťské memorandum, zmiňuje pouze jediný blog na iDnes.[10] Faktem je, že ačkoliv někdy dochází v mezinárodněprávní praxi ještě ke schválení a ratifikaci smlouvy parlamenty daných zemí (například když je podepisována s výhradou schválení), jde o formální akty, které probíhají pouze v některých případech. Především, když je nezbytné vyjádření souhlasu státu prostřednictvím parlamentu.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Analýza smlouvy a konsekvencí (anglicky)
  2. Jaceňuk a Obama: Odtržení Krymu od Ukrajiny je nelegální, 6. března 2014
  3. Premiéři zemí V4 vyzvali Rusko k dodržování práva, 5. března 2014
  4. https://www.youtube.com/watch?v=i8q3Wychr-Y
  5. ŽIVĚ: Ukrajina vojensky nezasáhne. Krym znárodní ukrajinskou flotilu, ihned.cz
  6. Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci na podporu územní celistvosti Ukrajiny [online]. [cit. 2015-05-26]. Dostupné online.  
  7. a b Lavrov: Budapešťské memorandum nás nezavazuje uznat puč [online]. 5. 12. 2014, [cit. 2015-05-26]. Dostupné online.  
  8. Dohoda z Budapešti nás nenutí uznat převrat, vzkázal Lavrov Ukrajincům [online]. [cit. 2015-06-19]. Dostupné online.  
  9. Rusko: Ukrajině jsme samostatnost neslibovali, Západ má špatný pohled [online]. Lidovky, [cit. 2015-06-19]. Dostupné online.  
  10. Budapešťská smlouva platná není, vážení novináři!
  11. Analýza smlouvy a konsekvencí (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]