Transaero

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Transaero
Transaero EN.svg
"Transaero" B-747 (5033187587).jpg
IATA
UN
ICAO
TSO
CALLSIGN
TRANS SOVIET
Zahájení činnosti 1991
Ukončení činnosti 25. října 2015
Sídlo Petrohrad, Rusko
Hlavní základna
Další základny
Destinace 156 (2015)
Přepravené osoby
  • 6,1 mil. (2010)
  • 7,8 mil. (2011)
Web: www.transaero.ru

Transaero Airlines (rusky: ОАО «Авиакомпания „ТРАНСАЭРО“») byla druhou největší leteckou společností v Rusku (po společnosti Aeroflot). Spolu se společnostmi UTair a S7 pak tvořila čtveřici nejsilnějších ruských leteckých přepravců. Vznikla v roce 1991 a zanikla kvůli finančním potížím v roce 2015.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Iljušin Il-86 Transaero v roce 1996

Transaero byla první soukromou leteckou společností v Rusku – za den zahájení provozu je považován 5. listopad 1991, kdy se uskutečnil první let pod kódem UN, konkrétně charterový let MoskvaTel Aviv – Moskva se strojem pronajatým od Aeroflotu. V roce 1992 společnost získala svůj první letoun Iljušin Il-86 a v roce 1993 jako první narušili monopol Aeroflotu na vnitrostátních linkách pravidelným sibiřským spojem na trase Moskva – Norilsk, následovaný v témže roce linkami do ukrajinského Kyjeva, jihoruského Soči, kazašské Almaty a mezinárodní linkou do izraelského Tel Avivu. V témže roce záskali i svůj první západní letoun Boeing 737-200.

V roce 1998 zakoupili jako první v Rusku a druzí na světě do své flotily stroj nové generace Boeing 737-700, ovšem v tom roce se také museli z důvodů hluboké ruské finanční krize vzdát většiny svých letadel a razantně snížit počet létaných destinací. Možná však i díky tomu společnost přežila a začátkem nového milénia do své flotily zařadila ve velkém počtu i velkokapacitní širokotrupé západní stroje.

Společnost Transaero začala v roce 2015 čelit velkým finančním potížím. Společnost Aeroflot měla Transaero převzít a reorganizovat, tento záměr byl ale nakonec zrušen.[1] Poslední let se konal 25. října 2016, z ruského města Sokol do moskvevského letiště Vnukova. V říjnu 2015 společnost vyhlásila bankrot a zanikla 25 října 2015.

Destinace[editovat | editovat zdroj]

Společnost provozovala značně rozsáhlou síť linek do destinací v Rusku, Společenství nezávislých států a dalších evropských, asijských, afrických a amerických destinací. Jejich počet začátkem roku 2012 přesahoval 100.[2]

Česko[editovat | editovat zdroj]

Pardubice[editovat | editovat zdroj]

Společnost Transaero zahájila pravidelnou leteckou dopravu na Pardubickém letišti.[3] Od roku 2006 sem létala až 8 krát týdně z letiště Moskva–Domodědovo, pod označením UN361/UN362. V roce 2012 přidala také linku do Petrohradu,[4] která létala až s 2 frekvencemi týdně, s označením UN461/462. Transaero několikrát zprovoznila linku do Jekatěrinburgu. Obě byly obshluhovány Boeingy 737-500, kapacity byly vytěžovány jak cestovními kancelářemi, tak aeroliniemi.[5] Společnost také několikrát na linku nasadila širokotrupý letoun Boeing 767-300ER, což byl největší osobní letoun, který kdy přistál na tomto letišti.[6] Frekvence obou leteckých spojení ale byly postupně snižovány, v roce 2015 se společnost Transaero definitivně rozloučila s Pardubickým letištěm. Důvodem byl nedostatek pasažérů a především přesunutím společnosti do Prahy.[7]

Praha[editovat | editovat zdroj]

Dne 29. března 2015 začala společnost Transaero s pravidelnými lety na pražské letiště Václava Havla, létala sem z moskveského letiště Vnukovo.[8] Stalo se tak po dohodě česko-ruských úřadů, které dovolily víc společností na letecké lince Moskva–Praha.[9] Koncem této společnosti skončila i její pravidelná linka do Prahy, běžně provozována s letounem Boeing 737-800.

Flotila[editovat | editovat zdroj]

Boeing 777-300 Transaero
Letadlo Počet Objednané Poznámka
Boeing 737-300 3 0 Budou nahrazeny A320neo
Boeing 737-400 5 0 Budou nahrazeny A320neo
Boeing 737-500 14 0
Boeing 737-800 18 10
Boeing 747-400 20 0 V roce 2015 budu nahrazeny A380-8 a B747-8
Boeing 747-8I 0 4 Nahradí B747-400
Boeing 767-200ER 2 0
Boeing 767-300ER 16 0
Boeing 777-200 2 0
Boeing 777-200ER 7 0
Boeing 777-300 5 0
Sukhoi SSJ100 0 6
Tupolev Tu-214 3 0
Irkut MS-21-300 0 6
Airbus A320neo 0 8 Náhrada za B737-300 a B737-400
Airbus A321-200 0 6
Airbus A330neo 0 12
Airbus A330ceo 0 8
Airbus A380-800 0 4 Náhrada za B747 -400

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Aeroflot dvojku trhu nezachrání, Transaero zřejmě zbankrotuje - E15.cz. Zprávy E15.cz. . Dostupné online [cit. 2017-03-21].  
  2. (rusky) Soupis destinací na stránkách společnosti
  3. Pardubice se dočkaly první pravidelné letecké linky. [online]. 2007-01-09, [cit. 2017-03-04]. Dostupné online.  
  4. TRYSKÁČEK. VP-BYN - B737-524 - Pardubice (PED/LKPD). planes.cz [online].  [cit. 2017-03-04]. Dostupné online.  (česky) 
  5. ardubice se stanou staronovým cílem pravidelné linky Transaero Airlines [online]. planes.cz, 2010-04, [cit. 2017-03-01]. Dostupné online.  
  6. BOHÁČ, Karel. EI-UNB - B767-3P6/ER - Pardubice (PED/LKPD). planes.cz [online].  [cit. 2017-03-04]. Dostupné online.  (česky) 
  7. Transaero od léta omezí spojení do Pardubic. planes.cz [online]. 2015-02-18 [cit. 2017-02-25]. Dostupné online.  
  8. TATEK, Martin. EI-RUD - B737-86R - Praha - Ruzyně (PRG/LKPR). planes.cz [online].  [cit. 2017-03-21]. Dostupné online.  (česky) 
  9. Konec monopolu na letecké lince do Moskvy. Licenci dostal i Travel Service. Hospodářské noviny. 2014-11-12. Dostupné online [cit. 2017-03-21]. (cs-CZ) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]