Střední Asie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mapa Střední Asie ukazující tři její vymezení - sovětské oficiální vymezení (nejužší), obecné současné vymezení a vymezení UNESCO (nejširší)

Střední Asie je geograficky nejednoznačně definovaná oblast v Asii.

Geografické a kulturní vymezení[editovat | editovat zdroj]

Stan tibetských nomádů u jezera Namco

Alexander von Humboldt definoval Střední Asii jako oblast o zeměpisné šířce 10° (od 39,5° s. š. do 49,5° s. š.), přičemž západní hranice je daná pobřežím Kaspického moře a východní hranice je mnohem méně výrazná. Cestovatel Nikolaj Michajlovič Prževalskij uvádí pojmy Střední a Centrální Asie. Podle něj Střední Asie zahrnuje dnešní Kyrgyzstán, Tádžikistán, Uzbekistán, Turkmenistán, jih Kazachstánu, východní Turkestán (část dnešní ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiangČíně) a západní část Tibetu. Pod Centrální Asii řadí část dnešního Kazachstánu, Burjatsko, Mongolsko, čínské Vnitřní Mongolsko a východní Tibet.

V současnosti je dohoda o vymezení Střední Asie jednodušší a vychází z definice Velké sovětské encyklopedie z roku 1975 (Střední Asie je území zahrnující bývalou Uzbeckou SSR, Kirgizskou SSR, Tádžickou SSR a Turkmenskou SSR). Dnes sem tedy patří zcela jistě všechny „středoasijské“ republiky bývalého Sovětského svazu: pouštní Turkmenistán, hornatý Kyrgyzstán, historickými památkami nejbohatší Uzbekistán a velehorský Tádžikistán. V případě Kazachstánu je situace trochu složitější – do Střední Asie se zahrnuje pouze jeho jižní část. Někdy bývá do této oblasti zahrnován ještě Afghánistán a Sin-ťiang.

Kulturní vymezení Střední Asie je například podle definice UNESCO širší – má se jednat o oblast, kde je u místních národů patrná jejich historicko-kulturní sounáležitost. Podle UNESCO patří do Střední Asie Mongolsko (Vnitřní i Vnější), Sin-ťiang, Tibet, středoasijské republiky bývalého Sovětského svazu, východní Írán, severní Afghánistán a severozápadní Indie.

Státy Střední Asie[editovat | editovat zdroj]

Stát jeho vlajka Hlavní město Rozloha (km²) Počet obyvatel
KazachstánKazachstán Kazachstán Nur-Sultan 2 717 300 18,3 mil.[1]
TurkmenistánTurkmenistán Turkmenistán Ašchabad 488 100 5,9 mil.[2]
UzbekistánUzbekistán Uzbekistán Taškent 447 400 33,6 mil.[3]
KyrgyzstánKyrgyzstán Kyrgyzstán Biškek 198 500 6,2 mil.[4]
TádžikistánTádžikistán Tádžikistán Dušanbe 143 100 9,2 mil.

Kulturně (UNESCO):

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. databáze Světové banky. Dostupné online. [cit. 2020-03-28]
  2. Overall total population – World Population Prospects: The 2019 Revision. Dostupné online. [cit. 2020-04-02]
  3. databáze Světové banky. Dostupné online. [cit. 2020-04-27]
  4. databáze Světové banky. Dostupné online. [cit. 2019-04-08]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]