Řečík pistáciový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxŘečík pistáciový
alternativní popis obrázku chybí
Dozrávající plody kultivaru Kerman
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád mýdelníkotvaré (Sapindales)
Čeleď ledvinovníkovité (Anacardiaceae)
Rod řečík (Pistacia)
Binomické jméno
Pistacia vera
L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řečík pistáciový (Pistacia vera), také zvaný pistácie pravá, je malý strom z čeledi ledvinovníkovité, jehož původní oblast rozšíření je ve střední Asii a na Blízkém východě.

Pěstuje se pro oříšky – pistácie, které lze konzumovat čerstvé, pražené a nebo jako součást různých potravin, např. pistáciová zmrzlina, lokum nebo salám Mortadella. Mezi tři největší producenty pistácií patří Írán, Spojené státy (Centrální údolí) a Turecko. Dále se pěstuje např. v Číně, Sýrii a Řecku. Jak je z oblastí pěstování zřejmé, pistácii nejlépe vyhovuje suché až polopouštní subtropické klima. Vrcholu produkce dosahují stromy asi ve 20 letech a jsou zastřihovány kvůli snadnější sklizni. Nejrozšířenějším kultivarem je Kerman.

Při nevhodném zpracování nebo uskladnění mohou obsahovat jedovaté aflatoxiny produkované především plísněmi rodu Aspergillus, které jsou známé jako silné karcinogeny. Kvůli vysokému obsahu tuků a nízkému obsahu vody jsou pistácie při přepravě ve velkých objemech náchylné k samovznícení, proto při přepravě pistácií v lodní dopravě je třeba dodržovat zvláštní pravidla.[2][3]

Produkce[editovat | editovat zdroj]

V roce 2017 bylo podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) na světě vypěstováno přibližně 1,1 milionu tun pistácií.[4]

Největšími producenty pistácií byly Írán, Spojené státy, Turecko, Čína a Sýrie. Írán a USA společně vypěstovaly 75 procent celkového množství. Největšími producenty v Evropě jsou Řecko, Itálie a Španělsko, v celosvětovém pořadí na 6., 7. a 10. místě[5]

Produkce pistácií, 2017
Region
(v tunách)
Írán Írán
574 987
Spojené státy americké Spojené státy americké
272 291
Čína Čína
95 294
Turecko Turecko
78 000
Sýrie Sýrie
56 508
Svět
1 115 066
Zdroj: FAOSTAT OSN[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. Risk factor: self-heating/spontaneous combustion [online]. Gesamtverband Deutsche Versicherungswirtschaft [cit. 2008-06-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Pistachio Nuts: Self-heating [online]. Gesamtverband Deutsche Versicherungswirtschaft [cit. 2007-11-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Crops > Pistachios [online]. fao.org [cit. 2019-04-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. World's top Pistachio Producing Countries, statistika a interaktivní mapa na www.atlasbig.com (anglicky)
  6. Pistachio production in 2017, Crops/Regions/World list/Production Quantity (pick lists) [online]. UN Food and Agriculture Organization, Corporate Statistical Database (FAOSTAT), 2017 [cit. 2018-09-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]