Vladimir Putin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vladimir Vladimirovič Putin
Владимир Владимирович Путин

2. a 4. prezident Ruské federace
Úřadující
Ve funkci od:
7. května 2012
Předseda vlády Dmitrij Medveděv
Předchůdce Dmitrij Medveděv
Ve funkci:
7. května 2000 – 7. května 2008
(úřadující: 31. prosince 19997. května 2000)
Předchůdce Boris Jelcin
Nástupce Dmitrij Medveděv

6. a 10. předseda vlády Ruské federace
Ve funkci:
8. května 2008 – 7. května 2012
Předchůdce Viktor Zubkov
Nástupce Dmitrij Medveděv
Ve funkci:
8. srpna 1999 – 7. května 2000
Předchůdce Sergej Stěpašin
Nástupce Michail Kasjanov
Stranická příslušnost
Členství Jednotné Rusko

Narození 7. října 1952 (66 let)
Sovětský svaz Leningrad, Sovětský svaz
Národnost ruská
Choť Ludmila Putinová (rozvedený 2. dubna 2014)
Rodiče Vladimir Spiridonovič Putin a Marija Ivanovna Šelomovová
Děti Jekatěrina Vladimirovna Putinová
Maria Vladimirovna Putinová
Sídlo Baskov Lane (1952 – Desetiletí od 1980)
Drážďany (1985–1990)
Petrohrad (1987–1992)
Petrohrad (od 1992)
Moskva (od 1996)
Akademika Zelinskogo Street (Moscow) (od 1999)
Alma mater Škola č. 193 (1960–1968)
Škola č. 281 (1968–1970)
Faculty of Law, Saint Petersburg State University (1970–1975)
Petrohradská báňská univerzita (do 1997)
Akademie rozvědky
Akademie Federální bezpečnostní služby Ruské federace
Profese agent KGB, politik
Náboženství pravoslaví
Ocenění medaile Za zásluhy Národní lidové armády (1988)
Řád cti (1996)
Medal "Participant of the March-Shot Bosnia-Kosovo 12 June 1999" (2000)
památeční medaile A. M. Gorčakova (2001)
Ho Či Minův řád (2001)
… více na Wikidatech
Podpis
Webová stránka putin.kremlin.ru
Commons Владимир Владимирович Путин
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimir Vladimirovič Putin (rusky zvuk Влади́мир Влади́мирович Пу́тин; narozen 7. října 1952 Leningrad) je ruský politik, prezident Ruské federace. V březnu 2012 zvítězil v prvním kole prezidentských voleb, když získal 63,64 % hlasů. Opětovně zvítězil v prvním kole prezidentských voleb dne 18. března 2018. Pro Putina hlasovalo tentokrát 76,66 % voličů při účasti 67,47 %. Předtím zastával funkci ruského prezidenta po dvě funkční období mezi lety 2000–2008.

V letech 1985–1990 byl činný jako agent KGB v Německé demokratické republice. Od roku 1998 do roku 1999 působil jako ředitel Federální služby bezpečnosti (FSB). V letech 1999–2000 a pak 2008–2012 vykonával funkci předsedy vlády. Ideologický základ, kterým je určována podoba politického systému v Rusku v období Putinovy vlády, bývá označován jako putinismus.

Život[editovat | editovat zdroj]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 7. října 1952 v sovětském Leningradu. Dle jeho vlastních slov byl na přání své matky pokřtěn tajně, aby o tom nevěděl jeho otec, který byl členem Komunistické strany (KSSS).[1] Oba jeho rodiče byli dělníky. Otec bojoval jako voják Rudé armády ve druhé světové válce, v zimě 1942 byl těžce raněn při obraně rodného města. Matka přežila celé období německé blokády Leningradu. Putin měl i dva sourozence, narozené ve 30. letech. Jeden bratr však zemřel pár měsíců po narození a druhý zemřel na záškrt při obležení Leningradu. Putinova babička byla zabita německými vojáky a jeho strýcové z matčiny strany zahynuli na frontě.[2]

28. července 1983 se Putin oženil s Ljudmilou Alexandrovnou Škrebněvovou, učitelkou francouzštiny a španělštiny, bývalou letuškou. Mají dvě dcery: Marii, narozenou roku 1985, a Jekatěrinu, narozenou roku 1986. V prosinci 2015 se Vladimir Putin svými dcerami pochlubil před reportéry a posluchači na pravidelné výroční tiskové konferenci:

Studovaly jen na ruských vysokých školách. Jsem na ně hrdý. Pokračují ve studiu a práci. Mé dcery hovoří plynně třemi evropskými jazyky. Jedna z nich dokonce mluví jedním až dvěma orientálními jazyky. Dělají své první životní kroky a jsou úspěšné.
— Vladimir Putin[3]

V roce 2014 se však manželé rozvedli.[4] Po rozchodu s Ludmilou byl Vladimir Putin často viděn ve společnosti ruské gymnastky Aliny Kabajevové.[3] Později se šířily pověsti o blízkém přátelství Putina a Wendi Dengové, exmanželky Ruperta Murdocha. Podle zdrojů US Weekly jde o vážný vztah.[3][5]

S nynějším premiérem Dmitrijem Medveděvem se Putin přátelí od univerzitních studií.

Od roku 2000 až do roku 2014 vlastnil fenu labradorského retrívra jménem Konni. Konni se dle všeho stala součástí jeho rodiny a často se se svým majitelem účastnila jednání nebo rozhovorů.

Působení v KGB[editovat | editovat zdroj]

Vladimir Putin v uniformě KGB (cca 1980)

Roku 1975 dostudoval práva na leningradské Státní univerzitě. V průběhu studia na vysoké škole se stal členem KGB a KSSS, jejichž členem zůstal až do rozpadu Sovětského svazu roku 1991. V letech 1985–1990 působil jako sovětský agent na území NDR v Drážďanech, zabýval se zde zřejmě především průmyslovou špionáží.[6] Hovoří velice dobře německy. Po zhroucení východoněmeckého režimu se Putin vrátil do SSSR a ve službách KGB dále působil na oddělení mezinárodních vztahů Leningradské státní univerzity.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Putinova éra je od počátku spjata s kontrolou tisku a médií a s mocensky motivovaným bojem proti některým oligarchům, kteří se k bohatství a politickému vlivu dostali již v 90. letech. Je také spjata s pokračováním a ukončením války v Čečensku. Putin udržuje těsné vztahy s Ruskou pravoslavnou církví; za jeden ze svých úspěchů pokládá sjednocení exilové a domácí ruské pravoslavné církve v květnu 2007.[7] Časopis Time jej v roce 2007 vyhlásil Osobností roku. Za „nejnesympatičtějšího člověka na světě“ naopak označil Putina komentátor časopisu Forbes a přirovnal ho ke Stalinovi.[8] Proti vládě Vladimira Putina se od samého počátku ohrazuje ruská opozice.

Putin si začal budovat mediální obraz silného, zdravého a aktivního vůdce, což vzdáleně připomíná tzv. „kult osobnosti“ z komunistické doby. Často se objevoval v televizi při různých sportovních aktivitách, jakými jsou např. rybolov, střelba, ale i judo. Jako věřící a abstinent byl často zmiňován jako vzor pro mnohé Rusy. Putin rozvíjel dobré vztahy s dalšími světovými státníky tehdejších let. Vztahy s nimi ochladly až s plánem výstavby americké radarové a raketové základny ve střední Evropě (tj. v Polsku a Česku) a s konfliktem v Gruzii v srpnu roku 2008.

Ruský politik[editovat | editovat zdroj]

Raná politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1991 Putin opustil na vlastní žádost KGB a nastoupil na odbor vnějších vztahů na petrohradské radnici, kterou v té době vedl Anatolij Sobčak, dřívější předseda leningradské městské rady a po roce 1991 první demokraticky zvolený starosta Petrohradu. Během pokusu o puč proti Gorbačovovi v roce 1991 se Putin postavil na Sobčakovu a Jelcinovu stranu, což mu po potlačení puče významně pomohlo v jeho další kariéře.

25. července 1998 byl jmenován šéfem ruské bezpečnostní služby FSB (nástupkyně KGB), v jejímž čele stál asi rok do srpna 1999.

Politický vzestup za druhé čečenské války 1999[editovat | editovat zdroj]

Putinova politická kariéra dostala impuls v letech 1999-2000, když mu bylo svěřeno řešení situace vzniklé ve spojitosti s druhou čečenskou válkou. Část čečenských separatistů v čele s Achmatem Kadyrovem přešla během druhé čečenské války na stranu Ruska a Kadyrov byl Putinem jmenován hlavou čečenské správy. Putinův tvrdý postup v této otázce ho dostal do povědomí širokých vrstev ruského obyvatelstva a zajistil mu zvýšenou popularitu. Podle názoru Tomáše Šmída, politologa fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, ale "Jelcin nebo Putin vraždili Čečence a Rusy žijící v Čečensku po desetitisících".[9][10]

Předseda vlády a prezident[editovat | editovat zdroj]

Vladimir Putin skládá první prezidentskou přísahu po boku Borise Jelcina

Od 16. srpna 1999 vykonával Putin úřad premiéra, po abdikaci prezidenta Borise Jelcina 31. prosince 1999 se stal úřadujícím prezidentem. Po vítězství v prezidentských volbách 26. března 2000 se stal řádným prezidentem od 7. května téhož roku, druhé funkční období zastával po vítězství v prezidentských volbách 14. března 2004 od 7. května 2004 do 7. května 2008. Od 8. května 2008 do 7. května 2012 zastával funkci předsedy vlády. Od 7. května 2012 zastává opět funkci prezidenta RF.

Putin a jeho žena uctívají v říjnu 2001 v pravoslavném chrámu památku obětí teroristických útoků 11. září 2001

Za jeho vlády se Rusko vymanilo z 15 let trvající hospodářské krize. Nepodařilo se sice vyřešit všechny problémy svazující ruskou ekonomiku v období vlády Borise Jelcina, ale hospodářství se zbavilo některých chronických nedostatků, které je trápily. Již v prvním roce svého působení v prezidentském křesle nastartoval Putin ruskou ekonomiku tak, že experti mluvili o hospodářském zázraku.[11] Tento vzestup ovšem úzce souvisel s tehdy stoupajícími cenami energetických surovin, hlavně zemního plynuropy.

Velké diskuze byly okolo Putinova nástupce, žhavými kandidáty byli např. Sergej Ivanov nebo premiér Viktor Zubkov, jeho nástupcem se nakonec stal vicepremiér Dmitrij Medveděv, dlouholetý Putinův spolupracovník již od dob jeho působení v Petrohradě (Sankt-Petěrburgu). Medvěděv požádal Putina, aby se po vypršení svého prezidentského mandátu stal ruským premiérem.[12] Sám Putin vedl svou politickou stranu Jednotné Rusko do prosincových parlamentních voleb, které strana vyhrála s výrazným ziskem 63,5 % hlasů.[13]

Putin opakovaně hodnotil velmi negativně represe Stalinova režimu, které si vyžádaly miliony obětí, a například v roce 2009 prohlásil:

"K represím docházelo – to je fakt. A trpěly při nich miliony našich spoluobčanů. A takový způsob vládnutí, dosahování cílů je nepřípustný. To je nemožné. A bezpochyby jsme se v této době setkali nejen s kultem osobnosti, ale s masovými zločiny vůči vlastnímu národu – to je také fakt. A na to nesmíme zapomínat."
— Vladimir Putin, 2009[14]

Třetí období ve funkci prezidenta[editovat | editovat zdroj]

Putin na setkání představitelů států BRICS, 15. listopadu 2014
Putin a italský premiér Matteo Renzi na Expo 2015 v Miláně, 10. června 2015

Napětí mezi Ruskou federací a USA vzrostlo v červnu 2013, poté co v Rusku vyhledal útočiště Edward Snowden. Odlišné pohledy se projevily rovněž po vypuknutí občanské války v Sýrii – představitelé USA tehdy označili použití chemických zbraní Asadovým režimem za důvod k vojenské intervenci – Putin následně v komentáři pro list The New York Times argumentoval, že chemické zbraně nepoužila syrská armáda, ale opoziční síly, načež se americkým a ruským diplomatům podařilo zprostředkovat dohodu, podle které byly syrské chemické zbraně zneškodněny.[15][16]

Poté co 22. února 2014 byl po opozičních protestech na Ukrajině ukrajinský prezident Viktor Janukovyč sesazen z funkce, podle některých názorů protiústavně,[17] a uprchl do Ruska, odmítl Putin uznat legitimitu nově ustavené ukrajinské vlády. V noci z 22. na 23. února pak ruským bezpečnostním složkám nařídil přípravu obsazení Krymu.[18] V březnu 2014 obsadili neoznačení ruští vojáci a proruské milice území ukrajinské autonomní oblasti Krym mimo smluvní námořní základnu a jiná stanoviště ruských ozbrojených sil.[19][20][21] Poté bylo na Krymu uspořádáno referendum, na základě jehož výsledků Krym vyhlásil samostatnost a požádal o začlenění do Ruské federace. Západní vlády reagovaly krom jiného zavedením ekonomických sankcí vůči Rusku. 18. května 2014 prohlásil Putin, že Krym byl vždy součástí Ruska a následně schválil připojení Krymu k Ruské federaci.[15] Poté se rozhořela válka na východní Ukrajině. Od určité fáze tohoto konfliktu začalo Rusko podle některých svědectví aktivně vojensky,[22] materiálně[23] a také diplomaticky podporovat separatisty na východní Ukrajině v jejich snaze vytvořit tzv. Nové Rusko. Průzkum veřejného mínění z ledna 2015, který zadal Taras Berezovec, ukrajinský politolog a stoupenec navrácení Krymu Ukrajině, zjistil že většina oslovených obyvatel Krymu podporuje připojení Krymu k Rusku.[24]

V červnu 2015 Putin ostře odmítl úvahy, že se Rusko chystá napadnout bývalé sovětské pobaltské republiky nebo jiné státy. Také obvinil Spojené státy, že tyto obavy podporují.[25]

"Myslím, že jen šílenec a pouze ve snech si může představit, že by mohlo Rusko náhle napadnout NATO. Domnívám se, že některé země prostě využívají strachu z Ruska."
— Vladimir Putin, V rozhovoru, který otiskl italský deník Corriere della Sera, 6. června 2015[25]
Putin a bývalý italský premiér Silvio Berlusconi na anektovaném Krymu 11. září 2015

V lednu 2016 Putin během setkání se svými příznivci ve Stavropolu kritizoval Lenina a bolševickou stranu za vraždu ruského cara a jeho rodiny a za represe proti pravoslavné církvi. Zároveň prohlásil, že když sloužil v KGB, tak věřil komunistickým ideálům o "rovné a spravedlivé společnosti", které se podle něj podobají tomu co hlásá bible, ale že realita života v Sovětském svazu byla ideálům socialistických utopistů hodně vzdálená.[26] Zároveň prohlásil, že komunistické a socialistické ideje o "rovné a spravedlivé společnosti", které mu svým myšlenkovým obsahem připomínájí bibli, se mu líbí dodnes, a stále si uchovává stranickou legitimaci.[27]

Putin odhaluje v Moskvě památník obětem stalinských represí 30. října 2017

Putin v minulosti opakovaně odsoudil stalinské represe, ale zároveň chápe sovětské vítězství pod vedením Stalina ve druhé světové válce jako otázku přežití ruského národa a na setkání ve Stavropolu řekl: "Myslím, že kdyby neexistovala koncentrace celostátních zdrojů, Sovětský svaz by se nemohl připravit na válku s nacistickým Německem. A byla by tu velká pravděpodobnost porážky s katastrofálními důsledky pro naši státnost, pro ruský národ a další národy Sovětského svazu."[14]

6. prosince 2017 Vladimir Putin oznámil, že v prezidentských volbách v březnu 2018 bude opět kandidovat na hlavu státu[28] jako nezávislý kandidát. Podle některých ruských komentátorů se údajně rozhodl pro tuto možnost, aby byl vnímán jako nadstranický kandidát.[29]

Zahraniční politika[editovat | editovat zdroj]

Vztahy s Evropskou unií[editovat | editovat zdroj]

Vztahy se Spojeným královstvím[editovat | editovat zdroj]

Putin a britská premiérka Mayová na summitu G20 v čínském Chang-čou 4. září 2016

Krátkou dobu po nástupu Theresy Mayové do funkce premiérky a po referendu o brexitu se rýsuje zlepšení doposud špatného vztahu mezi Spojeným královstvím a Ruskem. Mayová požádala o telefonický rozhovor s Putinem, který se uskutečnil dne 10. srpna 2016, a chce se s ním setkat na summitu G20 začátkem září 2016 v Číně.[30]

Vztahy s Ukrajinou[editovat | editovat zdroj]

Bývalý americký poradce pro národní bezpečnost a poté státní sekretář (ministr zahraničních věcí) Henry Kissinger, který působil v administrativě prezidenta USA Richarda Nixona, analyzoval tyto vztahy na samém počátku krymské krize v březnu 2014 takto:

„Příliš často je ukrajinská otázka stavěna jako střet (dvou možností): zda se Ukrajina připojí k Východu nebo k Západu. Ale pokud má Ukrajina přežít a vzkvétat, nesmí být základnou jedné z těchto stran proti druhé - měla by fungovat jako most mezi nimi ...

Rusko musí akceptovat, že snaha vnucovat Ukrajině status jeho satelita a tím opět posouvat hranice Ruska by odsoudilo Moskvu k opakování sebenaplňujících cyklů recipročních napětí s Evropou a Spojenými státy. Západ musí pochopit, že pro Rusko nemůže Ukrajina nikdy být pouhou cizí zemí. Ruské dějiny začaly tam, co bylo zváno Kyjevskou Rusí. Vzniklo tam ruské náboženství ... Ukrajina byla součástí Ruska po celá staletí, a jejich dějiny se již předtím prolínaly ... Několik z nejdůležitějších bitev za ruskou svobodu, počínaje bitvou u Poltavy v roce 1709, bylo vybojováno na ukrajinské půdě. Černomořská flota - prostředek Ruska k projekci jeho moci do Středozemního moře - má svou základnu v Sevastopolu, na Krymu, na podkladě dlouhodobého nájmu ...

Západ a Rusko nejednají podle těchto principů a situaci zhoršují. Pro západ není politikou démonizace Vladimira Putina, to je alibi pro její absenci“.[31]

Vztahy se Spojenými státy[editovat | editovat zdroj]

Putin a americký prezident Obama v New Yorku 29. září 2015

Koncem června 2015, pravděpodobně dne 26. toho měsíce, se uskutečnil telefonický rozhovor prezidentů Putina a Baracka Obamy, který byl jejich prvním od února 2015. Při tomto hovoru vyzval Obama ruského prezidenta, aby stáhl vojáky a válečnou výzbroj z východní Ukrajiny. O Putinově odpovědi nebylo nic sděleno. Ohledně tohoto problému se dohodli oba prezidenti, že se v blízké budoucnosti sejdou zástupce ruského ministra zahraničí Grigorij Karasin a americká pověřenkyně pro evropské záležitosti Victoria Nuland, aby vyjednávali o řešení tohoto konfliktu. Oba prezidenti spolu hovořili i o dalších otázkách, jako je válka proti Islámskému státu.[32]

Po vítězství Donalda Trumpa ve volbách prezidenta USA 2016 se rýsuje nová kapitola v rusko-amerických vztazích. Dne 14. listopadu 2016 se uskutečnil první telefonický rozhovor mezi ruským prezidentem Putinem a zvoleným prezidentem USA Trumpem. Oba politikové si navzájem slíbili, že budou konstruktivně spolupracovat. Putin nabídl Trumpovi partnerský dialog za předpokladu vzájemného respektu a nevměšování se do záležitostí druhé strany. Oba se shodli na tom, že dosavadní vztahy obou zemí nejsou uspokojivé. Podle prohlášení Kremlu se musí obě strany „vrátit k pragmatické spolupráci k oboustrannému užitku, která zohlední zájmy obou států a bezpečnost a stabilitu ve světě“. Zvláště musí být propojeno úsilí obou států v boji proti mezinárodnímu terorismu a extremismu. Trumpův tým se vyjádřil, že zvolený prezident hovořil s Putinem o celé řadě témat. Trump si přeje „silné a trvalé vztahy s Ruskem“.[33]

Putin a izraelský premiér Netanjahu při setkání v Kremlu 21. dubna 2016

Vztahy s Izraelem[editovat | editovat zdroj]

Izraelský prezident Re'uven Rivlin zrušil koncem února 2016 svoji plánovanou návštěvu Austrálie, která měla začít 13. března. Rivlinova kancelář to zdůvodnila tím, že prezident nemohl odmítnout pozvání Vladimira Putina ve chvíli, kdy se na mezinárodní úrovni jednalo o zastavení palby v Sýrii.[34]

O setkání Rivlina s Putinem v moskevském Kremlu 16. března 2016 napsal korespondent izraelských novin Haaretz Barak Ravid krátkou zprávu již téhož dne. V ní vyzdvihl, že podle Rivlinova sdělení plánuje izraelský premiér Benjamin Netanjahu rovněž brzkou cestu do Moskvy.[35]

Osobní image[editovat | editovat zdroj]

Rybařící Putin na Sibiři, 2007
Putin s uspávací puškou číhá na tygra ussurijského

Prezident Putin má v médiích obraz jakéhosi „drsného chlapíka“, který si libuje ve sportu či v outdoorových aktivitách a demonstruje svou fyzickou zdatnost účastí na neobvyklých nebo nebezpečných počínáních, jako jsou extrémní sporty či interakce s divokými zvířaty.[36] Například roku 2007 deník Komsomolskaja pravda otiskl Putinovu fotografii s vyholenou hrudí, jak na Sibiři rybaří, pod titulkem: "Buď jako Putin."[37]

Fotografie z jeho různých akcí jsou součástí „vztahů s veřejností“. Podle časopisu Wired si Putin „záměrně pěstuje jakousi macho image s prvky superhrdiny“.[38] Některé z jeho aktivit byly kritizovány.[39][40]

Mezi pozoruhodné příklady Putinových akcí patří:[41] lety ve vojenských proudových letounech,[41] předvádění bojových umění,[41] jízda na koni či raftu, rybaření a plavání ve studených sibiřských řekách,[37][42] sestupy s ponorkou do hlubokých vod,[43] střelba na tygra či ledního medvěda uspávací municí,[37][44][45] jízda na motorce,[41][46] kopilotování požárního letounu, který vrhá vodu na požár,[38][41] střelba z kuše na velryby,[41][47] pilotáž závodního automobilu,[41][48] potápění se v archeologické oblasti,[39][49] pokusy vést ohrožené jeřáby za motorovým rogalem[50] a lov velké ryby.[51][52] Jeho zatím poslední číslo byl exhibiční hokejový zápas s bývalými hokejovými hvězdami 16. května 2015 v Soči, ve kterém nastřílel 8 gólů. Stál před bránou a očekával přihrávky povětšinou od Pavla Bureho a Valerije Kamenského. Pomohl tak týmu k výhře 18:6[53]

11. prosince 2010 na charitativním koncertě pro děti v Petrohradě Putin v doprovodu piana zazpíval píseň "Blueberry Hill". Na koncertě bylo přítomno množství hvězd z Hollywoodu i Evropy jako např. Kevin Costner, Sharon Stone, Alain Delon a Gérard Depardieu.[54][55] Na stejné události (ale i dalších) Putin hraje vlasteneckou píseň ze svého oblíbeného sovětského špionážního filmu Štít a meč.[55]

Putinova kresba "Узор на заиндевевшем окне" (Vzor na jinovatkou porostlém okně), kterou namaloval během vánočních trhů 26. prosince 2008, se stala atrakcí charitativní aukce v Petrohradě a byla prodána za 37 milionů rublů.[56] Doba vytvoření malby se shodovala s rusko-ukrajinským sporem o plyn v roce 2009, kdy byla řada evropských zemí uprostřed lednových mrazů ponechána osudu bez ruského plynu.[57]

Scéna z komiksu Superputin

Existuje i množství písní o Putinovi.[58] Mezi ty známější patří: "[I Want] A Man Like Putin" od skupiny Singing Together,[59] "Horoscope (Putin, Don't Piss!)" skupiny Uma2rman,[60] "Go Hard Like Vladimir Putin" od K. Kinga a Beniho Maniaci,[61] "VVP" od tádžického zpěváka Tolibdžona Kurbanchanova,[62][63] "Our Madhouse is Voting for Putin" od Working Faculty a "A Song About Putin" (píseň o Putinovi) - protestsong od skupiny veteránů ruských výsadkových vojsk.[64][65] Dále výše zmíněná "Putin chujlo!", zpočátku rozšířená na Ukrajině a poté do ostatních zemí.[66][67]

Putinovo jméno i obraz jsou široce užívány jako reklama i jako značky produktů.[38] Mezi příklady patří vodka Putinka, konzerovované jídlo PuTin, kaviár Gorbuša Putina a řada triček s jeho obrazem.[68]

Putin se také stal předmětem vtipů a častušek jako např. písně "Před Putinem zde nebyl orgasmus", která se objevila ve filmu Deň vyborov.[69]

Putin se také zjevil v dětské omalovánce Vova a Dima (vydané u příležitosti jeho 59. narozenin),[70] kde je spolu s Medveděvem popisován jako příkladný, dobře se chovající malý chlapec. Také existuje Superputin - série online komiksů, kde je opět s Medvěděvem vyobrazen jako superhrdina,[38] dále jako troll a ork ve hře World of Warcraft.[71]

Vladimir Putin byl dále vyobrazen internetovou osobností Nice Peter v jeho řadě na serveru YouTube Epic Rap Battles of History ve finální epizodě druhé řady, "Rasputin vs. Stalin" (vysílané 22. dubna 2013).[72]

Ruský film s názvem A Kiss not for Press měl premiéru v roce 2008 na DVD. Film je založený na biografii Vladimira Putina a jeho manželky Ljudmily.[73]

Kritika a kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Putinismus, Opozice v Ruské federaci a Druhá studená válka.
Demonstranti protestující v Moskvě proti anexi Krymu, 15. března 2014

V listopadu 2006 byl Putin médii obviněn z odpovědnosti za smrt bývalého důstojníka tajných služeb KGB a FSB, který přeběhl k britské MI6, a pozdějšího ostrého kritika jeho politiky Alexandra Litviněnka.[74]

Putin byl také kritizován za autoritářský styl vládnutí,[75] za postup během druhé války v Čečensku,[76][77] nebo za údajně kopulentní životní styl a korupci.[78]

Kritika během ukrajinské krize[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Putin chujlo! a Jez jablka, naštveš Putina!.

V souvislosti s ukrajinskou krizí a později ruskou vojenskou intervencí na Ukrajině začali fotbaloví fanoušci FK Metalist Charkov a FK Šachtar Doněck při pochodu Charkovem v březnu 2014 během společného zápasu veřejně prozpěvovat píseň Putin chujlo! s velmi negativním vyzněním. Popěvek se (i jako pouhé úsloví) záhy stal populárním u odpůrců Putina především na Ukrajině.[79][80] Část veřejnosti postup Ruska v souvislosti s Ukrajinou přirovnávala k postupu nacistického Německa v českém pohraničí při anexi Sudet. Putina přirovnávala k Hitlerovi a přezdívala mu Putler.[81] Postup Ruska na Ukrajině byl také přirovnáván k turecké okupaci Severního Kypru v roce 1974.[82]

27. února 2015 byl v Moskvě zastřelen neznámým pachatelem Boris Němcov. Stalo se tak dva dny před plánovaným masovým opozičním protestem a 17 dní poté, co Němcov veřejně projevil obavu, že ho „Putin nechá zabít za jeho kritiku role Ruska v ukrajinském konfliktu“. Putin tuto vraždu prohlásil za cílenou provokaci, odsoudil ji a nařídil její důkladné vyšetření a objasnění.[83] Spojitost mezi vraždou Němcova a Putinem nebyla prokázána.[84]

Setkání s prezidenty Porošenkem, Hollandem a kancléřkou Merkelovou, 17. října 2014

Bývalý americký poradce pro národní bezpečnost a poté státní sekretář (ministr zahraničních věcí) Henry Kissinger, který působil v administrativě prezidenta USA Richarda Nixona, kritizoval začátkem března 2014 „démonizaci Putina“ v západních médiích. Podle něj není tato démonizace cílenou politikou Západu, ale naopak absencí politiky. Podle Kissingera nesou vinu za rozpoutání ukrajinské krize jak Západ tak ruský prezident Putin, protože se obě strany snažily přetáhnout Ukrajinu plně do sféry svého vlastního vlivu a ignorovaly skutečnost, že Ukrajina je rozdělená na proruský východ země a na proevropský západ Ukrajiny.[85]

Prezident Putin se po referendu o připojení Krymu k Rusku mnohokrát odvolával na kosovský precedens a na rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora v Haagu z roku 2010,[86] podle kterého nebylo jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova na Srbsku v únoru 2008 porušením mezinárodního práva.[87] Ruský opoziční politik a jeden z vůdců protivládních protestů v Rusku v letech 2012-2013 Vladimir Ryžkov vyslovil právnické pochybnosti o uznatelnosti tohoto aktu.[88][89]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Putin dostal při křtu málem jméno Michail. Novinky.cz [online]. 2016-11-22 [cit. 2016-11-23]. Dostupné online. 
  2. SAKWA, Richard. Putin: Russia’s choice. [s.l.]: Routledge, 2008. ISBN 0-203-93193-9. S. 2–3. 
  3. a b c Exmanželka Ruperta Murdocha a Putin: To je nový VIP pár [online]. Parlamentní listy, 2. duben 2016 - 01:11 [cit. 2016-04-09]. Dostupné online. 
  4. Z Putinova životopisu zmizelo "ženatý". Prezident se v tichosti rozvedl
  5. MARQUINA, Sierra. Rupert Murdoch’s Ex-Wife Wendi Deng Is Dating Vladimir Putin [online]. Us Weekly, March 31, 2016 [cit. 2016-04-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. http://www.washingtonpost.com/wp-srv/inatl/longterm/russiagov/putin.htm
  7. Pravoslavná církev se sjednotila. 18. května 2007, Lidové noviny. www.lidovky.cz [online]. [cit. 2007-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-12. 
  8. http://zahranicni.ihned.cz/c1-57771230-putin-je-podle-forbesu-nejnesympatictejsi-clovek-na-zemi-prirovnal-ho-ke-stalinovi
  9. Rusko své zájmy jinak než agresivně prosadit neumí, míní politolog Šmíd [online]. Lidovky.cz, 2014-07-17 [cit. 2016-04-21]. Dostupné online. (česky) 
  10. Putinovské čistky? Je to masový vrah, za úmrtími pohlavárů je ale boj tajných služeb, říká politolog [online]. Aktuáně.TV, 2016-04-04 [cit. 2016-04-21]. Dostupné online. (česky) 
  11. http://www.project-syndicate.org/commentary/nik1/Czech
  12. Medvedev: Putin should be prime minister [online]. Associated Press, Yahoo News, 2007-12-11 [cit. 2007-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Putin vítězí, před odchodem z Kremlu dobyl parlament [online]. iDNES, 2007-12-02 [cit. 2007-12-10]. Dostupné online. (česky) 
  14. a b "Abyste v tom neměli guláš: Co vlastně řekl Vladimir Putin o Leninovi". Parlamentní listy. 27. ledna 2016.
  15. a b http://www.britannica.com/EBchecked/topic/484357/Vladimir-Putin
  16. http://zpravy.idnes.cz/putin-tvrdi-ze-sarin-v-syrii-pouzili-povstalci-frx-/zahranicni.aspx?c=A130912_065035_zahranicni_skr
  17. "Was Yanukovych's Ouster Constitutional?". Svobodná Evropa. 23. února 2014.
  18. Putin rozhodl o anexi Krymu v závěrečný den her v Soči
  19. Putin přiznal, že na Krymu působili neoznačení ruští vojáci. Český rozhlas [online]. 2014-03-17 [cit. 2015-03-05]. Dostupné online. 
  20. PEHE, Jiří. KOMENTÁŘ: Náš ruský problém. Novinky.cz [online]. 2014-07-22 [cit. 2015-03-05]. Dostupné online. 
  21. HARAZÍM, Petr. 6 důvodů proč si Ukrajina nedokáže poradit se „zelenými mužíky“. Vojsko.net [online]. 2014-04-15 [cit. 2015-03-05]. Dostupné online. 
  22. HÁJEK, Adam. Všichni jsme věděli, kam jedeme, říká ruský tankista raněný u Debalceve [online]. idnes.cz, 2015-03-03 [cit. 2015-03-05]. Dostupné online. 
  23. Živě: Doněck znovu pod palbou, městem duní minometná střelba. aktualne.cz [online]. 2015-02-19 [cit. 2015-03-05]. Dostupné online. 
  24. BERSHIDSKY, Leonid. One Year Later, Crimeans Prefer Russia. Bloomberg [online]. 6. února 2015. Dostupné online. (anglicky) 
  25. a b "Napadnout NATO? To může napadnout jen šílence ve snech, uvedl Putin". Novinky. 6. června 2015.
  26. "Vladimir Putin accuses Lenin of placing a 'time bomb' under Russia". The Guardian. 25. ledna 2016.
  27. ČTK. Putin: Komunistické ideje se mi líbí dodnes, stranickou legitimaci mám pořád. Aktuálně.cz [online]. 2016-01-25 [cit. 2016-08-11]. Dostupné online. 
  28. WALKER, Shaun. Vladimir Putin makes it official – he's running for re-election in 2018. The Guardian. 2017-12-06. Dostupné online [cit. 2017-12-07]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  29. Putin pochválil Trumpa a oznámil, že bude kandidovat jako nestraník. iRozhlas.cz [online]. 14.12.2017 [cit. 14.12.2017]. Dostupné online. 
  30. Moskau und London wollen Beziehungen verbessern (Moskva a Londýn chtějí zlepšit vztahy), Frankfurter Allgemeine Zeitung (článek podepsán zkratkou autora -horn), 11. srpna 2016, str. 5.
  31. KISSINGER, Henry: To settle the Ukraine crisis, start at the end (Aby mohla být urovnána ukrajinská krize, musíme začít od konce). Henry Kissinger: To settle the Ukraine crisis, start at the end. The Washington Post, 5. března 2014 (anglicky).
  32. „Putin a Obama telefonieren“ (Putin a Obama telefonovali), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 27. června 2015, str. 2 (německy).
  33. USA und Russland. Putin telefoniert erstmals mit Trump (USA a Rusko. Putin telefonoval poprvé s Trumpem). Der Spiegel, http://www.spiegel.de/politik/ausland/wladimir-putin-telefoniert-erstmals-mit-donald-trump-a-1121275.html Dienstag, 15. listopadu 2016, 08:43 hod. (německy).
  34. McNEILL, Sophie: Israeli President Reuven Rivlin cancels trip to Australia, angering officials (Izraelský prezident Re'uven Rivlin ruší cestu do Austrálie, pobouřil tím činovníky), http://www.abc.net.au/news/2016-02-26/israeli-president-reuven-rivlin-cancels-planned-australia-trip/7201636, 26. února 2016 (anglicky).
  35. RAVID, Barak: Israel's Rivlin Meets Russia's Putin at Kremlin to Discuss Syria (Izraelský prezident Rivlin se setkal s ruským prezidentem Putinem, aby diskutovali o Sýrii), http://www.haaretz.com/israel-news/1.709241, 16. března 2016 (anglicky).
  36. BASS, Sadie. Putin Bolsters Tough Guy Image With Shirtless Photos, Australian Broadcasting Corporation [online]. ABC News, 5 August 2009 [cit. 2013-06-22]. Dostupné online. 
  37. a b c "Putin gone wild: Russia abuzz over pics of shirtless leader."1=. Associated Press. Canadian Broadcasting Corporation. 22 August 2007. Archived from the original. Šablona:Citation error. http://www.cbc.ca/world/story/2007/08/22/putin-shirtless.html. Retrieved 2 March 2010. 
  38. a b c d Rawnsley, Adam(26 May 2011)."Pow! Zam! Nyet! 'Superputin' Battles Terrorists, Protesters in Online Comic".Wired. Archived from the original. Šablona:Citation error. http://www.wired.com/dangerroom/2011/05/pow-zam-nyet-superputin-battles-terrorists-protesters-in-online-comic/. Retrieved 27 May 2011. 
  39. a b Vladimir Putin diving discovery was staged, spokesman admits, The Daily Telegraph. Retrieved 16 March 2012
  40. "Russians smell something fishy in Putin's latest stunt"1=. Reuters. 29 July 2013. Archived from the original. Šablona:Citation error. http://uk.reuters.com/article/2013/07/29/oukoe-uk-russia-putin-fish-idUKBRE96S0CY20130729. Retrieved 12 August 2013. 
  41. a b c d e f g 7 Reasons Vladimir Putin Is the World's Craziest Badass cracked.com
  42. В.В.Путин взял в понедельник однодневный отпуск и провел его в Тыве na Internet Archive
  43. В.В.Путин, находящийся с рабочей поездкой в Сибирском федеральном округе, совершил спуск на глубоководном аппарате «Мир» на дно озера Байкал na Internet Archive
  44. Организаторы сафари для Путина объяснились по поводу "подставы с тигром": "Кому-то что-то показалось" newsru.com
  45. Putin attaches satellite tag to tranquilized polar bear in Russia's Arctic Fox News Channel
  46. "Finland accidentally bans Putin".3 News NZ. 11 April 2013. Archived from the original. Šablona:Citation error. http://www.3news.co.nz/Finland-accidentally-bans-Putin/tabid/417/articleID/293867/Default.aspx. 
  47. Using crossbow, Putin fires darts at whale MSNBC
  48. Премьер-гонка: Владимир Путин протестировал болид "Формулы-1" [online]. Rg.ru, 17 March 2012 [cit. 2012-05-07]. Dostupné online. 
  49. Путин погрузился с аквалангом на дно Таманского залива tetis.ru
  50. Vladimir Putin leads endangered cranes on migration route in hang glider The Guardian
  51. "Russians smell something fishy in Putin's latest stunt"1=. Reuters. 29 July 2013. Archived from the original. Šablona:Citation error. http://uk.reuters.com/article/2013/07/29/oukoe-uk-russia-putin-fish-idUKBRE96S0CY20130729. Retrieved 12 August 2013. 
  52. "Putin's Big Fish Story Leaves Russians in Doubt"1=. Bloomberg. Archived from the original. Šablona:Citation error. http://www.bloomberg.com/news/2013-07-29/putin-s-big-fish-story-leaves-russians-in-doubt.html. Retrieved 12 August 2013. 
  53. http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/369682-takhle-hraje-hokej-putin-nastrilel-osm-golu.html
  54. Putin Sings Blueberry Hill for Charity [online]. Nonprofitquarterly.org [cit. 2012-05-07]. Dostupné online. 
  55. a b Владимир Путин сыграл на рояле "С чего начинается родина" [online]. Dp.ru [cit. 2012-05-07]. Dostupné online. 
  56. Картина Путина стала самым дорогим лотом на аукционе в Петербурге RIAN
  57. Q&A: Russia-Ukraine gas row, BBC News (20 January 2009).
  58. @openspace_ru. Песни про Путина [online]. Openspace.ru, 14 March 2008 [cit. 2012-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-18. 
  59. Такого, как Путин [online]. YouTube, 23 February 2008 [cit. 2012-05-07]. Dostupné online. 
  60. Гороскоп (Путин, не ссы!) [online]. YouTube, 2 February 2012 [cit. 2012-05-07]. Dostupné online. 
  61. LifeNews, 10 June 2014 [cit. 2015-04-07]. Dostupné online. (Russian) 
  62. [1]
  63. WATCH: No One In Russia Can Work Out If This Pro-Putin Dance-Pop Song Is Sincere — Or Satire Archivováno 7. 2. 2013 na Wayback Machine businessinsider.com
  64. couriermail.com.au [online]. [cit. 2015-04-07]. Dostupné online. 
  65. The Huffington Post [online]. [cit. 2015-03-21]. Dostupné online. 
  66. http://politrussia.com/ukraina/ekskurs-v-istoriyu-odnoy-krichalki-ili-podrobnee-o-tom-chto-znachit-smekh-bez-prichiny-768/
  67. http://politicbox.ru/ehkskurs-v-istoriyu-odnojj-krichalki/
  68. Как используется бренд "Путин": зажигалки, икра, футболки, консервированный перец Gazeta 30. listopadu 2007.
  69. Частушки (Не было оргазма) [online]. Sergeysv.net [cit. 2012-05-07]. Dostupné online. 
  70. Вова и Дима Lenta.ru
  71. Superputin official site [online]. Superputin.ru [cit. 2013-06-22]. Dostupné online. 
  72. Epic Rap Battles of History Stalin vs. Rasputin
  73. Фильм о любви человека, похожего на Путина BBC
  74. Za vraždu Litviněnka chtějí Britové stíhat Lugového
  75. http://www.rozhlas.cz/plus/nazory/_zprava/jefim-fistejn-hlavni-vyzvou-putina-nejsou-vztahy-se-zapadem-ale-potreba-predejit-ekonomickemu-kolapsu-tvrdi-richard-pipes--1488757
  76. http://archiv.ihned.cz/c1-750990-rada-evropy-rusko-nezapudila
  77. http://www.kurzy.cz/zpravy/1905-putin-odmitl-zapadni-kritiku-ohledne-cecenska/
  78. http://ceskoaktualne.cz/2016/01/zpravy-ze-sveta/putin-je-prikladem-korupce-tvrdi-americka-vlada/
  79. Média řeší problém. Jak přeložit vulgární urážku Putina?, aktualne.cz, 16. června 2014
  80. Putin chujlo! se stává ukrajinským symbolem, echo24.cz, 18. červen 2014
  81. DOLEŽAL, Jiří. Ukrajinské Sudety: Studená válka je zpět [online]. reflex.cz, 2014-05-11 [cit. 2015-04-16]. Dostupné online. 
  82. For Crimea, Secession Is Only as Good as Recognition, The New York Times. 15. března 2015
  83. V Moskvě zastřelili kritika Kremlu Němcova, Putin mluví o nájemné vraždě
  84. "The not-so-simple murder of Boris Nemtsov". Al Jazeera. 2. března 2015.
  85. Henry Kissinger: To settle the Ukraine crisis, start at the end (Aby se mohla urovnat ukrajinská krize, musíme začít od konce). Henry Kissinger: To settle the Ukraine crisis, start at the end. The Washington Post. 5. března 2014 (anglicky).
  86. " Address by President of the Russian Federation [online]. 18. března 2014. Dostupné online. (anglicky) 
  87. "Průlom pro Kosovo: nezávislost na Srbsku posvětil haagský soud". iDNES.cz. 22. července 2010
  88. RYZHKOV, Vladimir. Ukrainian Conflict Spells Disaster for Russia. The Moscow Times. 2014-09-10. Dostupné online. 
  89. Tohle Vladimira Putina nepotěší. Bývalý předseda ruského parlamentu upozornil na jeho zásadní prohřešek. ParlamentniListy.cz. 2014-09-11. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]