Igor Girkin
| Igor Girkin | |
|---|---|
 | |
| 2. ministr obrany Doněcké lidové republiky a Novoruska | |
| Ve funkci: 16. května 2014 – 14. srpna 2014[1] | |
| Předseda vlády | Alexandr Borodaj Alexandr Zacharčenko |
| Předchůdce | Igor Kakidzjanov |
| Nástupce | Vladimir Kononov[1] |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Sovětský svaz Rusko Novorusko (2014) |
| Hodnost | plukovník |
| Velel |  Lidová domobrana Donbasu |
| Bitvy/války | Válka v Podněstří Válka v Bosně a Hercegovině První čečenská válka Druhá čečenská válka Krymská krize Válka v Donbasu |
| Rodné jméno | Игорь Всеволодович Гиркин |
| Narození | 17. prosince 1970 (52 let) Moskva Sovětský svaz |
| Národnost | ruská |
| Alma mater | Moscow Institute for History and Archives |
| Profese | voják, politik, novinář, youtuber, saboteur, agent, důstojník a vojenský historik |
| Náboženství | pravoslaví |
| Ocenění | Řád statečnosti Medaile za vyznamenání ve vojenské službě Medal for distinguished military service, 3rd class Medaile "Za účast v protiteroristické operaci" Hrdina Doněcké lidové republiky … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Commons | Igor Girkin |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Igor Vsevolodovič Girkin, rusky И́горь Все́володович Ги́ркин (* 17. prosince 1970 Moskva), známý také jako Igor Ivanovič Strelkov (И́горь Ива́нович Стрелко́в),[2][3] byl do 14. srpna 2014 vojenským velitelem Doněcké lidové republiky a Novoruska.[1]
Život[editovat | editovat zdroj]
Je veteránem sovětské a ruské armády, účastnil se několika předchozích vojenských konfliktů: války v Podněstří, v Bosně a v Čečensku.[4] Panuje podezření, že se, v době své služby v srbské armádě během války v Jugoslávii, podílel na etnických čistkách bosenských muslimů.[5] Do března roku 2013 sloužil v ruské tajné službě FSB.[6]
Sehrál klíčovou roli v Ukrajinské válce roku 2014,[4] právě na Ukrajině byl obviněn z terorismu. Na konci dubna 2014 byl přidán na sankční seznam Evropské unie.[7]
Zbaven všech funkcí byl v srpnu 2014, údajně na nátlak Kremlu. Vrátil se do Moskvy a prohlásil, že konečnému vítězství ruského lidu zabránili zrádci v okolí Vladimira Putina, kteří jsou řízeni ze zahraničí.[8]
Prohlášení[editovat | editovat zdroj]
V listopadu 2014 v jednom ze svých rozhovorů pro tisk mimo jiné prohlásil, že bojovníci Národní gardy, kteří proti nim bojovali, nechtěli věřit, že 90 % obránců Slavjanska jsou místní lidé; mysleli, že budou bojovat proti „moskevským žoldákům“. Tvrdil také, že koncem května 2014 se jen v Doněcku zapsalo do domobrany 28 tisíc lidí, kteří chtěli bojovat za Donbas; že podle jeho mínění kdyby nebylo jeho a skupiny několika ozbrojenců, v Donbasu by krize skončila několika desítkami zavražděných a upálených lidí stejně jako tomu bylo v Oděské nebo Charkovské oblasti.[9][10]
Sestřelení letu MH17[editovat | editovat zdroj]
Igor Girkin se stal podezřelým z toho, že vydal příkaz k sestřelení malajsijského letadla, jež se 17. července 2014 zřítilo v Doněcké oblasti.[11][12] Pozůstalí osmnácti obětí na něj podali v červenci 2015 žalobu a požadují po něm 900 milionů dolarů (asi 22 miliard korun). Žaloba se opírá o vyjádření Girkinovy jednotky na ruské sociální síti Vkontakte po sestřelu: „Varovali jsme je – nelítejte po našem nebi.“ Ten byl vymazán po tom, co si jednotka uvědomila, že místo domnělého transportního letadla ukrajinské armády sestřelila civilní letadlo.[13] Girkin je za svou účast na sestřelení letu Malaysia Airlines 17 stíhán nizozemskou prokuraturou v nepřítomnosti, pokud bude usvědčen může být odsouzen až k doživotnímu trestu.[14][15]
17. listopadu 2022 byl v trestním řízení v nizozemském Haagu[zdroj?!] spolu s ruským občanem Sergejem Dubinským a ukrajinským proruským separatistou Leonidem Charčenkem, v nepřítomnosti odsouzen k trestu odnětí svobody na doživotí. Odsouzení mohou proti rozsudku do dvou týdnů podat odvolání.[16]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Lidovky.cz [online]. 2014-08-14 17:42, rev. 2014-08-14 18:12 [cit. 2014-08-19]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.
- ↑ ŽILKOVÁ, Věra. PŘEHLEDNĚ: Vůdci separatistů? Ruský rozvědčík, krupiér či „Děda Mráz“. IDNES.cz [online]. 2014-08-06 [cit. 2014-08-19]. Dostupné online.
- ↑ MARPLES, David. Igor Strelkov – Moscow agent or military romantic?. openDemocracy [online]. 2014-06-13 [cit. 2014-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-07-27. (anglicky)
- ↑ a b COLARUSSO, Laura. 8 things you should know about Igor Girkin, the Ukraine separatist leader. GlobalPost [online]. 2014-07-22 [cit. 2014-08-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Vođa ukrajinskih separatista Igor Girkin se 1992. slikao u Višegradu očišćenom od Bošnjaka. Klix [online]. 2014-07-25 [cit. 2014-12-21]. Dostupné online. (bosensky)
- ↑ Shadowy Rebel Wields Iron Fist in Ukraine Fight
- ↑ Sankce EU: Na seznamu jsou lídři separatistů i ruský vicepremiér. Česká televize [online]. 2014-04-29 [cit. 2014-08-19]. Dostupné online.
- ↑ Reuters, ČTK. Konečné vítězství zmařili zrádci, stýská si zavržený vůdce separatistů. iDNES.cz [online]. 2014-09-12 [cit. 2014-09-11]. Dostupné online.
- ↑ ПРОХАНОВ, Александр. Кто ты, «Стрелок»?. Завтра [online]. 2014-11-20 [cit. 2015-3-30]. Čís. №47 (1096). Dostupné online. (rusky)
- ↑ České noviny. Strelkov: Válku na Ukrajině jsem rozpoutal já. ceskenoviny.cz [online]. 20.11.2014 [cit. 20.11.2014]. Dostupné online.
- ↑ MH17: Four charged with shooting down plane over Ukraine. BBC News [online]. 2019-06-19 [cit. 2021-12-26]. Dostupné online.
- ↑ Sestřelení letu MH17: V Haagu začal soud se čtveřicí podezřelých. Deník.cz [online]. 2020-03-09 [cit. 2021-12-26]. Dostupné online.
- ↑ jan. Pozůstalí obětí z MH17 žalují exvůdce separatistů o 22 miliard. ČT24.cz [online]. 2015-07-16 [cit. 2015-07-16]. Dostupné online.
- ↑ Nizozemští prokurátoři požadují doživotní tresty za sestřelení letu MH17. ČT24 [online]. [cit. 2021-12-24]. Dostupné online.
- ↑ Suspects in Dutch trial 'fully responsible' for MH17 downing, prosecution says. Reuters [online]. 2021-12-22 [cit. 2021-12-24]. Dostupné online.
- ↑ CORDER, Mike; CASERT, Raf. 3 convicted in 2014 downing of Malaysian jet over Ukraine. AP News [online]. AP, 2022-11-17 [cit. 2022-11-17]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Igor Girkin na Wikimedia Commons
