Marmeláda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Domácí meruňková marmeláda

Marmeláda (z portugalského marmelokdoule) je druh sladké polotekuté ovocné směsi, která vzniká vařením a želírováním ovocných dužnin a šťáv a využívá se jako pochutina (ochucovací doplněk jídla), např. pro mazání na pečivo a také k dochucení a zdobení pokrmů.

Na území Česka jsou marmelády vyráběny z místních plodů, jako jsou jahody, jablka, třešně, meruňky, ostružiny, borůvky.

Na rozdíl od podobného džemu tvoří marmeláda hustší hladkou, jemně propasírovanou směs, zatímco džem obvykle bývá řidší a může obsahovat kousky ovoce.[1][2]

Ovoce použité při výrobě marmelády může být prostě rozvařeno vcelku nebo před rozvařením vylisováno nebo může být k přípravě marmelády použita pouze ovocná šťáva. Následným želírováním (přirozeným působením pektinu obsaženého v ovoci nebo doplněním želírovacího přípravku) během vaření dojde k zahuštění.

V jiných zemích se pro výrobu marmelády používají i jiné plody, např. ve Velké Británii se marmeláda vyrábí tradičně z citrusových plodů.

Původ slova[editovat | editovat zdroj]

Slovo marmeláda má svůj původ v portugalském marmelada, které vzniklo z portugalského označení kdoule ­(marmelo), neboť v Portugalsku se pod tímto názvem rozumí kdoulové zavařeniny.

Podobně i ve Španělsku nacházíme dulce de membrillo, které se jedí s tvrdým sýrem a lze je nejčastěji zakoupit v řeznictví.

Samotnou kdoulovou směs už přitom připravovali staří Římané a později našla své zákazníky i v novověké Británii, kde ovšem časem došlo k jejímu nastavování citrusovými plody (citrony, pomeranče, mandarinky a další).

Později se v Británii dokonce samotné kdoule z receptů vytratily a dnešní britská marmeláda je převážně citrusová.

Užití názvu v potravinářské terminologii[editovat | editovat zdroj]

Přestože historicky původní „marmeláda“ byla vyráběna z kdoulí, od roku 1979 platí v Evropské unii směrnice, která nařizuje pod názvem marmeláda prodávat pouze „marmeládu“ ve významu anglického slova marmelade, což znamená, že jako „marmeláda“ se smí nazývat pouze marmeláda vyrobená alespoň z jedné pětiny z citrusových plodů.[3][4][5]

Zatímco některé státy EU jako Dánsko, Řecko nebo Rakousko si stačily pro užívání tohoto názvu vyjednat výjimku z uvedené směrnice, česká vláda při vstupu České republiky do Evropské unie tuto možnost propásla.[6]

Proto se na Českou republiku od roku 2003 tato směrnice vztahuje také a na českém trhu nesmí být pod názvem „marmeláda“ distribuována marmeláda bez minimálně pětinového obsahu citrusových plodů.

Potravinářská společnost Hamé roku 2012 zažádala prostřednictvím Ministerstva zemědělství České republiky u Evropské potravinářské komise o výjimku z evropské legislativy, která by společnosti umožnila označovat jako marmeláda její marmelády vyrobené z jahod nebo meruněk. Společnost doufala, že tyto marmelády budou zařazeny mezi tzv. zaručené tradiční speciality a legislativní pravidlo se na ně vztahovat nebude. Požadavek však Evropská potravinářská komise zamítla.[6]

Z toho důvodu jsou pro v Česku prodávané marmelády používána různá náhradní označení jako ovocná pomazánka nebo ovocná směs.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Albert: zavařování
  2. SCHWARZ, Oded. Konzervování. Praha : Euromedia Group, k. s., 2010. ISBN 979-80-249-1492-3.  
  3. Džemy a marmelády - co jste možná nevěděli [online]. 2009-11-6, [cit. 2010-04-24]. Dostupné online.  
  4. KURAS, Benjamin. Konec cirkusů [online]. 2009-5-23, [cit. 2010-04-24]. Dostupné online.  
  5. SMĚRNICE RADY 2001/113/ES ze dne 20. prosince 2001 o ovocných džemech, rosolech a marmeládách a kaštanovém krému určených k lidské spotřebě
  6. a b Marmeláda se nevrátí, Unie odsoudila Česko k rosolu a džemu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]