Igor Girkin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Igor Girkin
Igor Ivanovich Strelkov Yekaterinburg3.JPG

2. ministr obrany Doněcké lidové republiky a Novoruska
Ve funkci:
16. května 2014 – 14. srpna 2014[1]
Předseda vlády Alexandr Borodaj
Alexandr Zacharčenko
Předchůdce Igor Kakidzjanov
Nástupce Vladimir Kononov[1]
Vojenská služba
Služba Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
RuskoRusko Rusko
War Flag of Novorussia.svg Nové Rusko (2014)
Hodnost plukovník
Velel Self defense of Donbass flag.jpg Lidová domobrana Donbasu
Bitvy/války Válka v Podněstří
Válka v Bosně a Hercegovině
První čečenská válka
Druhá čečenská válka
Krymská krize
Válka v Donbasu

Narození 17. prosince 1970
Moskva
Sovětský svaz Rusko, Sovětský svaz
Národnost ruská
Náboženství pravoslaví
Ocenění Řád statečnosti
Medaile "Za účast v protiteroristické operaci"
Medal of Suvorov
Hrdina Doněcké lidové republiky
Medaile za vyznamenání ve vojenské službě
Podpis Igor Girkin, podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Igor Vsevolodovič Girkin (rusky И́горь Все́володович Ги́ркин, * 17. prosince 1970, Moskva, SSSR), známý také jako Igor Ivanovič Strelkov (И́горь Ива́нович Стрелко́в),[2][3] byl do 14. srpna 2014 vojenským velitelem Doněcké lidové republiky a Novoruska.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Je veteránem sovětské a ruské armády, účastnil se několika předchozích vojenských konfliktů: války v Podněstří, v Bosně a v Čečensku.[4] Panuje podezření, že se, v době své služby v srbské armádě během války v Jugoslávii, podílel na etnických čistkách bosenských muslimů[5]. Do března roku 2013 sloužil v ruské tajné službě FSB.[6]

Sehrál klíčovou roli v Ukrajinské válce roku 2014,[4] právě na Ukrajině byl obviněn z terorismu. Na konci dubna 2014 byl přidán na sankční seznam Evropské unie.[7] Je podezřelý z toho, že vydal příkaz k sestřelení malajsijského letadla, jež se 17. července 2014 zřítilo v Doněcké oblasti.[8][9] Pozůstalí osmnácti obětí na něj podali v červenci 2015 žalobu a požadují po něm 900 milionů dolarů (asi 22 miliard korun). Žaloba se opírá o vyjádření Girkinovy jednotky na ruské sociální síti Vkontakte po sestřelu: „Varovali jsme je – nelítejte po našem nebi.“ Ten byl vymazán po tom, co si jednotka uvědomila, že místo domnělého transportního letadla ukrajinské armády sestřelila civilní letadlo.[10]

Zbaven všech funkcí byl v srpnu 2014, údajně na nátlak Kremlu. Vrátil se do Moskvy a prohlásil, že konečnému vítězství ruského lidu zabránili zrádci v okolí Vladimira Putina, kteří jsou řízeni ze zahraničí.[11]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

V listopadu 2014 v jednou ze svých rozhovorů pro tisk mimo jiné prohlásil, že bojovníci Národní gardy, kteří proti nim bojovali, nechtěli věřit, že 90 % obránců Slavjanska jsou místní lidé; mysleli, že budou bojovat proti „moskevským žoldákům“. Tvrdil také, že koncem května 2014 se jen v Doněcku zapsalo do domobrany 28 tisíc lidí, kteří chtěli bojovat za Donbas; že podle jeho mínění kdyby nebylo jeho a skupiny několika ozbrojenců, v Donbasu by krize skončila několika desítkami zavražděných a upálených lidí stejně jako tomu bylo v Oděské nebo Charkovské oblasti.[12][13]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Lidovky.cz [online]. 2014-08-14 17:42, rev. 2014-08-14 18:12 [cit. 2014-08-19]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  2. ŽILKOVÁ, Věra. PŘEHLEDNĚ: Vůdci separatistů? Ruský rozvědčík, krupiér či "Děda Mráz". IDNES.cz [online]. 2014-08-06 [cit. 2014-08-19]. Dostupné online. 
  3. MARPLES, David. Igor Strelkov – Moscow agent or military romantic?. openDemocracy [online]. 2014-06-13 [cit. 2014-09-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b COLARUSSO, Laura. 8 things you should know about Igor Girkin, the Ukraine separatist leader. GlobalPost [online]. 2014-07-22 [cit. 2014-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Vođa ukrajinskih separatista Igor Girkin se 1992. slikao u Višegradu očišćenom od Bošnjaka. Klix [online]. 2014-07-25 [cit. 2014-12-21]. Dostupné online. (bosensky) 
  6. Shadowy Rebel Wields Iron Fist in Ukraine Fight
  7. Sankce EU: Na seznamu jsou lídři separatistů i ruský vicepremiér. Česká televize [online]. 2014-04-29 [cit. 2014-08-19]. Dostupné online. 
  8. KOUKALOVÁ, Barbora. Tohoto muže viní ze sestřelení malajsijského letadla. Jednal snad na příkaz Putina?. eXtra.cz [online]. 2014-07-18 [cit. 2014-09-06]. Dostupné online. 
  9. ZBAVITELOVÁ, Gita. Ukrajinští separatisté: Krysy opouštějí loď – a kde je Strelkov?. Český rozhlas [online]. 2014-08-22 [cit. 2014-09-06]. Dostupné online. 
  10. jan. Pozůstalí obětí z MH17 žalují exvůdce separatistů o 22 miliard. ČT24.cz [online]. 2015-07-16 [cit. 2015-07-16]. Dostupné online. 
  11. Reuters, ČTK. Konečné vítězství zmařili zrádci, stýská si zavržený vůdce separatistů. iDNES.cz [online]. 2014-09-12 [cit. 2014-09-11]. Dostupné online. 
  12. ПРОХАНОВ, Александр. Кто ты, «Стрелок»?. Завтра [online]. 2014-11-20 [cit. 2015-3-30]. Čís. №47 (1096). Dostupné online. (rusky) 
  13. České noviny. Strelkov: Válku na Ukrajině jsem rozpoutal já. ceskenoviny.cz [online]. 20.11.2014 [cit. 20.11.2014]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]