Morušovník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxMorušovník
alternativní popis obrázku chybí
Ovoce Moruše černé se podobá ostružině
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád růžotvaré (Rosales)
Čeleď morušovníkovité (Moraceae)
Rod morušovník (Morus)
L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Morušovník černý v atlasu rostlin Wilhelma Otty Thomé z roku 1885
Plody morušovníku černého

Morušovník (Morus) je rod rostlin patřící do čeledě morušovníkovité [[ (Moraceae), dožívající se i několika stovek let. Plodem morušovníku je ovoce nazývané moruše a tvarem velmi podobné ostružině. Jde o plodenství nažek uzavřených do zdužnatělého okvětí (u ostružiny mluvíme o souplodí peckoviček). Souplodí jsou tmavě fialová anebo bílá v případě druhu Moruše bílá („Morus alba“). Moruše s tmavým zabarvením obsahují významné množství léčivého resveratrolu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V jižní Evropě byly plody známé a sklízené již od antického starověku. Na území českých zemí jsou semínka moruší archeologickými nálezy doložena ze středověku, z nové doby jsou doklady například z poloviny 19. století z Prahy, kde byly morušové háje vysazeny jednak podél promenády na šancích, a dále na Petříně, tam se jim tak dařilo, že se úroda sklízela dvakrát ročně[1].

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V současnosti se moruše v České republice pěstují kromě pražské botanické zahrady například v Ostravě nebo v Trutnově. V naší krajině najdeme spíše starší stromy, ve srovnání s jabloněmi jde o velmi málo vysazovaný ovocný strom. Oteplování klimatu ovšem značně usnadňuje šíření morušovníku v Evropě.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Ovoce[editovat | editovat zdroj]

Plody morušovníku zvané moruše jsou jedlé, příjemně sladké a šťavnaté, dozrávají postupně během několika týdnů a nemohou být tedy sklizeny z jednoho stromu najednou. Konzumují se především černé plody moruše černé, bílé plody z Morušovníku bílého jsou sice jedlé, avšak nemají natolik atraktivní chuť. Z plodů se vyrábí sirup nebo čaj, který se používá i v léčitelství.

Hedvábí[editovat | editovat zdroj]

Morušovník je od dávné minulosti používán k výrobě pravého hedvábí. Listy morušovníku jsou jedinou potravou housenky motýla bource morušového a mají tedy nezastupitelný význam při výrobě přírodního hedvábí.

Dřevo a okrasné stromy[editovat | editovat zdroj]

V Japonsku se užívá dřevo morušovníku k výrobě speciálních soudků a v Turecku k výrobě hudebních nástrojů. Některé druhy lze použít jako okrasné rostliny. Je to efektní solitéra.[2]

Druhy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Gustav Thormund Legis-Glückselig, Miniaturgemälde von Prag, neuester Prager Wegweiser. Prag 1853, strana 10; dostupné online na: www.kramerius.nkp.cz
  2. HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 2.,. 1.. vyd. [s.l.] : nakladatelství SZN, 1978. 000128363.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]