Vladimir Putin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vladimir Vladimirovič Putin
Владимир Владимирович Путин
Vladimir Vladimirovič PutinВладимир Владимирович Путин
Vladimir Vladimirovič Putin
Владимир Владимирович Путин
Úřadující
Ve funkci od: 7. května 2012
Předseda vlády Dmitrij Medveděv
Předchůdce Dmitrij Medveděv
Ve funkci:
7. května 2000 – 7. května 2008
(úřadující: 31. prosince 19997. května 2000)
Předchůdce Boris Jelcin
Nástupce Dmitrij Medveděv

Ve funkci:
6. května 2008 – 7. května 2012
Předchůdce Viktor Zubkov
Nástupce Dmitrij Medveděv
Ve funkci:
8. srpna 1999 – 7. května 2000
Předchůdce Sergej Stěpašin
Nástupce Michail Kasjanov

Stranická příslušnost
Členství Jednotné Rusko

Narození 7. října 1952 (63 let)
Sovětský svaz Leningrad, Sovětský svaz
Národnost ruská
Choť rozvedený (2. dubna 2014)
Rodiče Vladimir Spiridonovič Putin a Marija Ivanovna Šelomovová
Děti Jekatěrina Vladimirovna Putinová a Maria Vladimirovna Putinová
Vzdělání Akademie Federální bezpečnostní služby Ruské federace
Petrohradská státní univerzita (19701975)
Akademie rozvědky
Náboženství pravoslaví
Podpis Vladimir Vladimirovič PutinВладимир Владимирович Путин, podpis
Webová stránka http://putin.kremlin.ru, http://eng.putin.kremlin.ru/
Commons Владимир Владимирович Путин

Vladimir Vladimirovič Putin (rusky zvuk Влади́мир Влади́мирович Пу́тин; narozen 7. října 1952 Leningrad) je ruský politik, prezident Ruské federace. V březnu 2012 zvítězil v prvním kole prezidentských voleb, funkci ruského prezidenta již zastával po dvě funkční období mezi roky 20002008. V letech 1985–1990 byl nasazen jako agent KGB ve Východním Německu. V letech 19981999 působil jako ředitel Federální služby bezpečnosti. V obdobích 1999–2000 a 2008–2012 vykonával funkci předsedy vlády. Ideologické a politické zaměření Ruska v době Putinova prezidentství bývá označováno jako putinismus.

Život[editovat | editovat zdroj]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 7. října 1952 v sovětském Leningradu. Jeho rodiče byli oba dělníci. Otec bojoval jako voják Rudé armády ve druhé světové válce, v zimě 1942 byl těžce raněn při obraně rodného města. Matka přežila celé období německé blokády Leningradu. Putin měl i dva sourozence, narozené ve 30. letech, jeden bratr však zemřel pár měsíců po narození a druhý na záškrt při obležení Leningradu. Putinova babička byla zabita německými vojáky a jeho strýcové z matčiny strany zahynuli na frontě.[1]

28. července 1983 se Putin oženil s Ljudmilou Alexandrovnou Škrebněvovou, učitelkou francouzštiny a španělštiny, bývalou letuškou. Mají dvě dcery: Marii, narozenou roku 1985, a Jekatěrinu, narozenou roku 1986. V prosinci 2015 se Vladimir Putin svými dcerami pochlubil před reportéry a posluchači na pravidelné výroční tiskové konferenci:

Studovaly jen na ruských vysokých školách. Jsem na ně hrdý. Pokračují ve studiu a práci. Mé dcery hovoří plynně třemi evropskými jazyky. Jedna z nich dokonce mluví jedním až dvěma orientálními jazyky. Dělají své první životní kroky a jsou úspěšné.
— Vladimir Putin[2]

V roce 2014 se však manželé rozvedli.[3] Po rozchodu s Ludmilou byl Vladimir Putin často vidět ve společnosti ruské gymnastky Aliny Kabajevové.[2] Později se šířily pověsti o blízkém přátelství Putina a Wendi Dengové, exmanželky Ruperta Murdocha. Podle zdrojů US Weekly jde o vážný vztah.[2][4]

S nynějším premiérem Dmitrijem Medveděvem se Putin přátelí od univerzitních studií.

Od roku 2000 až do roku 2014 vlastnil fenu labradorského retrívra jménem Konni. Konni se dle všeho stala součástí jeho rodiny a často se se svým majitelem účastnila jednání nebo rozhovorů.

Působení v KGB[editovat | editovat zdroj]

Vladimir Putin v uniformě KGB (cca 1980)

Roku 1975 dostudoval práva na leningradské Státní univerzitě. V průběhu studia na vysoké škole se stal členem KGB a KSSS, jejichž členem zůstal až do rozpadu Sovětského svazu roku 1991. V letech 1985–1990 působil jako sovětský agent na území NDR v Drážďanech, zabýval se zde zřejmě především průmyslovou špionáží.[5] Hovoří velice dobře německy. Po zhroucení východoněmeckého režimu se Putin vrátil do SSSR a ve službách KGB dále působil na oddělení mezinárodních vztahů Leningradské státní univerzity.

Raná politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1991 Putin opustil na vlastní žádost KGB a nastoupil na odbor vnějších vztahů na petrohradské radnici, kterou v té době vedl Anatolij Sobčak, dřívější předseda leningradské městské rady a po roce 1991 první demokraticky zvolený starosta Petrohradu. Během pokusu o puč proti Gorbačovovi v roce 1991 se Putin postavil na Sobčakovu a Jelcinovu stranu, což mu po potlačení puče významně pomohlo v jeho další kariéře.

25. července 1998 byl jmenován šéfem ruské bezpečnostní služby FSB (nástupkyně KGB), v jejímž čele stál asi rok do srpna 1999.

Politický vzestup za druhé čečenské války 1999[editovat | editovat zdroj]

Putin politicky vyrostl v momentě, kdy dostal na starost řešení druhé čečenské války v letech 1999 až 2000, která zvedla jeho popularitu a dostala ho do povědomí ruského obyvatelstva. Byla to válka proti civilní populaci, jejíž součástí bylo plošné kobercové bombardování civilních sídlišť[6] a vraždění Čečenců a Rusů žijících v Čečensku po desetitisících.[7]

Předseda vlády a prezident[editovat | editovat zdroj]

V. Putin skládá první prezidentskou přísahu po boku Borise Jelcina

Od 16. srpna 1999 vykonával úřad premiéra, po abdikaci prezidenta Borise Jelcina 31. prosince 1999 se stal úřadujícím prezidentem. Po vítězství v prezidentských volbách 26. března 2000 se stal řádným prezidentem od 7. května téhož roku, druhé funkční období zastával po vítězství v prezidentských volbách 14. března 2004 od 7. května 2004 do 7. května 2008. Od 8. května 2008 do 7. května 2012 zastával funkci předsedy vlády. Od 7. května 2012 zastává opět funkci prezidenta RF.

Putin a jeho žena uctívají v říjnu 2001 v pravoslavném chrámu památku obětí teroristických útoků 11. září 2001

Za jeho vlády se Rusko vymanilo z 15 let trvající hospodářské krize. Přestože se nepodařilo vyřešit mnoho problémů, ruské hospodářství se zbavilo svých chronických problémů, které trápily období vlády Borise Jelcina. Již první rok svého působení v prezidentském křesle nastartoval Putin ruskou ekonomiku tak, že experti mluvili o ruském zázraku[8], tento vzestup ovšem úzce souvisel se stoupajícími cenami energetických surovin, hlavně zemního plynuropy. Jeho éra byla a je zároveň svázána s omezováním svobody tisku a médií, mocensky motivovanému boji proti tzv. oligarchům, kteří se k bohatství a vlivu dostali v 90. letech, a nevyjasněným úmrtím. Putinova éra je také spjata s válkou v Čečensku. Putin udržuje těsné vztahy s pravoslavnou církví; za jeden ze svých úspěchů pokládá sjednocení exilové a domácí ruské pravoslavné církve v květnu 2007.[9] Časopis Time jej v roce 2007 vyhlásil Osobností roku. Za nejnesympatičtějšího člověka na světě označil komentátor časopisu Forbes ruského prezidenta Vladimira Putina, kterého přirovnal ke Stalinovi.[10]

Putin si začal budovat mediální obraz silného, zdravého a aktivního vůdce (tzv. "kult osobnosti"). Často se objevoval v televizi při různých sportovních aktivitách, jakými jsou např. rybolov, střelba, ale i judo. Jako věřící a abstinent byl často zmiňován jako vzor pro mnohé Rusy. Putin rozvíjel dobré vztahy s dalšími světovými státníky tehdejších let. Vztahy s nimi ochladly až s plánem výstavby americké radarové a raketové základny ve střední Evropě (tj. v Polsku a Česku) a s konfliktem v Gruzii v srpnu roku 2008.

Velké diskuze byly okolo Putinova nástupce, žhavými kandidáty byli např. Sergej Ivanov nebo premiér Viktor Zubkov, jeho nástupcem se nakonec stal vicepremiér Dmitrij Medveděv, dlouholetý Putinův spolupracovník již od dob jeho působení v Petrohradě (Sankt-Petěrburgu). Medvěděv požádal Putina, aby se po vypršení svého prezidentského mandátu stal ruským premiérem.[11] Sám Putin vedl svou politickou stranu Jednotné Rusko do prosincových parlamentních voleb, které strana vyhrála s výrazným ziskem 63,5 % hlasů.[12]

Putin opakovaně hodnotil velmi negativně represe Stalinova režimu, které si vyžádaly miliony obětí, a například v roce 2009 prohlásil:

"K represím docházelo – to je fakt. A trpěly při nich miliony našich spoluobčanů. A takový způsob vládnutí, dosahování cílů je nepřípustný. To je nemožné. A bezpochyby jsme se v této době setkali nejen s kultem osobnosti, ale s masovými zločiny vůči vlastnímu národu – to je také fakt. A na to nesmíme zapomínat."
— Vladimir Putin, 2009[13]

Po roce 2012 – třetí období ve funkci prezidenta[editovat | editovat zdroj]

Putin na setkání představitelů států BRICS, 15. listopadu 2014
Putin a italský premiér Matteo Renzi na Expo 2015 v Miláně, 10. června 2015

Napětí mezi Ruskou federací a USA vzrostlo v červnu 2013, poté co v Rusku vyhledal útočiště Edward Snowden. Odlišné pohledy se projevily rovněž po vypuknutí občanské války v Sýrii – představitelé USA tehdy označili použití chemických zbraní Asadovým režimem za důvod k vojenské intervenci – Putin následně v komentáři pro list The New York Times argumentoval, že chemické zbraně nepoužila syrská armáda, ale opoziční síly, načež se americkým a ruským diplomatům podařilo zprostředkovat dohodu, podle které byly syrské chemické zbraně zneškodněny.[14][15]

Poté co 22. února 2014 byl po opozičních protestech na Ukrajině ukrajinský prezident Viktor Janukovyč sesazen z funkce, podle některých názorů protiústavně,[16] a uprchl do Ruska, odmítl Putin uznat legitimitu nově ustavené ukrajinské vlády. V noci z 22. na 23. února pak ruským bezpečnostním složkám nařídil přípravu obsazení Krymu.[17] V březnu 2014 obsadili neoznačení ruští vojáci a proruské milice území ukrajinské autonomní oblasti Krym mimo smluvní námořní základnu a jiná stanoviště ruských ozbrojených sil.[18][19][20] Poté bylo na Krymu uspořádáno referendum, na základě jehož výsledků Krym vyhlásil samostatnost a požádal o začlenění do Ruské federace. Západní vlády reagovaly krom jiného zavedením ekonomických sankcí vůči Rusku. 18. května 2014 prohlásil Putin, že Krym byl vždy součástí Ruska a následně schválil připojení Krymu k Ruské federaci.[14] Poté se rozhořela válka na východní Ukrajině. Od určité fáze tohoto konfliktu začalo Rusko podle některých svědectví aktivně vojensky,[21] materiálně[22] a také diplomaticky podporovat separatisty na východní Ukrajině v jejich snaze vytvořit tzv. Nové Rusko. Průzkum veřejného mínění z ledna 2015, který zadal Taras Berezovec, ukrajinský politolog a stoupenec navrácení Krymu Ukrajině, zjistil že většina oslovených obyvatel Krymu podporuje připojení Krymu k Rusku.[23]

V červnu 2015 Putin ostře odmítl úvahy, že se Rusko chystá napadnout bývalé sovětské pobaltské republiky nebo jiné státy. Také obvinil Spojené státy, že tyto obavy podporují.[24]

"Myslím, že jen šílenec a pouze ve snech si může představit, že by mohlo Rusko náhle napadnout NATO. Domnívám se, že některé země prostě využívají strachu z Ruska."
— Vladimir Putin, V rozhovoru, který otiskl italský deník Corriere della Sera, 6. června 2015[24]

V lednu 2016 Putin během setkání se svými příznivci ve Stavropolu kritizoval Lenina a bolševickou stranu za vraždu ruského cara a jeho rodiny a za represe proti pravoslavné církvi. Zároveň prohlásil, že když sloužil v KGB, tak věřil komunistickým ideálům o "rovné a spravedlivé společnosti", které se podle něj podobají tomu co hlasá bible, ale že realita života v Sovětském svazu byla ideálům socialistických utopistů hodně vzdálená.[25] Zároveň prohlásil, že komunistické ideje se mu líbí dodnes, a stále si uchovává stranickou legitimaci.[26] Putin v minulosti opakovaně odsoudil stalinské represe, ale zároveň chápe sovětské vítězství pod vedením Stalina ve druhé světové válce jako otázku přežití ruského národa a na setkání ve Stavropolu řekl: "Myslím, že kdyby neexistovala koncentrace celostátních zdrojů, Sovětský svaz by se nemohl připravit na válku s nacistickým Německem. A byla by tu velká pravděpodobnost porážky s katastrofálními důsledky pro naši státnost, pro ruský národ a další národy Sovětského svazu."[13]

Zahraniční politika[editovat | editovat zdroj]

Vztahy s Evropskou unií[editovat | editovat zdroj]

Vztahy se Spojeným královstvím[editovat | editovat zdroj]

Krátkou dobu po nástupu Theresy Mayové do funkce premiérky a po referendu o brexitu se rýsuje zlepšení doposud špatného vztahu mezi Spojeným královstvím a Ruskem. Mayová požádala o telefonický rozhovor s Putinem, který se uskutečnil dne 10. srpna 2016, a chce se s ním setkat na summitu G20 začátkem září 2016 v Číně.[27]

Vztahy s Ukrajinou[editovat | editovat zdroj]

Bývalý americký poradce pro národní bezpečnost a poté státní sekretář (ministr zahraničních věcí) Henry Kissinger, který působil v administrativě prezidenta USA Richarda Nixona, analyzoval tyto vztahy na samém počátku krymské krize v březnu 2014 takto:

„Příliš často je ukrajinská otázka stavěna jako střet (dvou možností): zda se Ukrajina připojí k Východu nebo k Západu. Ale pokud má Ukrajina přežít a vzkvétat, nesmí být základnou jedné z těchto stran proti druhé - měla by fungovat jako most mezi nimi ...

Rusko musí akceptovat, že snaha vnucovat Ukrajině status jeho satelita a tím opět posouvat hranice Ruska by odsoudilo Moskvu k opakování sebenaplňujících cyklů recipročních napětí s Evropou a Spojenými státy. Západ musí pochopit, že pro Rusko nemůže Ukrajina nikdy být pouhou cizí zemí. Ruské dějiny začaly tam, co bylo zváno Kyjevskou Rusí. Vzniklo tam ruské náboženství ... Ukrajina byla součástí Ruska po celá staletí, a jejich dějiny se již předtím prolínaly ... Několik z nejdůležitějších bitev za ruskou svobodu, počínaje bitvou u Poltavy v roce 1709, bylo vybojováno na ukrajinské půdě. Černomořská flota - prostředek Ruska k projekci jeho moci do Středozemního moře - má svou základnu v Sevastopolu, na Krymu, na podkladě dlouhodobého nájmu ...

Západ a Rusko nejednají podle těchto principů a situaci zhoršují. Pro západ není politikou démonizace Vladimira Putina, to je alibi pro její absenci“.[28]

Vztahy se Spojenými státy[editovat | editovat zdroj]

Telefonický rozhovor Putina s Obamou v červnu 2015[editovat | editovat zdroj]

Koncem června 2015, pravděpodobně dne 26. toho měsíce, se uskutečnil telefonický rozhovor prezidentů Putina a Baracka Obamy, který byl jejich prvním od února 2015. Při tomto hovoru vyzval Obama ruského prezidenta, aby stáhl vojáky a válečnou výzbroj z východní Ukrajiny. O Putinově odpovědi nebylo nic sděleno. Ohledně tohoto problému se dohodli oba prezidenti, že se v blízké budoucnosti sejdou zástupce ruského ministra zahraničí Grigorij Karasin a americká pověřenkyně pro evropské záležitosti Victoria Nuland, aby vyjednávali o řešení tohoto konfliktu. Oba prezidenti spolu hovořili i o dalších otázkách, jako je válka proti Islámskému státu.[29]

Vztahy s Tureckem[editovat | editovat zdroj]

Vztahy s Izraelem[editovat | editovat zdroj]

Izraelský prezident Re'uven Rivlin zrušil koncem února 2016 svoji plánovanou návštěvu Austrálie, která měla začít 13. března. Rivlinova kancelář to zdůvodnila tím, že prezident nemohl odmítnout pozvání Vladimira Putina ve chvíli, kdy se na mezinárodní úrovni jednalo o zastavení palby v Sýrii.[30]

O setkání Rivlina s Putinem v moskevském Kremlu 16. března 2016 napsal korespondent izraelských novin Haaretz Barak Ravid krátkou zprávu již téhož dne. V ní vyzdvihl, že podle Rivlinova sdělení plánuje izraelský premiér Benjamin Netanjahu rovněž brzkou cestu do Moskvy.[31]

Vztahy se Sýrií[editovat | editovat zdroj]

Vztahy se Saúdskou Arábií[editovat | editovat zdroj]

Rusko vede průběžně rozhovory se zeměmi OPEC a také se Saúdskou Arábií kvůli poklesu ceny nafty až o 70%, který se udál v průběhu roku 2015 a počátkem 2016.[32] Na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru došlo k setkání ruského prezidenta Vladimira Putina se saúdskoarabským princem Muhammadem bin Salmánem, synem krále Salmána.[33]

Ředitel ruského státního fondu přímých investic (RDIF) Kirill Dmitrijev sdělil, že Rusko prohlubuje hospodářskou spolupráci se Saudskou Arábií. Její plánovaná investice podle něj bude největší zahraniční investicí v Rusku za poslední čtyři roky.[33] Další spolupráci Rusko plánuje v oblasti dodávek zbraní pro Saudskou Arábii. V roce 2016 Rusko připravilo návrh týkající se prodeje zbraní Saúdské Arábii, jehož součástí jsou dodávky letecké techniky a munice a také několika typů systémů protivzdušné obrany různého doletu v celkové hodnotě asi 10 miliard dolarů.[34]

Osobní image[editovat | editovat zdroj]

Rybařící Putin na Sibiři, 2007
Putin s uspávací puškou číhá na tygra ussurijského

Prezident Putin má v médiích obraz jakéhosi „drsného chlapíka“, který si libuje ve sportu či v outdoorových aktivitách a demonstruje svou fyzickou zdatnost a účast při neobvyklých nebo nebezpečných počínáních, jako jsou extrémní sporty a interakce s divokými zvířaty.[35] Například roku 2007 deník Komsomolskaja pravda otiskl Putinovu fotografii s vyholenou hrudí, jak na Sibiři rybaří, pod titulkem: "Buď jako Putin."[36]

Fotografie z jeho různých akcí jsou součástí „vztahů s veřejností“. Podle časopisu Wired si Putin „záměrně pěstuje jakousi macho image s prvky superhrdiny“.[37] Některé z jeho aktivit byly kritizovány.[38][39]

Mezi pozoruhodné příklady Putinových akcí patří:[40] lety ve vojenských proudových letounech,[40] předvádění bojových umění,[40] jízda na koni či raftu, rybaření a plavání ve studených sibiřských řekách,[36][41] sestupy s ponorkou do hlubokých vod,[42] střelba na tygra či ledního medvěda uspávací municí,[36][43][44] jízda na motorce,[40][45] kopilotování požárního letounu, který vrhá vodu na požár,[37][40] střelba z kuše na velryby,[40][46] pilotáž závodního automobilu,[40][47] potápění se v archeologické oblasti,[38][48] pokusy vést ohrožené jeřáby za motorovým rogalem,[49] a lov velké ryby.[50][51] Jeho zatím poslední číslo byl exhibiční hokejový zápas s bývalými hokejovými hvězdami 16. května 2015 v Soči, ve kterém nastřílel 8 gólů. Stál před bránou a očekával přihrávky povětšinou od Pavla Bureho a Valerije Kamenského. Pomohl tak týmu k výhře 18:6[52]

11. prosince 2010 na charitativním koncertě pro děti v Petrohradě Putin v doprovodu piana zazpíval píseň "Blueberry Hill". Na koncertě bylo přítomno množství hvězd z Hollywoodu i Evropy jako např. Kevin Costner, Sharon Stone, Alain Delon a Gérard Depardieu.[53][54] Na stejné události (ale i dalších) Putin hraje vlasteneckou píseň ze svého oblíbeného sovětského špionážního filmu Štít a meč.[54]

Putinova kresba "Узор на заиндевевшем окне" (Vzor na jinovatkou porostlém okně), kterou namaloval během vánočních trhů 26. prosince 2008, se stala atrakcí charitativní aukce v Petrohradě a byla prodána za 37 milionů rublů.[55] Doba vytvoření malby se shodovala s rusko-ukrajinským sporem o plyn v roce 2009, kdy byla řada evropských zemí uprostřed lednových mrazů ponechána osudu bez ruského plynu.[56]

Scéna z komiksu Superputin

Existuje i množství písní o Putinovi.[57] Mezi ty známější patří: "[I Want] A Man Like Putin" od skupiny Singing Together,[58] "Horoscope (Putin, Don't Piss!)" skupiny Uma2rman,[59] "Go Hard Like Vladimir Putin" od K. Kinga a Beniho Maniaci,[60] "VVP" od tádžického zpěváka Tolibdžona Kurbanchanova,[61][62] "Our Madhouse is Voting for Putin" od Working Faculty a "A Song About Putin" (píseň o Putinovi) - protestsong od skupiny veteránů ruských výsadkových vojsk.[63][64] Dále výše zmíněná "Putin chujlo!", zpočátku rozšířená na Ukrajině a poté do ostatních zemí.[65][66]

Putinovo jméno i obraz jsou široce užívány jako reklama i jako značky produktů.[37] Mezi příklady patří vodka Putinka, konzerovované jídlo PuTin, kaviár Gorbuša Putina a řada triček s jeho obrazem.[67]

Putin se také stal předmětem vtipů a častušek jako např. písně "Před Putinem zde nebyl orgasmus", která se objevila ve filmu Deň vyborov.[68] Také existuje meta-vtip který způsobil, to že od dob příchodu Putina k moci, se všechny klasické vtipy o bystrém, nicméně neomaleném chlapci zvaném Vovočka (ruská zdrobnělina Vladimíra) staly náhle polickými vtipy.

Putin se také zjevil v dětské omalovánce Vova a Dima (vydané u příležitosti jeho 59. narozenin),[69] kde je spolu s Medveděvem popisován jako příkladný, dobře se chovající malý chlapec. Také existuje Superputin - série online komiksů, kde je opět s Medvěděvem vyobrazen jako superhrdina,[37] dále jako troll a ork ve hře World of Warcraft.[70]

Vladimir Putin byl dále vyobrazen internetovou osobností Nice Peter v jeho řadě na serveru YouTube Epic Rap Battles of History ve finální epizodě druhé řady, "Rasputin vs. Stalin" (vysílané 22. dubna 2013).[71]

Ruský film s názvem A Kiss not for Press měl premiéru v roce 2008 na DVD. Film je založený na biografii Vladimira Putina a jeho manželky Ljudmily.[72]

Kritika a kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Putinismus, Druhá studená válka a Zákonodárství Ruska.

Podezření z korupce a opulentní životní styl[editovat | editovat zdroj]

Putinův palác nedaleko Soči, exteriér
Putinův palác nedaleko Soči, interiér

Odpůrci Vladimíra Putina zveřejnili zprávu, podle které životní styl šéfa Kremlu předčí i ropné šejky: k dispozici má 20 luxusních nemovitostí, 15 helikoptér a několik opulentních jachet. "Je to víc, než si mohou dovolit oligarchové či ropní šejkové," popsal Putinův životní styl jeden z hlavních autorů textu Boris Němcov z opozičního hnutí Solidarita.[73][74][75] Ruský prezident Vladimir Putin disponuje tajným majetkem přes čtyřicet miliard dolarů. Podle britského listu The Guardian, který se odvolává na politického experta Stanislava Belkovského, by takové jmění udělalo z šéfa Kremlu nejbohatšího muže Evropy. Moskva informaci odmítla komentovat.[76] V lednu 2016 britská televizní společnosti BBC, odvysílala dokument „Putinova tajná bohatství“, ve kterém byl prezident Ruska označen za jednoho z největších korupčníků planety.[77] Televizní stanice BBC se ve své reportáži obrací na tajnou zprávu CIA z roku 2007, ve které byl vyčíslen majetek ruského prezidenta, který představuje podle USA přibližně 37 miliard euro.[78] V roce 2010 pronesl španělský prokurátor José Grinda Gonzáles před zástupci americké ambasády v Madridu: "Z Ruska, Běloruska a Čečenska se staly mafiánské státy". Přepis rozhovoru přinesl server WikiLeaks.[79] Na stránkách ruské verze WikiLeaks nazvané RuLeaks, byly zveřejněny snímky Putinova sídla, které se nachází u Černého moře. Lidé, kteří o tajné stavbě promluvili, museli utéct do zahraničí.[80][81] Podle kauzy Panama Papers vede padesátimiliardová offshorová stopa k Vladimíru Putinovi.[82][83]

Oligarcha a blízký Putinův přítel Arkadij Rotenberg, spolumajitel stavební firmy SGM group, získal mnohamiliardové zakázky na stavby pro olympijské hry v Soči i na stavbu mostu spojující Rusko s Krymem.[84]

Kritika Druhé čečenské války[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Druhá čečenská válka a Masakr balistickými raketami v Grozném.
Masový hrob v Čečensku

Podle Tomáše Šmída, politologa fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, nese za způsob vedení této války politickou zodpovědnost Vladimir Putin, přičemž plošné kobercové bombardování civilních sídlišť z něj dělá masového vraha.[6]

Vladimir Putin byl ostře kritizován Západem za válku v Čečensku. [85] Putin avizoval "krátkodobost" konfliktu, to se opět stalo utopickou vizí. V této situaci kritika Moskvy ze strany Západu značně sílila. Parlamentní shromáždění Rady Evropy ve svém doporučení č. 1444 "O konfliktu v Čečensku" vyzvalo Rusko k neprodlenému zastavení vojenských akcí, zahájení politického jednání a k volnému vstupu masmédií. Moskva odpověděla 28. března 2000 memorandem "O situaci v Čečenské republice", v němž silovou akci označila za "vnitřní záležitost" Ruska, ačkoli vyjádřila připravenost ke spolupráci s RE, OSN a dalšími světovými organizacemi. Dubnová rezoluce Parlamentního shromáždění RE pak již v odvetu za akce v Čečensku požadovala pozastavení členství Ruska v RE.[86][87]

Bývalý ruský politik Said-Emin Ibragimov podal u Mezinárodního trestního soudu v Haagu žalobu na Vladimíra Putina za zločiny proti lidskosti během druhé rusko-čečenské války. [88]

Nejdůležitějším tématem Anny Politkovské se stal severní Kavkaz. Politkovská proslula svým kritickým přístupem k vládě Vladimíra Putina. Jejím terčem byl především prezident Putin, jako osoba nesoucí svrchovanou odpovědnost za činy státních orgánů a jako nejvyšší vojenský velitel.[89][90]

„Utopíme je v hajzlu.“
—  Na adresu čečenské vlády prohlásil Vladimir Putin, vojsko.cz, 7. července. 2011[91][92]

Smrt oponentů[editovat | editovat zdroj]

Litviněnkův hrob

Alexandr Litviněnko krátce před svou smrtí obvinil Putina, že nařídil jeho vraždu. Vyšetřující britský soudce Robert Owen mu de facto dal za pravdu. „Se znalostí všech důkazních prvků a analýzy, které jsem měl k dispozici, jsem dospěl k závěru, že operaci FSB pravděpodobně schválil Patrušev a také prezident Putin,“ uvedl Owen.[93][94] Litviněnko vyjádřil názor, že Vladimir Putin stál za vraždou novinářky Anny Politkovské. Tajná služba FSB zosnovala podle Litviněnka teroristické útoky na obytné domy v Moskvě a Volgodoňsku v roce 1999, které měly podle něj za cíl ospravedlnit vojenskou akci proti Čečensku.[95]

Podle Českého rozhlasu bylo za čtrnáct let vlády Vladimira Putina zavražděno šest opozičních novinářů, mezi nimi Natalja Estěmirovová, Pavel Klebnikov a Anna Politkovská.[96][97][98][99]

Boris Němcov, později zavražděný opoziční politik a bývalý vicepremiér prohlásil, že „Rusko se změnilo ve fašistický režim“[100] a obvinil Vladimira Putina, že cílem jeho politiky je udělat z Ruska „čínského vazala“, což je podle Němcova „zradou Ruska“.[101][102]

Vitalij Jaroševskij: „Nejlepší cenzurou je vražda člověka.“

—článek: Jan Bumba, Ondřej Čihák, „Nejlepší cenzurou je vražda člověka, říká novinář ruského opozičního listu Novaja Gazeta[103]

Kampaně proti Putinovi[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Putin musí odejít.

V březnu 2010 vznikla kampaň Putin musí odejít, která však vyzněla do prázdna.

Kritika během ukrajinské krize[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Putin chujlo! a Jez jablka, naštveš Putina!.

V souvislosti s ukrajinskou krizí a později ruskou vojenskou intervencí na Ukrajině začali fotbaloví fanoušci FK Metalist Charkov a FK Šachtar Doněck při pochodu Charkovem v březnu 2014 během společného zápasu veřejně prozpěvovat píseň Putin chujlo! s velmi negativním vyzněním. Popěvek se (i jako pouhé úsloví) záhy stal populárním u odpůrců Putina především na Ukrajině.[104][105] Část veřejnosti postup Ruska v souvislosti s Ukrajinou přirovnávala k postupu nacistického Německa v českém pohraničí při anexi Sudet. Putina přirovnávala k Hitlerovi a přezdívala mu Putler.[106] Postup Ruska na Ukrajině byl také přirovnáván k turecké okupaci Severního Kypru v roce 1974.[107]

27. února 2015 byl v Moskvě zastřelen neznámým pachatelem Boris Němcov. Stalo se tak dva dny před plánovaným masovým opozičním protestem a 17 dní poté, co Němcov veřejně projevil obavu, že ho „Putin nechá zabít za jeho kritiku role Ruska v ukrajinském konfliktu“. Putin tuto vraždu prohlásil za cílenou provokaci, odsoudil ji a nařídil její důkladné vyšetření a objasnění.[108] Spojitost mezi vraždou Němcova a Putinem nebyla prokázána.[109]

Prezident Putin se po referendu o připojení Krymu k Rusku mnohokrát odvolával na kosovský precedens a na rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora v Haagu z roku 2010,[110] podle kterého nebylo jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova na Srbsku v únoru 2008 porušením mezinárodního práva.[111] Referendum za samostatnost v Kosovu se konalo v roce 1991, 8 let před přítomností zahraničních vojsk, referendum na Krymu se konalo až po anexi Ruskou federací v roce 2014. Ruský opoziční politik a jeden z vůdců protivládních protestů v Rusku v letech 2012-2013 Vladimir Ryžkov vyslovil právnické pochybnosti o uznatelnosti tohoto aktu.[112][113]

"Podle ruské ústavy přitom musí použití ruských ozbrojených sil v zahraničí schválit Rada federace. V případě východní Ukrajiny se tak ovšem nestalo. Pokud tam ruská armáda přesto operuje, měl by někdo z tohoto porušení ústavy vyvodit osobní zodpovědnost."
—  Vladimir Alexandrovič Ryžkov, ParlamentniListy.cz, 9. listopadu 2014

Anexe Krymu Ruskou federací[editovat | editovat zdroj]

Demonstranti s vlajkami Ruska, Ukrajiny a EU protestují v Moskvě proti anexi Krymu, 15. března 2014

27. února 2014 se na Krymu mimo existující ruské vojenské základny objevili neoznačení vojáci s moderními zbraněmi a vybavením, některými západními médii označovaní jako „zelení mužíčci“. Ruská vláda nasazení svých sil zhruba tři týdny rezolutně popírala. Postupně se ale potvrdilo, že v případě neoznačených vojáků vybavených moderními ručními zbraněmi a neprůstřelnými vestami šlo o příslušníky ruských speciálních sil, kteří byli do oblasti posláni kvůli „ochraně místních Rusů“. Podle vlastního prohlášení, které uveřejnil o více než rok později, svolal prezident Ruské federace Vladimir Putin již v noci z 22. na 23. února 2014 schůzi, na které rozhodl, že se ruské bezpečnostní složky připraví co nejrychleji na „navrácení Krymu do Ruska“.[114] O úspěchu kontroverzní anexe Krymu Vladimír Putin vůbec nepochybuje.[115] Vladimír Putin pronesl několik kontroverzních prohlášení v rámci anexe Krymu "V Krymu žádní ruští vojáci nebyli, jen jednotky místní domobrany. Uniformy si koupili v army shopu", "Myslíte, že jde o naši pozici vůči Krymu nebo Ukrajině? Kdyby se to nestalo, našli by si jiný důvod", "Dal jsem rozkazy ozbrojeným silám, aby připravily pohotovost pro jaderný arzenál".[116]

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

Protesty proti Putinovi v Petrohradě během prezidentské kampaně v roce 2012, včetně tabule zobrazující staršího Putina v Brežněvově přehlídkové uniformě naznačující další kandidaturu na rok 2024

Prezidentské volby konané 4. března 2012 vyvolaly kontroverze u odpůrců Vladimíra Putina. Vladimír Putin byl podle oficiálních výsledků zvolen téměř 64 procenty hlasů. Opozice však tento výsledek zpochybňuje, hlasování podle ní provázelo nebývalé falšování ve prospěch favorita, který si soupeře sám vybral a ostatní uchazeče ke klání nepřipustil.[117]

Maďarské protikomunistické povstání[editovat | editovat zdroj]

Kontroverze v Maďarsku vyvolalo gesto ruského prezidenta Vladimira Putina, když při své úterní návštěvě Budapešti údajně položil věnec u pomníku sovětským vojákům, kteří přišli o život během potlačování protikomunistického povstání v roce 1956. Píše o tom maďarský portál politics.hu, podle kterého ale s Putinem na hřbitov směli jen ruští novináři. Také záběry, které by dokumentovaly Putinovo zastavení u pomníku k roku 1956, nejsou k dispozici. Během útoku Rudé armády proti maďarskému povstání za uvolnění poměrů v říjnu 1956 zemřelo nejméně 2700 Maďarů a 669 sovětských vojáků, zraněno bylo přes 30.000 lidí.[118][119]

Změny v demokratickém směřování Ruska[editovat | editovat zdroj]

Libor Dvořák, komentátor a překladatel z ruštiny, vyjádřil v 2015 názor, že v Rusku žádné reformy vidět nejsou, jen postupující autoritářství.[120] Jefim Fištejn označil Vladimíra Putina za odpovědného z příchodu samoděržaví a autoritářského vládnutí.[121] Ruský historik Andrej Zubov, prohlásil: "V první řadě je důležité pochopit, že Rusko, na rozdíl od jiných postsovětských států, nikdy nepřekonalo svou komunistickou minulost; místo toho „se komunismus vrátil ve formě autoritářského fašismu. Sovětský svaz se rozpadl, avšak komunismus, který s ním byl neoddělitelně spojen, přežil a změnil se ve fašismus.“[122] Grigorij Javlinskij, ruský politik a ekonom, řekl, že je Rusko autoritářským státem, nikoli demokracií, veškerou politickou moc v Rusku drží bývalý premiér a současný prezident Vladimir Putin a Dmitrij Medveděv je jen nastrčenou loutkou plnící Putinovy rozkazy.[123][124]

Kontroverzní zákony a právní normy[editovat | editovat zdroj]

Zákon o pomluvách[editovat | editovat zdroj]

Politička a novinářka Olga Liová stíhaná od dubna 2016 za kritiku korupce a kriminality v justici

Prezident Vladimir Putin podepsal v roce 2009 zákon o pomluvách, který kriminalizuje jisté druhy urážky na cti. Speciálně cílí na urážky mířené proti soudcům, státním zástupcům, porotcům nebo úředníkům činným v trestním řízení. Eventuální tresty se týkají i médií.[125][126]

Zákon o zákazu adopcí do USA[editovat | editovat zdroj]

V roce 2012 byl přijat kontroverzní zákon o protiamerických sankcích včetně zákazu adopcí ruských dětí Američany. Asi 110 000 lidí podle listu The Telegraph podepsalo v Rusku petici proti tomuto zákonu a 55 000 lidí peticí požádalo Bílý dům o vydání zákazu ruským poslancům vycestovat do USA. Podle Dětského fondu OSN (UNICEF) žije v Rusku bez rodičovské péče asi 740 000 dětí.[127][128][129][130]

Zákon o tzv. „zahraničních agentech“[editovat | editovat zdroj]

Dalším kontroverzním zákonem je zákon číslo 121-FZ, který závažným způsobem omezuje svobodné fungování ruské občanské společnosti. Nová legislativní norma rozšiřuje výrazné kontrolní pravomoci, kterými státní úřady disponují ve vztahu k nevládním neziskovým organizacím (NNO), které využívají zahraničních zdrojů financování, a vůči pobočkám nebo styčným kancelářím zahraničních organizací působícím v Rusku. Zákon mimo jiné vyžaduje, aby se tyto NNO, pokud zároveň vyvíjejí „politickou“ činnost, registrovaly coby tzv. „zahraniční agenti“.[131][132]

Zákon o zákazu protestů[editovat | editovat zdroj]

Putin podepsal v roce 2013 kontroverzní zákon zakazující opakovaně pořádat v období šesti měsíců mítinky, shromáždění, pochody, demonstrace a stávky. V roce 2014 Vladimír Putin podepsal zákon umožňující trestat účastníky nepovolených demonstrací. Porušení se trestá pokutou, vězením nebo nucenými pracemi.[133][134]

„Uvěznění opozičního aktivisty za porušení nově přijatého zákona o veřejném shromáždění je šokujícím a cynickým útokem na svobodu projevu,“ uvedla Amnesty International. Ildar Dadin byl totiž moskevským soudem odsouzen na tři roky vězení za opakovanou účast na protivládních pouličních protestech. Je první osobou, která je uvězněna na základě zmíněného zákona.[135][136]

Zákony o urážce náboženství a propagaci homosexuality[editovat | editovat zdroj]

Zákonem ze dne 30. června 2013 se trestají urážky náboženských organizací a citů věřících. Nově budou moci být tyto činy potrestány až ročním vězením, nucenými pracemi nebo pokutou do 300 000 rublů. V případě, že k urážce víry dochází v kostelech, zvyšuje se sazba až na tři roky vězení.[137][138] Podle Amnesty International obsahuje tento zákon také normy, kterými jsou „flagrantně porušována práva LGBTI lidí“. Rusko se tak zařadilo mezi země jako jsou Saudská Arábie, Pakistán, Gambie, Bělorusko a Uganda.[139][140]

Zákon o kontrole internetu[editovat | editovat zdroj]

Putin podepsal v roce 2013 kontroverzní zákon, který umožňuje úřadům, aniž by disponovaly soudním nařízením, blokovat weby, které podle jejich uvážení svým obsahem podněcují k masovým nepokojům a extremismu. Od té doby ruské úřady zakázaly tři opoziční weby: EJ.ru, Kasparov.ru, a Grani.ru.[141][142]

Zákon proti separatistickým tendencím[editovat | editovat zdroj]

V roce 2013 byl přijat také zákon, který trestá projevy separatismu v Ruské federaci peněžními pokutami nebo až tříletým vězením.[143]

Zákon proti rozsudkům mezinárodních soudů[editovat | editovat zdroj]

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal v roce 2015 novelu zákona o Ústavním soudu, která umožňuje Rusku neplnit rozsudky Evropského soudu pro lidská práva a dalších mezinárodních soudů, pokud Ústavní soud shledá, že odporují ruské ústavě. Rusko podepsalo evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod v roce 1996. Její ratifikací Moskva uznala jurisdikci štrasburského soudu a zavázala se plnit jeho rozhodnutí. Podle opozičního poslance Dmitrije Gudkova předloha umožní libovůli při uznávání verdiktů mezinárodních soudů, a tak omezí práva ruských občanů, kteří patří k nejčastějším stěžovatelům ve Štrasburku.[144]

Zákon o Národní gardě[editovat | editovat zdroj]

V květnu 2016 v Státní dumě prošel zákon o pravomocích Národní gardy. S tímto zákonem by k pravomocím gardistů mělo patřit zadržování demonstrantů, perlustrace, ale také vstup do soukromých příbytků a v "nezbytných případech" i užití síly. Zákon by měl vstoupit v platnost 1. ledna 2017 a podle opozice umožňuje střelbu do demonstrantů. Západní kritici docházejí k závěru, že Putin si de facto vytvořil soukromou armádu, která má větší počet vojáků než armády některých evropských států.[145]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SAKWA, Richard. Putin: Russia’s choice. [s.l.] : Routledge, 2008. ISBN 0-203-93193-9. S. 2–3.  
  2. a b c Exmanželka Ruperta Murdocha a Putin: To je nový VIP pár [online]. Parlamentní listy, 2.duben 2016 - 01:11, [cit. 2016-04-09]. Dostupné online.  
  3. Z Putinova životopisu zmizelo "ženatý". Prezident se v tichosti rozvedl
  4. MARQUINA, Sierra. Rupert Murdoch’s Ex-Wife Wendi Deng Is Dating Vladimir Putin [online]. Us Weekly, March 31, 2016, [cit. 2016-04-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. http://www.washingtonpost.com/wp-srv/inatl/longterm/russiagov/putin.htm
  6. a b Putinovské čistky? Je to masový vrah, za úmrtími pohlavárů je ale boj tajných služeb, říká politolog [online]. Aktuáně.TV, 2016-04-04, [cit. 2016-04-21]. Dostupné online. (česky) 
  7. Rusko své zájmy jinak než agresivně prosadit neumí, míní politolog Šmíd [online]. Lidovky.cz, 2014-07-17, [cit. 2016-04-21]. Dostupné online. (česky) 
  8. http://www.project-syndicate.org/commentary/nik1/Czech
  9. Pravoslavná církev se sjednotila. 18. května 2007, Lidové noviny
  10. http://zahranicni.ihned.cz/c1-57771230-putin-je-podle-forbesu-nejnesympatictejsi-clovek-na-zemi-prirovnal-ho-ke-stalinovi
  11. Medvedev: Putin should be prime minister [online]. Associated Press, Yahoo News, 2007-12-11, [cit. 2007-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Putin vítězí, před odchodem z Kremlu dobyl parlament [online]. iDNES, 2007-12-02, [cit. 2007-12-10]. Dostupné online. (česky) 
  13. a b "Abyste v tom neměli guláš: Co vlastně řekl Vladimir Putin o Leninovi". Parlamentní listy. 27. ledna 2016.
  14. a b http://www.britannica.com/EBchecked/topic/484357/Vladimir-Putin
  15. http://zpravy.idnes.cz/putin-tvrdi-ze-sarin-v-syrii-pouzili-povstalci-frx-/zahranicni.aspx?c=A130912_065035_zahranicni_skr
  16. "Was Yanukovych's Ouster Constitutional?". Svobodná Evropa. 23. února 2014.
  17. Putin rozhodl o anexi Krymu v závěrečný den her v Soči
  18. Putin přiznal, že na Krymu působili neoznačení ruští vojáci. Český rozhlas [online]. 2014-03-17 [cit. 2015-03-05]. Dostupné online.  
  19. PEHE, Jiří. KOMENTÁŘ: Náš ruský problém. Novinky.cz [online]. 2014-07-22 [cit. 2015-03-05]. Dostupné online.  
  20. HARAZÍM, Petr. 6 důvodů proč si Ukrajina nedokáže poradit se „zelenými mužíky“. Vojsko.net [online]. 2014-04-15 [cit. 2015-03-05]. Dostupné online.  
  21. HÁJEK, Adam. Všichni jsme věděli, kam jedeme, říká ruský tankista raněný u Debalceve [online]. idnes.cz, 2015-03-03, [cit. 2015-03-05]. Dostupné online.  
  22. Živě: Doněck znovu pod palbou, městem duní minometná střelba. aktualne.cz [online]. 2015-02-19 [cit. 2015-03-05]. Dostupné online.  
  23. BERSHIDSKY, Leonid. One Year Later, Crimeans Prefer Russia. Bloomberg [online]. 6. února 2015. Dostupné online.  (anglicky) 
  24. a b "Napadnout NATO? To může napadnout jen šílence ve snech, uvedl Putin". Novinky. 6. června 2015.
  25. "Vladimir Putin accuses Lenin of placing a 'time bomb' under Russia". The Guardian. 25. ledna 2016.
  26. ČTK. Putin: Komunistické ideje se mi líbí dodnes, stranickou legitimaci mám pořád. Aktuálně.cz [online]. 2016-01-25 [cit. 2016-08-11]. Dostupné online.  
  27. Moskau und London wollen Beziehungen verbessern (Moskva a Londýn chtějí zlepšit vztahy), Frankfurter Allgemeine Zeitung (článek podepsán zkratkou autora -horn), 11. srpna 2016, str. 5.
  28. KISSINGER, Henry: To settle the Ukraine crisis, start at the end (Aby mohla být urovnána ukrajinská krize, musíme začít od konce). Henry Kissinger: To settle the Ukraine crisis, start at the end. The Washington Post, 5. března 2014 (anglicky).
  29. „Putin a Obama telefonieren“ (Putin a Obama telefonovali), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 27. června 2015, str. 2 (německy).
  30. McNEILL, Sophie: Israeli President Reuven Rivlin cancels trip to Australia, angering officials (Izraelský prezident Re'uven Rivlin ruší cestu do Austrálie, pobouřil tím činovníky), http://www.abc.net.au/news/2016-02-26/israeli-president-reuven-rivlin-cancels-planned-australia-trip/7201636, 26. února 2016 (anglicky).
  31. RAVID, Barak: Israel's Rivlin Meets Russia's Putin at Kremlin to Discuss Syria (Izraelský prezident Rivlin se setkal s ruským prezidentem Putinem, aby diskutovali o Sýrii), http://www.haaretz.com/israel-news/1.709241, 16. března 2016 (anglicky).
  32. MARTÍNEK, Jan: Putin je nucen ke spojenectví, kterého by mohl brzy litovat, http://svobodneforum.cz/putin-je-nucen-ke-spojenectvi-ktereho-by-mohl-brzy-litovat/, 2. března 2016. Martínek se odvolává na německého novináře Benjamina Prüfera.
  33. a b http://byznys.ihned.cz/c1-64279760-saudska-arabie-hodla-v-rusku-investovat-deset-miliard-dolaru-prvni-projekty-jsou-jiz-schvalene
  34. http://cz.sputniknews.com/byznys/20160118/2155450/rusko-prodej-zbrane-saudska-arabie.html
  35. BASS, Sadie. Putin Bolsters Tough Guy Image With Shirtless Photos, Australian Broadcasting Corporation [online]. ABC News, 5 August 2009, [cit. 2013-06-22]. [1]. (anglicky) 
  36. a b c "Putin gone wild: Russia abuzz over pics of shirtless leader.", Canadian Broadcasting Corporation, 22 August 2007. Ověřeno k 2 March 2010. 
  37. a b c d Rawnsley, Adam."Pow! Zam! Nyet! 'Superputin' Battles Terrorists, Protesters in Online Comic", 26 May 2011. Ověřeno k 27 May 2011. 
  38. a b Vladimir Putin diving discovery was staged, spokesman admits, The Daily Telegraph. Retrieved 16 March 2012
  39. "Russians smell something fishy in Putin's latest stunt", Reuters, 29 July 2013. Ověřeno k 12 August 2013. 
  40. a b c d e f g 7 Reasons Vladimir Putin Is the World's Craziest Badass cracked.com
  41. В.В.Путин взял в понедельник однодневный отпуск и провел его в Тыве na Internet Archive
  42. В.В.Путин, находящийся с рабочей поездкой в Сибирском федеральном округе, совершил спуск на глубоководном аппарате «Мир» на дно озера Байкал na Internet Archive
  43. Организаторы сафари для Путина объяснились по поводу "подставы с тигром": "Кому-то что-то показалось" newsru.com
  44. Putin attaches satellite tag to tranquilized polar bear in Russia's Arctic Fox News Channel
  45. "Finland accidentally bans Putin", 3 News NZ, 11 April 2013. 
  46. Using crossbow, Putin fires darts at whale MSNBC
  47. Премьер-гонка: Владимир Путин протестировал болид "Формулы-1" [online]. Rg.ru, 17 March 2012, [cit. 2012-05-07]. [2]. (anglicky) 
  48. Путин погрузился с аквалангом на дно Таманского залива tetis.ru
  49. Vladimir Putin leads endangered cranes on migration route in hang glider The Guardian
  50. "Russians smell something fishy in Putin's latest stunt", 29 July 2013. Ověřeno k 12 August 2013. 
  51. "Putin's Big Fish Story Leaves Russians in Doubt", Bloomberg. Ověřeno k 12 August 2013. 
  52. http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/369682-takhle-hraje-hokej-putin-nastrilel-osm-golu.html
  53. Putin Sings Blueberry Hill for Charity [online]. Nonprofitquarterly.org, [cit. 2012-05-07]. [3]. (anglicky) 
  54. a b Владимир Путин сыграл на рояле "С чего начинается родина" [online]. Dp.ru, [cit. 2012-05-07]. [4]. (anglicky) 
  55. Картина Путина стала самым дорогим лотом на аукционе в Петербурге RIAN
  56. Q&A: Russia-Ukraine gas row, BBC News (20 January 2009).
  57. @openspace_ru. Песни про Путина [online]. Openspace.ru, 14 March 2008, [cit. 2012-05-07]. [5]. (anglicky) 
  58. Такого, как Путин [online]. YouTube, 23 February 2008, [cit. 2012-05-07]. [6]. (anglicky) 
  59. Гороскоп (Путин, не ссы!) [online]. YouTube, 2 February 2012, [cit. 2012-05-07]. [7]. (anglicky) 
  60. LifeNews, 10 June 2014, [cit. 2015-04-07]. [8]. (Russian) 
  61. [9]
  62. WATCH: No One In Russia Can Work Out If This Pro-Putin Dance-Pop Song Is Sincere — Or Satire businessinsider.com
  63. Russians rocked by unlikely song [online]. [cit. 2015-04-07]. [10]. (anglicky) 
  64. Russia Protest Song: Veterans Rock Anti-Putin Rally With A Catchy Tune [online]. [cit. 2015-03-21]. [11]. (anglicky) 
  65. http://politrussia.com/ukraina/ekskurs-v-istoriyu-odnoy-krichalki-ili-podrobnee-o-tom-chto-znachit-smekh-bez-prichiny-768/
  66. http://politicbox.ru/ehkskurs-v-istoriyu-odnojj-krichalki/
  67. Как используется бренд "Путин": зажигалки, икра, футболки, консервированный перец Gazeta 30. listopadu 2007.
  68. Частушки (Не было оргазма) [online]. Sergeysv.net, [cit. 2012-05-07]. [12]. (anglicky) 
  69. Вова и Дима Lenta.ru
  70. Superputin official site [online]. Superputin.ru, [cit. 2013-06-22]. [13]. (anglicky) 
  71. Epic Rap Battles of History Stalin vs. Rasputin
  72. Фильм о любви человека, похожего на Путина BBC
  73. http://www.lidovky.cz/palace-jachty-a-toaleta-za-milion-zprava-o-putinove-skutecnem-zivote-1jf-/zpravy-svet.aspx?c=A120829_105650_ln_zahranici_jv <http://www.lidovky.cz/palace-jachty-a-toaleta-za-milion-zprava-o-putinove-skutecnem-zivote-1jf-/zpravy-svet.aspx?c=A120829_105650_ln_zahranici_jv>
  74. http://zahranicni.ihned.cz/c1-57771230-putin-je-podle-forbesu-nejnesympatictejsi-clovek-na-zemi-prirovnal-ho-ke-stalinovi <http://zahranicni.ihned.cz/c1-57771230-putin-je-podle-forbesu-nejnesympatictejsi-clovek-na-zemi-prirovnal-ho-ke-stalinovi>
  75. http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/68847/putin-je-podle-americkeho-ministerstva-financi-korupcnik-a-tajny-miliardar.html <http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/68847/putin-je-podle-americkeho-ministerstva-financi-korupcnik-a-tajny-miliardar.html>
  76. http://zpravy.idnes.cz/putin-ma-tajny-majetek-40-miliard-dolaru-tvrdi-guardian-ppe-/zahranicni.aspx?c=A071221_153323_zahranicni_miz <http://zpravy.idnes.cz/putin-ma-tajny-majetek-40-miliard-dolaru-tvrdi-guardian-ppe-/zahranicni.aspx?c=A071221_153323_zahranicni_miz>
  77. https://www.youtube.com/watch?v=LgDCRegyo7Q <https://www.youtube.com/watch?v=LgDCRegyo7Q>
  78. http://ceskoaktualne.cz/2016/01/zpravy-ze-sveta/putin-je-prikladem-korupce-tvrdi-americka-vlada/ <http://ceskoaktualne.cz/2016/01/zpravy-ze-sveta/putin-je-prikladem-korupce-tvrdi-americka-vlada/>
  79. http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/218454-z-ruska-se-stal-mafiansky-stat-rekl-spanelsky-prokurator.html <http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/218454-z-ruska-se-stal-mafiansky-stat-rekl-spanelsky-prokurator.html>
  80. http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/putin-snimky-ruleaks-sidlo-dum-wikileaks/r~i:gallery:18371/ <http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/putin-snimky-ruleaks-sidlo-dum-wikileaks/r~i:gallery:18371/>
  81. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1109525-putinova-tajna-miliardova-rezidence-vstup-zakazan <http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1109525-putinova-tajna-miliardova-rezidence-vstup-zakazan>
  82. http://www.open-doors.cz/2016/04/05/odhaleno-padesatimiliardova-offshorova-stopa-vede-k-vladimiru-putinovi/ <http://www.open-doors.cz/2016/04/05/odhaleno-padesatimiliardova-offshorova-stopa-vede-k-vladimiru-putinovi/>
  83. http://video.aktualne.cz/dvtv/ceske-politiky-s-konty-v-danovych-rajich-dopatrame-role-cesk/r~63ec7dc4fa6311e58a4d0025900fea04/ <http://video.aktualne.cz/dvtv/ceske-politiky-s-konty-v-danovych-rajich-dopatrame-role-cesk/r~63ec7dc4fa6311e58a4d0025900fea04/>
  84. Most na Krym postaví Putinův přítel, může být nejdražší v historii Ruska
  85. http://www.diplomaticka-akademie.cz/assets/attachments/36/130819_-_Tsagareyshvili__Margarita_-_Vladim%C3%ADr_Putin_a_Rusko_v_mezin%C3%A1rodn%C3%ADch_vztaz%C3%ADch.pdf
  86. http://archiv.ihned.cz/c1-750990-rada-evropy-rusko-nezapudila
  87. http://www.kurzy.cz/zpravy/1905-putin-odmitl-zapadni-kritiku-ohledne-cecenska/
  88. http://www.respekt.cz/fokus/unesli-me-aby-odradili-dalsi-kritiky-putinova-rezimu
  89. http://virtually.cz/archiv.php?art=12895
  90. http://www.ruskodnes.cz/index.php?page=clanek&id=344
  91. http://www.vojsko.net/index.php/armady/14-valky-konflikty-bitvy/124-rusko-cecensky-konflikt
  92. http://zpravy.idnes.cz/rusko-zapad-a-odposlechy-0xf-/zahranicni.aspx?c=A140325_110842_domaci_jw
  93. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1665544-podle-britu-zrejme-schvalil-vrazdu-litvinenka-sam-putin-londyn-zada-o-vydani-travicu
  94. http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/vrazdu-litvinenka-podle-britskeho-soudce-zrejme-schvalil-putin/1305616
  95. https://www.respekt.cz/politika/litvinenkovu-vrazdu-pravdepodobne-schvalil-putin-napsal-britsky-soudce
  96. http://www.rozhlas.cz/plus/ranniplus/_zprava/nejlepsi-cenzurou-je-vrazda-cloveka-rika-novinar-ruskeho-opozicniho-listu-novaja-gazeta--1349692
  97. http://utajenediscipliny.cz/2014/01/26/pripad-anny-politkovske-annin-nedokonceny-dopis/
  98. http://zpravy.idnes.cz/zabiti-kritici-putina-0ub-/zahranicni.aspx?c=A150228_114832_zahranicni_bse
  99. http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/vyber-pripadu-vrazd-novinaru-v-rusku/r~i:article:255041/
  100. http://www.respekt.cz/fokus/nemcov-pred-smrti-rusko-se-zmenilo-ve-fasisticky-rezim
  101. Ruská mimoparlamentní opozice se pokouší sjednotit na evropském základě. Český rozhlas, 19. listopadu 2014
  102. http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/62577/vrazda-kritika-kremlu-borise-nemcova-ma-mnoho-verzi-nema-vsak-zadne-podezrele.html
  103. Citováno podle Českého rozhlasu, 13. května 2014, http://www.rozhlas.cz/plus/ranniplus/_zprava/nejlepsi-cenzurou-je-vrazda-cloveka-rika-novinar-ruskeho-opozicniho-listu-novaja-gazeta--1349692
  104. Média řeší problém. Jak přeložit vulgární urážku Putina?, aktualne.cz, 16. června 2014
  105. Putin chujlo! se stává ukrajinským symbolem, echo24.cz, 18. červen 2014
  106. DOLEŽAL, Jiří. Ukrajinské Sudety: Studená válka je zpět [online]. reflex.cz, 2014-05-11, [cit. 2015-04-16]. Dostupné online.  
  107. For Crimea, Secession Is Only as Good as Recognition, The New York Times. 15. března 2015
  108. V Moskvě zastřelili kritika Kremlu Němcova, Putin mluví o nájemné vraždě
  109. "The not-so-simple murder of Boris Nemtsov". Al Jazeera. 2. března 2015.
  110. " Address by President of the Russian Federation [online]. 18. března 2014. [14]. (anglicky) 
  111. "Průlom pro Kosovo: nezávislost na Srbsku posvětil haagský soud". iDNES.cz. 22. července 2010
  112. RYZHKOV, Vladimir. Ukrainian Conflict Spells Disaster for Russia. The Moscow Times. 2014-09-10. Dostupné online.  
  113. Tohle Vladimira Putina nepotěší. Bývalý předseda ruského parlamentu upozornil na jeho zásadní prohřešek. ParlamentniListy.cz. 2014-09-11. Dostupné online.  
  114. Při záchraně Janukovyče jsme začali připravovat návrat Krymu, přiznal Putin v dokumentu. novinky.cz [online]. 9.3.2015 7:15 - Moskva (Aktualizováno: 8:28). Dostupné online.  
  115. http://zpravy.e15.cz/zahranicni/politika/putin-o-anexi-krymu-kdyz-rusky-clovek-citi-pravdu-je-neporazitelny-1139226#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink
  116. http://archiv.ihned.cz/c1-63787330-kontroverzni-vyroky-ruskeho-prezidenta
  117. http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/rusko-a-okoli/v-centru-moskvy-demonstruje-proti-putinovi-nekolik-tisic-lidi_227727.html
  118. http://www.lidovky.cz/putin-pry-v-budapesti-uctil-sovetske-vojaky-porusil-tim-zakony-p81-/zpravy-svet.aspx?c=A150217_212143_ln_zahranici_rof
  119. http://echo24.cz/a/wcamE/sovetske-gesto-putin-v-budapesti-uctil-rudoarmejce-z-roku-1956
  120. http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Jake-reformy-Vzdyt-Putin-jen-prohlubuje-autoritarstvi-Vede-zemi-do-pekel-mame-povinnost-od-tehoz-uchranit-Ukrajinu-Promlouva-znamy-rozhlasovy-expert-na-Rusko-Libor-Dvorak-355583
  121. http://www.rozhlas.cz/plus/nazory/_zprava/jefim-fistejn-hlavni-vyzvou-putina-nejsou-vztahy-se-zapadem-ale-potreba-predejit-ekonomickemu-kolapsu-tvrdi-richard-pipes--1488757
  122. https://www.forum2000.cz/cz/o-nas/archiv-novinek/detail/andrej-zubov--komunismus---v-rusku--se-vratil-ve-forme-autoritarskeho-fasismu-1/
  123. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ct24/svet/1379546-rusko-je-autoritarskym-statem-tvrdi-zakladatel-jabloka
  124. http://docplayer.cz/13623831-Lidska-prava-nedemokraticke-rezimy-polibek-od-putina-informacni-texty-film.html
  125. http://echo24.cz/a/w3T4h/10-ruskych-zakonu-ktere-by-mely-byt-okamzite-zruseny
  126. http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/138585-duma-schvalila-dalsi-omezeni-ruskych-medii.html
  127. http://www.lidovky.cz/putin-podepsal-zakon-americane-uz-si-ruske-deti-neadoptuji-pon-/zpravy-svet.aspx?c=A121228_120144_ln_zahranici_mtr
  128. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1114051-adopce-ruskych-deti-do-zahranici-zachrana-ci-smrt
  129. http://www.rozhlas.cz/zpravy/svet/_zprava/rusky-prezident-podepsal-kritizovany-zakon-o-zakazu-adopci-do-usa--1154840
  130. http://www.pressexpress.eu/2012/12/27/rusko-schvalilo-zakon-ktery-zakazuje-adopci-ruskych-deti-usa/52796
  131. http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/obse-zada-putina-aby-nepodepsal-kontroverzni-zakon/r~e2d417a6ff0911e4ac650025900fea04/
  132. http://utajenediscipliny.cz/2014/01/26/zakon-o-tzv-zahranicnich-agentech-pod-drobnohledem/
  133. http://echo24.cz/a/w3T4h/10-ruskych-zakonu-ktere-by-mely-byt-okamzite-zruseny
  134. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1634233-za-opakovane-protesty-vyssi-trest-rusove-demonstruji-mlcky
  135. http://www.amnesty.cz/news/2641/rusko-mirovy-aktivista-uveznen-podle-noveho-zakona
  136. http://www.rozhlas.cz/plus/nazory/_zprava/alexandr-mitrofanov-lekce-dejin-a-litva-chytrejsi-nez-cesko--1588141
  137. http://www.christnet.cz/zpravy/25421/putin_podepsal_sporne_zakony_o_urazce_nabozenskych_organizaci_a_zakazu_propagace_homosexuality.url
  138. http://www.lidskaprava.cz/student/svoboda-slova/clanky/rusko-po-navratu-vladimira-putina-omezuje-svobodu-slova
  139. http://www.amnesty.cz/lgbti/priklady-porusovani-prav
  140. http://zpravy.idnes.cz/vladimir-putin-podepsal-zakony-omezujici-homosexualy-p19-/zahranicni.aspx?c=A130701_153041_zahranicni_im
  141. http://utajenediscipliny.cz/2014/01/28/zakonna-omezeni-pro-ruskou-obcanskou-spolecnost/
  142. http://echo24.cz/a/w3T4h/10-ruskych-zakonu-ktere-by-mely-byt-okamzite-zruseny
  143. http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/sibirsky-separatismus-rozzlobil-kreml-zakazal-pochod/r~32808de4214211e49cb2002590604f2e/
  144. http://zahranicni.ihned.cz/rusko/c1-64981810-putin-podepsal-zakon-kterym-muze-ignorovat-verdikty-soudu-pro-lidska-prava
  145. http://svobodneforum.cz/putinova-garda-dostane-granatomety-plamenomety-a-mozna-bude-smet-strilet-do-davu/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]