Třešně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o ovoci. O vesnici na Písecku pojednává článek Třešně (Záhoří).
Možná hledáte: Třešeň (strom nebo keř z rodu Prunus).
Rozdílné druhy třešní se odlišují barvou a velikostí.

Třešně jsou druh ovoce, které se řadí mezi peckoviny. Jde o plod některých dřevin z rodu slivoň (Prunus) Je to měkký kulovitý plod, který má uvnitř, zpravidla uprostřed, pecku. Okolo ní je sladká dužnina, přibližně bílé, žlutavé až narůžovělé barvy, obsahující vysoký podíl vody a ohraničená slupkou. Zralý plod má slupku červenou až tmavě rudou a měří v průměru 1 až 2 cm. Nezralý plod je zelený.

Třešně je většinou kulového tvaru se slabou rýhou na jedné straně a ve spodní části s malým hrotitým výběžkem. Dužnina je tvořena více než z 80 % vodou, dále ovocnými cukry a je bohatým zdrojem jak minerálů tak i vitamínů. Tmavší druhy třešní jsou bohatým zdrojem hořčíku, železa, jódu, fosforu, zinku, vápníku, draslíku a křemíku.[1][2] Z vitamínů obsahují ve významné míře vitamín A či betakaroten, vitamín P,[3] vitamín C, vitamín E, vitamín B.[2]

Třešně mají blahodárný vliv na lidský organismus, jelikož pomáhají čistit krev, játra a ledviny. Jejich konzumace podporuje vyměšování trávicích šťáv a moči.[1] Novější studie naznačují, že konzumace třešní má blahodárný vliv na léčení cukrovky pomocí barviva antokyan, které v laboratorních testech podporovalo produkci inzulínu, a současně fungují i jako antioxidanty.[4] Díky vysokému obsahu jódu mají příznivý vliv na problémy se štítnou žlázou a bolestmi páteře. Díky vysokému podílu vápníku jsou také dobrým zdrojem pro růst kostí a zubů. Pomáhají chránit tělo proti různým druhům zánětů, parodontóze a artritidě.[2]

Jsou vhodným dietním jídlem, jelikož podporují vylučování a tedy jsou doporučovány pro hubnutí.[2]

Název[editovat | editovat zdroj]

Třešně (slov. a rus. čerešňa, něm. Kirsche, ang. cherry, fran. cerise) pochází z praslovanského čerš[ň]a, a to z latinského cerasus, které opět vzniklo z íránsko-tureckého keras (podle města Kérason).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Květenství třešně
Třešně

Plané třešně čili ptáčnice jsou patrně evropského původu a pecky se nacházejí po celé Evropě v archeologických vrstvách od doby bronzové. Tyto nálezy vyvrátily chybné a dosud tradované tvrzení římského přírodovědce Plinia, podle něhož je z Malé Asie do Evropy přivezl římský vojevůdce Lucullus v 1. století př. n. l.[2] Někteří vědci se ovšem domnívají, že Pliniův údaj se netýká plané třešně, nýbrž už šlechtěných kultivarů. Na území Česka je pěstování třešní prvně doloženo ve 12. století.[5]

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Třešně na stromě během zrání
Natrhané třešně

Třešně patří do široké skupiny stromů a keřů (blumy, slivoně, špendlíky, švestky, višně atd.), které se mezi sebou snadno kříží a vědci je proto dnes řadí do jediného rodu Prunus. Mnohé z nich se po staletí pěstují a šlechtí, takže v současnosti se nabízí hodně přes tisíc různých kultivarů (třešní, višní a sladkovišní) v široké škále barev od žluté, červené, růžové až po tmavě rudé a černočervené druhy, které se liší i chutí a dalšími vlastnostmi.[2]

Vývoj plodu[editovat | editovat zdroj]

Třešně vzniká z bílého až narůžovělého květu, jehož semeník se po odkvetení zvětšuje a objevuje se malá zelená peckovice, která postupně roste. Během zrání dochází ke změně barvy. Plod začíná pomalu žloutnout a v době uzrálosti červenat až rudnout. Během zrání jsou plody často napadány ptáky (špačky), kteří je konzumují. Dalším škůdcem je hmyz, který do třešní klade vajíčka a způsobuje červivost plodů.

Druhy[editovat | editovat zdroj]

Třešeň ptačí tmavá[editovat | editovat zdroj]

Lidově zvaná ptáčnice je druh třešně, která má velmi malé a ve zralosti černé plody příjemné aromatické chuti.

Třešeň srdcovka[editovat | editovat zdroj]

Oproti ostatním druhům má měkkou a šťavnatou dužninu. Hlavní odrůdy jsou Rivan (nejranější, zraje v 1. třešňovém týdnu), Karešova (původní česká odrůda, nejpěstovanější) a Kaštánka (tmavá barva).

Třešeň chrupka[editovat | editovat zdroj]

Má pevnou dužninu a žlutočervenou, červenou až temně červenou barvu, velká je asi 2 centimetry. Plody mají výraznou chuť a často se i zavařují. Dělí se na chrupky a polochrupky. Zrají většinou od 4. třešňového týdne do 6., jsou tedy napadány vrtulí třešňovou. Hlavní odrůdy jsou Kordia, Burlat, Granát, Napoleonova, Sam, Vanda, Van.

Mareše[editovat | editovat zdroj]

Druh původem z Dalmácie, který je typický pro svojí hořkou chuť a malé červenočerné plody. Jsou využívány pro přípravu alkoholického nápoje maraskino.[2]

Konzumace[editovat | editovat zdroj]

Třešně se nejčastěji jedí za syrova, bez úpravy. V kuchyni se používají na ovocné knedlíky nebo koláče a mimo to se také zavařují do kompotů, či se zmrazují pro pozdější využití. Dají se i tepelně zpracovávat na pokrmy, pro pečení či do marmelád. Zvlášť oblíbený je višňový džem. V Česku je nejznámějším pečivem třešňová bublanina. Třešně se používají se i jako dekorační prvek u dortů. Jelikož podléhají rychlému kažení, je potřeba jejich rychlá konzumace. Případné skladování by mělo být v chladném a tmavém prostředí a jen po krátkou dobu.[2]

Třešně se využívají pro výrobu jak nealkoholických (např. Cherry Cola, ovocné šťávy atd.), tak i alkoholických nápojů (pivo, likéry) a destilátů v širokém zastoupení.

Další využití[editovat | editovat zdroj]

Načervenalé a tvrdé třešňové dřevo, zejména dřevo planých třešní, je cenný materiál, užívaný k výrobě dýh i masivního luxusního nábytku, hudebních nástrojů a podobně. Plody jsou využívány i v kosmetice, jelikož mají schopnost dehydrovat buňky a zpomalovat stárnutí pokožky.

V některých případech se dají využívat i pecky z třešní, jež po vysušení a umístění do pytlíku fungují jako absorbent a emitor tepla.[2]

Některé odrůdy[editovat | editovat zdroj]

  • Rychlice německá
  • Rivan
  • Burlat
  • Napoleonova
  • Stella
  • Libějovická raná
  • Regina
  • Lapins
  • Karešova
  • Kaštánka

Průměrný obsah látek a minerálů[editovat | editovat zdroj]

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v syrových třešních.[6]

Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/100 g) Průměrný obsah Složka (mg/100g) Průměrný obsah
voda g/100 g 82,8 Na 1 vitamin C 11
bílkoviny g/100 g 0,9 K 210 vitamin D 0
tuky g/100 g 0,1 Ca 13 vitamin E 0,13
cukry g/100 g 11,5 Mg 10 vitamin B6 0,05
celk. dusík g/100 g 0,14 P 21 vitamin B12 0
vláknina g/100 g 0,9 Fe 0,2 karoten 0,025
mastné kyseliny g/100 g stopy Cu 0,07 thiamin 0,03
cholesterol g/100 g 0 Zn 0,1 riboflavin 0,03
energie kJ/100 g 203 Mn 0,1 niacin 0,2

Třešně v kultuře[editovat | editovat zdroj]

Třešně jsou hojně rozšířeny a konzumovány, což se projevuje i v jejich častém výskytu v kultuře, ať už jako potraviny k jídlu, tak jako častý námět. Například Waldemar Matuška je využívá jako ústřední motiv svojí písně Jó, třešně zrály, či se objevují v názvu filmu Buldoci a třešně. Třešně jsou od roku 1990 symbolem Komunistické strany Čech a Moravy, která je využívá ve svém logu.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Ovoce na dlani - Třešně [online]. KOST SOFR [cit. 2008-03-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-12. (česky) 
  2. a b c d e f g h i KONVALINKOVÁ, Jana. Vareni.cz - Třešně [online]. [cit. 2008-03-09]. Dostupné online. (česky) 
  3. Přírodní zdroje vitamínů [online]. doktorka.cz [cit. 2008-03-09]. Dostupné online. (česky) 
  4. Třešně mohou pomoci léčit cukrovku [online]. Plus [cit. 2008-03-09]. Dostupné online. (česky) 
  5. TŘEŠNĚ A VIŠNĚ [online]. Abeceda Zdraví s.r.o [cit. 2008-03-09]. Dostupné online. (česky) 
  6. McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3
  7. KSČM - Loga a plakáty [online]. [cit. 2008-03-09]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]