Soči

Soči Сочи
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	43°35′7″ s. š., 39°43′13″ v. d.
Nadmořská výška	65 m n. m.
Časové pásmo	UTC+3
Stát	Rusko Rusko
Federální okruh	Jižní
Kraj	Krasnodarský
Administrativní dělení	4 rajóny: Lazarevský Adlerský Centrální Chostinský
Krasnodarský kraj na mapě Ruska
Soči Město na mapě Krasnodarského kraje
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	176,8 km²
Počet obyvatel	411 524 (2017)
Hustota zalidnění	2 328 obyv./km²
Etnické složení	Rusové 69,92 % Arméni 20,09 % Ukrajinci 2,29 % Gruzíni 2,03 % Čerkesové 1,20 %
Náboženské složení	křesťanství, islám
Správa
Starosta	Anatolij Nikolajevič Pahomov
Vznik	1838
Oficiální web	sochiadm.ru
Telefonní předvolba	+7 862
PSČ	354000—354999
Označení vozidel	23, 93, 123
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Soči (rusky Сочи) je ruské lázeňské město v Krasnodarském kraji, nacházející se mezi pobřežím Černého moře a úpatím Kavkazu, 1700 km od Moskvy. Žije zde přes 400 tisíc obyvatel. Soči s předměstskými oblastmi je roztaženo do délky 147 kilometrů a může proto být v závislosti na pojetí evropských hranic označováno za nejdelší město v Evropě.

Soči je nejenom významným ruským letoviskem, ale také důležitým dopravním uzlem, ekonomickým a kulturním centrem a místem konání velkých sportovních akcí. V roce 2014 bylo dějištěm zimních olympijských her, probíhá zde závod vozů formule 1, město je sídlem hokejového klubu HK Soči. Na území města se nachází Sočský národní park, který je v rámci Západního Kavkazu zanesen na seznam světového dědictví UNESCO.

Historie

Soči a jeho okolí mají bohatou historii, o čemž svědčí archeologické nálezy v regionu. Své stopy zde zanechaly předantické kultury, antika, raný i vrcholný středověk, sovětské i postsovětské období.

Nejstarší dějiny

Na základě nálezů pazourkových zbraní se předpokládá, že první lidé přišli do oblasti Soči přes Kolchidu z Malé Asie před 400-350 tisíci lety, to znamená v období raného acheuléenu. Tyto nejstarší nálezy byly objeveny v Chostinském rajónu na břehu řeky Psou. Nejznámějším sídlištěm doby kamenné v Soči je Achštyrská jeskyně, osídlená před 250 tisíci lety.

Ve 3. tisíciletí př. n. l. zde žily kmeny Majkopské kultury. Právě odsud přicházeli podle asyrských historiků v 8.–7. století př. n. l. do Přední Asie a Malé Asie Kimmeriové.

Řecký cestovatel a geograf Skylaks z Kariandy roku 522 př. n. l. uvedl, že zde žijí kmeny Achájů a Heinochů. Řecká kolonizace černomořského pobřeží Kavkazu začala přibližně v 6.–5. stol. př. n. l. Někdy roku 85 př. n. l. se kmeny Heinochů a Kolchida staly závislými na Pontském království. Podle starořeckého geografa Strabóna byly zdejší kmeny Heinochů známy v antickém světě coby piráti. Aristotelés je dokonce označoval za lidojedy.

V 1.–5. století n. l. probíhala římská kolonizace černomořského pobřeží Kavkazu.

Středověk

Během 6. a 11. století tento prostor spadal nejdříve pod království Lazika a potom pod Abchazské království, oblast byla pod silným vlivem Byzantské říše. V této době zde vznikly desítky křesťanských chrámů. Dodneška se v sočské části Loo dochovala severní zeď byzantské baziliky z 11. století.

Od 14. do 19. století spadalo území Soči pod Čerkesko, žili zde převážně Abchazové, Ubychové a Adygejci. Čerkesko bylo celou tuto dobu v podstatě autonomní součástí Osmanské říše, díky čemuž sem pronikal sunnitský islám.

Ruské impérium

V důsledku rusko-turecké války v letech 1828–1829 (součást Kavkazské války) připadlo území dnešního Soči Ruskému impériu. Muslimští Čerkesové se však nehodlali s ruskou nadvládou smířit a za dodávek zbraní od Britů, Francouzů a polské emigrace vedli odboj s cílem vrátit se zpět pod muslimskou Osmanskou říši. Rusové byli však v tomto nekompromisní, brutální vojenské represe z jejich strany vedly k masivní migraci původního obyvatelstva, zejména do Osmanské říše. Takto vysídlené oblasti byly potom doosidlovány z Ruska, v první fázi zejména kubáňskými kozáky. Proto je dnes převážná většina obyvatel v tomto regionu ruské národnosti.

Lázně Kavkazská riviéra, poč. 20. stol.

Město Soči potom vzniklo 21. dubna 1838 jako pevnost Alexandrija, zbudovaná u ústí řeky Soči. Na území dnešního Soči také vznikla pevnost Svatého Ducha (1837), která položila základy dnešnímu Adleru, pevnosti Lazarevská a Golovinská, které daly vzniknout osadám Lazarevskoje a Golovinka (vše dnes součásti Soči). Tyto pevnosti měly za cíl především zamezit obchodu s otroky a distribuci zbraní povstalcům.

Roku 1839 byla pevnost Alexandrija přejmenována na Navaginské opevnění na počest Navaginského pluku, který se vyznamenal v Kavkazské válce.

V roce 1864 bylo vybudováno nové opevnění s názvem Dachovský post, od roku 1874 Dachovský Posad.

V roce 1874 započala výstavby katedrály svatého Michaela archanděla.

Roku 1896 získala osada jméno Soči podle řeky, na jejichž březích stála. Původ názvu řeky není zcela jasný. Od roku 1917 je Soči městem.

Na počátku 20. století se Soči začalo měnit v lázně. První vodoléčebný objekt byl zbudován 1902, první lázně Kavkazská riviéra následovaly roku 1909.

Sovětští rekreanti, 1973

Sovětský svaz

Během občanské války probíhaly v těchto místech urputné boje, po jistou dobu se Soči nacházelo v rukou Gruzínské demokratické republiky. Rudá armáda město definitivně ovládla až v dubnu 1920.

Roku 1934 vypukla generální rekonstrukce a přestavba, vznikl hlavní prospekt Stalina (dnes Lázeňský prospekt), nová sanatoria, vysoká škola lázeňství, divadla a jiná turistická infrastruktura. Ze Soči se stalo výstavní rekreační středisko, i sám Stalin si zde nechal zbudovat své letní sídlo Bočarov ručej. Na počátku 2. světové války zde fungovalo již 61 sanatorií (v období války povětšinou proměněných na vojenské nemocnice).

V roce 1961 bylo území města značně rozšířeno o Adlerský a Lazarevský rajón a vzniklo současné administrativní členění.

Nové lyžařské středisko Roza Chutor

Ruská federace

Po rozpadu SSSR a ztrátě Krymu se stalo Soči jednou z nejvýznamnějších rekreačních oblastí Ruska. Roku 1993 získalo status lázní federálního významu. Rezidence Bočarov ručej je k dispozici ruským prezidentům, Vladimir Putin ji využíval k různým politickým jednáním, v roce 2017 např. s Angelou Merkelovou, Recepem Tayyipem Erdoğanem, Benjaminem Netanjahu, Bašárem al-Asadem či Milošem Zemanem.

Roku 2007 bylo Soči vybráno jako místo pořádání XXII. zimních olympijských her. Pořadatelství si vyžádalo obrovské investice, vzniklo velké množství nových sportovišť, ubytovacích kapacit i veřejné infrastruktury. Zároveň prudce vzrostl počet obyvatel.

Pořadatelství velkých sportovních akcí už Soči zůstalo, přičemž se z velké části využívá zázemí vybudované v souvislosti s olympiádou. V olympijském parku se jezdí Grand Prix Ruska, v roce 2018 se zde konalo mistrovství světa ve fotbale.

Geografická charakteristika

Poloha

Město se nachází u 43. rovnoběžky, to znamená přibližně na úrovni Nice, Toronta, Almaty nebo Vladivostoku. Jeho hranice tvoří z jihozápadu Černé moře, z východu řeka Psou a horní tok Mzymty, ze severu hřbety Západního Kavkazu, ze západu řeky Magri a Šepsi.

Hlavními příčinami turistického zájmu o Soči jsou teplé subtropické klima, moře, minerální prameny, blízkost hor a rozvinutá turistická infrastruktura. Panenské kolchidské lesy Západního Kavkazu, zasahující na území města, jsou zaneseny na seznam světového dědictví UNESCO.

Čajová plantáž v Lazarevském rajónu

Město Soči se rozprostírá podél Černého moře v délce asi 145 km. Z celkových 3502 km² rozlohy města připadá asi 81 % na chráněná území (Kavkazská chráněná krajinná oblast, Sočský národní park). Městská zástavba zaujímá pouze 8,1 % rozlohy.

Klima

Stejně jako všechna ruská města u Černého moře na jih od Tuapse, i Soči se nachází v mořském subtropickém pásu.

Na sočské podnebí má značný vliv moře (v létě ochlazuje, v zimě ohřívá) a hory (chrání město před chladnými severskými větry). Klima je velmi vlhké (zejména u pobřeží), podobné se vyskytuje ještě v sousední Abcházii a také na jihovýchodě USA (Mississippi, Louisiana, Alabama, Georgie).

Nejvyšší úhrn srážek připadá na zimní období, především v podobě dešťových srážek. Zima je teplá, léto horké a vlhké, díky přítomnosti moře jsou však letní teploty snesitelné. Ačkoliv Soči leží na severní hranici subtropů, mrazy a sníh zde nejsou výjimkou, i když přímo na pobřeží se vyskytují velmi vzácně.

Podnebí zde umožňuje pěstovat čaj – na nejsevernějším místě v Evropě.

Soči – podnebí
Období	leden	únor	březen	duben	květen	červen	červenec	srpen	září	říjen	listopad	prosinec	rok
Nejvyšší teplota [°C]	21,2	23,5	30,0	31,7	34,7	35,2	39,4	38,5	36,0	32,1	29,1	23,5	39,4
Průměrné denní maximum [°C]	9,6	9,9	12,2	16,6	20,6	24,6	27,4	27,9	24,7	20,4	15,3	11,8	18,4
Průměrná teplota [°C]	6,1	6,0	8,2	12,1	16,0	20,2	23,2	23,6	20,0	15,8	11,1	8,1	14,2
Průměrné denní minimum [°C]	3,6	3,3	5,2	9,0	12,7	16,7	19,7	19,9	16,4	12,5	8,1	5,5	11,0
Nejnižší teplota [°C]	−13,4	−12,6	−7,0	−5,0	3,0	7,1	12,6	10,4	2,7	−3,2	−5,4	−8,3	−13,4
Průměrné srážky [mm]	184	135	121	120	110	104	128	121	127	167	201	185	1 703
Maximální srážky [mm]	182	176	85	123	113	136	162	153	177	175	152	139	1 773
Sněžení [cm]	1	2	1	0,1	0	0	0	0	0	0	0	1	5,1
Dní s deštěm	19	16	19	18	16	14	11	10	13	15	17	20	188
Zdroj: http://www.pogodaiklimat.ru/climate/37099.htm 17. ledna 2017

Obyvatelstvo

Roku 2016 bylo Soči 5. největším městem Jižního federálního okruhu, 49. největším městem Ruska a 4. největším městem na pobřeží Černého moře.

Vývoj počtu obyvatel
1897	1926	1931	1939	1959	1962	1967	1970	1973	1975	1976
1000	13 000	12 000	71 000	81 912	174 000	188 000	224 031	241 000	264 000	264 000
1979	1982	1985	1986	1986	1989	1990	1991	1992	1993	1994
287 353	300 000	292 000	323 000	317 000	336 514	314 000	342 000	344 000	352 000	353 000
1995	1996	1997	1998	1999	2000	2001	2002	2003	2004	2005
330 000	331 000	359 000	335 000	359 300	358 600	332 900	328 809	328 800	328 000	328 500
2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016
329 481	331 059	334 282	337 947	343 334	343 300	360 324	368 011	394 651	389 946	401 291

Nejvíce obyvatel se hlásí k Ruské pravoslavné církvi, která zde provozuje více než 30 chrámů a kaplí a ženský klášter. Vedle toho se zde nalézají svatostánky Arménské apoštolské církve či Řecké pravoslavné církve a dvě mešity.

Chrám sv. Vladimíra na Viniční hoře

Národnostní složení

Struktura současného obyvatelstva se formovala především v sovětském období vlivem intenzivní migrace.

Roku 1897 bylo národnostní složení města následující:

• Řekové 25.7%
• Rusové 24.2%
• Čerkesové 13.8%
• Estonci 11.3%
• Moldavané 10.8%
• Megrelové 10.6%

Při sčítání lidu roku 2010 bylo národnostní složení v Soči následující:

• Rusové 69,92 %
• Arméni 20,09 %
• Ukrajinci 2,29 %
• Gruzíni 2,03 %
• Čerkesové 1,20 %
• Řekové 0,82 %

Ekonomika

Základem hospodářství Soči je cestovní ruch, přičemž se město spoléhá zejména na ruské návštěvníky. Město má velké množství kulturních, historických, přírodních a architektonických památek. Jsou zde balneologické lázně a naleziště léčivé sirovodíkové vody Macesty. Turisty láká také Sočský národní park a Kavkazská chráněná krajinná oblast, zapsané v roce 1999 v rámci Západního Kavkazu na seznam památek Světového dědictví UNESCO. Na celém sočském pobřeží se nachází nespočet hotelů, penzionů, sanatorií a ubytoven. Své služby turistům nabízí množství kaváren, barů, zábavních center, aquaparků, přístavišť aj. Mezinárodní olympijský výbor svými hlasy 5. července 2007 rozhodl, že hry se uskuteční právě v Soči. Hry se konaly v pobřežním olympijském sektoru v městské části Adler a v horském středisku Krasnaja Poljana.

V souvislosti s konáním her vznikla ve městě řada nových sportovních objektů jako stadiony Bolšoj, Fišt a Šajba, haly Adler-Arena, Ajsberg, Leďanoj kub či středisko skokanského lyžování Russkije Gorki.

Olympijský park v průběhu ZOH Soči		Grand Prix Ruska, v pozadí stadion Fišt		Lyžařské středisko v Krasné Poljaně

Formule 1

Na 100. výročí posledního Grand Prix Ruska se Velká cena konala poprvé v rámci série Formule 1 v roce 2014 po skončení Olympijských her. Dohoda je, že F1 bude v Rusku jezdit po dobu sedmi let od roku 2014 do roku 2020. Trať v ruském letovisku Soči vede sportovišti, kde se v zimě 2014 konaly první zimní olympijské hry v Rusku.

Partnerská města

• Wej-chaj, Čína
• Long Beach, Spojené státy americké
• Menton, Francie
• Pärnu, Estonsko
• Rimini, Itálie
• Trabzon, Turecko
• Cheltenham, Spojené království
• Espoo, Finsko
• Baden-Baden, Německo

Významné osobnosti

• Jevgenij Kafelnikov, tenista, narozen v Soči
• Slava Metreveli, fotbalista, narozen v Soči
• Boris Němcov, politik, narozen v Soči
• Nikolaj Ostrovskij, spisovatel, v Soči pobýval, v jeho domě je muzeum
• Vitalij Sevasťjanov, kosmonaut a konstruktér, absolvoval zde gymnázium

Galerie

• 

  Centrum

• 

  Hlavní nádraží

• 

  Námořní přístav

• 

  Socha archanděla Michaela

• 

  Pláž v centru

• 

  Klimadiagram

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Sochi na anglické Wikipedii a Сочи na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

• Galerie Soči na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Soči na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Soči ve Wikislovníku
• Encyklopedické heslo Soči v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Soči Web Portal (ru)

Autoritní data	NKC: ge483461 GND: 4241207-9 LCCN: n81081140 MBAREA: 6dfc84a1-167d-46d9-ba68-6e3e57622263 NLI: 987007531813005171 SUDOC: 139683372 VIAF: 147757224 WorldCat Identities: lccn-n81081140

Portály: Geografie | Rusko