Cedrát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Cedrát

var. Etrog: Moroccan, Yanover a Braverman
var. Etrog: Moroccan, Yanover a Braverman
Vědecká klasifikace
Doména: eukaryota (Eucaryota)
Říše: rostliny (Plantae)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: mýdelníkotvaré (Sapindales)
Čeleď: routovité (Rutaceae)
Rod: citrus (Citrus)
L., 1753
Binomické jméno
Citrus medica
Strom s plody
Citrus medica var. Digitata (budhova ruka)
Košer cedrát s pitomem v krabičce

Cedrát (Citrus medica) je druh citrusů z čeledi routovitých (Rutaceae). Názvem „cedrát“ označujeme rostlinu a současně i její plod. Pochází z oblasti Blízkého Východu, odkud se rozšířil do subtropů i tropů Starého i Nového světa severní polokoule. Plody se používají v potravinářství, kosmetice i k rituálním účelům. Patří do stejného rodu jako citron a jeho název se také odvozuje od latinského slova citrus.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Cedráty rostliny jsou stálezelené trnité keře, častěji však stromy dorůstající do výše až 4 m. Jsou to rostliny jednodomé a vytvářejí oboupohlavé květy, bývají většinou samosprašné. Květy velké asi 4 cm se vytvářejí obvykle na jednoletém dřevě. Vyrůstají ve skupinách, silně voní a opyluje je hmyz. Sladké odrůdy mají výhony zelené a květy bílé, kyselé mají výhony i poupata zbarvená do fialová. Kvetení se opakuje i třikrát ročně, takže na kvetoucím stromě lze vidět malé i zralé plody.

Listy jsou veliké, někdy až 20 cm dlouhé, kožovité, hladké, tmavozelené barvy na vrchní straně a světlezelené na spodní, tupě pilovité, listové řapíky jsou asi 1 cm dlouhé, bez křidélek. Mají olejnaté žlázy, který při rozemnutí listu vydávají silnou citrónovou vůní. Cedráty koření velice hluboko, jeho hlavní kořen sahá až do hloubky cca 2 m. Jsou to rostliny citlivé na chlad, teploty těsně pod bodem mazu je poškozují. Cedráty se dobře kříží s jinými druhy, vzniká mnoho kultivarů.

Cedráty plody dorůstají do velikosti až 20 cm, bývají oválné, hladké neb vrásčité a někdy i bizarního tvaru, zvláště u hybridů. Zralé bývají barvy žluté, u některých kultivarů oranžové. Plod tvoří:

  • Perikarp (oplodí, kůra) je těžko loupatelný a skládá se ze dvou vrstev:
    • Exokarp (flavedo, vnější vrstva kůry) je protkaný olejovými žlázami, které obsahují aromatický olej.
    • Mezokarp (albedo, vnitřní vrstva kůry) je pevné bílé pletivo těsně spojené s exokarpem, představuje až 70 % obsahu plodu.
  • Endokarp (dužina) je vytvořena segmenty potaženými blánou. Obsahuje cukry, pektin, vlákninu, vitamín C a semena.

Významným znakem cedrátu (stejně jako mnoha dalších citrusů) je polyembryonie semen, kdy z jednoho semene může vyklíčit několik rostlinek. Jedno embryo vzniká splynutím samčí a samičí pohlavní buňky, ostatní embrya jsou nucelárního původu, což znamená, že vznikají nepohlavní cestou ze zvláštního pletiva a mají tudíž stejný genetický základ, jako mateřská rostlina.

Systém[editovat | editovat zdroj]

Existuje mnoho kultivarů, které se dají např. rozdělit takto:[1]

  • Kyselé odrůdy:
    • Citrus medica cv. 'Liscia Diamante' (hladký diamant), rozšířený kultivar, povrch hladký – Itálie,
    • Citrus medica cv. 'Riccia' nebo 'Rugosa', subsférický tvar, povrch vrásčitý – Španělsko
    • Citrus medica cv. 'Limoniforme', rozšířený kultivar, povrch vrásčitý – Řecko
    • Citrus medica cv. 'Policarpa', subsférického tvaru s okrouhlou špičkou, povrch hrubý – Řecko
    • Citrus medica cv. 'Etrog' (židovský cedrát), povrch hrubý, plod masitý – Izrael, Florida, Kalifornie, Řecko
  • Polokyselé odrůdy:
    • Citrus medica cv. 'Earle', dužina je suchá, má ve středu plodu dutinu – Kuba, Portoriko, Florida, Kalifornie
    • Citrus medica cv. 'Digitata' (budhova ruka), velký, hrubá kůra, bizarní tvary - Japonsko, Indočína
  • Sladké odrůdy:
    • Citrus medica cv. 'Corsican', elipsoidní tvar, vrásčitý povrch – Korsika, Francie, Španělsko, Antily, Florida, Kalifornie
    • Citrus medica cv. 'Assads' nebo 'Guergueb' – Maroko

Nejnovější vědeckou klasifikace rodu Citrus vypracoval prof. Iozaburó Tanaka.[2] [3] [4]

Použití[editovat | editovat zdroj]

V potravinářství se z plodů cedrátu používá hlavně mezokarp (albedo), který se máčí 40 – 60 dnů ve slané vodě a pak se přidává řepný cukr a glukóza – vyrábí se z něj kandované ovoce. To se přidává do různých cukrovinek, sladkého pečiva, čokolád, zmrzlinových dortů, atd. Z cedrátu se vyrábějí likéry, punče, sirupy, zmrzliny, ovocné nápoje i chlazený nápoj frappe.

Destilací kůry a listů se získávají éterické oleje, které se používají při výrobě krému na pleť, zubních past, ústních a kolínských vod, šamponů pro zvýšení lesku vlasů, deodorantů, kadidla ( z cedrátového dřeva ) a další. Drhnutí zubů kůrou cedrátu čistí žluté zuby, zatímco šťáva je perfektní hygienou nehtů.

K léčebným účelům se užívají semena, dužnina, kůra, listy a květy této rostliny. Vyrábějí se šťávy, odvary, nálevy, zábaly a jiné léčebné preparáty s použitím na: překyselený žaludek, bronchitidu, choroby dýchacích cest, vysoký obsah cholesterolu, stres, hypertenzi, úzkost, napětí, křeče, bolesti hlavy, nespavost, nádory v zažívacím traktu. Také léčí játra, zácpu, diabetes, krvácení z nosu a dásní a též má tonizující protihorečkový, protidávící a antiskorbutický účinek.

Cedrát má veliký význam při oslavě židovského svátku Sukot (Sukkoth) slaveného na oslavu putování při útěku z egyptského otroctví. Před tímto svátkem kupují Židé cedrát odrůdy Etrog (Etrogh), ten musí být nepomačkaný, správného kónického tvaru, pěkný na pohled a s perfektním vrcholem, tedy „košer“, nejlépe, má-li pitom (pitom je neodpadnutá část květu – pestík nesoucí bliznu která zůstala srostlá s kůrou plodu), pak se cedrát ukládá do speciální vystlané krabičky.[1]

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Stromy cedráty se množí buďto odřezky z 2–3letých větví, nebo moderněji roubováním na podnože Citrus aurantium. Plodící větve se vedou po oporách, aby se zabránilo zlomení váhou ovoce. V době sucha se zavlažují, ale ne postřikem, nebezpečí houbových chorob. Jsou náročné na živiny a dobrou půdu. Sklízí se postupně, jak se obnovuje kvetení. Asi dvacetiletá rostlina dá za rok cca 60 – 80 zralých plodů. Plod může mít až 2 kilogramy, ale průměrná váha je 700 gramů. Mezi největší producenty patří Řecko, kde se koncem minulého století ročně sklízelo asi 2 000 tun a Portoriko s 3 500 tunami tohoto ovoce.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b http://www.citrus-collection.wz.cz/!html!/pros2005kalab/pros2005kalab.htm
  2. http://www.plantnames.unimelb.edu.au/Sorting/Citrus_1.html
  3. http://www.plantnames.unimelb.edu.au/Sorting/Citrus_2.html
  4. http://www.plantnames.unimelb.edu.au/Sorting/Citrus_3.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]