Let Malaysia Airlines 17

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Let Malaysia Airlines 17
Letoun Boeing 777-2H6-ER na archivním snímku ze srpna 2010
Letoun Boeing 777-2H6-ER na archivním snímku ze srpna 2010
Nehoda
Datum 17. července 2014
Čas 15:25 SEČ
Hlavní příčina Sestřelen protiletadlovým raketovým systémem 9K37 Buk,[1] přivezeným z Ruska[2]
Místo východní Ukrajina poblíž Hrabove
Zeměpisné souřadnice 48°7′56″ s. š., 38°39′19″ v. d.
Počátek letu Schiphol, Amsterdam
Cíl letu Mezinárodní letiště Kuala Lumpur, Kuala Lumpur
Letoun
Model Boeing 777
Dopravce Malaysia Airlines
Registrace 9M-MRD
Následky
Na palubě osob 298
Mrtvých 298 (všichni)

Let Malaysia Airlines 17 (MH17) byl pravidelný let společnosti Malaysia Airlines z amsterdamského mezinárodního letiště Schiphol s cílem plánovaného doletu na mezinárodní letiště Kuala Lumpur, který byl proveden dopravním letadlem Boeing 777. Toto letadlo bylo 17. července 2014 zasaženo raketou protiletadlového raketového kompletu Buk,[3] a poté se zřítilo poblíž vesničky Hrabove severně od města TorezDoněcké oblasti na Ukrajině. Zahynulo všech 298 lidí na palubě letadla. Pro společnost Malaysia Airlines to byla po zmizení letu 370 v březnu 2014 už druhá ztráta letadla ve stejném roce.

Ke zřícení letadla došlo nad oblastí bojů na východní Ukrajině. Ze zničení letadla se vzájemně obviňovala ukrajinská vláda s proruskými separatisty. Ti popírali, že by letadlo sestřelili, a že vůbec měli prostředky letadlo sestřelit, jako rakety BUK.[4] Ruská strana se výrazně zapojila na obranu separatistů, popírala jejich vinu, obviňovala ze sestřelení ukrajinské jednotky a předkládala množství verzí zničení letu MH17, včetně tvrzení státních televizí o sestřelu stíhacím letounem.[5][6][7][8]

13. října 2015 oznámil Nizozemský bezpečnostní úřad, odpovědný za leteckou bezpečnost, že let Malaysia Airlines 17 byl sestřelen raketou odpálenou z protiletadlového systému 9K37 Buk. Mezinárodní vyšetřovací komise, pověřená nizozemskými úřady a spolupracující se zahraničními experty, dospěla k závěru, že letoun MH17 byl sestřelen protiletadlovým raketovým systémem BUK dopraveným z Ruska. K odpálení rakety došlo na území ovládaném proruskými separatisty. Použitý komplet pak byl po sestřelení letadla odvezen zpět do Ruska.[9][2]

Ředitel nizozemského bezpečnostního úřadu zároveň uvedl, že ukrajinské úřady pochybily, když neuzavřely celý vzdušný prostor nad oblastí konfliktu, ne jen nižší letové hladiny. Nicméně, také uvedl, že: "Nikdo se nedomníval, že civilnímu dopravnímu letounu hrozí jakékoliv nebezpečí. Všichni byli přesvědčeni, že vzdušný prostor je bezpečný." Celkem za 3 dny (den před až den po tragédií) přelétalo oblastí 160 různých dopravních letadel celkem 61 společností.[10]

Průběh letu[editovat | editovat zdroj]

Trasa letu přes vzdušný prostor Nizozemska, Německa, Polska a Ukrajiny

Letoun odstartoval z amsterdamského mezinárodního letiště Schiphol ve čtvrtek 17. července ve 12.14 místního času (SELČ), předpokládaný přílet na mezinárodní letištěKuala Lumpuru byl v 00.00 (18. července, 6.00 lokálního času).[11][12] Poslední kontakt malajsijské společnosti s letadlem proběhl ve 14.15. Stroj se zřítil nedaleko vesnice Hrabove, severně od města Torez v Doněcké oblasti, přibližně 50 km od ukrajinsko-ruské hranice, v lokalitě kontrolované proruskými separatisty. Podle Evropské organizace pro bezpečnost leteckého provozu (Eurocontrol) nemělo letadlo žádné problémy. Před zřícením se pohybovalo ve výšce 10 tisíc metrů (33 tisíc stop), tedy 300 metrů nad úrovní zakázaného prostoru, který Ukrajina vymezila ve výšce 32 tisíc stop.[13] V červenci 2015 Malajsie vznesla k RB OSN žádost o vyšetření sestřelu mezinárodním tribunálem, která ale byla vetována Ruskem.[14]

Pasažéři a posádka[editovat | editovat zdroj]

Státní příslušnost obětí[15]
Stát Počet Dvojí
občanství
Austrálie Austrálie 27 1
Belgie Belgie 4 1
Filipíny Filipíny 3 0
Hongkong Hongkong 0 1
Indonésie Indonésie 12 0
Irsko Irsko 0 1
Itálie Itálie 0 1
Izrael Izrael 0 1
Jihoafrická republika Jihoafrická republika 0 1
Kanada Kanada 1 0
Malajsie Malajsie 43 0
Nizozemsko Nizozemsko 193 0
Německo Německo 4 0
Nový Zéland Nový Zéland 1 1
Rumunsko Rumunsko 0 1
Spojené království Spojené království 10 0
USA Spojené státy 0 1
Vietnam Vietnam 0 3
Celkem 298

V letadle letělo 283 pasažérů dvanácti národností a 15 členů posádky malajsijské národnosti. Mezi cestujícími byli mimo jiné odborníci na infekci virem HIV, kteří letěli na konferenci o epidemii AIDS v Melbourne.

Následky[editovat | editovat zdroj]

Letoun se rozpadl ještě ve vzduchu a trosky se zřítily na území ovládané proruskými rebely.[16] Všech 298 lidí na palubě letadla zahynulo, nejvíce obětí pocházelo z Nizozemska.[17] Trosky byly rozprostřeny na velkém území, kolem 20 km².[18] Oblast dopadu vzali pod kontrolu rebelové, kteří sice umožnili volný přístup záchranným týmům, ovšem bránili ve volném pohybu vyšetřovatelům. Mezinárodní tým vyšetřovatelů získal přístup do oblasti až po několika dnech. Obě černé skříňky také nalezli a vyzvedli rebelové, kteří je až po několika dnech (23. 7.) předali v Doněcku malajsijským vyšetřovatelům.[18] Dlouho také nebyl jasný osud mrtvých těl. Objevovaly se zprávy, že zůstávají na místě nálezu a tlejí.[19] Nakonec se vyjasnilo, že byla uskladněna do chladírenských vagónů u města Torez.[20] Odtud byla následně převezena přes Doněck do Charkova.[18] Zde si je vyzvedli nizozemští představitelé. Po identifikaci v Nizozemsku byly ostatky obětí repatriovány do příslušných zemí.[18]

V důsledku katastrofy uzavřela Ukrajina letový prostor nad východní Ukrajinou pro veškeré lety ve všech letových výškách. Letový prostor nad Doněckou oblastí byl již od 1. července 2014 uzavřen až do výšky 26 000 stop (7 900 m), od 14. července 2014 pak až do výšky 32 000 stop (9 800 m). Řízení letového provozu Eurocontrol vydalo prohlášení, dle kterého byl v okamžiku ztráty kontaktu let MH 17 v letové výšce 33 000 stop (10 060 m), tedy nad hranicí uzavřeného prostoru. Letadla některých letových společnosti, například Qantas, Korean Airlines či British Airways se již několik měsíců před katastrofou oblasti vyhýbala kvůli obavám z bezpečnosti letu. Další aerolinie, například Aeroflot, Lufthansa, Virgin Airways, Transaero či Turkish Airways oznámily krátce po nehodě úmysl vyhýbat se ukrajinskému vzdušnému prostoru.

Vyšetřování[editovat | editovat zdroj]

Den po nehodě se sešli k trojstrannému jednání zástupci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Ukrajiny a Ruska. Po videokonferenci se zástupci proruských rebelů tito přislíbili „bezpečný přístup a záruku bezpečnosti“ pro mezinárodní vyšetřovací komisi a spolupráci s ukrajinskými úřady a pozorovateli OBSE. Avšak hned 18. července ozbrojenci zabránili týmu OBSE v přístupu na místo neštěstí. Po 75 mínutách marného čekání na místě se tým vrátil do Doněcku. První dva dny po neštěstí, 18. a 19. července ozbrojenci bránili týmu OBSE a mezinárodním pozorovatelům ve svobodném vyšetřování na místě katastrofy. Dle ukrajinské vlády rebelové, za pomoci Ruska, ničí důkazy, včetně přesunu 38 těl do Doněcku.

Příčinu katastrofy má objasnit mezinárodní vyšetřování vedené Ukrajinou. Zástupce ukrajinského ministerstva zahraničí oznámil, že těla budou převezena k ohledání a identifikaci do Charkova, asi 270 kilometrů severně od místa dopadu. K 18. červenci bylo nalezeno 181 těl. Téhož dne bylo oznámeno, že jedna ze dvou černých skříněk nacházejících se na palubě letounu je v rukou separatistů; ti to však popřeli. Ve stejný den oznámil zástupce separatistické Doněcké lidové republiky, že obě černé skříňky byly nalezeny jejich záchrannými týmy. Nebyl však schopen sdělit, kde se momentálně nachází.

19. července ukrajinský představitel prohlásil před zástupci tisku, že rebelové odvezli z místa neštěstí 38 těl za účelem odstranění střepin z vybuchlé rakety a zničení důkazů. V tisku se objevily zprávy o okrádání obětí o kreditní a debetní karty. Ukrajinské úřady vyzvaly příbuzné obětí k preventivnímu zablokování těchto karet. Předseda nizozemské vlády Mark Rutte 19. července vyjádřil znechucení nad nedostatkem respektu k osobním věcem obětí a šok nad neúctou k mrtvým tělům.

23. července Alexandr Chodakovskij, vůdce praporu Vostok, připustil, že v době pádu letadla rebelové systémem Buk disponovali.[21] Také naznačil, že systém pocházel z Ruska, kam byl zřejmě po katastrofě letu MH-17 opět navrácen.[21]

Vlády Malajsie a Nizozemska požadovaly zřízení speciálního tribunálu OSN, který by měl být vybaven pravomocí zjistit a potrestat viníky, v čemž je podpořily i vlády Austrálie, Belgie a Ukrajiny,[22] avšak představitelé ministerstva zahraničních věcí Ruské federace označili takový krok za „nešťastný a kontraproduktivní“,[22] a pro Rusko nepřijatelný.[23] Ruský prezident Putin jej odmítl i v telefonickém rozhovoru s nizozemským premiérem Ruttem[24] a návrh na jeho zřízení byl 29. července 2015 Ruskem v RB OSN vetován.[25]

13. října 2015 oznámil Nizozemský bezpečnostní úřad, odpovědný za leteckou bezpečnost, že let Malaysia Airlines 17 byl sestřelen raketou odpálenou z protiletadlového systému 9K37 Buk. Zároveň prohlásil, že ukrajinské úřady selhaly, když nedokázaly kompletně uzavřít vzdušný prostor nad válečnou zónou na východě země.[26]

Příčina[editovat | editovat zdroj]

Protiletadlový systém Buk-M2

Za bezprostřední příčinu pádu létadla byl nizozemskými vyšetřovateli označen zásah raketou země-vzduch.[26] Ukrajinští představitelé od začátku považovali za nejpravděpodobnější příčinu neštěstí právě sestřelení raketou země-vzduch. Stejný názor vyjádřily i americké úřady. Pokud šlo skutečně o sestřelení, téměř jistě šlo o raketu vypálenou protiletadlovým systémem Buk, jelikož se jedná o jediný typ rakety země-vzduch používaný v dané oblasti schopný zasáhnout cíl v tak vysoké letové výšce. Systém Buk mají ve své výzbroji jak Ukrajinci, tak Rusové. Ukrajinci používají starší verzi M1, Rusové modernější verzi M3.

Nové video zachycující vrak sestřeleného malajsijského Boeingu 777 na východě Ukrajiny zveřejnila společnost News Corp Australia. Záznam bezprostředně po pádu letounu 17. července 2014 pořídili povstalci, kteří se mezi ještě hořícími troskami a mrtvými těly probírali věcmi včetně osobních zavazadel pasažérů a s překvapením zjišťovali, že se jedná o cizince a letoun byl civilní.[17]

Dne 9. září 2014 byla zveřejněna předběžná zpráva nizozemských vyšetřovatelů. Zpráva jednoznačně vyloučila, že by se letoun zřítil v důsledku technického selhání, chyby pilota nebo leteckého dispečinku. Pád letadla způsobilo proražení trupu „vnějšími objekty“ letícími vysokou rychlostí. Poté se letadlo rozlomilo ve vzduchu.[27] Vyšetřovatelé zároveň vyloučili, že by někdo manipuloval s černými skříňkami. Veškerá komunikace mezi letadlem a věží v Dněpropetrovsku skončila ve 13:20:03.[28] Ačkoliv se předběžná zpráva výslovně odvolává na informace ruského primárního radaru, o ukrajinském vojenském letadle, dle ruských zdrojů údajně křížícím trajektorii MH17 v okamžiku neštěstí[29], není v kapitole o okolním provozu vůbec zmínka.[30] Dne 8. září 2014 zveřejnil publicista stanice BBC John Sweeney reportáž dokládající svědectvími místních obyvatel, že v době pádu letadla se v dané oblasti povstaleckého území vyskytoval raketový systém 9K37 Buk jehož obsluha hovořila s ruským přízvukem.[31] 19. března 2015 oznámila nizozemská stanice RTL, že na místě katastrofy byly nalezeny střepiny, odpovídající úlomkům z bojové hlavice rakety komplexu „Buk“,[32][33] a agentura Jane's, specializovaná na oblast vojenství a obranných technologií, informovala 18. března, že předběžné závěry vyšetřování, uniklé do nizozemských médií, nasvědčují tomu, že stroj byl sestřelen raketou systému Buk-M1-2 ruských ozbrojených sil a pravděpodobně s ruskou obsluhou.[34] Vyšetřovací komise Onderzoeksraad Voor Veiligheid však uvedla, že vyšetřování stále pokračuje a zaměřuje se i na mnoho dalších indicií než pouze na střepiny bojové hlavice, aby mohla své konečné závěry opřít o vícečetné důkazy, zejména s ohledem na potvrzení vztahu mezi materiálními důkazy a místem nálezu.[35] 3. dubna 2015 byla také nizozemskou policií zveřejněna výzva hledající osoby schopné poskytnout svědectví o pohybech bílého podvalníku značky Volvo přepravujícího 17. a 18. července 2014 vozidlo systému Buk v oblasti Donbasu a samotného samohybného systému v okolí města Snižne, případně i další detaily, vztahující se k jeho obsluze a její identitě.[36] Studie veřejně dostupných informací, jako třeba zpravodajství a profilů ruských vojáků na sociálních sítích, podniknutá investigativní platformou Bellingcat,[37] došla k závěru, že mohlo jít o vozidlo náležející k 53. protiletadlové raketové brigádě Ruské federace.[38]

Ve své závěrečné zprávě zveřejněné v říjnu 2015 nizozemští vyšetřovatele explicitně vyloučili, že by letadlo bylo zasaženo raketou vzduch-vzduch, výbuchem bomby na palubě nebo zásahem meteoritu[26]. Sestřel byl proveden hlavicí 9N314M nesenou raketou řady 9M38[39]. Jde o starší systém, který Rusko dle svých slov vyřadilo z výzbroje v roce 1999. Ukrajina dle svých slov tento typ prodala do Gruzie v roce 2007. Agentura Bellingat obě tato tvrzení zpochybňuje [40][41].

V květnu 2016 vydala skupina investigativních žurnalistů Bellingcat zprávu, kde prohlašuje, že vypátrala původ odpalovacího zařízení protiletadlových raket Buk. Součástí zprávy jsou důkazy o konkrétním Buku ruské armády pomocí řady fotografií a videí. Kreml hodnověrnost zprávy zpochybnil.[42][43] Po sestřelení malajsijského Boeingu 777 byly publikovány videa na kterých dochází k přesunu protiletadlového systému Buk. [44][45]

Ukrajinský postoj[editovat | editovat zdroj]

Ukrajinská vláda ihned po neštěstí obvinila separatisty s tím, že letadlo sestřelili z Ruska dodaným protiletadlovým systémem Buk. Většina předkládaných indicií je založena na odposleších telefonních hovorů mezi separatisty. Ověření pravosti těchto odposlechů, případně totožnosti odposlouchávaných osob, je ovšem problematické. Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU) zveřejnila nahrávky rozhovorů mezi vůdci separatistů, ve kterých tito hovoří o sestřelení civilního letadla. Dle jedné z těchto nahrávek byl let MH 17 sestřelen skupinou proruských separatistů operujících ze stanoviště v blízkosti obce Čornuchine v Luhanské oblasti, zhruba 80 km severovýchodně od Doněcku. Další nahrávka dle ukrajinských úřadů naznačuje, že systém Buk byl na místo dopraven z Ruska a obsluhován ruskou posádkou.[46]

Různé zdroje též poukazují na zprávu na sociálních sítích připisovanou jednomu z vůdců separatistů Igoru Strelkovovi, občanovi Ruské federace[47] a plukovníku zpravodajské služby ruských ozbrojených sil v záloze.[48] Zpráva, která se objevila zhruba v době neštěstí, oznamovala sestřelení letounu An-26 ukrajinské armády. Ukrajinské úřady se domnívají, že došlo k záměně. Zpráva byla o několik hodin později smazána a bylo popřeno, že by Igor Strelkov měl na příslušné síti oficiální účet. Ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin prohlásil, že žádný z ukrajinských protiletadlových systémů Buk se nenacházel v blízkosti místa katastrofy. Zároveň popřel, že by se v uplynulých týdnech některého systému zmocnili separatisté.

Ruský postoj[editovat | editovat zdroj]

Ruská strana po neštěstí obvinila Ukrajinu z neschopnosti dohodnout na východní Ukrajině příměří a nepřímo naznačila, že za sestřelení je zodpovědná ukrajinská armáda. Dle ruských úřadů bylo letadlo buď sestřeleno ukrajinskou protiletadlovou baterií nebo stíhacím letounem Su-27[zdroj?] či Su-25.[49] Přičemž bitevní letoun Suchoj Su-25 není schopen vystoupat do letové výšky sestřeleného letadla.[50] A musel by tak sestřelené letadlo ostřelovat z palubního kanónu s pomocí laserového mířidla na vzdálenost tří kilometrů.[51] Nicméně nizozemská zpráva uvádí, že i letoun Suchoj Su-25 je schopen pohybovat se v desetitisícové výšce a zaútočit na civilní letoun, avšak druh poškození letadla tento scénář vylučuje.[52]

Ruská verze předpokládající sestřelení ukrajinským letounem se opírá především o záznamy primárního radaru, který oficiálně zveřejnilo Ministerstvo obrany RF a na kterém je v okamžiku nehody zaznamenán v těsné blízkosti letadla MH 17 manévr ukrajinského vojenského letounu (možná Su-35).[53] Dále o očitá svědectví lidí, kteří měli vidět dva stíhací letouny v blízkosti letu MH-17 krátce před nehodou či dokonce střelu vypálenou jedním z nich na letoun.[zdroj?] Ruské úřady též poukazují na zprávy na Twitteru[zdroj?] od údajného leteckého kontrolora španělského původu pracujícího na Ukrajině, dle kterého byl let MH-17 doprovázen dvěma ukrajinskými stíhacími letouny až do doby tři minuty před jeho zmizením z radaru. Twitterový účet byl ovšem následně zablokován a totožnost příslušné osoby se nepodařilo ověřit.

Teorii o sestřelení letadla ukrajinským protiletadlovým systémem Buk měly podpořit údajné družicové snímky, zveřejněné ministerstvem obrany Ruské federace, podle kterých mělo být letadlo MH-17 v době zásahu v dosahu dvou baterií ukrajinských Buků.[zdroj?] Navíc v té době měla být zaznamenána vysoká aktivita radarových komponent systému Buk.[zdroj?] Dne 18. července mluvčí ruského ministerstva obrany sdělil novinářům, že 17. července zachytily ruské radarové stanice činnost radarové stanice 9S18 Kupol, zaměřovače pro systém Buk, z Ukrajinci kontrolované oblasti u vesnice Styla, 30 km jižně od Doněcku. Podle investigativní platformy Bellingcat byly ruské satelitní snímky předložené 21. července 2014, které měly dokázat pohyb ukrajinské armády, velmi pravděpodobně staré několik měsíců a pozměněné programem Photoshop.[54]

14. listopadu byly v Rusku uveřejněny fotografie, podle kterých se poblíž letadla pohybovala stíhačka. Ta měla po Boeingu vypálit střelu vzduch-vzduch. Fotografie a video zveřejnil první kanál ruské státní televize s oznámením, že byly anonymně odeslány e-mailem prvnímu viceprezidentovi Ruského svazu inženýrů Ivanovi Andrijevskimu.[55] Uživatelé sociálních sítí posléze televizi usvědčili z podvodu, protože snadno odhalil, že se jedná o fotomontáž s využitím staré fotomapy a s naprosto nerealistickými proporcemi letadla.[56]

Ruská média 6. května 2015 uveřejnila další družicové snímky, které mají dokládat sestřel letu MH17 raketou systému Buk, odpálenou z území ovládaného v té době ukrajinskými ozbrojenými silami.[57] Jejich pravost je ovšem pochybná, zpochybněny byly například ukrajinskou stranou nebo německým deníkem Bild.[57][58][59]

V červnu 2015 ruská média zveřejnila tvrzení o údajném zběhnuvším mechanikovi Ukrajinského letectva, který prý měl dosvědčit odpovědnost ukrajinského bojového letounu za sestřel letu MH17.[60] Jeho tvrzení ani identita však nebyla potvrzena žádným nezávislým zdrojem.[61]

Rozuzlení[editovat | editovat zdroj]

28. září 2016 mezinárodní vyšetřovací komise oznámila, že let byl sestřelen raketou 9K37 Buk odpálenou z území ovládaného proruskými separatisty. Raketový systém byl přivezen z Ruska a tam se po odpalu navrátil.[62][63].

17. 7. 2017 uveřejnila nezávislá vyšetřující skupina Bellincat 73 stránkovou zprávu, shrnující všechny hlavní důkazy o pachatelích sestřelení letu MH17, pocházející z otevřených zdrojů.[64] Obsah zprávy lze shrnout do těchto bodů:

  • Mezi 23. a 25. červnem 2014 přepravila ruská 53. protiletadlová raketová brigáda řadu vozidel na pozice v blízkosti hranice s Ukrajinou. Mezi těmito vozidly byl i Buk 332.
  • Dne 17. července 2014 se tento Buk 332 nacházel již na území Ukrajiny. V Doněcku byl naložen na červený podvalník, na kterém přejel na východ do města Snižne.
  • Po příjezdu byl Buk 332 vyložen a po vlastní ose přejel na jih na pole mimo město.
  • Buk 332 vystřelil raketu, která sestřelila letadlo MH17.
  • Ráno 18. července 2014 byl tento Buk 332 natočen při průjezdu městem Luhansk. Je zřetelně vidět, že mu chybí jedna raketa.
  • Buk 332 se vrátil do Ruska.
  • 21. července 2014 představilo ruské ministerstvo obrany řadu vymyšlených či zavádějících informací o dráze letu MH17, údajích z radarů, místu natočení videa v Luhansku z 18. července 2014, včetně špatně datovaných či značně upravených satelitních snímků.
  • Nebyly předloženy žádné důvěryhodné důkazy podporující tvrzení, že by se v oblasti nacházel 17. července 2014 jakýkoli ukrajinský Buk.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Malaysia Airlines Flight 17 na anglické Wikipedii.

  1. Vyšetřovatelé o MH17: Boeing sestřelila raketa Buk, posádka zemřela okamžitě. Lidové noviny [online]. 2015-10-13 [cit. 2015-10-15]. Dostupné online.  
  2. a b BĚLKA, Michal. Boeing nad Ukrajinou sestřelil Buk přivezený z Ruska, potvrdila komise. Idnes.cz. 28.9.2016. Dostupné online.  
  3. U Doněcku se zřítilo malajsijské letadlo s 295 lidmi, údajně bylo sestřeleno. iHNed.cz [online]. 2014-7-17 [cit. 2014-7-17]. Dostupné online.  
  4. ŽILKOVÁ, Věra. Separatisté systém Buk měli, přiznal jeden z velitelů. Dosud to popírali. Idnes.cz. 23.7.2014. Dostupné online.  
  5. ČTK; Reuters. Rusko v OSN poprvé obvinilo Kyjev z podílu na letecké katastrofě. Idnes.cz. 30.7.2014. Dostupné online.  
  6. WIRNITZER, Jan. A dnes to bude Su-25. Ruská média opět mění verzi o sestřelu boeingu. Idnes.cz. 28.12.2014. Dostupné online.  
  7. MALACHOVSKÁ, Alexandra. Lži o MH17. Ruská televize si vybásnila stíhačky i svědky. Aktuálně.cz. 17.7.2015. Dostupné online.  
  8. JEDLIČKA, Petr. Ruští a holandští vyšetřovatelé se částečně shodli: let MH17 sestřelen ze země. Deník referendum. 14.10.2015. Dostupné online.  
  9. AFI. Vyšetřovatelé: Let MH17 zasáhla raketa BUK odpálená z území proruských rebelů. ČT24. 28.9.2016. Dostupné online.  
  10. https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/mh17/r~b0300a2470df11e599c80025900fea04/
  11. Na Ukrajině spadl boeing s 295 lidmi. Údajně byl sestřelen. aktualne.cz [online]. 2014-7-17 [cit. 2014-7-17]. Dostupné online.  
  12. OTÁZKY A ODPOVĚDI. Co víme o tragédii letu MH17?, lidovky.cz, 18. července 2014
  13. Pro aerolinky byla Ukrajina bezpečná, boeing neletěl zakázanou zónou, ceskatelevize.cz
  14. NICHOLS, Michelle. Russia vetoes bid to set up tribunal for downed flight MH17 [online]. Reuters.com, 2015-07-29, [cit. 2017-07-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ČTK. Malajsie pošle na Ukrajinu vyšetřovací tým o 62 lidech [online]. České noviny.cz, 2014-07-18, [cit. 2014-07-18]. Dostupné online.  
  16. iDnes.cz, ČTK. Těla padala z nebe jako kusy hadru, líčí pád boeingu Ukrajinci. idnes.cz [online]. 2014-07-18 [cit. 2014-07-23]. Dostupné online.  
  17. a b Do p..., dopravní letadlo. Nové video ukazuje překvapené separatisty v troskách sestřeleného boeingu. Novinky.cz [online]. 2015-07-17 10:33 [cit. 2015-07-17]. Dostupné online.  
  18. a b c d MÁNERT, Oldřich; ČTK. Separatisté vydali černé skříňky, vlak s těly dorazil do Charkova. idnes.cz [online]. 2014-07-22 [cit. 2014-07-23]. Dostupné online.  
  19. iDnes.cz, ČTK. Těla obětí letecké katastrofy se rozkládají, nizozemský premiér zuří. idnes.cz [online]. 2014-07-19 [cit. 2014-07-23]. Dostupné online.  
  20. SEDLÁŘOVÁ, Barbora; TOPINKOVÁ, Martina; ČTK. Ostatky obětí katastrofy jsou stále v Torezu, odjezd vlaku se odkládá. idnes.cz [online]. 2014-07-22 [cit. 2014-07-23]. Dostupné online.  
  21. a b ŽILKOVÁ, Věra. Separatisté systém Buk měli, přiznal jeden z velitelů. Dosud to popírali. iDnes.cz [online]. 2014-07-23 [cit. 2014-07-23]. Dostupné online.  
  22. a b ČTK. Viníky sestřelení letadla by měl potrestat tribunál OSN. Aktuálně.cz [online]. 2015-07-03 [cit. 2015-07-04]. Dostupné online.  
  23. Idea of setting up tribunal on MH17 unacceptable to Russia - Deputy Foreign Minister. TASS [online]. 2015-07-08 [cit. 2015-07-08]. Dostupné online.  (anglicky) 
  24. Putina nepřesvědčili ani Nizozemci, tribunál k MH17 odmítá. Aktuálně.cz [online]. 2015-07-29 [cit. 2016-03-23]. Dostupné online.  
  25. Rusko vetovalo návrh rezoluce OSN o tribunálu k letu MH17. Aktuálně.cz [online]. 2015-07-29 [cit. 2016-03-23]. Dostupné online.  
  26. a b c Raketa Buk zasáhla pilotní kabinu. Expertní tým zveřejnil klíčovou zprávu o zkáze letu MH17. aktuálně.cz [online]. 2015-10-13 [cit. 2015-10-16]. Dostupné online.  
  27. Vyšetřovatelé: Pád letadla na východní Ukrajině způsobily "vnější objekty". ČT24 [online]. 2014-09-09 [cit. 2014-09-09]. Dostupné online.  
  28. Let MH17 zasáhl „velký počet objektů“, vyšetřili Nizozemci. idnes.cz [online]. 2014-09-09 [cit. 2014-09-09]. Dostupné online.  
  29. (anglicky)(rusky)http://function.mil.ru/news_page/country/more.htm?id=11970654@egNews
  30. Onderzoeksraad Voor Veiligheid. Preliminary report: Crash involving Malaysia Airlines Boeing 777-200 Flight MH17 [PDF online]. Haag: Onderzoeksraad Voor Veiligheid, 09. 09. 2014, [cit. 2014-09-09]. Dostupné online. (angličtina) 
  31. MH17 disaster: Russians 'controlled BUK missile system'. BBC News [online]. 2014-09-09 [cit. 2014-09-15]. Dostupné online.  (angličtina) 
  32. AKKERMANS, Jeroen. Evidence proving that flight MH-17 was taken down by a BUK missile. RTL [online]. 19.03.2015 [cit. 25.04.2015]. Dostupné online.  (angličtina) 
  33. DEUTSCH, Anthony. Fragment from MH17 crash site supports missile theory: Dutch TV [online]. Amsterdam: Reuters, 19.03.2015, [cit. 2015-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. JOHNSON, Reuben F.. Dutch investigation concludes MH17 downed by Buk missile from Russian battery [online]. Kyjev: Jane's Information Group, 18.3.2015, [cit. 2015-04-02]. Dostupné online. (angličtina) 
  35. Onderzoeksraad Voor Veiligheid. Reaction to Dutch broadcast RTL News about MH17 investigation. Bulletin Onderzoeksraad Voor Veiligheid: Investigation crash MH17, 17 July 2014 Donetsk [online]. 19.3.2015 [cit. 30.3.2015]. Dostupné online.  (angličtina) 
  36. Flight MH17 [online]. Nationale politie, 2015-04-03, [cit. 2015-06-05]. Dostupné online. (rusky/ukrajinsky/nizozemsky/anglicky) 
  37. TUCKER, Maxim. Meet Eliot Higgins, Putin’s MH17 Nemesis. Newsweek [online]. 2015-06-22 [cit. 2015-06-24]. Dostupné online.  (angličtina) 
  38. MH17: Source of the Separatists' Buk [PDF online]. Bellingcat, 2014-11-08, [cit. 2015-06-24]. Dostupné online. (angličtina) 
  39. url="http://www.onderzoeksraad.nl/en/onderzoek/2049/investigation-crash-mh17-17-july-2014"
  40. url="https://www.bellingcat.com/news/uk-and-europe/2015/06/04/4010/"
  41. url="https://www.bellingcat.com/news/uk-and-europe/2015/06/03/evidence-the-russian-military-supplied-the-type-of-missile-used-to-shoot-down-mh17/"
  42. http://echo24.cz/a/wq6cF/bellingcat-zname-konkretni-rusky-buk-ktery-sestrelil-mh17
  43. https://www.bellingcat.com/news/uk-and-europe/2014/09/08/images-show-the-buk-that-downed-flight-mh17-inside-russia-controlled-by-russian-troops/
  44. http://www.dailymail.co.uk/video/news/video-1106525/Is-THIS-BUK-missile-launcher-sneaked-Russia.html
  45. http://www.independent.ie/videos/world-news/flight-mh17-ukraine-releases-video-of-buk-missile-unit-30443981.html
  46. Tragédie MH17: Nahrávky ukazují na proruské separatisty. Aktuálně.cz [online]. 2014-7-18 [cit. 2014-9-15]. Dostupné online.  
  47. VASOVIC, Aleksandar; TSVETKOVA, Maria; Reuters. This Elusive Muscovite With 3 Names Has Taken Control Of Ukraine Rebels. Business Insider [online]. 2014-05-15 [cit. 2015-07-05]. Dostupné online.  (anglicky) 
  48. MATTHEWS, Owen. Igor Strelkov: the face of Russia's frightening future. The Spectator [online]. 2014-08-30 [cit. 2015-07-08]. Dostupné online.  (anglicky) 
  49. Ukrainian Su-25 fighter detected in close approach to MH17 before crash - Moscow. RT.com [online]. 2014-07-21 [cit. 2014-12-17]. Dostupné online.  
  50. Su-25К: Aircraft performance [online]. Sukhoi Company (JSC). Dostupné online. (anglicky) 
  51. Nemáme právo na to, aby nám ruská vláda alespoň lhala pořádně?. Britské listy [online]. 2014-07-22 [cit. 2014-12-17]. Dostupné online.  
  52. Agitprop jde do boje. Nové metody ruské propagandy. Týden [online]. 2015-10-19 [cit. 2015-10-21]. Dostupné online.  
  53. http://www.kp.ru/daily/26258.5/3137481/
  54. Rusko falšovalo satelitní snímky místa sestřelení letu MH17
  55. Moskva ukázala záběr, kde po malajsijském boeingu pálí stíhačka – Novinky.cz
  56. Obama: Ruská agrese ohrožuje svět. Viděli jsme to při sestřelení MH17
  57. a b ČTK. Ruská zpráva: Tragédii MH17 způsobil Buk, vina padá na Kyjev. Aktuálně.cz [online]. 2015-05-06, rev. 2015-05-06 [cit. 2015-05-06]. Dostupné online.  
  58. СБУ: Новые «доказательства» крушения Boeing на Донбассе основаны на фейковых снимках. Stopfake.org [online]. 2015-05-06 [cit. 2015-05-08]. Dostupné online.  (ruština) 
  59. RÖPCKE, Julian. BILD entlarvt falsche Satellitenaufnahme. Bild.de [online]. 2015-05-08 [cit. 2015-05-19]. Dostupné online.  (německy) 
  60. ČTK. Rusko odhalilo identitu svého svědka v kauze letadla MH17. Aktuálně.cz [online]. 2015-06-03 [cit. 2016-03-23]. Dostupné online.  
  61. MALACHOVSKÁ, Alexandra. Lži o MH17. Ruská televize si vybásnila stíhačky i svědky. Aktuálně.cz [online]. 2015-07-07 [cit. 2016-04-13]. Dostupné online.  
  62. MH17 missile 'came from Russia', Dutch-led investigators say. BBC [online]. 2016-09-28 [cit. 2016-09-28]. Dostupné online.  
  63. JIT: MH17 shot down with missile fired from pro-Russian rebel controlled field. nltimes [online]. 2016-09-28 [cit. 2016-09-28]. Dostupné online.  
  64. MH17 - The Open Source Investigation, Three Years Later - bellingcat. bellingcat. 2017-07-17. Dostupné online [cit. 2017-07-19]. (en-US) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]