Annona cherimola
 Annona cherimola | |
|---|---|
 Čerimoja | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | nižší dvouděložné (Magnoliopsida) |
| Řád | šácholanotvaré (Magnoliales) |
| Čeleď | láhevníkovité (Annonaceae) |
| Rod | láhevník (Annona) |
| Binomické jméno | |
| Annona cherimola Mill., 1768 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Annona cherimola (česky čerimoja) je rostlina z čeledi láhevníkovité (Annonaceae). Je to opadavý menší strom poskytující velmi lahodné ovoce.
Synonyma[2][editovat | editovat zdroj]
Vědecká synonyma[editovat | editovat zdroj]
- Annona cherimolia P. Mill.
- Annona cheirimola P. Mill.
- Annona pubescens Salisb.
- Annona cherimoya – synonymum vzniklé chybou v názvu (misspelling)
Další názvy[editovat | editovat zdroj]
- anona šeroplodá
- láhevník čerimoja
- láhevník čirimoja
- chirimoya
- „cukrové jablko“ – lidový název
Původ a rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Annona cherimola pochází ze severní části Jižní Ameriky z And. Roste v horách tropů a subtropů.
Využití[editovat | editovat zdroj]
Čerimoja poskytuje ovoce, které je považováno za nejlahodnější na světě. Konzumuje se měkká, sladká, pěnovitě-vatovitá dužina bílé nebo narůžovělé barvy. Z dužiny se též vyrábějí džusy, zmrzlina, džemy a jiné pochutiny.
Botanický popis[editovat | editovat zdroj]
Malý opadavý strom dosahující výšky 5–7 m. Má šedavé plstnaté větvičky. Opadavé listy jsou eliptické až elipticky kopinaté, až 20 cm dlouhé, na rubu sametově plstnaté.[3] Jednopohlavné květy. Souplodí je kulovité až vejcovité, 7–12 cm dlouhé s hrbolatým zeleně zbarveným povrchem a bělavou dužninou.[3]
Souplodí[editovat | editovat zdroj]
Ze souplodí se pojídá vatovitá dužnina. Toto „nejlahodnější ovoce na světě“ obsahuje asi 1,8 % bílkovin, 0,7 % tuku, 19 % sacharidů, 3,2 % sušiny, 2,1 % minerálních látek, vitamin C a stopy provitaminu A.[3]
Ekologické nároky[editovat | editovat zdroj]
I když čerimoja pochází z tropů, je zvyklá na chladnější podnebí, protože roste v horách. Průměrná teplota by měla dosahovat 20–30 °C. Snáší lehké mrazy do -5 °C.
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
Rozmnožuje se generativně semeny, nebo vegetativně roubováním či vzdušním hřížením. Semenáče plodí ve čtvrtém až pátém roce. Ke štěpování se používají rouby z plodících rostlin.
Choroby a škůdci[editovat | editovat zdroj]
- hniloba souplodí a semenáčků – způsobuje plíseň Phytophthora palmivora
- antraknóza (hniloba souplodí) – způsobuje Glomerella cingulata
- bílá hniloba kořenů – způsobuje Rosellina necatrix
- na čerimoje též škodí moucha Anostrepha ludens[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04]
- ↑ BioLib - Annona cherimolia (anona šeroplodá)
- ↑ a b c VALÍČEK, P. et al. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. EAN 9788020009395.
- ↑ POSPÍŠIL. Ovocnictví. Brno: Mendelova Zemědělská Univerzita, 1990.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu anona šeroplodá na Wikimedia Commons - Galerie anona šeroplodá na Wikimedia Commons
Taxon Annona cherimola ve Wikidruzích
