Citrus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxCitrus
alternativní popis obrázku chybí
Koláž; zleva a seshora:
Stromy pomerančovníku, plody limetek, květ grepfruitu
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád mýdelníkotvaré (Sapindales)
Čeleď routovité (Rutaceae)
Rod citrus (Citrus)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zajímavým citrusem je tzv. Buddhova ruka (C. medica var. sarcodactylus)

Citrus[1] (Citrus, česky nepřesně citroník) je běžné označení a zároveň rozsáhlý botanický rod rostlin z čeledi routovité (Rutaceae), které pochází z tropické a subtropické jihovýchodní Asie. Slovo citrus pochází z starořeckého kedros nebo latinského cedrus, těmito slovy byly označovány rostliny s vonnými listy nebo dřevem.

Mezi nejčastější citrusy, se kterými se můžeme setkat, patří pomeranč, mandarinka, citron, grapefruit, limetka či pomelo. Citrusy jsou též velmi oblíbenými pokojovými rostlinami a existují kluby jejich pěstitelů – citrusářů.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Citrusy jsou nízké stálezelené stromy nebo keře. V úžlabí listů se tvoří jednoduché trny, některé druhy jsou zcela bez trnů. Listy jsou jednoduché, s hladkým, nebo pilovitým okrajem. Vytvářejí zvláštní druh plodů, tzv. hesperidium (typ bobule), složené z tuhé vnější kůry (flaveda), které může nabývat široké škály barevných odstínů (zelené, žluté, oranžové, bílé). Pod ním se nachází měkčí vláknitý obal (albedo) bílé barvy, z nějž dovnitř plodu vyrůstají emergence, ze kterých se tvoří měkká, šťavnatá dužina. V dužině jsou uložena semena, která někdy zcela chybějí v důsledku partenokarpie (bezsemennost, vytváření plodu z neoplodněného semeníku).[2]

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Dnes se jako citrus označují všechny rostliny z botanického rodu Citrus a některé příbuzné rody, jejichž systematika není ještě zcela vyřešena. Proto ani počet druhů citrusů není jasný. Existují totiž tisíce taxonů, které se někdy překrývají. Mnoho známých citrusů jsou hybridy, a dokonce některé dnes planě rostoucí druhy vznikly křížením.

Citrusy se obvykle rozdělují z pěstitelského hlediska, a to na mandarinky, grapefruity, pomerančovníky, šedoky a kyseloplodé citrusy; nicméně některé citrusy nespadají do žádné z těchto skupin, jiné jsou v důsledku křížení obtížně zařaditelné.[2]

Seznam významných druhů[editovat | editovat zdroj]

Mandarinky[editovat | editovat zdroj]

Grapefruity[editovat | editovat zdroj]

Pomerančovníky[editovat | editovat zdroj]

Šedoky[editovat | editovat zdroj]

Kyseloplodé citrusy[editovat | editovat zdroj]

Hybridní druhy[editovat | editovat zdroj]

Kombinace Český název Mezinárodní název
Poncirus trifoliata (citronečník) × Citrus sinensis (pomeranč) citranž Citrange
Poncirus trifoliata (citronečník) × Citrus limon citremon  
Poncirus trifoliata × Fortunella japonica(kumquat) citrumkvat Citrumquat
Poncirus trifoliata (citronečník) × Citrus paradisi (grapefruit) citrumelo Citrumelo
Citrus paradisi (grapefruit) × Citrus grandis (pomelo) sweetie  

Ostatní citrusy[editovat | editovat zdroj]

Příbuzné rody[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku citrus na anglické Wikipedii.

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha : Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)  
  2. a b VALÍČEK, Pavel. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. S. 154–159.  
  3. Naučný slovník zemědělský. 1. díl: A–D. 1. vyd. Praha: SZN, 1966. 1102 s. [Viz str. 279.]
  4. SVÍTEK, Marek. Pěstujeme citrusy v našich podmínkách. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 85 s., [16] s. obr. příl. ISBN 80-247-1413-2. [Viz str. 22–23.]
  5. Citrusáři obvykle používají označení citroník, ale podle Ústavu pro jazyk český je přípustný i výraz citronovník.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NOWAK, Bernd; SCHULZOVÁ, Bettina. Tropické plody : biologie, využití, pěstování a sklizeň. Praha : Knižní klub, 2002. ISBN 80-242-0785-0.  
  • VALÍČEK, Pavel. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. S. 154–159.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]