Opuncie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxOpuncie
alternativní popis obrázku chybí
Opuncie
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleď kaktusovité (Cactaceae)
Rod opuncie (Opuntia)
Mill., 1754
Druhy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Květ opuncie
Zrající opuncie

Opuncie (Opuntia), česky též nopál, je rod rostlin z čeledi kaktusovité (Cactaceae). Tyto rostliny jsou původem z oblasti rozkládající se od Kanady až po Ohňovou zemi.

S cíleným pěstováním se začalo asi před 8 000 až 9 000 lety v centrálním Mexiku. Nejdůležitějším druhem je opuncie mexická (Opuntia ficus-indica), která má 2 formy. O. ficus-indica f. amyclaea je s trny, f. inermis je beztrnná. Po objevení Ameriky se opuncie rozšířily do Středozemí a dále do ostatních částí světa. V současnosti jsou nejvíce pěstované v Mexiku, Brazílii, Bolívii, USA, Itálii, severní a jižní Africe a v Indii. V evropských pramenech pochází z roku 1515, kdy byla nalezena na Haiti.

Etymologie a místní názvy[editovat | editovat zdroj]

Slovo Opuntia je odvozeno od antické vesnice v Řecku.

  • česky: „opuncie“
  • anglicky: „opuntia“ (cactus pear, prickly pear)
  • španělsky: „nopal“, „tuna“, „tuna de España“, „higo“
  • italsky: „fico d’India“, „fico“
  • portugalsky: „figo da India“, „tabaido“, „palma forrageira“
  • aztécky: „nopalli“

Užití[editovat | editovat zdroj]

  • Ovoce – plod opuncie se konzumuje syrový, všelijak upravovaný; v podobě džusů; alkoholických nápojů; džemů (melcocha, queso de tuna, miel de tuna); přidává se do různých cukrovinek, do čajových směsí nebo se z něj vyrábí tekuté sladidlo.
  • Zelenina – nejnovější stonkové segmenty se používají dosti často i jako zelenina.
  • Píce – nejčastěji stonky z průřezů, nebo celé rostliny se odtrnovávají a používají jako objemné krmivo. V některých oblastech WANA (West Asia/North Africa) regionu nebo JAR (Jihoafrická republika) se dobytek pase in situ na beztrnných opunciích nebo předem spálených plamenometem.
  • Energiebioplyn, etanol; ohřev z hoření - na toto využití probíhá řada studií, ale zatím se nikde více nevyužívá.
  • Mouka - ze sušené mleté opuncie se peče nopálový chleba, vhodný při dietách. [1]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Opuncie zahrnuje asi 300 druhů, původem z Ameriky. Čeleď kaktusovité (Cactaceae syn. Opuntiaceae) z řádu hvozdíkotvaré (Caryophyllales) zahrnuje rod Opuntia s 11 podrody, z nichž Opuntia a Nopalea jsou ty nejdůležitější pro zemědělství. Z divokých opuncií jsou to např.: O. joconostle, O. lindheimeri, O. streptacantha, O. tomentosa. Z pěstovaných jsou nejdůležitější: O. albicarpa, O. ficus-indica, O. robusta var. larreyi a Nopalea cochinellifera.

Anatomie a morfologie[editovat | editovat zdroj]

Opuncie tvoří jednu podčeleď čeledi kaktusů. Charakteristické je pro ně vytváření těla složeného z mnoha na sebe navazujících článků, nejčastěji plochých. Tím se odlišuje od ostatních kaktusů, které mají těla kulovitá, válcovitá nebo sloupovitá s výrazným centrálním článkem. Je to sukulentní rostlina s hustým kořenovým systémem. Nadzemní část je tvořena zdužnatělými články stonkového původu, na nichž jsou helikálně uspořádány jednotlivé areoly. V těch bývají větší trny a mnoho menších glochid se zpětnými háčky. Z areol vyrůstají nové články nebo generativní orgány květy, plody. Mladé články se používají jako zelenina, či množitelský materiál. Květy jsou soliterní, středně velké, nejčastěji žluté nebo v odstínech červené až fialové. Modrá barva se u kaktusů nevyskytuje. Plody jsou poměrně velké, obsahují početná plochá semena s tvrdou slupkou.

Pevné cévní svazky jsou obaleny zásobním pletivem, především na vodu. Pokožka je poměrně tuhá.

Fyziologie[editovat | editovat zdroj]

Opuncie jsou CAM rostliny (Crassulacean Acid Metabolism) podobné C4 rostlinám.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Nejčastěji se opuncie množí vegetativně stonkovými segmenty (1–3 segmenty), řízkováním či explantátovými kulturami. Rozmnožování semeny není příliš časté, protože je obtížnější.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Pěstování opuncií má největší tradici v Mexiku, zde se nachází i nejvější biologická diversita tohoto taxonu. V centrálním Mexiku na plantážích okolo Ciudad de México byla v roce 1997 vyvinuta technologie pěstování v plastikových tunelech. Největším světovým producentem karmínu je Peru. Na počátku 20. století americký botanik Luther Burbank vyšlechtil první beztrné opuncie. V Austrálii se opuncie po svém dovezení kriticky rozšířila a musel být dovezen přirozený hmyzí škůdce z Mexika. V Itálii, byla vyvinuta metoda „scozzolatura“ zvyšující výnosy ovoce. V Izraeli se setkáváme s pokusy pěstovat opuncie v hydroponii.[zdroj?]

Rod Opuntia spp., jako píce je nejčastěji využíván v Mexiku, Indii, Brazílii, USA, Chile, Argentině, JAR a WANA regionu.

Cactusnet[editovat | editovat zdroj]

Cactusnet, je mezinárodní internetová síť založená v roce 1993 FAO (Food and Agriculture Organization) v Mexické Guadalajaře. Do projektu je zahrnuto přes 20 zemí, kde se pěstuje opuncie pro plody, či jako píce.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jirásek, J., Procházka, F: Rostliny známé neznámé, Albatros, Praha 1985 pojednávající o košenile
  • (en) - Mondragón-Jacobo, C., Pérez-González, S: Cactus (Opuntia spp.) as forage, FAO Plant Production and Protection Paper 169, Rome 2001 ISBN 92-5-104705-7
  • (en) - Barbera G., Inglese P., Pimienta-Barrios E: Agro-ecology, cultivation and uses of cactus pear. FAO Plant Production and Protection Paper, 132. Rome 1995. ISBN 92-5-103735-3.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]