Masakr v Buči

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Masakr v Buči
The city of Bucha after liberation from the Russians 01.jpg
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
MístoBuča, Kyjevská oblast
Druh událostimasová vražda, válečný zločin
Datumbřezen 2022
Příčinaútok ozbrojených sil Ruska na Ukrajinské civilisty (popřeno Ruskem)
Zemřelýchpřes 400
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jako masakr v Buči (ukrajinsky Бучанська різанина) se označuje hromadné vraždění ukrajinských civilistů ve městě Buča, v Kyjevské oblasti a jeho okolí během ruské invaze na Ukrajinu spáchané ozbrojenými silami Ruské federace, první fotografické a video důkazy masakru se objevily 1. dubna 2022.

Ukrajinské úřady uvedly, že zemřelo více než 300 lidí a masakr označily za genocidu, dále ukrajinské úřady požádaly Mezinárodní trestní soud, aby prošetřil, co se ve městě stalo.[1] Ministr obrany Ukrajiny Oleksij Reznikov uvedl, že počet lidí zabitých ruskými jednotkami v Buči v Kyjevské oblasti je vyšší než počet obětí masakru ve Vukovaru.[2] Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že všechny ruské vojenské jednotky opustily město 30. března, civilisté se mohli volně pohybovat a ani jeden místní civilista z jejich strany neutrpěl žádné násilí.[3] K srpnu 2022 bylo nalezeno 458 těl obětí.[4][5]

Mužem, který je podle dostupných informací za masakr odpovědný, je podplukovník Azatbek Omurbekov, velitel 64. motorizované střelecké brigády. Podle ukrajinských zdrojů nejen toleroval brutalitu svých podřízených, ale sám střílel civilisty a znásilnil několik žen.[6] V Rusku byl za své bojové aktivity na Ukrajině oceněn vyznamenáním Hrdina Ruské federace za "odvahu a hrdinství".[7][8]

Předcházející události[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Bitva o Buču a Ruská invaze na Ukrajinu (2022).

V rámci invaze na Ukrajinu v roce 2022 vstoupila ruská armáda do země přes jižní hranici Běloruska. Jedním z počátečních kroků byl postup směrem k ukrajinskému hlavnímu městu Kyjevu a spolu s obrovskou kolonou vojenských vozidel se ruská armáda přesunula na Ukrajinu severně od Kyjeva. Dne 27. února 2022 se ruské předsunuté jednotky přesunuly do města Buča, které se tak stalo jednou z prvních okrajových oblastí Kyjeva, kam se ruské síly přesunuly.[9] Podle ukrajinské vojenské rozvědky byly ruské síly obsazující město Buča 64. motostřeleckou brigádou 35. kombinované armády.[10]

Koncem března, před ruským ústupem z Kyjeva, generální prokurátorka Ukrajiny Iryna Venediktová uvedla, že ukrajinští prokurátoři shromáždili důkazy o 2 500 případech podezření z válečných zločinů spáchaných Ruskem během invaze a identifikovali „několik stovek podezřelých“.[11] Matilda Bognerová, vedoucí monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině, rovněž vyjádřila obavy ohledně přesné dokumentace civilních obětí, konkrétně v oblastech a městech pod těžkou palbou, a zdůraznila nedostatek elektřiny a spolehlivých komunikací.[12]

V rámci všeobecného ústupu ruských sil severně od Kyjeva a útoků ukrajinské armády na ruské formace ustoupily ruské jednotky v oblasti Buča na sever. Ukrajinské síly vstoupily do města 1. dubna.[13]

Masové zabíjení[editovat | editovat zdroj]

Těla obětí na ulici

Dne 2. dubna 2022[14] byla na sociálních sítích zveřejněna prvotní videa toho, co zbylo po stažení ruských jednotek, a ukazovala masové zabíjení civilistů. Po stažení ruských jednotek z Buči koncem března se objevily důkazy o četných zvěrstvech spáchaných útočníky během okupace regionu. Ve sklepě bylo nalezeno 18 zohavených těl zavražděných mužů, žen a dětí. Těla vykazovala stopy mučení; byly jim uříznuty uši a vytrhány zuby. Těla dalších zabitých civilistů byla ponechána na silnici, pravděpodobně některé z nich zabily ruské výbušniny jako návnada před ústupem.[15] Starosta Buči Anatolij Fedoruk oznámil objev hromadného hrobu, kde bylo pohřbeno 280 lidí a desítky mrtvol ležely na ulicích, někteří se svázanýma rukama.[16] Hlavním způsobem vraždy byl výstřel do týla. Zvláště brutálně v posledních dnech okupace těsně před ústupem byli téměř všichni muži, kteří zůstali v okupovaném městě a ve věku 18 až 60 let, popraveni. Noviny Guardian napsaly, že poté, co ukrajinské ozbrojené síly osvobodily Kyjevskou oblast, byly svědky šokující devastace území: těla na silnicích, svědectví o popravách civilistů, masové hroby a zabité děti[17]

Těla civilistů byla rozptýlena na hlavní ulici.[18] Těla obyvatel města Buča byla nalezena i na dvorech domů a na dalších místech.[19][20][21][22][23][24]

Сivilisté zabití v Buči, 4. dubna 2022

Obyvatelé i starosta potvrdili, že jejich sousedy zabily ruské jednotky. Mnoho mrtvých se před smrtí snažilo žít svůj každodenní život: venčení psů, jízda na kole nebo nošení tašek s nákupem. Těla byla neporušená, což naznačuje, že lidé byli zastřeleni, nikoli zabiti výbušninami.[25] Záběry ukazují mrtvé civilisty se svázanýma rukama, na jiných záběrech - mrtvý muž u svého kola.[26] Domácí a další zvířata byla bezdůvodně zastřelena. Novináři, kteří vstoupili do města sami, našli mrtvé civilisty.

Ukrajina uvedla, že po odchodu Rusů byl nalezen hromadný hrob s 300 lidskými těly.[27][28][29] Anatolij Fedoruk také potvrdil, že nejméně 280 obyvatel města bylo pohřbeno v hromadných hrobech. Dalších 57 těl museli místní pohřbít do dalšího hromadného hrobu.[27]

Civilisté uvedli, že mnozí z přeživších se před Rusy schovali ve sklepech, příliš se báli odejít. Někteří neměli elektřinu ani teplo celé týdny, k ohřevu vody a k vaření používali svíčky. Ze svých úkrytů vyšli, až když vyšlo najevo, že Rusové odešli.[30]

Objevily se důkazy, že si Rusové vytipovali ukrajinské civilisty a zabili je organizovaným způsobem, o čemž svědčí mnoho těl, která byla nalezena se svázanýma rukama za zády.[27][28] 2. dubna reportér AFP uvedl, že viděl nejméně 20 těl civilistů ležet na ulicích Buči, přičemž dvě těla byla svázána dohromady. Fedoruk oznámil, že všichni tito jedinci byli střeleni zezadu do hlavy.[31]

Oběti[editovat | editovat zdroj]

Exhumace obětí z hromadných hrobů

K srpnu 2022 bylo nalezeno 458 těl obětí z řad civilistů, z toho 419 na sobě mělo stopy násilí (střelné rány, mučení, bití).[4][5] 366 těl je mužského pohlaví, 86 ženského pohlaví, 5 těl bylo ve stavu, kdy pohlaví nemohlo být určeno. 9 těl patřilo dětem mladším 18 let. Některá těla byla spálena, 50 těl zatím nebylo identifikováno, zejména pak těla důchodců bez blízkých příbuzných.[5]

Mezi obětmi je i podnikatel a proruský politik a bývalý prezidentský kandidát Olexandr Ržavskij, který byl opilými okupanty zastřelen ve svém domě, když jim odmítl vydat další alkohol.[32][33]

Reakce[editovat | editovat zdroj]

Zničené auto v Buči, 2. dubna 2022

Ukrajina[editovat | editovat zdroj]

Ministr zahraničí Dmytro Kuleba označil události za „úmyslný masakr“. Řekl, že Rusko je „horší než ISIS“ a že ruské síly mají na svědomí vraždy, mučení, znásilňování a rabování. Kuleba rovněž vyzval země G7, aby uvalily další „zničující“ sankce.[34]

Kyjevský starosta Vitalij Kličko v rozhovoru pro deník Bild uvedl, že „to, co se stalo v Buči a na dalších předměstích Kyjeva, lze označit pouze za genocidu“, a obvinil ruského prezidenta Vladimira Putina z válečných zločinů.[35] Dne 4. dubna 2022 navštívil oblast prezident Zelenskyj, aby novinářům a světu ukázal údajná zvěrstva v Buči.[36]

Rusko[editovat | editovat zdroj]

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil masakr za další „falešný útok“ proti Rusku a prohlásil, že byl zinscenován.[37] Uvedl, že ruské síly opustily město Buča 30. března, zatímco důkazy o zabíjení se objevily o čtyři dny později, po příjezdu ukrajinské bezpečnostní služby, a tvrdil, že 31. března starosta města Buča Anatolij Fedoruk zveřejnil videozprávu, v níž uvedl, že ruská armáda opustila město, aniž by se zmínil o místních obyvatelích zastřelených v ulicích.[38]

Telegramový kanál ruského ministerstva obrany přeposlal zprávu, v níž uvedl, že ruské síly se během bitvy nezaměřily na civilisty. Podle tohoto prohlášení nemohl být masakr ruskou armádou utajen a masový hrob ve městě byl zaplněn oběťmi ukrajinských náletů. Ministerstvo uvedlo, že analyzovalo video, které údajně ukazuje těla mrtvých civilistů v Buči, a uvedlo, že natočená těla se pohybovala. Toto tvrzení prošetřilo moskevské oddělení BBC, které dospělo k závěru, že neexistují žádné důkazy o tom, že by video bylo zinscenované. Bellingcat příznivě citoval zprávu BBC a dále zpochybnil časovou osu prezentovanou ruskými vládními zdroji. Bellingcat zejména uvedl, že jak ruské médium TV Zvezda, tak tajemník městské rady v Buči Taras Šapravskij uvedli, že ruské síly byly v Buči přítomny přinejmenším ještě 1. dubna.[39]

Ruská vláda se intenzivně snažila zamezit zveřejňování informací o masakru na ruskojazyčné verzi Wikipedie.[40] Ruský novinář Ilja Krasilščik byl za zveřejnění informací o masakru na svém účtu na síti Instagram obviněn ze šíření nepravdivých informací.[41][42]

Podle průzkumu provedeného ve třech ruských populárních nacionalistických telegramových skupinách, který analyzoval 300 komentářů ve dvou dnech od zveřejnění masakru, asi polovina diskutujících pochybovala o věrohodnosti zpráv o masakru, druhá polovina pak vyjadřovala souhlas s masakrem. V jedné skupině byl zveřejněn i inzerát nabízející k prodeji trička se symboly invaze "V" a "Z", obrázkem zabijačky a s textem "Zabijačka v Buči: Můžeme to udělat znovu".[43]

Mezinárodní reakce[editovat | editovat zdroj]

Masakr odsoudil předseda Rady EU Charles Michel, který prohlásil, že je „šokován strašidelnými záběry zvěrstev spáchaných ruskou armádou v Kyjevě“, a přislíbil, že EU pomůže Ukrajině a lidskoprávním skupinám při shromažďování důkazů, které budou použity u mezinárodních soudů.[44] Podobně vyjádřil své zděšení nad útoky na civilisty generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Generální tajemník OSN António Guterres vyjádřil nad záběry šok a vyzval k nezávislému vyšetřování, které by zajistilo účinnou odpovědnost.[45][46]

Země[editovat | editovat zdroj]

  • Austrálie Austrálie –⁠ Ministryně zahraničních věcí Marise Payneová v televizním rozhovoru odsoudila údajné válečné zločiny a řekla: „...masakrování lidí v masových hrobech, vraždění a používání znásilnění jako válečné zbraně... musí být vyšetřeno“.[47]
  • Česko Česko –⁠ Premiér Petr Fiala odsoudil masakr: „Záběry zavražděných civilistů z míst osvobozených ukrajinskou armádou jsou děsivé. Ruská armáda se dopouští na Ukrajině válečných zločinů,“ napsal na Twitteru.[48] Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský začal volat po nejpřísnějších sankcích.[49]Systematické vraždění civilistů, jehož se dopouští prchající ruská armáda, je další z řady odporných válečných zločinů Putinova režimu. Česká diplomacie se společně se spojenci bude zasazovat o to, aby všichni odpovědní byli potrestáni“ napsalo MZV na Twitteru.[50] Událost odsoudil i bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.[51]
  • Chile Chile –⁠ Ministerstvo zahraničních věcí odsoudilo údajný masakr a vyjádřilo své „znepokojení nad krutými obrazy zavražděných civilistů ve městě Buča na Ukrajině“ a vyzvalo k „nezávislému a nestrannému vyšetřování těchto událostí, určení odpovědnosti a sankcionování podle mezinárodních standardů“ těch, kteří jsou za ně odpovědní.[52]
  • Kanada Kanada –⁠ Premiér Justin Trudeau prohlásil: „Důrazně odsuzujeme vraždění civilistů na Ukrajině, jsme i nadále odhodláni pohnat ruský režim k odpovědnosti a budeme i nadále dělat vše, co je v našich silách, abychom podpořili lid Ukrajiny,“ uvedl v neděli na Twitteru premiér Justin Trudeau. „Osoby odpovědné za tyto hanebné a otřesné útoky budou postaveny před soud.“ Ministryně zahraničních věcí Mélanie Jolyová označila ruské akce za „šokující“ a „nesmyslné vraždění nevinných civilistů“ a uvedla, že „Kanada nebude šetřit žádným úsilím, včetně vyšetřování válečných zločinů, aby zajistila, že odpovědní budou pohnáni k odpovědnosti“.[53]
  • Dánsko Dánsko –⁠ Dánská premiérka Mette Frederiksenová na Facebooku napsala, že její „srdce pláče pro Ukrajinu“, a dodala, že „Putinovy zločiny jsou srdcervoucí, brutální a nesmí být nikdy zapomenuty“.[54]
  • Estonsko Estonsko –⁠ Estonská premiérka Kaja Kallasová uvedla, že záběry z Buči připomínají masové vraždy spáchané Sovětským svazem a nacistickým Německem, a vyzvala ke shromáždění podrobností a postavení pachatelů před soud. Dodala, že „toto není bojiště, ale místo činu“.[55]
  • Finsko Finsko –⁠ Finský prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová prohlásili, že válečné zločiny na Ukrajině musí být vyšetřeny, přičemž se odvolávali na zvěrstva v Buči.[56]
  • Německo Německo –⁠ Německý vicekancléř Robert Habeck označil události v Buči za „neospravedlnitelné“ a za „strašný válečný zločin“.[57] Německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že „V kruhu spojenců schválíme v příštích dnech další opatření,“ prohlásil a zdůraznil, že vraždění civilistů je válečný zločin. „A budeme nadále dodávat zbraně Ukrajině, aby se mohla bránit ruské invazi,“ dodal Scholz.[58]
  • Gruzie Gruzie –⁠ Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová na Twitteru napsala, že to, co se děje v Buči, je „zločin proti lidskosti“, který „nebude nikdy zapomenut“.[59]
  • Irsko Irsko –⁠ Irský ministr zahraničních věcí Simon Coveney prohlásil, že „šokující scény zvěrstev [...] ze strany ruských sil musí být plně zdokumentovány a stíhány mezinárodním soudem“ a že za takové válečné zločiny „nemůže existovat žádná beztrestnost“.[60]
  • Izrael Izrael –⁠ Izraelský velvyslanec na Ukrajině označil masakr za válečný zločin, izraelský ministr zahraničí Jair Lapid masakr ostře odsoudil a poprvé v souvislosti s válkou na Ukrajině použil termín „válečný zločin“.[61][62]
  • Itálie Itálie –⁠ Italský premiér Mario Draghi prohlásil, že záběry z Buči jsou „ohromující“ a že „ruské úřady musí nést odpovědnost za to, co se stalo“. Vyjádřil také plnou solidaritu Itálie s Ukrajinou a jejími občany.[63]
  • Japonsko Japonsko –⁠ Japonský premiér Fumio Kišida novinářům řekl, že Japonsko důrazně odsuzuje „porušování mezinárodního práva“, a uvedl, že země zváží uvalení dalších sankcí na Rusko.[64]
  • Litva Litva –⁠ Litva odsoudila ruské „válečné zločiny“ a „zločiny proti lidskosti“ a ministr zahraničních věcí Gabrielius Landsbergis prohlásil, že země zahájí vyšetřování u Mezinárodního trestního soudu. Litva rovněž oznámila, že v reakci na tyto události vyhostí ruského velvyslance a uzavře ruský konzulát ve městě Klaipéda.[65]
  • Moldavsko Moldavsko –⁠ Moldavská prezidentka Maia Sanduová označila událost za „zločiny proti lidskosti“ a vyhlásila 4. duben 2022 dnem státního smutku na památku všech Ukrajinců zabitých v rusko-ukrajinské válce.[66]
  • Nizozemsko Nizozemsko –⁠ Nizozemský premiér Mark Rutte napsal, že je „šokován“ zprávami o „strašlivých zločinech“ v oblastech, z nichž se Rusko stáhlo. Dodal, že je třeba je „vyšetřit“ a že Nizozemsko a jeho partneři „nedají pokoj“, dokud nebudou „pachatelé válečných zločinů“ pohnáni k odpovědnosti.[67]
  • Nový Zéland Nový Zéland –⁠ Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová označila zprávy z Buči za „odsouzeníhodné“ a že „Rusko se musí zodpovídat světu za to, co udělalo“.[68]
  • Polsko Polsko –⁠ Polský premiér Mateusz Morawiecki označil událost za genocidu: „Zločiny, které Rusko spáchalo na téměř 300 obyvatelích Buča a dalších měst u Kyjeva, musí být označeny za genocidu a jako takové musí být řešeny“ napsal na Facebook. Polský ministr zahraničí vyzval mezinárodní společenství, aby pomohlo Ukrajině vyšetřit akce ruské armády v oblasti kolem Kyjeva, protože rozhořčení nad nálezem mrtvých těl ve městě Buča vzrostlo. „Osvobozování kyjevské oblasti odhaluje barbarská zvěrstva páchaná ruskými ozbrojenými silami,“ uvedl na Twitteru Zbigniew Rau, který je zároveň úřadujícím předsedou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) pro tento rok.[69]
  • Slovensko Slovensko –⁠ Slovenský premiér Eduard Heger přirovnal masakr k „apokalypse války v bývalé Jugoslávii“ a řekl, že „barbarské řádění ruských vojáků je šokující a bude potrestáno mezinárodním společenstvím“.[70]
  • Španělsko Španělsko –⁠ Španělský premiér Pedro Sánchez vyjádřil „zděšení, bolest a rozhořčení“ nad „strašnými obrazy“, které přicházejí z Buči, označil je za válečné zločiny a prohlásil, že jejich pachatelé nemohou zůstat nepotrestáni. Sánchez zopakoval svou podporu a solidaritu ukrajinskému lidu. Sánchez prohlásil, že viděl důkazy o „možné genocidě“, a vyzval k vyšetřování.[71][72]
  • Spojené království Spojené království –⁠ Liz Trussová, britská ministryně zahraničí, uvedla, že je „zděšena zvěrstvy v Buči a dalších městech na Ukrajině“ a že „zprávy o tom, že ruské síly útočí na nevinné civilisty, jsou odporné“. Uvedla také, že odpovědné osoby budou pohnány k odpovědnosti.[73]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Бучанська різанина na ukrajinské Wikipedii.

  1. Retreat of Russian forces uncovers evidence of possible war crimes, El País (3 April 2022) https://english.elpais.com/international/2022-04-03/retreat-of-russian-forces-uncovers-evidence-of-possible-war-crimes.html
  2. Dostupné online. 
  3. Russia denies killing civilians in Ukraine's Bucha. Reuters [online]. 2022-04-03. Dostupné online. 
  4. a b GALL, Carlotta. ‘We Do Not Want Unknown Graves’: The Struggle to Identify Bucha’s Victims. The New York Times. 2022-09-03. Dostupné online [cit. 2022-09-20]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  5. a b c SLY, Liz. In a Kyiv suburb, a grim investigation documents over 400 dead civilians. The Washington Post. 2022-08-10. 
  6. Bitvu vybojujeme duší, říká řezník z Buče. Kdo je velitel vražedné skupiny. iDNES.cz [online]. 2020-04-07. Dostupné online. 
  7. Омурбеков Азатбек Асанбекович. warheroes.ru [online]. [cit. 2022-09-20]. Dostupné online. 
  8. БУРОВ, Федор. Минобороны РФ рассказало о подвиге на Украине бывшего школьника из Купино [online]. 2022-07-14 [cit. 2022-09-20]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  9. AFP. What We Know About What Happened in Ukraine’s Bucha. The Moscow Times [online]. 2022-04-04 [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. MIROVALEV, Mansur. Bucha killings: ‘The world cannot be tricked anymore’. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. I’m building 2,500 war crimes cases against Vladimir Putin's invasion, says Ukraine’s chief prosecutor. web.archive.org [online]. 2022-03-31 [cit. 2022-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-31. 
  12. 'Very high levels' of civilian casualties in Ukraine, UN human rights monitor says | CBC News. web.archive.org [online]. 2022-04-04 [cit. 2022-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-04. 
  13. Hundreds of murdered civilians discovered as Russians withdraw from towns near Kyiv (GRAPHIC IMAGES). web.archive.org [online]. 2022-04-03 [cit. 2022-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-03. 
  14. www.washingtonpost.com. Dostupné online. 
  15. www.thetimes.co.uk. Dostupné online. ISSN 0140-0460. 
  16. Dostupné online. 
  17. www.theguardian.com. Dostupné online. 0261-3077. 
  18. Devastation and Loss in Bucha, Ukraine: Life for Civilians in a Town Encircled by Russian Forces. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) 
  19. ЦЕНЗОР.НЕТ. "Вулиці всіяні тілами", - у Бучі в братській могилі поховали 280 людей, - мер Федорук. ФОТОрепортаж (18+). Цензор.НЕТ [online]. [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  20. ЦЕНЗОР.НЕТ. Десятки тіл цивільних зі зв'язаними руками та розстріляних окупантами в Бучі: Так виглядає геноцид. ФОТО 18+. Цензор.НЕТ [online]. [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  21. ЦЕНЗОР.НЕТ. В Бучі знайшли тіла людей, яких вбили і намагались спалити російські окупанти. ФОТО 21+. Цензор.НЕТ [online]. [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  22. ЦЕНЗОР.НЕТ. Сліди тортур, тіла зі зв'язаними руками та спроби приховати злочини: звірства росіян у Бучі. ФОТОрепортаж 18+. Цензор.НЕТ [online]. [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  23. ЦЕНЗОР.НЕТ. Цивільні зі зв'язаними руками та розстріляні російськими окупантами в Бучі. ФОТО 18+. Цензор.НЕТ [online]. [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  24. ЦЕНЗОР.НЕТ. Звірства окупантів в Бучі. ФОТО 18+. Цензор.НЕТ [online]. [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  25. GARDNER, Simon; BENSEMRA, Zohra; BOUMZAR, Abdelaziz. Russian retreat leaves trail of dead civilians in Bucha, a town near Kyiv. Reuters. 2022-04-02. Dostupné online [cit. 2022-04-05]. (anglicky) 
  26. War in Ukraine: Street in Bucha found strewn with dead bodies. BBC News. 2022-04-02. Dostupné online [cit. 2022-04-05]. (anglicky) 
  27. a b c RUDENKO, Olga. Hundreds of murdered civilians discovered as Russians withdraw from towns near Kyiv (GRAPHIC IMAGES) [online]. 2022-04-02 [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. a b Almost 300 people buried in “mass grave” in Bucha, dozens of bodies found in the streets. Ukrayinska Pravda [online]. [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. Hundreds buried in mass grave in Bucha, near Kyiv: Mayor. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. GARDNER, Simon; BENSEMRA, Zohra; BOUMZAR, Abdelaziz. Russian retreat leaves trail of dead civilians in Bucha, a town near Kyiv. Reuters. 2022-04-02. Dostupné online [cit. 2022-04-05]. (anglicky) 
  31. Мер Бучі повідомив про сотні убитих мешканців: «Людей розстрілювали, вбивали в потилицю». LB.ua [online]. [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. 
  32. КРИМИНАЛЬНАЯ, Украина. В Бучі п’яні окупанти застрелили екс-нардепа та кандидата в президенти Олександра Ржавського [online]. 2022-04-08 [cit. 2022-09-20]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  33. LUKÁČ, Michal. Na Ukrajine bol zabitý predseda proruskej strany. Vojakom neposkytol alkohol. www.postoj.sk [online]. [cit. 2022-09-20]. Dostupné online. (slovensky) 
  34. Killing of civilians in Bucha and Kyiv condemned as ‘terrible war crime’ | Ukraine | The Guardian. web.archive.org [online]. 2022-04-04 [cit. 2022-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-04. 
  35. Kyiv mayor says Russian attacks in Bucha are 'genocide' | The Times of Israel. web.archive.org [online]. 2022-04-03 [cit. 2022-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-03. 
  36. ARCHIVE, View Author; AUTHOR, Email the; FEED, Get author RSS. Zelensky visits Bucha, vows to hold Russia accountable for ‘genocide’ [online]. 2022-04-04 [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. Archivovaná kopie. web.archive.org [online]. [cit. 2022-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-04. 
  38. tass.com [online]. [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. 
  39. Russia’s Bucha “Facts” Versus the Evidence - bellingcat. web.archive.org [online]. 2022-04-04 [cit. 2022-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-04. 
  40. Rusové si o zvěrstvech v Buči stále ještě mohou přečíst i v ruštině. Jak Wikipedie odolává ruské cenzuře. Deník N [online]. 2022-06-20 [cit. 2022-06-21]. Dostupné online. 
  41. DRESS, Brad. Here’s who Russia has punished for speaking out against the war in Ukraine [online]. 2022-05-11 [cit. 2022-09-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. Former CEO of Yandex. Shops "Ilya Krasilshchik put on the wanted list. TAdviser.ru [online]. [cit. 2022-09-20]. Dostupné online. 
  43. GARNER, Ian. “We’ve Got to Kill Them”: Responses to Bucha on Russian Social Media Groups. Journal of Genocide Research. 2022-05-09, s. 1–8. Dostupné online [cit. 2022-09-20]. ISSN 1462-3528. DOI 10.1080/14623528.2022.2074020. 
  44. EU accuses Russian troops of committing atrocities in Ukrainian town Bucha | Reuters. web.archive.org [online]. 2022-04-04 [cit. 2022-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-04. 
  45. U.N. chief calls for independent probe of civilian deaths in Ukrainian town | Reuters. web.archive.org [online]. 2022-04-03 [cit. 2022-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-03. 
  46. Secretary-General, Deeply Shocked by Killings in Ukraine, Urges Accountability | Meetings Coverage and Press Releases. www.un.org [online]. [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. 
  47. Australia joins Biden in labelling Putin a 'war criminal' amid investigation in Ukraine. ABC News. 2022-04-04. Dostupné online [cit. 2022-04-05]. (anglicky) 
  48. Premiér Petr Fiala odsoudil zabití obyvatel. Deník N [online]. 2022-04-03 [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. 
  49. V Buče vraždili Rusové, byla to lokální msta, nepochybuje generál Šedivý. Lipavský volá po nejpřísnějších sankcích. Radiožurnál [online]. 2022-04-04 [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. 
  50. https://twitter.com/mzvcr/status/151055249203106611. Twitter [online]. [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. 
  51. https://twitter.com/andrejbabis/status/1510602766267392001. Twitter [online]. [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. 
  52. PÉREZ, Graciela. Cancillería expresa “consternación” por imágenes de cadáveres en la ciudad de Bucha, Ucrania y llama a “investigar de manera independiente e imparcial estos hechos”. La Tercera [online]. 2022-04-03 [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. 
  53. Canada condemns Russia for ‘murder of civilians’ in Bucha, will hold regime accountable - National | Globalnews.ca. Global News [online]. [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. Mette Frederiksen: Mit hjerte græder. web.archive.org [online]. 2022-04-03 [cit. 2022-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-03. 
  55. HÄIRIVAD KAADRID | Venemaa korraldas Butša linnas massimõrva. Delfi [online]. [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. 
  56. Sanna Marin ja Sauli Niinistö järkyttyivät: ”Sotarikokset on tutkittava” | Uusi Suomi. web.archive.org [online]. 2022-04-03 [cit. 2022-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-03. 
  57. Ukraine war latest: Biden calls for Putin war crimes trial as more evidence of atrocities emerge. BBC News [online]. [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. Masakr v Buči zesílil i v Německu volání po konci odběru ruského plynu. iDNES.cz [online]. 2022-04-03 [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. 
  59. https://twitter.com/zourabichvili_s/status/1510707587918008330. Twitter [online]. [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. 
  60. HORGAN-JONES, Jack. ‘No impunity’ for Russia, says Coveney, as mass graves and bodies found on streets of Ukraine. The Irish Times [online]. [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. Russia's 'Bucha Massacre' in Ukraine a war crime, Lapid says. The Jerusalem Post | JPost.com [online]. [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. STAFF, T. O. I.; AFP. Israel envoy to Ukraine says killing of civilians in Bucha unjustifiable ‘war crime’. www.timesofisrael.com [online]. [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  63. Crimini a Bucha. Dichiarazione del Presidente del Consiglio. www.governo.it [online]. 2022-04-03 [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. (italsky) 
  64. NEWS, KYODO. Global outrage stirred as Ukraine says hundreds killed in Kyiv region. Kyodo News+ [online]. [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. 
  65. Lietuvos reakcija į karą prieš Ukrainą: Rusijos ambasadorius išsiunčiamas iš šalies, uždaromas konsulatas Klaipėdoje. lrt.lt [online]. 2022-04-04 [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. (litevsky) 
  66. Maia Sandu anunță zi de doliu național în Republica Moldova după Masacrul de la Bucha. www.digi24.ro [online]. [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. (rumunsky) 
  67. Europa en VS reageren geschokt op lugubere beelden uit Boetsja. NRC [online]. [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  68. ‘Unbearable’: World reacts to civilian killings in Bucha. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  69. https://www.usnews.com/news/world/articles/2022-04-03/polish-minister-calls-for-investigation-of-russian-armys-actions-in-kyiv-region
  70. AKTUALITY.SK. Premiér: Barbarské vyčíňanie ruských vojakov na Ukrajine bude tvrdo potrestané. Aktuality.sk [online]. [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. (slovensky) 
  71. Spanish prime minister calls to investigate Russia for ‘genocide’. www.aa.com.tr [online]. [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. 
  72. ARAGÓN, Heraldo de. Pedro Sánchez condena los "crímenes de guerra" en la ciudad ucraniana de Bucha. heraldo.es [online]. [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. (španělsky) 
  73. SCHIPANI, Andres; REED, John; FOY, Henry. EU prepares more sanctions against Russia after apparent atrocities near Kyiv. Financial Times. 2022-04-04. Dostupné online [cit. 2022-04-05]. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]